Synonymum: babské ucho

Stručná charakteristika: Salvia officinalis L. (šalvěj lékařská) je vytrvalý, aromatický polokeř z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), dorůstající přibližně 30–70 cm. Má čtyřhranné, na bázi dřevnatějící lodyhy a vstřícné, šedozelené, plstnaté listy bohaté na silici. Květy jsou pyskaté, nejčastěji modrofialové, uspořádané v lichopřeslenech, a rostlina kvete obvykle od května do června. Původně pochází ze suchých a slunných oblastí Středomoří, dnes je však široce pěstována po celé Evropě. Léčivě se využívají především listy obsahující silici, dále fenolické kyseliny a flavonoidy, které podmiňují antiseptické, adstringentní, protizánětlivé a antioxidační účinky. Tradičně je šalvěj používána zejména u zánětů dutiny ústní a hltanu, při dyspepsiích a nadměrném pocení a dlouhodobě patří i mezi klasické kulinární koření podporující trávení; moderní výzkum navíc zkoumá její metabolické účinky, včetně vlivu na glykémii a lipidový profil.

Část používaná ve fytoterapii: list šalvěje: Salviae officinalis folium, nať šalvěje: Salviae officinalis herba

Historie: Šalvěj lékařská patří k nejdéle nepřetržitě užívaným léčivým rostlinám evropské medicíny. Už její latinské rodové jméno je odvozeno od slova salvare – „uzdravovat“ či „zachraňovat“, což odráží vysoké postavení, které měla ve starověku. Původně byla využívána ve středomořských kulturách; Řekové a Římané ji považovali za významnou léčivku a používali ji především při poruchách trávení, nachlazení a k ošetřování ran. Plinius starší ji popisuje jako rostlinu podporující hojení a zastavující krvácení a římská medicína ji doporučovala také při chrapotu a bolestech v krku. Ve středověku se šalvěj stala jednou ze základních bylin klášterní medicíny. Benediktinští a později cisterciáčtí mniši ji pěstovali v klášterních zahradách a její význam dokládá i známý verš ze Schola Medica Salernitana: „Proč by měl člověk umírat, když na zahradě roste šalvěj?“ (Cur moriatur homo, cui salvia crescit in horto). V této době byla doporučována při horečkách, infekcích dýchacích cest, zažívacích potížích i nadměrném pocení a byla považována za prostředek posilující paměť a celkovou vitalitu. V raném novověku se její použití dále rozšířilo a v herbářích 16.–18. století se objevuje i indikace při „ženských potížích“, zejména k omezení laktace a nočního pocení. S rozvojem farmakognosie v 19. století byla šalvěj zařazena mezi oficiální léčivé rostliny evropských lékopisů a začala být používána ve formě nálevů, kloktadel a tinktur, zejména u zánětů dutiny ústní a hltanu. Současná medicína její tradiční indikace v zásadě potvrzuje. Vedle toho se v posledních desetiletích výzkum zaměřuje i na metabolické a neurokognitivní účinky rostliny.

Obsahové látky: List obsahuje především silici (obvykle 0,5–2,5 %) s převahou monoterpenů a jejich oxidů, zejména α- a β-thujonu, 1,8-cineolu, kafru a borneolu, dále pak seskviterpeny. Významnou skupinu tvoří fenolické sloučeniny, především kyselina rozmarýnová a další deriváty kyseliny kávové, dále diterpeny typu abietanu (např. kyselina karnosová, karnosol), flavonoidy (např. luteolin, apigenin a jejich glykosidy), třísloviny a triterpeny (např. kyselina ursolová).

Standardizace: Výrobci standardizují extrakty ze Salvia officinalis nejčastěji na definovaný obsah kyseliny rozmarýnové (obvykle 2–5 %) nebo na kontrolovaný obsah silice s kvantifikací α- a β-thujonu.

