Obecné

Odpověď

Milý Vladislave, diabetes vzniká, když tzv. beta buňky v Langerhansových ostrůvcích zanikají nebo nestačí produkovat dostatek inzulínu. O tom byste se mohl dočíst na více místech na našem webu.

Stejně tak byste se tam dočetl, že Langerhansovy ostrůvky netvoří jen inzulín. Alfa buňky tvoří glukagon, delta buňky somatostatin, epsilon buňky ghrelin. Vhodné heslo do vyhledávače je tedy "Langerhansovy ostrůvky".

Při diabetu 1. typu beta buňky úplně či téměř úplně zanikají. U diabetu 2. typu tyto buňky nestačí čelit malé citlivosti tkání na inzulín, kterého je v tomto případě nedostatek pouze relativní, alespoň zpočátku. 

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá Valentýno, zánět slinivky břišní je velmi závažné onemocnění, které někdy vyžaduje i chirurgickou léčbu. Část slinivky břišní nebo i celý orgán může být zánětem výrazně poškozen, což se týká také Langerhansových ostrůvků, které jsou ve slinivce rozptýlené. V Langerhansových ostrůvcích se, jak známo, tvoří inzulín. Diabetes je v takovém případě způsoben chyběním dostatečné sekrece inzulínu, takže se často musí nahrazovat injekčně. Pokud zůstane podstatná část slinivky zachována, mohou se zbylé ostrůvky postupně adaptovat a případně je pak možné inzulín vysadit. K tomu je potřeba dodržovat nejen dietu zaměřenou na prevenci dalšího zánětu slinivky (úplná abstinence alkoholu, omezení tuků a smažených pokrmů apod.), ale také určité omezení sacharidů. Pokud je ale pacient štíhlý, potřebuje pořádně jíst a jeho vlastní inzulín mu nestačí, je dobré v inzulínové léčbě pokračovat. Postupem doby se může stát, že inzulín nebude nutný, ale pokud jsou glykémie zvýšené, inzulínová léčba by se neměla ukončovat. V každém případě je dobré  porozumět doporučené dietě a měřit si pravidelně glykémie.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá Ivano, máte pravdu. Asi je to tím, že rady, jak tomu zabránit, spadají především pod diabetologii, zatímco léčba místních problémů po vpiších inzulínu je spíše problém pro dermatologa. Protože mě samotného také nic nenapadá, opravdu vám doporučím konzultovat dermatologa. Musí také vaše afekce v místě vpichu vidět na vlastní oči.

Protože jsem ale dialektolog, tak si stejně neodpustím nějaké rady. Předpokládám, že mluvíte o zatvrdlinách po vpichu tenkými jehlami k inzulínovému  peru a nikoliv o následcích používání podkožních kanyl, které se užívají při léčbě inzulínovou pumpou.

Reakce vzniká častěji po složce inzulínu, která se do ampulek přidává pro jeho stabilizaci a také prevenci infikování při opakovaném použití. Proto stojí za to vyzkoušet také jiný přípravek inzulínu, protože ten může obsahovat jiné přídavné složky. Doporučuji také vyzkoušet injekce s použitím sice tenké, ale delší jehly. Někdo si píchá inzulín velmi mělko, a to pak také někdy vyvolává reakci.

Pokud by se jednalo o následky použití kanyl k inzulínové pumpě, pak zásadní roli hraje častá výměna kanyl. Běžné se používají 3 dny, jsou i lidé, kteří je mají na 4 dny. To už ale většinou vyvolává ty zatvrdliny. Nejlepší je měnit kanylu každé 2 dny, jenom spotřeba kanyl je potom větší. Příčinou zatvrdlin při použití kanyl je většinou infekce u konce kanyly. To se vyhojí jen vytažením kanyly, ale stejně to pak trvá ještě několik dní. Tím ale myslím jen opravdu malá zatvrdnutí, protože skutečná infekce vede někdy ke hnisání a musí se to někdy léčit i antibiotiky či chirurgicky. Jinak příčinou může být i malé krvácení po vpichu.

