Diagnostika cukrovky

Diabetes mellitus (cukrovka) může dlouhou dobu probíhat bez výrazných obtíží. Zejména u diabetu 2. typu proto bývá onemocnění někdy odhaleno náhodně při preventivním odběru krve nebo při vyšetření z jiného důvodu.

Včasná diagnóza je velmi důležitá. Dlouhodobě zvýšená hladina glukózy v krvi může totiž poškozovat cévy, oči, ledviny a nervy ještě předtím, než člověk začne pociťovat výraznější obtíže.

Jak se cukrovka diagnostikuje?

Diagnózu diabetu stanovuje lékař především na základě laboratorního vyšetření krve. K diagnostice se používá zejména:

• glykémie nalačno,
• náhodně stanovená glykémie při typických příznacích,
• orální glukózový toleranční test (oGTT),
• glykovaný hemoglobin HbA1c.

Jednotlivá vyšetření hodnotí metabolismus glukózy poněkud odlišně, a proto se jejich výsledky nemusí vždy zcela shodovat.

DŮLEŽITÉ: Pro stanovení diagnózy diabetu a prediabetu je rozhodující především laboratorní vyšetření glukózy v žilní plazmě. Domácí glukometr může na zvýšenou glykémii upozornit, ale sám o sobě diagnózu cukrovky nepotvrzuje.

1. Glykémie nalačno

Glykémie nalačno se stanovuje po nejméně 8 hodinách bez příjmu kalorické potravy a nápojů. Pít lze vodu.

Pro diagnostiku je rozhodující laboratorní stanovení glukózy v žilní plazmě.

Glykémie nalačno	Hodnocení
méně než 5,6 mmol/l	normální hodnota
5,6–6,9 mmol/l	zvýšená glykémie nalačno – prediabetes
7,0 mmol/l a více	hodnota odpovídající diabetu

Pokud člověk nemá typické příznaky diabetu, musí být zvýšená hodnota zpravidla potvrzena opakovaným laboratorním vyšetřením.

Jedna mírně zvýšená glykémie tedy ještě nemusí automaticky znamenat cukrovku.

2. Náhodná glykémie

Glykémii lze stanovit také kdykoliv během dne bez ohledu na dobu posledního jídla.

Pokud má člověk současně typické příznaky vysoké glykémie a náhodná glykémie dosahuje přibližně 11,1 mmol/l nebo více, jedná se o nález silně svědčící pro diabetes.

Česká doporučení následně doporučují diagnózu potvrdit laboratorním stanovením glykémie nalačno.

Mezi typické příznaky patří zejména:

• výrazná žízeň,
• časté a vydatné močení,
• časté močení v noci,
• nevysvětlitelné hubnutí,
• výrazná únava a slabost,
• rozmazané nebo kolísající vidění.

Při velmi vysokých hodnotách glykémie se mohou objevit také nevolnost, zvracení, bolesti břicha, porucha vědomí nebo jiné příznaky závažného metabolického rozvratu. Takový stav vyžaduje rychlé lékařské vyšetření.

3. Orální glukózový toleranční test – oGTT

Orální glukózový toleranční test ukazuje, jak organismus dokáže zpracovat podanou glukózu.

Vyšetření se provádí nalačno. Po prvním odběru krve pacient vypije roztok obsahující 75 g glukózy a po 2 hodinách se znovu stanoví glykémie.

Hodnota glykémie za 2 hodiny

Glykémie 2 hodiny po podání glukózy	Hodnocení
méně než 7,8 mmol/l	normální glukózová tolerance
7,8–11,0 mmol/l	porušená glukózová tolerance – prediabetes
11,1 mmol/l a více	hodnota odpovídající diabetu

oGTT je velmi důležitý zejména tehdy, když je glykémie nalačno hraniční. Může odhalit poruchu metabolismu glukózy i u člověka, který má glykémii nalačno ještě normální nebo jen mírně zvýšenou.

U glykémie nalačno 5,6–6,9 mmol/l česká doporučení počítají s doplněním oGTT, protože teprve tento test může ukázat, zda jde pouze o zvýšenou glykémii nalačno, porušenou glukózovou toleranci, nebo již diabetes.

4. Glykovaný hemoglobin HbA1c

Glykovaný hemoglobin HbA1c poskytuje informaci o dlouhodobější úrovni glykémie, přibližně za poslední 2–3 měsíce, přičemž největší vliv mají hodnoty z posledních několika týdnů.