Užití: Šalvěj lékařská se tradičně používá především při zánětech dutiny ústní a hltanu, nejčastěji ve formě kloktadel a ústních vod, kde působí symptomaticky. Vnitřně je podávána při dyspeptických obtížích, jako je nadýmání či pocit plnosti, a využívá se také při nadměrném pocení, včetně nočního pocení v období klimakteria. Zevně lze přípravky ze šalvěje aplikovat při mírných zánětlivých projevech na kůži. Současný klinický výzkum rozšiřuje tradiční indikace o možné ovlivnění kognitivních funkcí, včetně podpůrné léčby mírných forem Alzheimerovy choroby, a o metabolické účinky, zejména na glykemii a lipidový profil u pacientů s diabetem 2. typu. Vedle léčebného využití je šalvěj ceněna jako výrazná kořeninová a aromatická rostlina, typická pro středomořskou kuchyni. Uplatnění nachází také v potravinářství, kosmetice, parfumerii i v bylinných čajových směsích.

Dávkování: U listu se doporučuje 1,5–3 g sušené drogy na nálev 2–3× denně, zatímco suché extrakty se obvykle podávají v dávce přibližně 300–600 mg 1–3× denně, což odpovídá zhruba 2,5–6 g drogy denně.

Potenciální nežádoucí účinky: Při krátkodobém užívání v doporučených dávkách je list šalvěje lékařské obecně dobře snášen. Ojediněle se mohou objevit mírné trávicí obtíže (nevolnost, dyskomfort v žaludku) nebo alergická reakce. Při dlouhodobém užívání vysokých dávek nebo při nadměrném příjmu silice existuje teoretické riziko neurotoxických účinků souvisejících s obsahem thujonu (neklid, závratě, vzácně křeče). Z tohoto důvodu se nedoporučuje překračovat doporučené dávkování, dlouhodobé vnitřní užívání ani podávání v těhotenství, při kojení a u osob s epilepsií.

Doporučení: Vnitřní užívání listu šalvěje lékařské (čaj, extrakt) by mělo být pouze krátkodobé a v doporučených dávkách, protože při dlouhodobém nebo nadměrném užívání může docházet k hromadění thujonu, který může vyvolat neklid, bušení srdce, závratě až křeče; čistý éterický olej se vnitřně neužívá. Při přípravě čaje je vhodné louhovat drogu v otevřené nádobě, aby se část těkavých látek mohla odpařit.

Těhotenství a kojení: Šalvěj není vhodná v těhotenství a při kojení (může tlumit tvorbu mléka, neurotoxicita thujonu).

Reference:

Abdollahi, A., et al. (2022). The effect of Salvia officinalis on blood glycemic indexes and blood lipid profile in diabetic patients: a systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials. Journal of Complementary and Integrative Medicine, 20(3), 521–529.

Behradmanesh, S., et al. (2013). Effect of Salvia officinalis on diabetic patients. Journal of Renal Injury Prevention, 2(2), 51–54.

European Medicines Agency. (2016). European Union herbal monograph on Salvia officinalis L., folium (EMA/HMPC/150770/2015 Rev. 1). Committee on Herbal Medicinal Products (HMPC), European Medicines Agency.

Ghallab, D. S., et al. (2025). Dietary relevance of sage (Salvia officinalis L.) in cognitive health: A serum-based mechanistic study targeting Alzheimer's disease pathways. Food Bioscience, 69, 106863.

Ghorbani, A., & Esmaeilizadeh, M. (2017). Pharmacological properties of Salvia officinalis and its components. Journal of Traditional and Complementary Medicine, 7(4), 433–440.

Hamidpour, M., et al. (2014). Chemistry, pharmacology, and medicinal property of sage (Salvia officinalis) to prevent and cure illnesses such as obesity, diabetes, depression, dementia, lupus, autism, heart disease, and cancer. Journal of Traditional and Complementary Medicine, 4(2), 82–88.