Od drobných "zatvrdlin" v místě vpichu jehly je nutné odlišit celkové zatvrdnutí, otok či celkové zesílení podkoží v místech, kam si inzulín často podáváte. To pak může být důsledkem hypertrofie, která vzniká ve výjimečných případech jako účinek inzulínu. Ve vašem případě jde asi o něco jiného. Drobné zatvrdliny v podkoží mohou vznikat také, když dojde k malému podkožnímu krvácení. To se pak musí vstřebat samo a trvá to několik dní. Těžko to lze nějak urychlit.

Tak se omlouvám, že jsem vám moc neporadil, až na toho dermatologa. To stojí za vyzkoušení.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá Kamilo, vaše dcera téměř jistě diabetes nemá. Diabetes u dítěte probíhá většinou prudce (začátek) a glykémie bývají vysoké. Mírně zvýšená glykémie ale žádné příznaky nevyvolává. Pokud v moči není cukr, znamená to, že glykémie v posledních hodinách nebyla nad 10 mmol/l, což jinak není moc vysoká hodnota. Ketony se objevují u dětí i při krátkodobém hladovění, záleží na tom, jak moc jsou pozitivní. Jeden křížek ještě nic neznamená. V průběhu horečnatých onemocnění často děti méně jedí nebo zvracejí, a tak se v moči mohou objevit ketolátky. Ani jednorázově mírně zvýšená glykémie ještě není důvod k poplachu, to by musela být zvýšená opakovaně nebo zvýšená hodně. Pro klid v duši zkontrolujte přítomnost cukru v moči opakovaně. Také se snažte, aby dcera i v průběhu onemocnění jedla.  

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá Silvie, týden je příliš krátká doba na to, abyste se vaše dcera a vy s novou nemocí smířily. Je to velká změna v životě, která zpočátku přináší mnoho obtíží, ale časem se ukáže, že i tak lze žít normální život a užívat si radostí. Pro vás to bude asi těžší než pro dceru. Dost brzy poznáte, že to „píchání“ není zas tak obtížné a spíše je obtížné udržovat glykémie v požadovaném rozmezí, což člověk dělá zejména s ohledem na budoucnost. Děti s diabetem jsou pak většinou mnohem odolnější vůči těžkostem, které život přináší. Umějí se o sebe lépe postarat, protože vědí, že v životě nejdou věci správně jen tak samy od sebe, a to z nich dělá schopné a aktivní lidi. Brzy zjistíte, že české přísloví „Nic se nejí tak horké, jak se to uvaří“ prostě platí.

Vy byste se měla snažit získat informace od lékařů a sestřiček a zakoupit si nějakou dobrou knihu o diabetu. Doporučuji vám zejména knihu Jan Lebl a kolektiv: Abeceda diabetu. Nakladatelství Maxdorf, Praha. Tam najdete poučení i o jídle a o všech současných možnostech. Knih ale existuje více.

Pro léčbu diabetu dnes naštěstí existují skvělé pomůcky a přístroje, které život usnadňují a pomáhají předcházet komplikacím diabetu. Žádná metoda ale není zázračná, diabetes 1. typu zatím vyléčit nelze. Provádějí se sice transplantace pankreatu nebo izolovaných Langerhansových ostrůvků , ale tyto metody se zatím nepoužívají pro děti, ale jen u vybraných a velmi komplikovaných pacientů. Z počátku budete muset dcerce hodně pomáhat, ale ona se brzy všechno naučí dělat sama, čím dříve, tím lépe.

Dnes je důvod také doufat, že v dohledné budoucnosti se objeví metody nové, ať již s pomocí moderní technologie nebo transplantací, které nahradí v těle chybějící inzulín a zajistí trvale dobrou hladinu krevního cukru. Zatím tomu tak ale ještě není.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milý Jardo,

Nemohu nějak komentovat váš zdravotní stav, protože jste o sobě dal k dispozici minimum údajů. Mohu vám jen vysvětlit, že glykémie u pacientů s diabetem není veličina stabilní, ale že se snadno mění podle okolností.

