Proč to všechno děláme?

Autor:
Prof. MUDr. František Saudek, DrSc.

Pracoviště: Klinika diabetologie, IKEM Praha

Vloženo: 12. 2. 2018


Asi všichni budou souhlasit, že když si glykémie udržujeme v rozmení 4 – 10 mmol/l, určitě se budeme cítit lépe, než když se pohybují okolo 20 anebo kolísají od 2 nahoru.

Ale taková hodnota kolem 10 či 13 mmol/l bývá docela příjemná, nehrozí hypoglykémie a nic zvláštního se neděje. A přesto se s tím nemůžeme spokojit. Dlouhodobě zvýšená hodnota je příčinou řady metabolických změn, které nakonec vedou ke vzniku pozdních orgánových komplikací diabetu. Ty už většinou nejdou léčit, může se jen zpomalit jejich průběh. Některé z nich nakonec mohou mít závažné důsledky, jako jsou porucha až ztráta zraku, poškození ledvin, vznik ischemické choroby srdeční a poškození malých i velkých cév v mozku. Nepříjemná je diabetická neuropatie, která je příčinou bolestí a falešných pocitů a vede také ke ztrátě citlivosti zejména na dolních končetinách. Spolu s postižením cév může být příčinou vzniku kožních vředů a nehojících se defektů. Názvy komplikací, ke kterým dlouhodobě špatně léčený diabetes může vést, by mohly zabrat celý seznam. Jejich společným znakem ale je, že jsou způsobeny dlouhodobě zvýšenou hladinou krevního cukru. A tomu můžeme do značné míry zabránit, jestliže se léčbě diabetu dostatečně věnujeme, snažíme se pochopit principy správné inzulínové léčby a zejména tyto principy dodržujeme v každodenním životě.

Dá se říci, že je to namáhavé, někdy nepříjemné, často složité, ale přináší to plody. Vstříc nám navíc vychází moderní technologické pomůcky a naději do budoucna představují metody založené na transplantacích inzulín produkující tkáně.