Výhodou je, že vyšetření není nutné provádět nalačno.

Pro diagnostiku diabetu lze použít hodnotu:

HbA1c přibližně 48 mmol/mol a více.

U člověka bez jednoznačných příznaků hyperglykémie je nutné patologický nález potvrdit dalším vyšetřením.

Podrobněji o tomto vyšetření najdete v článku Glykovaný hemoglobin (HbA1c).

HbA1c a prediabetes

U prediabetu se lze orientovat podle hodnot HbA1c přibližně:

38–47 mmol/mol.

V českých doporučeních však HbA1c není jediným ani hlavním diagnostickým kritériem prediabetu. Pro přesné zhodnocení je důležitá především laboratorní glykémie nalačno a podle situace oGTT.

Kdy nemusí být HbA1c spolehlivý?

HbA1c není za všech okolností vhodný k diagnostice. Výsledek mohou zkreslovat například některé:

• anémie a jiné poruchy červených krvinek,
• hemoglobinopatie,
• stavy po větší krevní ztrátě nebo transfuzi,
• onemocnění spojená se změněnou životností červených krvinek,
• některá závažná onemocnění ledvin,
• těhotenství.

V těchto situacích lékař využívá především přímé stanovení glykémie.

Podrobnější vysvětlení, co HbA1c znamená, jaké jsou jeho běžné a cílové hodnoty, jak často se kontroluje a kdy může být jeho výsledek zkreslený, najdete v samostatné kapitole Glykovaný hemoglobin (HbA1c).

Kdy je diagnóza cukrovky potvrzena?

U člověka bez typických příznaků nestačí zpravidla jediná zvýšená hodnota glykémie.

Pro diagnózu diabetu svědčí zejména:

• opakovaně zjištěná glykémie nalačno v žilní plazmě ≥ 7,0 mmol/l,
• glykémie za 2 hodiny při oGTT ≥ 11,1 mmol/l,
• odpovídající zvýšení HbA1c potvrzené dalším vyšetřením,
• nebo výrazně zvýšená náhodná glykémie společně s typickými příznaky diabetu.

Pokud se jednotlivé výsledky navzájem neshodují, lékař rozhodne o opakování nebo doplnění vyšetření.

HODNOTY V KOSTCE

Diabetes

• glykémie nalačno v žilní plazmě ≥ 7,0 mmol/l
• glykémie za 2 hodiny při oGTT ≥ 11,1 mmol/l
• HbA1c přibližně ≥ 48 mmol/mol
• náhodná glykémie kolem ≥ 11,1 mmol/l spolu s typickými příznaky hyperglykémie

Prediabetes

• glykémie nalačno 5,6–6,9 mmol/l
• glykémie za 2 hodiny při oGTT 7,8–11,0 mmol/l
• orientačně HbA1c 38–47 mmol/mol

Co je prediabetes?

Prediabetes znamená, že metabolismus glukózy již není zcela normální, ale hodnoty ještě nedosahují hranice diabetu.

Rozlišujeme především dvě základní poruchy:

Zvýšená glykémie nalačno

Glykémie nalačno:

5,6–6,9 mmol/l

Tento stav se označuje také zkratkou IFG z anglického impaired fasting glucose.

Porušená glukózová tolerance

Glykémie za 2 hodiny při oGTT:

7,8–11,0 mmol/l

Tento stav se označuje také zkratkou IGT z anglického impaired glucose tolerance.

Obě poruchy se mohou vyskytovat samostatně nebo současně.

Prediabetes není pouze „trochu vyšší cukr“. Znamená zvýšené riziko vzniku diabetu 2. typu a je spojen také se zvýšeným kardiovaskulárním rizikem.

Právě v této fázi má velký význam úprava tělesné hmotnosti, stravování a pravidelná fyzická aktivita, protože rozvoji diabetu 2. typu lze u části lidí zabránit nebo jej alespoň výrazně oddálit.

Glukometr cukrovku definitivně nediagnostikuje

Domácí glukometr je velmi užitečný pro kontrolu glykémie u lidí s diabetem a může také upozornit na podezřele vysokou hodnotu.

Samotné měření glukometrem však není určeno k definitivnímu stanovení diagnózy diabetu.