Glukóza je jedním ze zásadních zdrojů energie a kromě toho se její součásti využívají i jako stavební látky v těle. Na lačno se glukóza uvolňuje ze zásob v játrech a ve svalech, ale také vzniká tak, že se nově tvoří z látek jiných. Po jídle se ve větším množství dostává do krve a odtud je pak odsunována do tkání. Při obou procesech (na lačno i po jídle) hraje důležitou úlohu inzulín, který tlumí novotvorbu glukózy a její uvolňování ze zásobních látek, ale také pomáhá ukládání a spotřebování nadbytečného množství glukózy po jídle.

U diabetu 2. typu je ale citlivost na inzulín snížená. Kromě toho existují další hormony, které působí opačně než inzulín. Mezi ně patří zejména adrenalin, glukagon, kortizol a růstový hormon. Jak vidíte, jsou hned 4 proti inzulínu. Některé z nich, zejména kortizol a růstový hormon, se navíc uvolňují více v ranních hodinách. To je tedy asi důvodů, proč i bez příjmu potravy  dochází u vás ke zvýšení glykémie. Tyto hormony za normálních okolností totiž připravují tělo „do akce“, a k tomu je glukóza potřeba. Bohužel u diabetu ale k tomu chybí silný protihráč ve formě inzulínu.

Ale ještě jedna věc: vzestup glykémie o 1,2 mmol/l je prakticky nevýznamný. Obojí jsou zvýšené hodnoty a odpovídají diabetu. Kromě toho, přesnost osobních glukometrů není taková, aby takto malý rozdíl se dal nějak kriticky posuzovat. Pro vás to znamená, že ráno máte glykémii zvýšenou a bylo by vhodné proti tomu něco dělat. Můžete např. užívat metformin 2x denně, večer méně jíst, nebo případně pro vás může být vhodná malá dávka dlouze působícího inzulínu před spaním.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milý Jane, glukometry, které jsou v ČR oficiálně distribuované, mají ověřenou kvalitu a jejich přesnost je dostatečná k tomu, aby mohly sloužit pro řízení léčby pacientů s diabetem. Žádný přístroj ale není absolutně přesný, vždy je nutné pro srovnání použít nějakou referenční metodu a i ta má svoji „chybu“. Své pochybnosti nejlépe vyřešíte tím, že si v lékárně zakoupíte testovací roztoky, které se ke glukometrům prodávají v lékárnách – pro každý glukometr jiné. Většinou se jedná o koncentraci glukózy blízkou normě a o hodnotu vyšší. Je uveden rozsah chyby, který je pro glukometr přípustný. Povolená chyby je poměrně veliká, např. při hodnotě 7 mmol/l je doporučeno hodnotit výsledky 6 až 8,5 jako ještě správné (uvádím jen příklad).

Už Herakleitos z Efesu řekl v době před naším letopočtem, že nevstoupíte 2x do stejné řeky. Tudíž ani nezískáte 2 stejné hodnoty při měření stejným přístrojem ze stejné kapky krve. Ale všechno má své meze.

Proužky, pokud jsou správně skladované, tak vydrží poměrně hodně a i po exspirační době bývají ještě dobré. Nicméně mohou být vadné, zejména pokud přechodně byly v příliš vysoké teplotě. Glukometr může být také znečištěn, mohl jste mít na prstech zbytky glukózy po pojídání ovoce, případně mohla uplynout určitá doba mezi měřením a hladina cukru v krvi se mohla změnit (panta rhei, jak pravil Herakleitos).

Pokud proužky ukazují např. ze stejné kapky krve jednou 7 a jednou 12, tak je určitě někde chyba. Pokud to ale bylo jednou 7 a jednou 7,8 , tak je to z hlediska používání glukometrů u diabetika v pořádku. Obě hodnoty jsou lehce zvýšené, a tato informace by vám mohla stačit k tomu, abyste věděl, co můžete či nemůžete jíst, kolik si dát inzulínu apod.

Závěr: doporučuji testovací roztoky a použít je podle návodu (nebo nebuďte tak zvědavý – to žertem). Porovnání s laboratoří nestačí – ty mají jiné metody nejen pro zpracování vzorku a většinou to také má příliš velké časové okno, takže pokud to není z jedné kapky, tak to nic neříká).

