Poradna

Doporučení a pravidla poradny: Dříve než nám zašlete svůj dotaz, vyhledejte si prosím, zda stejný nebo velmi podobný dotaz nepoložil jiný čtenář či čtenářka před vámi. Doporučujeme vepsat do obdélníčku "Hledat v poradně" klíčová slova týkající se vašeho dotazu a prohlédnout si starší odpovědi na stejné či podobné téma. Upozorňujeme, že položené dotazy budou zveřejněny stejně jako odpověď na ně. V odpovědi uvedeme pouze vaše křestní jméno, rok narození, tělesnou hmotnost a výšku, jelikož tyto parametry s odpovědí většinou souvisí. Pokud bude k dotazu přiložena fotografie nebo video, odpovídající lékař zváží její zveřejnění. Velmi děkujeme za vaši přízeň. Věříme, že vám přinášíme užitečnou službu v daném oboru medicíny. Upozorňujeme, že tyto internetové stránky slouží pouze jako informační zdroj. V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči!

Cukrovka a technologie

120 dotazů

  • Dotaz

    Dobrý den, v dnešní době se pomalu ale jistě všude doporučuje měření glykémie pomocí CGM - senzorů oproti glukometrům. Nicméně stále vnímám, že mezi dabetiky glukometr přeci jen převládá. Ráda bych se zeptala, co je tedy přesnější a jistější a vhodnější pro monitorování? Chápu, že senzory umožnují přehled o tom, co se v těle děje neustále, což glukometrem neuděláme, ale zase přeci jenom, není přesnější ta krev? Když člověk přistupuje k měření glukometrem svědomitě a měří si třeba 5x/den a dělá si svůj trend (zápis) každý den v ty kritické okamžiky - např. ráno, před jídlem, po aktivitě, po jídlech, před spaním tak si myslím, že ten závěr z toho lze patrně odvádět větší , nebo ne? Nicméně pak tu máme ještě úplně nejpřesnější - odběry z žilní krve v laboratořích a monitorování tedy hladiny glyk,hemoglobinu, c-peptidu, inzulínu a glukozy , případně HOMA-IR indexu. Pokud by člověk takto na kontrolní odběr chodil každý měsíc, tak to také dá velké trendy vývoje, nebo je toto k ničemu? Upřímně jsem k těm senzorům kritická, protože prostě technologiím moc nedůvěřuji a hlavně je třeba mít třeba chytré mobily, aplikace a když člověk toto nevlastní a nechce být neustále připojen k mobilu, tak to také je vlastně problém - třeba u starších osob (seniorů) apod. Prakticky vždy jsme tu měli jen glukometry, celá leta se na tom diabetes monitoroval, tak nějak nevím, proč by člověk měl přecházet na něco moderního. Moc děkuji za vaši reakci.

    Odpověď

    Dobrý den,

    ve vašem textu jste správně vystihla, že situace není jednoduchá a diskuze na téma, co je nejlepší pro monitoraci glykémie a určení kompenzace curkovky, by zabrala hodiny a hodiny.

    Všechny způsoby měření mají své výhody a nevýhody. 

    Jak senzory, tak i glukometry mohou mít určitou odchylku měření. Stejně tak laboratorní stanovení může být ovlivněno mnoha faktory.

    Glykovaný hemoglobin je ukazatel spíše dlouhodobé kompenzace cukrovky. Zachycuje, jak vypadaly glykémie v posledních 2-3 měsících. Pokud je velké kolísání glykémií (hodně kolísají nahoru a dolu) nebo je hodně hypoglykémií, glykovaný hemoglobin může být relativně nízký a kompenzace cukrovky přesto velmi špatná. Jeho hodnota může být  ovlivněna i změnou životnosti červených krvinek. 

    Stanovení C-peptidu, inzulinu nebo HOMA-IR bohužel s určením kompenzace cukrovky nepomůže.

