Hlavní projevy a průběh

Autor:
Prof. MUDr. František Saudek, DrSc.

Pracoviště: Klinika diabetologie, IKEM Praha

Vloženo: 3. 6. 2018


V počátečních stádiích nemá diabetická nefropatie žádné typické příznaky a prvními laboratorními projevy bývá nález malého množství bílkoviny (albuminu) v moči. Toto malé množství se označuje jako tzv. mikroalbuminurie a je prokazatelné jen specializovanými metodami. Patologická mikroalbuminurie představuje denní ztrátu albuminu močí v rozsahu asi 30 – 300 mg/den.
Je-li ztráta bílkoviny močí větší, mluvíme o tzv. proteinurii a albumin již nemusí být jedinou bílkovinou, která se do moči dostává. Proteinurie větší než 300 mg denně se rovněž nemusí až do výše kolem 1000 mg denně nijak projevovat, i když se často přidružuje zvýšený krevní tlak. V období, kdy prokazujeme proteinurii, začíná rovněž postupně klesat filtrační schopnost ledvin, ale ani toho si pacient nemusí být nijak vědom.

V pozdějším stádiu může být proteinurie vysoká a přesahovat 3 g, někdy ale i 20 g denně. V důsledku ztráty krevních bílkovin dochází k otokům dolních končetin, v krvi je nízká hladina albuminu (pod 35, ale někdy i pod 20 g/l) a hromadí se krevní lipidy (LDL cholesterol a triacylglyceroly), které mohou dosahovat velmi vysokých hodnot. 

Soubor příznaků vysoké proteinurie (nad 3 g/den), hypalbuminemie (nízký albumin), otoků a hyperlipoproteinurie, se označuje jako NEFROTICKÝ SYNDROM.

V tomto stádiu již bývá rovněž výrazně snížená filtrační schopnost ledvin, v krvi se hromadí látky, které by měly ledviny vylučovat a rozvíjí se tzv. chronická renální insuficience, která může vyústit v konečné selhání ledvin. Pacient může dále přežít, jen pokud je zahájena některá s náhradních eliminačních metod. Eliminační metody jsou hemodialýza a peritoneální dialýza. V úvahu také připadá transplantace ledviny.

Některé formy diabetického onemocnění ledvin nemusejí být provázeny proteinurií, ale vyznačují se zejména sníženou hodnotou glomerulární filtrace.

Ve stádiu chronického onemocnění ledvin G3b a vyšším dochází již v organismu k hromadění odpadních látek, což se může projevovat nevolností, nechutenstvím, zvracením či průjmy.
Hromadění tekutin v těle může vyvolat dušnost, kašel (zejména vleže).

Ve stádiu selhání ledvin bez náležité léčby dialýzou dochází k celkovému rozvratu metabolismu, zánětu pohrudnice či osrdečníku a k orgánovému selhání. Tomuto stádiu je nutné předejít.

Časná stádia diabetického onemocnění, dříve než se rozvine trvalá mikroalbuminurie nebo dokud nepřekročí hodnoty kolem 50 mg/den a také dokud neklesá glomerulární filtrace, mohou být ještě zastavena nebo normalizována. Je toho možné dosáhnout pomocí dobrého vyrovnání diabetu, intenzivní léčbou zvýšeného krevního tlaku a hyperlipoproteinémie a správného dietního a pohybového režimu.