Co s naměřenými hodnotami

1. ÚPRAVA INZULINOVÉHO REŽIMU

• jednorázová (okamžitá)

= úprava dávek inzulinu dle aktuálních hodnot glykémie

-  je-li zjištěna hyper- či hypoglykémie, měla by vést k bezprostřední reakci (ať už je to úprava následující dávky inzulinu, dopíchnutí inzulinu nebo podání cukrů při hypoglykémii…)

• trvalá (dlouhodobá) úprava

= k výkyvům glykémie dochází opakovaně, je proto potřeba upravit základní dávkování inzulinu

2. ZAZNAMENÁNÍ NAMĚŘENÝCH HODNOT

-    současně s poznámkami o případných úpravách dávek inzulinu a okolnostech majících vliv na glykémii
-    umožňuje titraci další léčby
-    v dnešní době je kromě klasických papírových deníků diabetika k dispozici  několik mobilních (např. aplikace 1, aplikace 2) a internetových aplikací majících široké pole dalších funkcí

3. PÁTRÁNÍ PO PŘÍČINĚ NEPŘÍZNIVÝCH GLYKÉMIÍ

-    je potřeba zjistit příčinu, odstranit ji, případně na ni v budoucnu dávat pozor (např. fyzická aktivita, dietní chyba, dlouhodobý stres, přidružená onemocnění....)

Základy před úpravou inzulinového režimu:

 = několik důležitých informací, které by měl diabetik léčený inzulinem vědět

• jídlo glykémie zvyšuje (dle obsahu cukrů -  vyjádřeno sacharidovými = výměnnými jednotkami)
• inzulin glykémie snižuje (dle citlivosti jednotlivých pacientů)
• pohyb glykémii snižuje (podle intenzity a trvání)

- při glykémii > 15 mmol/l je nevhodné sportovat

- takto vysoká glykémie poukazuje na nedostatek inzulinu, bez kterého nemůže tělo cukr zpracovávat. Buňky reagují jako by měly cukru nedostatek
- během sportu pak dojde paradoxně k dalšímu nárůstu glykémie

• není inzulin jako inzulin (různé typy inzulinů mohou mít odlišné působení), liší se i jednotlivé inzulinové režimy

- k tomu je nutno přihlédnout při úpravě dávky inzulinu

• citlivost na inzulin je většinou mezi 5-10hod ranní nejnižší. To znamená, že ráno je potřeba na zpracování stejného množství cukru více inzulinu
• glykémie stanovená 2h po jídle by ideálně neměla vzrůst o více než 2mmol/l oproti měření před jídlem, následně by měla poklesnout na výchozí hodnoty

PŮSOBENÍ INZULINU

1. PRANDIÁLNÍ INZULINY

- rychle působící humánní inzuliny nebo velmi rychle působící inzulinová analoga podávaná před jídly

• ranní prandiální inzulin

-      podávaný před snídaní
-      má vliv na dopolední glykémie

• účinek zjistíme dle glykémie za 2 h po jídle, případně před obědem

(viz obr. 1, 2, 3, 4)

• polední prandiální inzulin (aplikovaný před obědem)

-      ovlivňuje odpolední glykémie

• účinnost stanovíme měřením 2 h po obědě nebo dle rozdílu glykémie před obědem a večeří

• večerní prandiální inzulin

-      působí hlavně po večeři - dle typu inzulinu a doby večeře až do 20 - 24h

• správnou dávku posoudíme dle glyk 2 h po večeři + před spaním

Humánní prandiální inzulin (Actrapid, Humulin R, Insuman Rapid)

• od používání humánních inzulinů se postupně ustupuje, přesto se s nimi stále setkáváme
• odstup mezi podáním dvou dávek (tím pádem i hlavními jídly) by měl být min. 4 h – max. 7 h, ideálně kolem 5 hod

• při kratším rozestupu se účinek dvou dávek prandiálního inzulinu (např. před snídání a obědem) sčítá a může vést k hypoglykémii po obědě (viz obr. 5, tbl. 1)
• při delším intervalu už dobíhá účinek předchozího inzulinu a  dojde k nárůstu glykémie před dalším jídlem (viz obr. 6)

• s ohledem na delší dobu působení inzulinu (kolem 5 h) je doporučeno zařadit mezi hlavní jídla malou ranní a odpolední svačinu + druhou večeři

Prandiální inzulinová analoga

• jsou v dnešní době preferována

• účinkují jen kolem 2 - 3 h + mají rychlejší nástup (viz obr. 1)

- díky tomu umožňují pacientům volnější režim

•  je nutné opakované podání ke každému jídlu (např. odpolední svačině)
• pod zkratkou Fiasp se letos na českém trhu objevil nový prandiální inzulinový analog – díky svému zrychlenému nástupu může být podáván současně se začátkem jídla, případně až do doby 20 minut po jídle

2. BAZÁLNÍ INZULIN

• Liší se zásadně dobou působení v závislosti na typu inzulinu i čase podání
• je vhodné podávat v přibližně stejnou dobu

humánní bazální inzulin (Insulatard, Insuman Basal, Humulin N…)

• působí kolem 11 - 16 h (viz obr. 3)
• při podání před spaním ovlivňuje glykémie hlavně během noci
• účinek  stanovíme  měřením glykémie ve 2h (nebo ve 3h, dle zvyklostí) a ranní glykémie
• může být podáván 2 x denně (ráno a před spaním) (viz obr. 4)

 - ranní bazální inzulin pak působí přibližně od snídaně do večeře

• při jeho užívání je doporučeno vyvarovat se pozdnímu vstávání

-      ranní prandiální inzulin se snídaní je potřeba apikovat do 8 h
-      účinek na noc podaného bazálního inzulinu již v ranních hodinách významně klesá
-      což vede k ranní hyperglykémie nalačno (viz obr. 5)

bazální inzulinová analoga (Tresiba, Lantus, Toujeo, Abasaglar, Levemir…)

• podání 1x denně před spaním

-      působí 20 - 36 h, mají proto vliv po celou noc a většinu následujícího dne (viz obr. 1)

• účinek  stanovíme  měřením noční glykémie (mezi 2 - 4 h) a ranní glykémie

• bazální inzulin podávaný 1 x denně ráno

-      užívají se inzulinová analoga s účinkem 24 h a více
-      působí po celý den a následující noc (viz obr. 2)

• bazální inzulin podávaný 2 x denně

• Lantus a Levemir u některých pacientů nepůsobí plných 24 h – volbou může být podávání 2 x denně
• inzulinový režim může mít i další podoby viz předchozí kapitoly

Vědět, kdy určitá dávka inzulinu působí, je důležité hlavně pro dlouhodobé změny inzulinoterapie. Tato znalost nám umožňuje měnit správnou dávku inzulinu.

UPOZORNĚNÍ: veškeré příklady úprav v této i následujících kapitolách jsou pouze pro názornou představu, reakce u konkrétního jedince se může lišit.