    Glykémie z glukometru nám ukazují okamžitou hodnotu hladiny cukru v krvi v danou dobu.  U motivovaného pacienta může pečlivé měření glukometrem poskytnout dobrý přehled o glykémiích. Přestože mají povolenou odchylku, tak měří z krve a bývají relativně přesné. Pokud ale potřebujeme vědět jak vypadají glykémie před jídlem, po něm, během aktivity, během noci…, tak mohou být opakované vpichy pro pacienty náročné. Pro pacienty např. s DM 2. typu na prášcích je měření glukometrem stále preferovanou metodou.

    U pacientů na inzulinu, především u pacientů s DM 1.typu (ale i s DM 2. typu s nutností podání inzulinu několikrát denně), kteří musí dávky inzulinu upravovat před každým jídlem dle aktuální glykémie (resp hladiny glukózy), sledovat vývoje po jídle, měřit se opakovaně v rámci pohybu, stresu… senzory přináší ulehčení života. Umožňují zobrazení hladin glukózy po celý den (jak jste již zmiňovala) a tak zachytí výkyvy a vývoje těchto hladin. 

    Další výhodou je možnost nastavení alarmů pro nízké a vysoké hladiny glukózy. Nevýhodou je, že senzory neměří v krvi, ale v mezibuněčné tekutině (proto i mluvím o hladině glukózy) a mají proto určité zpoždění (10-20 minut) oproti hodnotám glykémie přímo z krve. Zde pomáhají trendové šipky, které ukazují na směr vývoje hladin. V akutních situacích se ale při používání senzorů doporučuje kontrola glykémie glukometrem. Další informace o výhodách a nevýhodách CGM můžete nalézt zde: https://www.cukrovka.cz/kontinualni-monitorace-koncentrace-glukozy-cgms. Při používání senzorů je možnost stažení dat. Je zde pak možné podrobněji zhodnotit vývoje hladin glukózy, najít problematické situace, zkusit najít jejich řešení…   Většina senzorů dnes spolupracuje s “chytrými” telefony, ale některé z nich umožňují i využití za pomoci speciální čtečky nebo přijímače. Chápu ale, že i tyto technologie mohou být pro starší pacienty náročné a proto je stále možné využít pravidelné měření glukometrem.

    Každá metoda má své výhody a nevýhody. Je preferována u jiné skupiny pacientů. Cílem není mít tu nejmodernější‘ metodu, ale tu, která konkrétnímu pacientovi nejlépe funguje a vyhovuje.

    (odpovídá MUDr. Pavlína Krollová, Fakultní nemocnice Motol)

    Detail dotazu
  • Dotaz

    Je mi 66let, od 40 let se léčím s cukrovkou 2typu. Jsem po třech operacích srdce..Píchám si 5x denně různé inzuliny v nejvyššch dávkách. Při použití senzorů se mi daří snižovat glykémii na hodnotu cca 10moll. Co více mohu udělat pro nárok na diasenzor zdarma.Z důchodu si nemohu dovolit utratit měsíčně 3000kc. Předem děkuji za odpověď. S pozdravem Miroslav
    věk: 66 let výška: 185 cm váha: 120 kg

    Odpověď

    Dobrý den,

    od roku 2026 je možnost předpisu senzorů i u pacientů s DM 2.typu nebo jiných typů (nejen DM 1.typu), kteří jsou na léčbě inzulinem podávaným minimálně 3x denně.

    Pacient musí splňovat i další doplňující podmínky.

    Senzory se dělí podle nové vyhlášky na limitovanou CGM a rtCGM -  do každé skupiny spadají jiné typy senzorů. Pro běžnou monitoraci (bez inzulinových pump) jsou určeny především senzory ve skupině limitované CGM, proto zmíním podmínky pro předpis monitorace u těchto senzorů.

