Co jsou bílkoviny?

Bílkoviny jsou z hlediska příjmu ze stravy rozdělovány na rostlinného a živočišného původu.
Živočišné bílkoviny mají vyšší obsah esenciálních aminokyselin (lidský organismus si je neumí vytvořit) a jsou lépe stravitelné. Označující se také jako plnohodnotné bílkoviny.
Rostlinné bílkoviny jsou obvykle v jedné či více esenciálních aminokyselin limitované, označují se jako neplnohodnotné bílkoviny. Proto, pokud jsou bílkoviny hrazeny pouze z rostlinných zdrojů, je nutná pestrá strava.

Bílkoviny také dělíme dle jejich biologické využitelnosti. Biologická využitelnost říká, kolik bílkovin přijatých ze stravy tělo skutečně využije na biologické procesy. Nejlépe využitelná bílkovina je vaječný protein, který následují další živočišné bílkoviny. Bílkoviny rostlinného původu je třeba mezi sebou kombinovat, aby měl lidský organismus potřebný příjem aminokyselin. Optimální doporučení pro příjem bílkovin je konzumovat pestrou stravu obsahující tyto skupiny potravin: maso, mléko, mléčné výrobky, vejce, obiloviny, luštěniny, brambory a zeleninu.

Bílkoviny jsou základní složkou všech živých organismů, a proto mají různé funkce. Jako funkce stavební, transportní, skladovací, regulační a ochranné.

Trávení bílkovin

Trávení bílkovin začíná v žaludku pomocí endopeptidázy pepsinu. Bílkoviny se postupně rozpadají na aminokyseliny, které se vstřebávají v tenkém střevě. Vzniklé aminokyseliny jsou v těle využity pro syntézu bílkovin, které organismus potřebuje. Pokud je organismus nevyužije, dojde k jejich destrukci. Z těchto dějů vznikají α-ketokyseliny (vstupují do cyklu kys. citronové a stávají se tak zdrojem energie), biogenní aminy (prekurzory pro syntézu biologicky důležitých látek – enzymy, hormony atd.) a amoniak (přeměna na močovinu a vyloučení močí).

Vyšší obsah bílkovin v dietě snižuje hladinu hormonu ghrelinu (hormonu hladu). Čím vyšší je hladina ghrelinu v krvi tím větší hlad vzniká. Zvyšuje GLP-1, peptid produkovaný především v žaludku, který snižuje chuť k jídlu a glykémii po jídle. Zvyšuje hladinu hormonu cholecystokininu, který má vliv na vznik pocitu sytosti po jídle. Vyšší obsah bílkovin také zpomaluje vyprazdňování žaludku.

Při diabetickém onemocnění ledvin se doporučuje množství bílkovin snížit na 0,8 g/kg až maximálně na 0,6 g/kg. Po úspěšně absolvované hemodialyzační nebo transplantační léčbě je třeba přísun bílkovin opět navýšit.