Onemocnění ledvin při diabetu - úvod

Autor:
Prof. MUDr. František Saudek, DrSc.

Pracoviště: Klinika diabetologie, IKEM Praha

Vloženo: 3. 6. 2018


Jednou z nejzávažnějších komplikací, která může vzniknout po mnohaletém trvání diabetu, je postižení ledvin. Onemocnění se tradičně označuje jako diabetická nefropatie, protože má určité charakteristické rysy, které se u jiných onemocnění ledvin téměř nevyskytují.

Stejně jako u ostatních komplikací diabetu je hlavní příčinou zvýšená hladina krevního cukru. Ten se dlouhodobě navazuje na stavební bílkoviny v ledvině, což vede k jejich postupnému poškození. Typickými mikroskopickými projevy diabetické nefropatie jsou ztluštění filtračních membrán, skrze které se filtruje krev a tvoří prvotní moč.  Dalším znakem je také nadměrná tvorba a ukládání glykované mezibuněčné hmoty v ledvinných klubíčcích.

Ztluštělá filtrační membrána je nekvalitní, je propustná pro krevní bílkoviny, a ty se dostávají do moče ( vzniká tzv. proteinurie). Hromadění mezibuněčné hmoty v ledvinných klubíčcích vede k jejich poškození a postupné náhradě vazivem. Pro diabetickou nefropatii se proto také někdy užívá termín diabetická glomeruloskleróza (přeměna ve vazivo). Jednotlivé glomeruly zanikají a postupně se zhoršuje funkce ledvin, která nakonec může vyústit v jejich úplné selhání

Mírně zvýšená glykémie, jakou vídáme u celkem vyrovnaných pacientů s diabetem, však pro samotný rozvoj onemocnění nestačí. Záleží ještě na individuálních, pravděpodobně vrozených vlohách, zda se u některého pacienta onemocnění ledvin rozvine či nikoliv. Mezi další rizikové faktory patří zejména

  • zvýšený krevní tlak
  • inzulínová rezistence
  • vysoké hladiny krevních lipidů
  • obezita
  • kouření
Dobré vyrovnání diabetu a správná životospráva mohou i u pacientů s predispozicí ke vzniku diabetické nefropatie rozvoji závažnějších forem onemocnění ledvin předejít.