    Pacient musí splňovat jednu z následujících podmínek:

    • Glykovaný hemoglobin nad 53 mmol/mol (ukazatel dlouhodobé kompenzace cukrovky) 
    • Porucha rozpoznávání hypoglykémie
    • Více jak 4% hypoglykémií při předchozím využití senzorů
    • 2 závažné hypoglykémie za posledních 12 měsíců (závažná hypoglykémie vyžaduje pomoc druhé osoby)
    • Prokázané noční hypoglykémie
    • Nestabilní kolísavé glykémie (vyjádřené variabilitou > 36% -  tento parametr je vždy na datech ze senzoru)
    • Nízká sekrece inzulinu (nízký C-peptid). C-peptid je ukazatel kolik se ještě tvoří inzulinu.

    Pacient musí také prokázat pravidelné měření: 

    • Buď glykémie měřené na glukometru (za posledních 30 dní  - průměrně dvě a více měření denně) 
    • Nebo záznam ze senzoru za poslední měsíc (Senzor, který si například sám kupoval)

    Pozor, aby mohl Váš lékař senzory psát, musí mít také speciální certifikát od České diabetologické společnosti. Pokud ho nemá, tak nemůže poukazy na senzory vystavit i kdyby chtěl a pacient na ně měl nárok. Většina diabetologů si postupně kurzy doplňuje, ale docela dlouho trvá i poslání certifikátu a nasmlouvání pojišťovnou. Na lékaři, který certifikát nemá, nemůžete předpis vyžadovat -  nanejvýš se můžete rozhodnout změnit diabetologa.

    (odpovídá MUDr. Pavlína Krollová, Fakultní nemocnice Motol)

    Detail dotazu
  • Dotaz

    Dobrý den, netušíte prosím, kdy bude Omnipod 5 dostupný na českém trhu? Jestli to bude tento rok, případně jakékoli jiné informace? Předem moc dekuji

    Odpověď

    Dobrý den,

    na Omnipod se často diabetici ptají, ale zatím nevím o tom, že by se měl v blízké budoucnosti dostat oficiálně do ČR.

    Bohužel ČR je poměrně malý stát a pro mnoho firem není tento trh finančně lákavý s ohledem na náklady, které musí být na schválení, prodej a distrubuci  vynaloženy.

    (odpovídá MUDr. Pavlína Krollová, Fakultní nemocnice Motol)

    Detail dotazu
  • Dotaz

    Dobry den, umi nalepovaci pumpa NANO pracovat se senzorem Dexcom G6 nebo se musi prejit na jiny senzor? Muj dia doktor me doporucuje se rozhodnout pro inzulinovou pumpu, co jsem zatim nacital nejake info, bych se priklanel pro moznost nalepovaci pumpy (kvuli pracovni naplni, sportovani atd.), nyni mam jen senzor Dexcom G6. Dekuji za rady
    věk: 47 let výška: 172 cm váha: 80 kg

    Odpověď

    Dobrý den,

    oficiálně lze pumpa TouchCare Nano propojit jen se senzory TouchCare Nano. 

    V případě využití neoficiálně licencovaných systémů (např. AndroidAPS) lze teoreticky propojit i s jiným typem senzorů, ale nejedná se o oficiální systém. Při jeho využití veškeré nastavení musí pacient provádět sám -  současně mu pak nemusí platit záruka pumpy.

    Se senzory Dexcom G6 oficiálně spolupracuje pumpa t:slimX2 (tzv. Tandem) a CamAPS. Nevím, jak dlouho budou senzory Dexcom G6 ještě na trhu. Senzory Dexcom G7 (vyšší řada) zatím nemá možnost propojení se systémem CamAPS.

    Zjednodušeně oficiální možnosti pro tuto chvíli (vše se může měnit):

    Hybridní systém - senzory:

    Minimed G780 - Guardian 4

    t:slimX2 (tandem) - Dexcom G6, Dexcom G7

    CamAPS systém - Dexcom G6, Freestyle Libre 3

    TouchCare Nano - TouchCare Nano CGM

    (odpovídá MUDr. Pavlína Krollová, Fakultní nemocnice Motol)