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milý mladý muži,

pervitin obsahuje metamfetamin, stimulační drogu. Amfetaminy zvyšují hladinu katecholaminů, tedy i adrenalinu. Adrenalin působí opačně než inzulín na hladinu krevního cukru. Zvyšuje uvolňování glukózy z jater. Tím se tedy váš mnohem menší problém dá vysvětlit. Je možná pravda, že po pervitinu lidé zapomínají na jídlo, a to zase glykémii snižuje, ale u vás bych viděl toto vysvětlení.

Vy jste si zřejmě sám vědom, jak nedobře si počínáte. Pokud nejste ještě zcela závislý, okamžitě toho zanechejte, protože špatné konsekvence na sebe nenechají čekat. Pokud už přestat nejste schopen, vyhledejte pomoc.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá Uršulo, prakticky jste o svém diabetu neposkytla žádné informace. Neznám váš věk, váhu, další nemoci, léky. Zřejmě máte diabetes 2. typu, protože být diabetikem 1. typu, tak už asi ležíte na nějaké jednotce intenzivní péče.

Pokud vaše vysoké glykémie nejsou vyvolány pouze bohapustým přejídáním, tak šance, že si nějak pomůžete pouze dietou, je velmi malá. Ptáte-li se, jak dlouho to tedy takto bez patřičné léčby vydržíte, tak já se domnívám, že moc dlouho ne. Brzy se vaše tělo vyčerpá, budete ztrácet hodně tekutin a solí, poškodíte si ledviny, nervy, oči a asi dostanete nějakou infekci, která vás do nemocnice stejně přivede.

Určitě s tím hned něco udělejte, nevymlouvejte se na psychickou zátěž, vyhledejte doktora a trochu se snažte. Diabetes se sám od sebe nespraví, postavte se k tomu čelem, a dobře se vám povede. Takhle s léčbou začnete stejně, ale za cenu možná už těžko napravitelných zdravotních škod.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milý Rostislave, na tuto otázku nedokážu odpovědět zcela kvalifikovaně, protože jsem si jist, že v dnešním přetechnizovaném světě existují prostředky, jak uchovávat vodné roztoky při teplotě 2 – 8 st. C, a to jistě i na baterie. To bych ale musel celý den studovat internet a stejně bych měl své pochybnosti, pokud jde o tak důležitou věc, jako je inzulín. Napíšu tedy jen svůj názor.

Pro pacienta s diabetem 1. typu je inzulín nezbytně nutný k životu. Pokud se člověk vydává někam na delší dobu, kde jsou nebo i jen hrozí extrémní teploty a kde nemusí být v blízkém dosahu pomoc, musí se naprosto spolehlivě postarat o svůj inzulín. Ten rozhodně nesmí zmrznout, a to ani přechodně, což navíc ani nemusíme poznat. V mrazivém prostředí proto doporučuji nosit svůj inzulín pod oděvem. Tam rozhodně nezmrzne, a když ano, tak asi nejprve zmrznu i já a pak už je to jedno. Budu mít prostě jistotu a nebudu spoléhat na náhody nebo na neočekávané poruchy nějakého přístroje.

Běžně se prodávají pouzdra či malé boxy, které chrání inzulín zejména před vysokou teplotou, ale jistě fungují i v mrazu. Tak jako vám nezmrzne za několik hodin čaj v termosce, tak určitě nezmrzne ani inzulín, bude-li navíc obložen v ruksaku oblečením. Ale co když…? Můžete se někde zcela ztratit, něco neklapne, někam zapadnete. Co pak? Inzulín bych ani nesvěřoval někomu jinému, nedával ho do kufru, aby cestoval odděleně bez mé kontroly. A vždycky bych si vzal ještě náhradní balení, stejně jako je nutné jistit inzulínovou pumpu náhradními inzulínovými pery. A minimálně dvojnásobek sacharidových zásob, než si podle odhadu myslím, že mohu maximálně spotřebovat.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)