ÚVODNÍ ČLÁNEK - bylinky v léčbě cukrovky

Co je fytoterapie a jak funguje

Fytoterapie vychází z používání celých rostlinných extraktů, které přirozeně obsahují více biologicky aktivních látek současně. Tyto látky se v rostlině navzájem doplňují a podporují, takže výsledný účinek není dán jedinou složkou, ale jejich společným působením. Právě tím se fytoterapie zásadně liší od běžných léků, které obvykle obsahují jednu přesně definovanou účinnou látku cílenou na konkrétní mechanismus v organismu (Governa et al., 2018).

Tento „vícesložkový“ charakter může být pro pacienta výhodou, protože rostlinné přípravky jsou často lépe snášeny, mohou mít nižší výskyt nežádoucích účinků a bývají dostupné bez lékařského předpisu jako doplňky stravy (Boulares et al., 2026). Současně ale přináší i určitá omezení. U některých rostlinných extraktů není přesně znám mechanismus účinku a jejich kvalita se může lišit v závislosti na původu rostliny, způsobu zpracování nebo výrobní technologii. Z tohoto důvodu je vhodné dávat přednost standardizovaným přípravkům, u nichž je doložen obsah účinných látek a kontrolovaná kvalita (Li et al., 2025).

Historie fytoterapie u diabetu

Využívání léčivých rostlin u cukrovky má dlouhou historii. Už ve středověké Evropě se k tlumení příznaků spojených s vysokou hladinou cukru v krvi používala jestřabina lékařská (Galega officinalis L.), zejména ke zmírnění nadměrné žízně a častého močení. Tato rostlina obsahuje alkaloid galegin, který patří mezi guanidiny a u kterého byly později experimentálně prokázány hypoglykemické účinky. Kromě toho byla jestřabina tradičně využívána i jako tonikum nebo k podpoře tvorby mléka, především u hospodářských zvířat (Foretz & Viollet, 2014).

Právě výzkum látek obsažených v této rostlině se stal výchozím bodem pro vývoj moderních antidiabetik. Z přírodních guanidinových sloučenin se postupně odvodila skupina syntetických biguanidů, které byly v první polovině 20. století testovány jako léky snižující hladinu cukru v krvi. Většina těchto látek se však v klinické praxi neosvědčila kvůli bezpečnostním rizikům (Foretz & Viollet, 2014).

Zásadní průlom přineslo až zavedení metforminu (dimetylbiguanidu). Tato látka byla sice syntetizována již v roce 1922, ale až v 50. letech 20. století se ukázalo, že má příznivý poměr účinnosti a bezpečnosti. První klinické použití metforminu u pacientů s diabetem popsal francouzský lékař Jean Sterne kolem roku 1957. Od té doby se metformin stal základním lékem v léčbě diabetu 2. typu a dodnes představuje jeden z pilířů moderní diabetologie (Bailey, 2017).

Proč pacienti s diabetem sahají po bylinách

Užívání bylin a doplňků stravy je mezi lidmi s diabetem velmi rozšířené. Nejčastěji k němu pacienty vede pocit, že běžná léčba nepřináší dostatečný efekt, nebo obavy z nežádoucích účinků léků. Častá je také představa, že „přírodní“ přípravky jsou automaticky bezpečnější a lépe snášené než syntetická léčiva, i když dostupné vědecké důkazy tuto domněnku jednoznačně nepotvrzují. Rozsáhlý průzkum mezi pacienty s diabetem 2. typu ukázal, že bylinné přípravky užívá přibližně 68 % pacientů, přičemž nejčastěji šlo o skořici, zázvor nebo pískavici. Většina z nich tyto přípravky považovala za účinné a bezpečné, zároveň však o jejich užívání často neinformovala svého lékaře (Alqathama et al., 2020).

Motivace pacientů přitom nesměřuje pouze ke snížení hladiny cukru v krvi. Studie z Turecka ukazují, že lidé s diabetem používají byliny také s cílem snížit tělesnou hmotnost nebo zlepšit hladinu cholesterolu, tedy jako součást širší snahy ovlivnit svůj zdravotní stav (Doğar et al., 2025).