Pokud si doma opakovaně naměříte zvýšené hodnoty, obraťte se na praktického lékaře nebo diabetologa, který zajistí laboratorní vyšetření.

Stejně tak není pro diagnostiku diabetu dostačující samotný nález cukru v moči.

Více o správném domácím měření najdete v článku Jak měřit glykémii.

Jaké mohou být příznaky cukrovky?

Diabetes 1. typu

Diabetes 1. typu se často rozvíjí poměrně rychle. Typické jsou:

• velká žízeň,
• časté močení,
• močení v noci,
• výrazná únava,
• hubnutí navzdory normálnímu nebo zvýšenému příjmu potravy,
• poruchy nebo kolísání zraku,
• někdy nevolnost, zvracení a bolesti břicha.

Diabetes 1. typu se může objevit nejen u dětí a mladých lidí, ale v kterémkoliv věku.

Při výrazné žízni, častém močení, rychlém hubnutí, zvracení, poruše vědomí nebo celkovém zhoršení stavu je nutné vyhledat lékaře bez odkladu.

Více informací najdete v kapitole Cukrovka 1. typu.

Diabetes 2. typu

Diabetes 2. typu může být mnoho měsíců až let zcela bez příznaků.

Pokud se obtíže objeví, může jít například o:

• zvýšenou žízeň,
• častější močení,
• únavu,
• horší nebo kolísající vidění,
• opakované kožní nebo kvasinkové infekce,
• pomalejší hojení ran.

Proto má velký význam pravidelné preventivní vyšetření glykémie.

Více informací najdete v kapitole Cukrovka 2. typu.

Kdo má zvýšené riziko diabetu 2. typu?

Riziko je vyšší zejména u lidí, kteří:

• mají nadváhu nebo obezitu, zejména větší množství tuku v oblasti břicha,
• mají diabetes 2. typu u rodičů nebo sourozenců,
• mají vysoký krevní tlak,
• mají poruchu metabolismu krevních tuků,
• prodělali kardiovaskulární onemocnění,
• mají málo pohybu,
• mají nebo v minulosti měli prediabetes,
• prodělali těhotenskou cukrovku,
• mají syndrom polycystických ovarií (PCOS),
• užívají některé léky nebo mají onemocnění, která zvyšují riziko diabetu.

S věkem riziko diabetu 2. typu stoupá, ale onemocnění se může objevit i u mladších lidí.

Nečekejte na příznaky

Diabetes 2. typu nemusí bolet ani způsobovat nápadné obtíže. Člověk proto může mít zvýšenou glykémii dlouhou dobu, aniž by o tom věděl.

Proto jsou důležité pravidelné preventivní prohlídky u praktického lékaře.

Od 1. ledna 2026 se rozsah preventivních prohlídek dospělých v České republice rozšířil. Při vstupní preventivní prohlídce se provádí mimo jiné laboratorní vyšetření glykémie a ve věkové skupině 35–49 let je glykémie vyšetřována ve dvouletých intervalech. U starších a rizikových osob jsou laboratorní kontroly součástí další pravidelné preventivní péče.

Pokud má člověk rizikové faktory diabetu nebo již dříve zjištěnou zvýšenou glykémii, může lékař doporučit kontroly častěji.

Co následuje, pokud se diabetes potvrdí?

Po zjištění diabetu nestačí pouze konstatovat, že je glykémie zvýšená. Je nutné také určit, o jaký typ diabetu se jedná, posoudit celkový zdravotní stav a zvolit správnou léčbu.

Podle situace mohou být doplněna další vyšetření, například:

• HbA1c,
• funkce ledvin,
• krevní tuky,
• vyšetření moči a albuminu v moči,
• jaterní testy,
• C-peptid,
• autoprotilátky typické pro diabetes 1. typu.

C-peptid a diabetické autoprotilátky nejsou běžnými screeningovými vyšetřeními pro každého člověka. Používají se především tehdy, když je potřeba přesněji určit typ diabetu.

Těhotenství je výjimkou

Pro diagnostiku těhotenské cukrovky (gestačního diabetu) platí jiné diagnostické hodnoty než pro diabetes mimo těhotenství.

Proto se výše uvedené hranice při diagnostice gestačního diabetu nepoužívají.

Podrobně se diagnostice v těhotenství věnujeme v samostatné kapitole Těhotenská cukrovka.