    Detail dotazu
  • Dotaz

    Dobrý den, chci se zeptat na dopady změn uvedeného zákona na předpis poukazů senzorů FSL pro DM1. Do loňského roku bylo možné získat na poukaz 26 ks senzorů FSL (jeden stojí 1688 Kč, tedy celkem částka 43.888 Kč na rok - kalendářní nebo běžný, tj. 12 měsíců, to dodnes nevím a byl s tím vždy problém, běžný rok mi končil v prosinci), nyní v zákoně jsou uvedeny pouze maximální částky patrně na kalendářní rok a tedy se děsím situace, že bych měla případně senzory kupovat po vyčerpání limitu, pokud by došlo např. ke zdražení, bez poukazu, jsem starobní důchodce, nejen, že ne vždy jsou senzory FSL 2 bez poukazu k dispozici (právě stávající situace) a senzory FSL 2 plus, které nejsou na poukaz, jsou dražší (1808 Kč) a pro pacienta nic nového, pokud není dítě do 2 let nepřináší. Na druhou stranu si neumím představit, že bych senzor ke kontrole glukózy neměla, zejména alarmy mi umožní reagovat na hypoglykemii včas (mám nastavený alarm na hodnotu 4,2, což se mi osvědčilo) a upozornění alarmem na čas aplikací inzulínu, tedy čtečka senzoru hlídá i toto. Tedy se chci i zeptat, jestli jsou pro DM1 v předmětném zákoně i další omezující podmínky pro poukaz FSL, které nově vylučují pacienta s DM1 pro poukaz senzoru FSL. Jak řekl mluvčí MZ pan Jacob v době, kdy se zákon schvaloval a byl boj o výši částek “musi se šetřit”. TIR mám i díky senzoru trvale kolem 90% (nastavení 3.9-10 nmol/l) a HbA1c při kontrole na diabetologii vesměs do 40 lmol/mol, výjimečně 42. Děkuji
    věk: 75 let výška: 172 cm váha: 91 kg

    Odpověď

    Dobrý den,

    máte pravdu, že v úhradové vyhlášce se nyní objevily už jen částky. Freestyle Libre spadá nyní do limitované CGM, což je úhrada 32 530 bez daně (což bude  - pokud se nezmění daň kolem 36 434). To by původní ceny nepokrylo. Část výrobců/distributorů senzorů ale přislíbila úpravu cen, aby senzory u pacientů s DM 1. typu stále pokryly celý rok. Zatím to vypadá, že snížení proběhlo. Takže u Freestyle libre 2 by stále měla částka pokrýt 26 kusů. Protože je vše velice nové, nedá se samozřejmě zaručit, jak se situace bude ještě vyvíjet, ale zatím to u pacientů s DM 1. typu vypadá slibně.

    (odpovídá MUDr. Pavlína Krollová, Fakultní nemocnice Motol)

    Detail dotazu
  • Dotaz

    Pěkný den, potřebuji prosím poradit se senzory. Vyzkoušela jsem FreeStyle libre, Hippo a Glunovo. Vždy v paži mi senzory v podstatě nefungovaly, hlásily velmi rozdílné hodnoty (směrem nahoru i dolů) oproti glukometrům. V břiše mi víceméně fungovaly daleko lépe, i když i tam byly také nepřesnosti (Hippo). Glunovo bylo také nepřesné, ale s pomocí denní kalibrace se dalo slušně používat (zejména pro trendy). Setkali jste se prosím s podobnými pacienty, kterým senzor v paži nefungoval? Vím že to není doporučeno, ale používá někdo FreeStyle libre na břiše? Které (dostupné) senzory by se daly používat na břiše a kalibrovat? Velmi vám děkuji za odpověď
    věk: 64 let výška: 166 cm váha: 84 kg

    Odpověď

    Dobrý den,

    jak jsem již zmiňovala v předchozí odpovědi: mezi hodnotami na glukometru a senzoru může být rozdíl. Je dán povolenou odchylkou obou těchto zařízení, ale i časovým rozestupem mezi měřením senzoru a glukometru. Glukometr měří v krvi. Senzor v mezibuněčné tekutině, což vede k rozestupu kolem 10-20 minut. Při klesání a nebo stoupání glykémie, může tento časový rozestup vést k větší odchylce v naměřených hodnotách. Při relativně stabilních (vyrovnaných) glykémiích by tento časový rozestup, neměl mít na glykémie takovou roli. Více viz https://www.cukrovka.cz/kontinualni-monitorace-koncentrace-glukozy-cgms 

    Přesnost měření na různých místech těla může být ovlivněna “kvalitou” podkoží -  jeho silou, prokrvením, změnami podkoží, pohybem ... 

