Chrom


Definovaná denní potřeba chrómu je 40 μg.

Je důležitý pro metabolismus cukrů a tuků, při jeho nedpostatku dochází k narušení metabolismu cukrů, tuků a cholesterolu,
V doplňcích stravy se vyskytuje jako netoxický trojmocný (šestimocný chrom používaný v průmyslu může působit karcinogenně).
Přes mnohdy protichůdné výsledky klinických studií má chróm schválena 2 zdravotní tvrzení:

Přispívá k normálnímu metabolismu makroživin
Přispívá k udržení normální hladiny glukózy v krvi

Nedostatek chromu není příliš obvyklý, při dlouhodobé parenterální výživě bez příjmu chromu byly pozorovány klinické známky jeho deficitu – hyperglykemie rezistentní na inzulin a hyperlipidémie.
Byl sledován vztah mezi nízkou hladinou chromu a výskytem diabetu 2. typu. Chrom je totiž součástí molekuly glukózového tolerančního faktoru. Tato molekula napomáhá ukládání cukru do buněk, podobně jako inzulin.

Mechnismus účinku chromu pravděpodobně probíhá takto:
-  Zvyšuje množství inzulinových receptorů.
-  Podporuje vazbu inzulinu na jeho receptory.
-  Zvyšuje aktivaci receptorů v přítomnosti inzulinu.

Dakáže tak zlepšit periferní využití glukózy v buňkách a snižovat inzulinovou rezistenci.

U diabetiků 2. typu dochází ke zvýšenému vylučování chromu.
K většímu vylučování chromu dochází také v těhotenství, při vysoké fyzické námaze, nemoci, nebo stresu.
Nižší hladiny chromu jsou pozorovány častěji u starších lidí a u diabetiků.
Chrom je doporučeno přijímat jak samotný, tak i v kombinaci s antioxidačními vitaminy (C a E).WHO odporučuje u pacientů s diabetem 2. typu zvýšit denní příjem chromu na 125-200 μg, aby bylo dosaženo pozitivního účinku na metabolismus glukózy a lipidů.
Některé studie doporučují i vyšší dávky (400 – 600 μg), neměla by se překročit dávka 1000 μg.