Vyšetření ledvin

Pro vyšetření ledvin a vývodných cest močových se obyčejně používají 3 typy vyšetření:

Pátrání po známkách poškození ledvin

Nejčastějším místem, kde se projevuje poškození ledvin, jsou ledvinná klubíčka – glomeruly. Poškození glomerulů vede zpravidla k jejich zvýšené propustnosti, takže jejich „sítem“ procházejí i větší molekuly nebo dokonce krvinky, které za normálních okolností do moči nepronikají.
Zvýšená propustnost glomerulů se projeví nálezem bílkoviny v moči, a to především albuminu. Ten můžeme v moči prokázat např. diagnostickými proužky (např. Albufan). I malé množství albuminu v moči (tzv. mikroalbuminurie) již může znamenat počínající poškození ledvin. Mikroalbuminurii je možné vyšetřit jen speciálními metodami. Normální hodnota vylučování albuminu močí je zhruba do 30 mg/24 hodin, což odpovídá přibližně vypočtené ztrátě 20 μg albuminu za minutu. Vylučování albuminu močí může být přechodně zvýšeno po větší fyzické zátěži, při dekompenzaci diabetu či při močové infekci. Mikroalbuminurie se nejčastěji vyšetřuje tak, že pacient sbírá moč v nočním období po dobu 8 - 10 hodin. Opakované hodnoty nad 30 μg/min již svědčí pro tzv. počínající diabetickou nefropatii. Ztráta bílkoviny močí (proteinurie) vyšší než 0,5 g/den znamená již závažnější postižení a hodnoty nad 3 g/den již mohou být provázeny klinickými příznaky (tzv. nefrotický syndrom spojený s otoky, vysokým krevním tlakem, hyperlipidemií aj.). Kromě bílkoviny pátráme v moči po příměsi krve, bílých krvinek a bakterií, jež zpravidla provázejí zánětlivá onemocnění vývodných močových cest.

Stanovení funkce ledvin

Tato vyšetření odpovídají na otázku, do jaké míry plní ledviny svou základní funkci – odstraňování nežádoucích látek z organismu. Snížená funkce ledvin se projeví tím, že látky, které jsou nedostatečně odstraňovány ledvinami z krve, dosahují v krvi vyšších koncentrací než odpovídá normě. Vhodným ukazatelem je pro tento účel hladina látky zvané kreatinin. Kreatinin vzniká přirozenou obměnou naší vlastní svalové hmoty. Normální hodnota je asi do 115 μmol/l. U mužů je trochu vyšší než u žen, protože muži mají více svalů. Jiným ukazatelem je hladina močoviny – urey, jež nemá v krvi přesahovat 8 mmol/l. Na rozdíl od kreatininu je však její koncentrace závislá i na příjmu bílkovin v potravě. Při nízkobílkovinné dietě hladina močoviny zpravidla klesá. Proto je jako ukazatel funkce ledvin hladina kreatininu vhodnější.

Přesnější odhad funkce ledvin poskytuje vyšetření tzv. glomerulární filtrace. Je k němu potřeba přesný sběr moče za 12 či 24 hodin. Ve vzorku moči i krve se potom stanoví koncentrace kreatininu a vypočte se výsledek, jehož normální hodnota je 1,5 - 2,5 ml/s (90 – 230 ml/min). Hodnota pod 1 ml/s již svědčí pro rozvoj nedostatečnosti ledvin. Hodnotu glomerulární filtrace (GFR) nyní často odhadujeme jen s použitím hodnoty kreatininu v krvi. Glomerulární filtrace se pak vypočte s použitím dalších údajů, jako jsou věk, pohlaví,tělesná  hmotnost či výška. Výhodou tohoto „statistického“ odhadu je to, že není nutné sbírat moč během dne. Sběr moči totiž pacienti často provádějí nedbale a hodnoty jsou potom zkreslené. Vyšetření se pak často označuje jako stanovení eGFR, nebo GFR- CKD-EPI (podle způsobu statistického zpracování).

Pro porozumění pojmů, které se často udávají v lékařských zprávách, uvádíme tabulku hodnocení funkce ledvin podle výsledku eGFR (odhadnuté glomerulární filtrace). Ve stadiu G1 je funkce ledviny ještě v normě a ve stadiu G2 je jen lehce snížená. Stadium G4 je již kritické a je nutné připravovat způsob náhrady funkce ledvin.

Pro hodnocení proteinurie (přítomnosti bílkoviny v moči) se užívají kategorie A1 - A3:

Vyšetření ledvin zobrazovacími metodami

Tato vyšetření poskytují informaci o změnách velikosti, tvaru a struktury ledvin a jejich okolí. Nejčastěji se používá ultrazvuk nebo rentgenologická vyšetření. Tkáň ledviny může být také vyšetřena mikroskopicky po odebrání vzorku při tzv. biopsii ledviny. Ta se provádí nejčastěji tehdy, pokud neznáme přesně příčinu onemocnění ledvin. U pacientů s diabetem, u kterých se onemocnění ledvin rozvine již po krátkém trvání diabetu (kratším než 10 let), vzniká podezření, že příčinou může být jiná nemoc než diabetes.