    Freestyle Libre -  je oficiálně na zadní stranu paže, Glunovo i3 může být kromě zadní strany paže dle výrobce i na břiše, Hippo1 má také doporučenou spíše zadní část paže. Z Vámi nezmiňovaných: například senzory Dexcom mají oficiálně možnost zavedení na břicho (oficiálně jsou bezkalibrační, ale měly by mít stále možnost kalibrace). Možnost zavedení na břicho možná mají i další nové senzory, ale přiznám se, že nevím jistě, protože se jich najednou vyrojily na trhu v posledních měsících desítky a zjišťuji, že o polovině z nich ani nevím, že existují. 

    Firmy vždy doporučují určitá místa pro zavedení senzoru, kde mají provedená testování, případně prokázána nejpřesnější měření. Většinou je to zadní strana paže, část má v doporučeních i břicho (případně horní část hýždí pro hodně malé děti -  u nich občas jinde silnější podkoží nenajdete).

    Některým pacientům paže nemusí, například kvůli pohybu, pocení a dalším problémům, vyhovovat a používají jiná místa. Pacient tím přijímá, že měření nemusí být tak přesné, jak deklaruje firma. To neznamená, že to některým pacientům nevyhovuje lépe a že měření neprobíhá správně. Nikdo tuto záměnu oficiálně nemůže doporučit, ale nebudu tvrdit, že pacienti nedělají různé věci. Rozhodně je důležité častější měření a ověření hodnot na glukometru.

    Pozor podle nové vyhlášky spadají různé senzory do různých úhradových kategorií a senzory v odlišné kategorii není možné mezi sebou volně zaměňovat. Toto samozřejmě platí, pokud jsou senzory hrazeny pojišťovnou. Pokud si je kupujete sama, tak tam je to jen na Vás, co vyberete.

    (odpovídá MUDr. Pavlína Krollová, Fakultní nemocnice Motol)

    Detail dotazu
  • Dotaz

    Pěkný den, byly mi nabídnuty senzory CGMS Hippo 1. Přesvědčila jsem se, že jsou v ČR certifikovány, ale nejsou žádné údaje o jejich přesnosti. Ani aplikace na mobil nemá žádné recenze. Podle certifikace ho zkoušelo 132 pacientů v ČR, ale výsledkům na základě mých zkušeností moc nevěřím. Senzory byly často mimo i víc než o 2 jednotky a pod. (senzor 4,2 - glukometry 6,5), chyb bylo nejvíc v nízkých hodnotách (=v noci zbytečné alarmy). Máte prosím relevantnější informace? Velice děkuji, Meda
    věk: 64 let výška: 166 cm váha: 84 kg

    Odpověď

    Bohužel informace o senzoru Hippo1 se ke mě nedostaly -  ani na konferencích ani od výrobců. Nevím jaký tento senzor má MARD (indikátor přesnosti měření) ani zda byly s tímto senzorem provedeny randomizované (odborné srovnávací) studie. Kód zdravotnického prostředku tento senzor má - zařazen je od konce 2025. Výrobce je - Hippo Medical Pte. Ltd. (Singapur). Bohužel žádné osobní zkušenosti nebo bližší informace, než co je na jejich internetových stránkách také k dispozici nemám.

