Vyšetření ledvin

Autor:
Prof. MUDr. František Saudek, DrSc.

Pracoviště: Klinika diabetologie, IKEM Praha

Vloženo: 3. 6. 2018


Pro vyšetření ledvin a vývodných cest močových se obyčejně používají 3 typy vyšetření:

Pátrání po známkách poškození ledvin.

Nejčastějším místem, kde se projevuje poškození ledvin, jsou ledvinná klubíčka – glomeruly. Poškození glomerulů vede zpravidla k jejich zvýšené propustnosti, takže jejich „sítem“ procházejí i větší molekuly nebo dokonce krvinky, které za normálních okolností do moči nepronikají.
Zvýšená propustnost glomerulů se projeví nálezem bílkoviny v moči a to především albuminu. Ten můžeme v moči prokázat např. diagnostickými proužky (např. Albufan). I malé množství albuminu v moči (tzv. mikroalbuminurie) může znamenat již počínající poškození ledvin. Mikroalbuminurii je možné vyšetřit jen speciálními metodami. Normální hodnota je zhruba do 30 mg/24 hod., což odpovídá přibližně vypočtené ztrátě 20 mg albuminu za minutu. Mikroalbuminurie může být přechodně zvýšená po větší fyzické zátěži, při dekompenzaci diabetu či při močové infekci. Mikroalbuminurie se nejčistěji vyšetřuje tak, že pacient sbírá moč v nočním období po dobu 8 - 10 hod. Opakované hodnoty nad 30 mg/min. již svědčí pro tzv. počínající diabetickou nefropatii. Ztráta bílkoviny močí (proteinurie) nad 0,5 g/den znamená již závažnější postižení a hodnoty nad 3 g/den mohou být již provázeny klinickými příznaky (tzv. nefrotický syndrom provázený otoky, vysokým krevním tlakem, hyperlipoproteinemií aj.). Kromě bílkoviny pátráme v moči po příměsi krve, bílých krvinek a bakterií, jež zpravidla provázejí zánětlivá onemocnění vývodných močových cest.

Stanovení funkce ledvin

Tato vyšetření odpovídají na otázku, do jaké míry plní ledviny sovu základní funkci – odstraňování nežádoucích látek z organismu. Snížená funkce ledvin se projeví tím, že látky, které jsou nedostatečně odstraňovány ledvinami z krve, dosahují v krvi vyšších koncentrací než normálně. Vhodným ukazatelem je pro tento účel hladina látky zvané kreatinin. Kreatinin vzniká přirozenou obměnou naší vlastní svalové hmoty. Normální hodnota je asi do 115 mmol/l. Je trochu vyšší u mužů než u žen, protože mají více svalů. Jiným ukazatelem je hladina močoviny – urey, jež nemá v krvi přesahovat 8 mmol/l. Na rozdíl od kreatininu je však její koncentrace závislá i na příjmu bílkovin v potravě. Při nízkobílkovinné dietě hladina močoviny zpravidla klesá. Proto je jako ukazatel funkce ledvin hladina kreatininu vhodnější.

Přesnější odhad funkce ledvin poskytuje vyšetření tzv. glomerulární filtrace. Je k němu potřeba přesný sběr moče za 12 či 24 hodin. Ve vzorku moči i krve se potom stanoví koncentrace kreatininu a vypočte se výsledek, jehož normální hodnota je mezi 1,5 a 2,5 ml/s (90 – 230 m/min). Hodnota pod 1 ml/s svědčí již pro rozvoj nedostatečnosti ledvin. Hodnotu glomerulární filtrace (GFR) nyní často odhadujeme jen s použitím hodnoty kreatininu v krvi. Glomerulární filtrace se pak vypočte s použitím dalších údajů, jako jsou věk, pohlaví, hmotnost či výška. Výhodou tohoto „statistického“ odhadu je to, že není nutné sbírat moč během dne. Sběr moči totiž pacienti často provádějí nedbale a hodnoty jsou potom zkreslené. Vyšetření se pak často označuje jako stanovení eGFR, nebo GFR- CKD-EPI (podle způsobu statistického zpracování).

Pro porozumění pojmů, které se často udávají v lékařských zprávách, uvádíme tabulku hodnocení funkce ledvin podle výsledku eGFR (odhadnuté glomerulární filtrace). Ve stádiu G1 je funkce ledviny ještě v normě a ve stádiu G2 je jen lehce snížená. Stádium G4 je již kritické a je nutné připravovat způsob náhrady funkce ledvin.

Kategorie závažnosti chronického onemocnění ledvin podle hodnoty eGFR

Hodnota eGFR (odhadované glomerulární filtrace) vztažené na standardní povrch těla (ml/s)

G1

≥ 1,50

G2

1,0 - 1,49

G3a

0,75 - 0,99

G3b

0,5 - 0,74

G4

0,25 - 0,49

G5

< 0,25 (selhání ledvin

Pro hodnocení proteinurie (bílkoviny v moči) se užívají kategorie A1 - A3:

A1 – ještě v normě (do 150 mg/den, respektive albuminurie do 30 mg/den),
A2
– proteinurie do 300 mg/den
A3
– proteinurie nad 300 mg/den.

Vyšetření ledvin zobrazovacími metodami

Tato vyšetření poskytují informaci o změnách velikosti, tvaru a struktuře ledvin a jejich okolí. Nejčistěji se požívá ultrazvuk nebo rentgenologická vyšetření. Tkáň ledviny může být také vyšetřena mikroskopicky po odebrání vzorku při tzv. biopsii ledviny. Ta se provádí nejčistěji tehdy, pokud nevíme přesně příčinu onemocnění ledvin. U pacientů s diabetem, u kterých se onemocnění ledvin rozvine již po krátkém trvání diabetu (méně než 10 let) vzniká podezření, že příčinou může být jiná nemoc než diabetes.