Významnou roli hrají i doporučení od rodiny a přátel, stejně jako informace dostupné na internetu a sociálních sítích. V těchto zdrojích často chybí upozornění na možné interakce s běžnou léčbou, což posiluje mylný dojem, že byliny nemohou uškodit (Alqathama et al., 2020).

Pro koho mohou být rostlinná antidiabetika přínosem

Bylinné přípravky a doplňky stravy s rostlinnými extrakty nejsou náhradou standardní léčby diabetu a nejsou vhodné pro každého. Největší přínos mohou mít u lidí s nově diagnostikovaným diabetem 2. typu nebo u osob s jen mírně zvýšenou hladinou cukru v krvi, kteří současně dodržují doporučení týkající se stravy, pohybu a celkového životního stylu. V těchto případech mohou některé rostlinné přípravky sloužit jako doplněk ke glykemické kontrole a podpoře metabolismu, nikoli jako samostatná léčba (Li et al., 2025).

Další skupinou, u které může mít fytoterapie své místo, jsou lidé s prediabetem nebo metabolickým syndromem – tedy se sníženou citlivostí na inzulin, nadváhou nebo zvýšenou hladinou cholesterolu. U těchto stavů může kombinace úprav životního stylu a vhodně zvolených doplňků pomoci oddálit nebo snížit riziko rozvoje diabetu 2. typu (Li et al., 2025).

Někteří pacienti se k bylinám obracejí proto, že hůře snášejí některé léky, například metformin kvůli trávicím obtížím, nebo je odrazuje představa injekční léčby. Jiní jednoduše preferují „přírodní“ cestu. Tyto důvody jsou lidské a pochopitelné. Je však důležité mít na paměti, že i rostlinné přípravky mohou ovlivňovat hladinu cukru v krvi a vzájemně se ovlivňovat s užívanými léky, a proto by jejich užívání mělo být vždy promyšlené a konzultované (Boulares et al., 2026).

Kdy fytoterapie nestačí jako hlavní léčba

Rostlinné přípravky mohou mít své místo v péči o zdraví, nemohou však samy o sobě nahradit léčbu diabetu u všech pacientů. Jako hlavní způsob léčby nejsou vhodné zejména u lidí s pokročilým diabetem 2. typu a u pacientů s diabetem 1. typu, kde je nezbytná stabilní farmakoterapie a pravidelné sledování hladiny cukru v krvi. Tyto potřeby dokážou spolehlivě zajistit pouze standardní léky a odborná lékařská péče.

Zvýšená opatrnost je nutná také u pacientů s častými hypoglykémiemi, u lidí, kteří užívají více léků současně (polyfarmacie), a u osob s dalšími závažnými onemocněními. V těchto situacích může i běžně vnímaný „neškodný“ rostlinný přípravek významně ovlivnit účinek léků nebo celkový zdravotní stav.

Samostatnou skupinou jsou těhotné a kojící ženy a děti, u nichž nejsou k dispozici dostatečné údaje o bezpečnosti a účinnosti většiny rostlinných preparátů. Bez odborné konzultace by proto tyto přípravky neměly být užívány.

Z těchto důvodů je vždy vhodné zahájit užívání jakéhokoli rostlinného doplňku až po konzultaci s lékařem nebo farmaceutem, aby bylo možné posoudit jeho bezpečnost a správně jej zařadit do celkové léčby diabetu (Li et al., 2025).

Dostupnost bylinných antidiabetik

Většina rostlinných přípravků s účinkem na hladinu cukru v krvi je v České republice i v rámci Evropské unie dostupná pouze jako doplňky stravy, nikoli jako léčivé přípravky. To znamená, že jejich složení a kvalita nemusí být jednotné a mohou se lišit nejen mezi jednotlivými výrobky, ale i mezi různými šaržemi téhož produktu. Z tohoto důvodu je vhodné upřednostňovat standardizované extrakty, u nichž je jasně uveden obsah účinných látek.

Realistická očekávání od bylinných přípravků

Některé léčivé rostliny a jejich účinné látky vykazují ve studiích slibné účinky na kontrolu hladiny cukru v krvi. Je ale důležité mít realistická očekávání. Účinek bylinných přípravků bývá většinou mírný až střední a objevuje se postupně při pravidelném užívání, zpravidla v průběhu týdnů až měsíců.