    Samozřejmě rozdíl mezi hodnotami na glukometru a senzoru může být -  není to dáno jen povolenou odchylkou obou těchto zařízení, ale i časovým rozestupem mezi měřením senzoru a glukometru. Glukometr měří v krvi. Senzor v mezibuněčné tekutině, což vede k rozestupu kolem 10-20 minut. Při klesání a nebo stoupání glykémie, může tento časový rozestup vést k větší odchylce v naměřených hodnotách. Při relativně stabilních (vyrovnaných) glykémiích by tento časový rozestup, neměl mít na glykémie takovou roli. Více viz https://www.cukrovka.cz/kontinualni-monitorace-koncentrace-glukozy-cgms

    Moc se omlouvám, že nemohu stran senzoru více pomoci a přeji příjemný den,

    (odpovídá MUDr. Pavlína Krollová, Fakultní nemocnice Motol)

    Detail dotazu
  • Dotaz

    Od 1.1.2026 mohou mít někteří T2D nárok na CGM senzory, podle informací co jsem našel by se to mělo týkat cca 20 000 diabetiků, což je celkem směšné číslo, ale to je pro tento dotaz vedlejší... Nejspíš kvůli mé vlastní chybě jsem byl rediagnostikován jako T2D, původně T1D (před cca 10 měsíci)... Při přechodu na novou diaetologii do nemocnice, jsem byl na odběrech o kterých jsem nevěděl (ale mohlo mi to být jasné), i když jít na odběry až po desáté hodině je celkem masakr, zkrátka asi hodinu a půl před kontrolou jsem jedl tak jak jsem byl zvyklí u mé předchozí soukromé dia... Přišly odběry, ve kterých jsem měl vyšší hodnotu (nejspíš) c-peptidů, na základě čehož pan doktor usoudil že jsem byl chybně diagnostikovaný, zhruba za týden, jdu na kontrolu kde se snad dozvím více... Jelikož toto a změna medikace mi byly oznámeny po telefonu v poměrně rychlém hovoru, a na fakt s jídlem jsem zapomněl, takže o tom lékař do nedávna nevěděl... Dostal jsem metformi 1000mg, přišel o toujeo a humalog na 50 procentech, v prubehu mesice a půl, jsem si prošel dvěma stádii, kdy jsem zhruba týden po každé nepotřeboval inzulín vůbec, ale tyto stavy vždy skončily tak že jsem doslova z ničeho nic měl glykémii 15mmol, po jídle o kterénmna 100 procent vím že bylo v pohodě, po tomto druhém incidentu jsem vše sdělil mému dia přes email, včetně toho že jsem minulé odběry neměl na lačno... Po prvním incidentu jsem se musel vrátit na původní dávky inzulinu, s tim že metformin mi jak kdyby supluje dlouhy inzulin, ale ne dostatecne efektivně běžně začínám den na 6.8-7.3 mmol, vyjímkou není ani startovat na hodnotě kolem 8mmol... Tam kde mi dříve stačila bežná dávka podle I:C ratio, musím dneska přidat až 2 jednotky, takže doufáím že na další kontrole dojde k novým odběrům, a budu zpět na T1D, ale říkám si co když jsem opravdu T2D, jak to bude se senzory, sám si je úplně platit nechci, nejsou to zrovna malé částky, a život bez nich si jaksi nedovedu představit, když to mám takhle divoké a běžně mnohem vyšší glymči než když jsem byl plně na inzulínu... Vím že jedna z podmínek pro senzory, je léčba pomocí MDI, což splňuji běžně jsem na 4 a více injekcích, ale zároveň nemívám vyloženě ani hyper, vylétnu max k 11-12mmol, a to jen občas, a hypo prakticky neznám, to jsem nemíval ani když jsem byl plně na inzulínu... Samozřejmě pokud to nepůjde jinak, budu si je platit sám, ale přirozeně bych šel cestou pojištovny
    věk: 35 let výška: 182 cm váha: 100 kg

    Odpověď

    Dobrý den,

    diagnóza DM 1. typu je vždy založena na několika výsledcích a stavu, nejen C-peptidu. Bohužel neznám přesně Váš stav a výsledky a proto se nedokáži k tomuto vyjádřit. Pokud byste měl DM 2. typu, začíná se metforminem, ale při neuspokojivé kompenzaci diabetu (stále vysokých glykémiích) se nasazují další léky, které by měly pomoci udržet glykémie v normě. Alespoň přechodně je pak například možné být bez inzulinu.

