Transplantační metody.

Autor:
Prof. MUDr. František Saudek, DrSc.

Pracoviště: Klinika diabetologie, IKEM Praha

Vloženo: 12. 2. 2018


Transplantace inzulín produkující tkáně představuje zatím jedinou možnost, jak navodit u pacienta s diabetem 1. typu dlouhodobě normální či téměř normální hodnoty glykémie, a to bez použití inzulínu a bez nebezpečí hypoglykémií.

Zatím se používají 2 metody a to: Transplantace celé slinivky břišní a transplantace izolovaných Langerhansových ostrůvků. Tkáň pro transplantace se zatím získává jen od zemřelých dárců orgánů, kteří splňují etické a biologické předpoklady pro odběr. Protože se jedná o orgán či tkáň pocházející od jiné osoby, je zatím vždy nutná trvalá imunosupresivní léčba. Navíc, počet vhodných dárců je značně omezený, v ČR by se maximální počet mohl pohybovat okolo 60 ročně, prakticky je ale nižší.

Transplantace pankreatu je velmi náročný chirurgický zákrok, jehož bezprostřední úspěch činí asi 95%. Po 1 roce zůstává plně funkčních asi 85% štěpů (pacient nepotřebuje inzulín), po 10 letech asi 70%.

Transplantace Langerhansových ostrůvků je pro pacienta podstatně jednodušší, ale předpokladem je úspěšná velmi náročná příprava dostatečného množství ostrůvků v laboratoři. Zatím si jen někteří transplantovaní mohou po transplantaci zcela vysadit inzulín. U většiny z nich se však podaří odstranit epizody těžkých hypoglykémií, jež jsou hlavní indikací pro tento způsob léčby.

Ročně se v ČR provede asi 40 orgánových transplantací pankreatu a asi 5 – 10 transplantací ostrůvků. Imunosupresivní léčba musí být intenzivní a pochopitelně může mít i nežádoucí efekty. Proto je indikace transplantační léčby omezena výhradně pro případy, kdy riziko imunosuprsivní  a chirurgické léčby je vyváženo možným přínosem transplantační léčby.

Podrobně se budeme transplantační problematice věnovat na jiném místě. Zde zatím uvedeme, že transplantace pankreatu může být vhodná jen v následujících případech:

  • Současná transplantace ledviny a pankreatu u diabetika 1. typu, který dospěl do konečného stádia ledvin a je plánována transplantace ledviny
  • Transplantace samotného pankreatu nebo izolovaných ostrůvků u pacienta se syndromem porušeného vnímání hypoglykémie, který není způsoben nedostatečnou edukací pacienta nebo zjevnými chybami v inzulínové léčbě
  • Následná transplantace pankreatu nebo ostrůvků u diabetika 1. typu, který již předtím podstoupil transplantaci ledviny a užívá imunosupresivní léčbu
  • Kombinovaná transplantace ledviny a izolovaných ostrůvků u diabetika 1. typu v konečném selhání ledvin, pro něhož transplantace celého pankreatu představuje příliš velké chirurgické riziko.

 Zvířecí tkáň či tkáň připravená z kmenových buněk nebo přeměnou jiného typu tkáně na inzulín produkující tkáň se v současné době (2018) k transplantaci u lidí zatím nepoužívá. I této problematice se budeme věnovat jinde.