Jako příklad lze uvést berberin, látku obsaženou v některých rostlinách, která byla hodnocena v řadě klinických studií u pacientů s diabetem 2. typu. Ve velké metaanalýze zahrnující více než 3 000 pacientů vedlo jeho užívání ke snížení glykémie nalačno přibližně o 0,8 mmol/l a ke snížení hodnoty HbA1c asi o 0,6 % (Xie et al., 2022). Tyto výsledky ukazují, že berberin může mít určitý přínos, jeho účinek však není srovnatelný s účinkem standardních antidiabetik.

Mechanismy účinku rostlinných antidiabetik

Rostliny mohou ovlivňovat hladinu cukru v krvi vícero způsoby. Některé pomáhají zlepšit citlivost tělních buněk na inzulin nebo podporují uvolňování inzulinu, jiné zpomalují vstřebávání cukrů ve střevě, případně snižují tvorbu glukózy v játrech. (Hui et al., 2009)

Lékové interakce rostlinných přípravků a antidiabetik

Při kombinaci rostlinných přípravků s antidiabetiky je třeba být opatrný, protože mohou vznikat lékové interakce. Mnoho pacientů užívá bylinky společně s inzulinem nebo perorálními antidiabetiky, například glimepiridem, aniž by o tom informovali svého lékaře či lékárníka. To může zvýšit riziko hypoglykémie (nebezpečně nízké hladiny cukru v krvi) nebo naopak snížit účinek léčby.

V odborných přehledech je popsáno, že rostlinné látky a antidiabetika se mohou vzájemně ovlivňovat, někdy přínosně, jindy tak, že zvyšují riziko nežádoucích účinků nebo mění účinnost léků. Tyto interakce mohou nastat jak na úrovni farmakodynamiky (změna celkového účinku), tak farmakokinetiky (změna vstřebávání, distribuce nebo vylučování léků) (Gupta et al., 2017).

Stručně řečeno na závěr

Rostlinné přípravky mohou doplňovat léčbu diabetu, nikdy ji však nenahradí. Pacienti by měli vždy informovat svého lékaře nebo lékárníka o tom, že je užívají, aby bylo možné bezpečně posoudit rizika i přínosy a správně je začlenit do celkové péče. I při užívání rostlinných přípravků je nezbytné pravidelně sledovat hladinu cukru v krvi.

Reference

Alqathama, A., et al. (2020). Herbal medicine from the perspective of type II diabetic patients and physicians: What is the relationship? BMC Complementary Medicine and Therapies, 20, 65.

Bailey, C. J. (2017). Metformin: Historical overview. Diabetologia, 60(9), 1566–1576.

Boulares, E., et al. (2026). Assessing the safety of herbal medicine use among type 2 diabetes mellitus patients: A systematic review and meta-analysis. Complementary Therapies in Medicine, 103319.

Doğar, E., et al. (2025). Use of herbal products by diabetic patients in coping with health problems: A cross-sectional study from Turkey. Internal and Emergency Medicine, 20(5), 1353–1359.

Foretz, M., & Viollet, B. (2014). New hopes for metformin—Towards a better understanding of its mechanisms of action. Médecine/Sciences, 30(1), 82–92.

Governa, P., et al. (2018). Phytotherapy in the management of diabetes: A review. Molecules, 23(1), 105.

Gupta, R. C., et al. (2017). Interactions between antidiabetic drugs and herbs: An overview of mechanisms of action and clinical implications. Diabetology & Metabolic Syndrome, 9, 59.

Hui, H., et al. (2009). Hypoglycemic herbs and their action mechanisms. Chinese Medicine, 4(1), 11.

Li, E., et al. (2025). The efficacy and safety of herbal medicines for glycaemic control and insulin resistance in individuals with type 2 diabetes: An umbrella review. BMC Complementary Medicine and Therapies, 25(1), 341.

Xie, W., et al. (2022). Glucose-lowering effect of berberine on type 2 diabetes: A systematic review and meta-analysis. Frontiers in Pharmacology, 13, 1015045.