Diabetes, srdce a cévy

Diabetes není jen onemocnění spojené se zvýšenou hladinou cukru v krvi. Významně ovlivňuje také srdce a cévy. Lidé s diabetem mají vyšší riziko aterosklerózy, ischemické choroby srdeční, srdečního infarktu, cévní mozkové příhody, onemocnění tepen dolních končetin i srdečního selhání.

Dobrou zprávou je, že velkou část tohoto rizika můžeme ovlivnit. Nestačí však sledovat pouze glykémii. Důležité je současně dobře léčit krevní tlak, cholesterol a další krevní tuky, nadváhu či obezitu, nekouřit, pravidelně se hýbat a podle individuálního rizika správně zvolit také léky.

Obr.: Riziko srdečně-cévních komplikací u diabetu nevytváří jen samotná glykémie. Významnou roli hrají také krevní tlak, LDL cholesterol, kouření, tělesná hmotnost a pohyb. Velkou část těchto faktorů lze léčbou a životním stylem ovlivnit.

Proč diabetes poškozuje srdce a cévy?

Dlouhodobě zvýšená glykémie může poškozovat cévní stěnu. Diabetes se navíc často kombinuje s dalšími rizikovými faktory – vysokým krevním tlakem, poruchou krevních tuků, nadváhou nebo obezitou a chronickým onemocněním ledvin.

Tyto faktory společně urychlují vznik a postup aterosklerózy.

Ateroskleróza je dlouhodobý proces, při kterém se ve stěnách tepen vytvářejí aterosklerotické pláty. Cévy se postupně zužují a ztrácejí pružnost. Pokud se povrch plátu naruší a vytvoří se krevní sraženina, může dojít k náhlému uzávěru tepny.

Podle toho, kterou cévu proces postihne, může být výsledkem například srdeční infarkt, cévní mozková příhoda nebo nedostatečné prokrvení dolní končetiny.

Více: Ateroskleróza

Ischemická choroba srdeční a infarkt

Pokud ateroskleróza postihuje věnčité neboli koronární tepny, které zásobují srdeční sval krví, vzniká ischemická choroba srdeční.

Při zúžení tepny může srdce při větší námaze dostávat méně kyslíku. Typickým projevem bývá tlak, svírání nebo bolest na hrudi – angina pectoris.

U lidí s diabetem však mohou být příznaky méně typické nebo dokonce chybět. Jedním z důvodů může být diabetická autonomní neuropatie. Proto nelze spoléhat pouze na výraznou bolest na hrudi.

Při úplném uzávěru koronární tepny může vzniknout infarkt myokardu.

Více:
Ischemická choroba srdeční
Angina pectoris

Cévní mozková příhoda

Ateroskleróza může postihovat také tepny zásobující mozek.

Pokud dojde k uzávěru mozkové tepny nebo se do ní dostane krevní sraženina z jiného místa, může vzniknout ischemická cévní mozková příhoda.

Varovnými příznaky mohou být například:

• náhlá slabost nebo ochrnutí poloviny těla,

• pokles koutku,

• porucha řeči nebo porozumění,

• náhlá porucha vidění,

• porucha rovnováhy nebo koordinace.

Při těchto příznacích je nutné okamžitě volat zdravotnickou záchrannou službu na čísle 155. Čas rozhoduje o možnosti účinné léčby.

Onemocnění tepen dolních končetin

Pokud ateroskleróza postihne tepny dolních končetin, mluvíme o ischemické chorobě dolních končetin neboli periferním arteriálním onemocnění.

Typickým příznakem bývá bolest lýtek nebo stehen při chůzi, která po zastavení ustupuje. U diabetu ale mohou být příznaky kvůli současné neuropatii méně výrazné.

Zhoršené prokrvení nohou může zpomalovat hojení ran a významně se podílet na vzniku syndromu diabetické nohy.

Více: Ischemická choroba dolních končetin

Při podezření na významné zúžení tepen mohou lékaři použít zobrazovací metody, například angiografii. Některá zúžení lze následně zprůchodnit angioplastikou.

Více:
Angiografie
Angioplastika

Srdeční selhání

Diabetes zvyšuje také riziko srdečního selhání.

Při srdečním selhání srdce nedokáže dostatečně zásobovat organismus krví nebo toho dosahuje jen za cenu zvýšených tlaků v srdečních oddílech.

Mezi časté projevy patří:

• dušnost při námaze nebo později i v klidu,

• snížená výkonnost,

• únava,

• otoky dolních končetin,

• rychlý nárůst tělesné hmotnosti v důsledku zadržování tekutin.

Srdeční selhání přitom nemusí vzniknout pouze po infarktu. Diabetes sám o sobě patří mezi stavy, které jeho riziko zvyšují.

Obr.: Postižení cév při diabetu může vést k závažným komplikacím v různých částech těla – například k infarktu, cévní mozkové příhodě, ischemické chorobě dolních končetin, syndromu diabetické nohy nebo k souběžnému postižení srdce a ledvin. Včasné rozpoznání rizika, pravidelné kontroly a správná léčba mohou toto riziko významně snížit.

Co můžeme ovlivnit?

Riziko srdečně-cévních komplikací nelze hodnotit podle jediné hodnoty. Důležitá je kombinace několika faktorů.

Glykémie

Dobrá dlouhodobá kompenzace diabetu pomáhá snižovat riziko cévních komplikací.

U většiny dospělých s diabetem se obvykle usiluje o HbA1c přibližně pod 48–53 mmol/mol, ale cíl musí být vždy individuální. U některých lidí může být vhodný přísnější, u jiných naopak mírnější.