Kianbakht, S., & Dabaghian, F. H. (2013). Improved glycemic control and lipid profile in hyperlipidemic type 2 diabetic patients consuming Salvia officinalis L. leaf extract: a randomized placebo‑controlled clinical trial. Complementary Therapies in Medicine, 21(5), 441–446.

Lima, C. F., et al. (2006). Metformin‑like effect of Salvia officinalis (common sage): Is it useful in diabetes prevention? British Journal of Nutrition, 96(2), 326–333.

Mahdi, S., et al. (2020). Evaluation of in vitro α‑amylase and α‑glucosidase inhibitory potential and hemolytic effect of phenolic enriched fractions of the aerial part of Salvia officinalis L. Diabetes & Metabolic Syndrome, 14(4), 689–694.

Čajové směsi s obsahem Smetanky lékařské:

DIABETIK bylinný čaj, Aromatika, 20 sáčků (Borůvka černá Vaccinium myrtillus - list, Fazol obecný Phaseolus vulgaris - plod, Fenykl obecný Foeniculum vulgare - plod, Jahoda Fragaria - list, Lékořice lysá Glycyrrhiza glabra - kořen, Lopuch větší Arctium lappa - kořen, Ostružina Rubus fruticosus - list, Smetanka lékařská Taraxacum officinale - list).

Diabetický čaj, Apotheke (Borůvka černá Vaccinium myrtillus - list, Bříza bělokorá Betula pendula - list, Kopřiva dvoudomá Urtica dioica - nať, Puškvorec obecný Acorus calamus - kořen, Smetanka lékařská Taraxacum officinale - kořen).

Čajová směs pro diabetiky, Megafyt (Borůvka černá Vaccinium myrtillus - list, Fazol obecný Phaseolus vulgaris - lusk, Jestřabina lékařská Galega officinalis - nať, Kopřiva dvoudomá Urtica dioica - list, Smetanka lékařská Taraxacum officinale - kořen, Šalvěj lékařská Salvia officinalis - list).

DIABETAN, Leros, 20sášků (Borůvka černá Vaccinium myrtillus - nať 0,150 g, Fazol obecný Phaseolus vulgaris - plod 0,170 g, Fenykl obecný Foeniculum vulgare - plod 0,080 g, Jestřabina lékařská Galega officinalis - nať 0,120 g, Lékořice lysá Glycyrrhiza glabra - kořen 0,020 g, Lopuch větší Arctium lappa - kořen 0,050 g, Ostružina Rubus fruticosus - list 0,080 g, Truskavec ptačí Polygonum aviculare - nať 0,100 g, Smetanka lékařská Taraxacum officinale - kořen s natí 0,080 g, Šalvěj lékařská Salvia officinalis - nať 0,150 g).

DIABETICKÝ BYLINNÝ ČAJ, Dr.Max, 20 sáčků (Borůvka černá Vaccinium myrtillus - list, Fazol obecný Phaseolus vulgaris - lusk, Jestřabina lékařská Galega officinalis - nať, Skořicovník čínský Cinnamomum cassia - kůra, Smetanka lékařská Taraxacum officinale - kořen).

STOP CUKR, Dr. Popov, 20 sáčků (Borůvka černá Vaccinium myrtillus - list, Fenykl obecný Foeniculum vulgare - plod, Jestřabina lékařská Galega officinalis - nať, Kopřiva dvoudomá Urtica dioica - nať, Krušina olšová Frangula alnus - kůra, Mařinka vonná Galium odoratum syn. Asperula odorata - nať, Smetanka lékařská Taraxacum officinale - list, Srdečník obecný Leonurus cardiaca - nať).

DiabeCare bylinný čaj, DrMuller, 20 sáčků (Bedrník anýz Pimpinella anisum - plod, Fazol obecný Phaseolus vulgaris - lusk, Jestřabina lékařská Galega officinalis - nať, Smetanka lékařská Taraxacum officinale - kořen s natí, Zlatobýl obecný Solidago virgaurea - nať).