    Pro diabetiky 2. typu je možnost senzorů - senzory se dnes dělí na limitovanou CGM a rtCGM. Limitovaná CGM (kam nyní patří např. Freestyle Libre 2, Dexcom one plus a další senzory) má o něco mírnější podmínky předpisu a její úhrada pokryje u DM 2. typu přibližně celý rok senzorů, proto zmíním tuto monitoraci. Stále je ale několik podmínek, které musí pacient splnit.

    Základní podmínkou je aplikace inzulinu 3 a vícekrát denně. Pacient musí také prokázat buď pravidelné měření glykémie na glukometru (za posledních 30 dní  -  dvě a více měření denně) nebo záznam ze senzoru za poslední měsíc (Senzor, který si například sám kupoval). Poslední podmínkou, zde stačí splňovat jednu z následujících, je: Glykovaný hemoglobin nad 53 mmol/mol (ukazatel dlouhodobé kompenzace cukrovky) nebo porucha rozpoznávání hypoglykémie, více jak 4% hypoglykémií,  2 závažné hypoglykémie za posledních 12 měsíců (ty vyžadují pomoc druhé osoby),  prokázané noční hypoglykémie, nestabilní kolísavé glykémie (vyjádřené variabilitou > 36% -  tento parametr je vždy na datech ze senzoru) nebo nízká sekrece inzulinu (nízký C-peptid). C-peptid může být nízký i u jiných typů diabetu -  nejen 1. typu.

    Diabetolog musí mít také speciální certifikát od České diabetologické společnosti, aby mohl vůbec senzory psát. Pokud ho nemá, tak nemůže poukazy na senzory vystavit. Většina diabetologů si postupně kurzy doplňuje, ale docela dlouho trvá i poslání certifikátu a nasmlouvání pojišťovnou. Na lékaři, který schválení nemá, nemůžete předpis vyžadovat -  nanejvýš se můžete rozhodnout změnit diabetologa.

    (odpovídá MUDr. Pavlína Krollová, Fakultní nemocnice Motol)

    Detail dotazu
  • Dotaz

    picham si inzulin 3krat dene rano v poledne vecer mam narok na senzor na mereni cukru
    věk: 76 let výška: 180 cm váha: 80 kg

    Odpověď

    Milý Miroslave, od nového roku jsou v platnosti nová pravidla pro úhradu senzorů, která se částečně týká i osob s diabetem 2. typu. pokud inzulin aplikujete třikrát denně, teď s novými pravidly máte reálnou možnost získat hrazený senzor cukru z veřejného zdravotního pojištění. U  diabetu 2. typu je to nově možné, ale na základě konkrétních kritérií a posouzení diabetologem. Těmito kritérii je především nedostatečné dosavadní vyrovnání diabetu, případně riziko těžkých hypoglykemických stavů a dále posouzení lékařem, zda skutečně budete upravovat svoji dietu a léčbu podle naměřených hodnot. Takovým vodícím ukazatelem je, když doložíte výsledky svého dosavadního monitorování glykémií osobním glukometrem: ukáže to nejen jak je váš diabetes stabilizován, ale také zda jste opravdu ochoten si pravidelně s dostatečnou frekvencí sledovat glykémie. V případě uznání hrazení pojišťovnou, bude toto hrazení omezené do určité celkové částky, po jejímž překročení pak budete muset další senzory hradit sám.