Orientační cílové hodnoty glykémie při domácím měření mohou být přibližně:

• nalačno nebo před jídlem: 4,0–6,0 mmol/l,

• po jídle: přibližně 5,0–7,5 mmol/l.

U konkrétního člověka však mohou být cíle širší, zejména pokud hrozí hypoglykémie nebo jsou přítomna další závažná onemocnění.

Krevní tlak

Vysoký krevní tlak významně zvyšuje riziko infarktu, cévní mozkové příhody, srdečního selhání i poškození ledvin.

U většiny lidí s diabetem se snažíme dosáhnout krevního tlaku pod 130/80 mmHg, pokud je tato hodnota dobře tolerována. U některých starších nebo křehkých pacientů mohou být cíle mírnější a stanovují se individuálně.

Hodnoty kolem 140/90 mmHg a výše již rozhodně vyžadují pozornost a opakované měření.

LDL cholesterol

LDL cholesterol patří mezi hlavní ovlivnitelné faktory vzniku aterosklerózy.

Cílová hodnota závisí na celkovém kardiovaskulárním riziku:

• podle individuálně stanovené kategorie kardiovaskulárního rizika může být cílem LDL pod 2,6 mmol/l,

• při vysokém kardiovaskulárním riziku zpravidla pod 1,8 mmol/l,

• při velmi vysokém riziku, například při již přítomném kardiovaskulárním onemocnění nebo významných komplikacích diabetu, zpravidla pod 1,4 mmol/l.

U vysoce a velmi vysoce rizikových pacientů se zároveň usiluje o výrazný pokles LDL proti výchozí hodnotě, často alespoň o 50 %.

Proto nestačí vědět pouze to, zda je cholesterol „v normě“.

Kouření

Kouření výrazně urychluje aterosklerózu a v kombinaci s diabetem dále zvyšuje riziko srdečně-cévních komplikací.

Přestat kouřit patří k nejúčinnějším opatřením, která může člověk pro své cévy udělat.

Tělesná hmotnost

Užitečné je sledovat nejen BMI, ale také množství tuku uloženého v oblasti břicha.

Orientačně se za žádoucí považuje:

• BMI přibližně 19–25 kg/m²,

• obvod pasu pod 94 cm u mužů,

• obvod pasu pod 80 cm u žen.

U lidí s nadváhou nebo obezitou může být významným léčebným úspěchem už snížení hmotnosti přibližně o 5–10 % a následné udržení nižší hmotnosti.

Pohyb

Pravidelná fyzická aktivita pomáhá ovlivnit glykémii, krevní tlak, tělesnou hmotnost, krevní tuky i celkovou kondici.

Obecně je vhodné směřovat alespoň k 150 minutám středně intenzivní fyzické aktivity týdně, pokud zdravotní stav dovoluje. Prospěšná je i běžná chůze a omezení dlouhého sezení.

Léky dnes neovlivňují jen cukr

Moderní léčba diabetu 2. typu se již nevolí pouze podle toho, o kolik určitý lék snižuje glykémii.

U některých skupin léků byl prokázán také přínos pro srdce nebo ledviny.

Patří sem zejména některé:

• SGLT2 inhibitory – glifloziny,

• agonisté receptoru GLP-1.

U pacientů s diabetem 2. typu a již přítomným kardiovaskulárním onemocněním, srdečním selháním, chronickým onemocněním ledvin nebo vysokým kardiovaskulárním rizikem proto může být volba těchto léků důležitou součástí ochrany srdce a cév.

Neznamená to však, že jsou vhodné pro každého. Léčbu musí vždy zvolit lékař podle celkového zdravotního stavu.

Srdce, cévy a ledviny spolu souvisejí

Srdce, cévy a ledviny nelze u diabetu posuzovat odděleně.

Chronické onemocnění ledvin zvyšuje kardiovaskulární riziko a naopak srdečně-cévní onemocnění může negativně ovlivňovat funkci ledvin.

Proto moderní léčba diabetu stále více pracuje s pojmem kardiorenální ochrana – tedy současná ochrana srdce, cév a ledvin.

Kdy vyhledat okamžitě pomoc?

Volejte 155, pokud se objeví například:

• nová silná nebo svíravá bolest či tlak na hrudi,

• náhlá výrazná dušnost,

• náhlá slabost nebo ochrnutí poloviny těla,

• pokles koutku,

• náhlá porucha řeči nebo vědomí.

U lidí s diabetem mohou být srdeční příznaky někdy méně typické, proto je vhodné nepodceňovat ani nově vzniklou nevysvětlitelnou dušnost, slabost, nevolnost nebo výrazné zhoršení výkonnosti.

Co je dobré znát

Člověk s diabetem by měl mít přehled alespoň o:

• svém krevním tlaku,

• HbA1c,

• LDL cholesterolu a dalších krevních tucích,

• tělesné hmotnosti a případně obvodu pasu,

• funkci ledvin,

• tom, zda kouří,

• a zda již má nějaké onemocnění srdce nebo cév.

• nová silná nebo svíravá bolest či tlak na hrudi,
• náhlá výrazná dušnost,
• náhlá slabost nebo ochrnutí poloviny těla,
• pokles koutku,
• náhlá porucha řeči nebo vědomí.

Dobrá léčba diabetu tedy neznamená pouze dobře léčenou glykémii. Znamená současně chránit srdce, cévy a ledviny.

• nová silná nebo svíravá bolest či tlak na hrudi,
• náhlá výrazná dušnost,
• náhlá slabost nebo ochrnutí poloviny těla,
• pokles koutku,
• náhlá porucha řeči nebo vědomí.