Diabetická ketoacidóza

Diabetická ketoacidóza

Diabetická ketoacidóza (DKA) je závažná akutní komplikace diabetu způsobená výrazným nedostatkem inzulinu. V těle se při ní hromadí ketolátky a vzniká metabolická acidóza – překyselení organismu. Bez včasné léčby může být tento stav život ohrožující.

DKA se nejčastěji objevuje u lidí s diabetem 1. typu a někdy může být dokonce jeho prvním projevem. Může však vzniknout také u lidí s diabetem 2. typu, například při závažném akutním onemocnění nebo za určitých okolností při léčbě inhibitory SGLT2.

Proč diabetická ketoacidóza vzniká?

Pokud je v organismu příliš málo inzulinu, glukóza se nemůže dostatečně využít jako zdroj energie. Tělo proto začne ve zvýšené míře odbourávat tuky.

Při jejich odbourávání vznikají ketolátky. Pokud se jich vytvoří velké množství, hromadí se v krvi a způsobují její překyselení.

Současně vysoká glykémie vede ke zvýšenému močení a ztrátám vody a minerálů. Výsledkem může být těžká dehydratace a rozvrat vnitřního prostředí organismu.

Nejčastější příčiny

• vynechání nebo nedostatečná dávka inzulinu,
• nově vzniklý dosud nerozpoznaný diabetes 1. typu,
• infekce nebo jiné akutní onemocnění,
• zvracení a výrazná dehydratace,
• operace, úraz nebo jiná velká zátěž organismu,
• porucha inzulinové pumpy nebo infuzního setu,
• některé léky.

Zvláštní pozornost je potřeba věnovat lidem užívajícím inhibitory SGLT2, u kterých může vzácně vzniknout ketoacidóza i bez výrazně zvýšené glykémie.

Jak se diabetická ketoacidóza projevuje?

Příznaky se mohou rozvinout během několika hodin.

Zvracení, bolesti břicha, hluboké dýchání, porucha vědomí nebo výrazně zvýšené ketolátky jsou varovnými příznaky, při kterých je nutné neprodleně vyhledat lékařskou pomoc.

Ketolátky – kdy je kontrolovat?

Lidé s diabetem 1. typu by měli mít možnost ketolátky změřit zejména:

• při nevysvětlitelně vysoké glykémii,
• při nemoci, horečce nebo infekci,
• při nevolnosti, zvracení nebo bolesti břicha,
• pokud glykémie navzdory podání inzulinu neklesá,
• při podezření na poruchu inzulinové pumpy.

Ketolátky lze vyšetřit v krvi nebo v moči. Pro včasné rozpoznání ketoacidózy je výhodné měření β-hydroxybutyrátu v krvi, které umožňují některé přístroje určené k domácímu měření.

Ketoacidóza může vzniknout i bez vysoké glykémie

DKA nemusí být vždy doprovázena velmi vysokou hladinou glukózy.

Existuje také euglykemická diabetická ketoacidóza, při které jsou přítomny zvýšené ketolátky a acidóza, ale glykémie může být jen mírně zvýšená nebo dokonce téměř normální.

Tento stav se může vyskytnout například při delším hladovění, těhotenství nebo při léčbě inhibitory SGLT2.

Proto při typických příznacích nestačí hodnotit pouze glykémii.

Jak se DKA diagnostikuje?

Diagnózu stanovuje lékař podle klinického stavu a laboratorních vyšetření.

Pro diabetickou ketoacidózu je typická kombinace:

• diabetu nebo zvýšené glykémie,
• zvýšených ketolátek,
• metabolické acidózy – překyselení organismu.

V současných doporučeních se za významnou ketonémii považuje zejména hodnota β-hydroxybutyrátu ≥ 3,0 mmol/l. Pro acidózu svědčí pH krve < 7,3 a/nebo koncentrace bikarbonátu < 18 mmol/l.

Tyto hodnoty jsou určeny především pro odborné stanovení diagnózy; doma není vhodné čekat na dosažení určité hranice, pokud se stav člověka zhoršuje.

Co dělat při nemoci?

Při diabetu 1. typu je během nemoci důležité:

• častěji kontrolovat glykémii,
• podle potřeby kontrolovat ketolátky,
• dostatečně pít,
• postupovat podle svého individuálního plánu pro dny nemoci,
• při zvýšených ketolátkách nebo zhoršování stavu kontaktovat diabetologický tým.

Bazální inzulin se při diabetu 1. typu zpravidla nesmí svévolně vysadit ani tehdy, když člověk nejí.

Pokud používáte inzulinovou pumpu a glykémie neočekávaně stoupá, je potřeba myslet také na poruchu pumpy, kanyly nebo infuzního setu.

Kdy okamžitě vyhledat pomoc?

Při podezření na diabetickou ketoacidózu neodkládejte lékařské vyšetření.

Léčba diabetické ketoacidózy

Rozvinutá diabetická ketoacidóza se léčí v nemocnici. Základem léčby je:

• doplnění tekutin,
• podávání inzulinu,
• sledování a úprava minerálů, zejména draslíku,
• pravidelné kontroly glykémie, ketolátek a acidózy,
• léčba příčiny, která ketoacidózu vyvolala.

Při správné a včasné léčbě se stav většinou upraví. Nejdůležitější je však ketoacidózu včas rozpoznat a pokud možno jejímu vzniku předcházet.