    (odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

    Detail dotazu
  • Dotaz

    Dobrý den, zajímá mě, jak mám rozumět odchylkám na glukometrech. Používám stabilně k měření doma půl roku glukometr EasyGluco - https://www.benu.cz/glukometr-easy-gluco-inzulinovy-rezim-kompletni-set-25ks-prouzku-25ks-l?utm_source=google&utm_medium=cpc&utm_campaign=1%20%7C%20PLA%20%7C%20Zdravotnick%C3%A9%20pot%C5%99eby%20(K1)%20%7C%202%20%7C%20ROAS&utm_id=22362727357&gad_source=1&gad_campaignid=22362727357&gbraid=0AAAAADle0GsCT4iOLBhIOuKGo8tlm0KJD&gclid=Cj0KCQiAjJTKBhCjARIsAIMC448Ri705lzL0GvOEu4BBggzQkiixtTMANeHc85VKADiY93SGxVdtu8gaAiotEALw_wcB, na kterém měřím trendy dlouhodobě a odráží to i výsledky z laboratoří, kam chodím pravidelně každý čtvrt rok na odběry glukozy i HbA1c i inzulínu. Nicméně jsem pořídila nový glukometr GlucoLab - https://www.benu.cz/glukometr-glucolab-inzulinovy-rezim-kompletni-set-25ks-prouzku-25ks-l?_gl=1*1nzvxyy*_up*MQ..*_gs*MQ..&gclid=Cj0KCQiAjJTKBhCjARIsAIMC448Ri705lzL0GvOEu4BBggzQkiixtTMANeHc85VKADiY93SGxVdtu8gaAiotEALw_wcB&gbraid=0AAAAADle0GsCT4iOLBhIOuKGo8tlm0KJD. A provedla jsem klasické měření v mém obvyklém čase za stabilních podmínek a tedka jsem z toho zmatená, protože nevím, jak tomu rozumět. Můj starý glukometr mi ukázal pro mě klasickou hodnotu -4,6nmol ,ale ten nový mi ukázal hodnotu 6,0nmol. Při opakovaném měření pak opět rozdílná hodnota - můj starý glukometr opět totožnou trend hodnotu 3,9 nmol před jídlem a na novém to bylo 5,5nmol. Jak tedy tedka mám sledovat trendy a jak tomu mám rozumět? Dále pak otázka k CGM. Dneska se doporučuje postupně přecházet na CGM od glukometrů, ale mně upřímně nevyhovuje to, že se jedná o potřebu a nutnost mít k tomu aplikaci a vlastně technologii (mobil). Takže to znamená, že jedinci, kteří neholdují moderním technologiím, tak to ale nemá význam, nebo ne? Popravdě chápu inovaci, ale doposud jsme si všichni vystačili s glukometry, tak proč by ted to mělo být jinak? Moc děkuji.

    Odpověď

    Dobrý den,

    na Váš dotaz neexistuje jednoduchá odpověď.

    Srovnání měření (alespoň orientační) lze opravdu provádět jen při provedení měření ze stejného vpichu (ideálně i kapky krve).

    Glukometry mají povolenou odchylku (což jsem již zmiňovala v mnoha odpovědích na jiné dotazy). Povolená odchylka je u glukometru dle normy:

    při hodnotách < 5,6 mmol/l odchylka až ±0,83 mmol/l
    při hodnotách ≥ 5,6 mmol/l až ±15 %

    To znamená, že teoreticky při extrémní situaci, kdy jeden glukometru ukáže nízkou hodnotu a druhý vysokou hodnotu  (ještě v rámci povolené odchylky), tak by hodnoty mohly být takto odlišné. Zde se ale měření liší opakovaně s podobným rozdílem. Pokud i další hodnoty jsou na jednom glukometru nižší a na druhém vyšší, tak je vidět, že to není dáno klasickou jednorázovou odchylkou měření.

    Každý glukometr používá jiné proužky, může mít trochu jiný způsob stanovení, jinak nastavenou kalibraci, jinou náchylnost proužků na vlhkost… a může proto měřit mírně odlišně. 

    Píšete, že jste byla zvyklá měřit starým glukometrem a jeho hodnoty odpovídaly i dlouhodobé kompenzaci a hodnotám glykémie z laboratoře, to by naznačovalo přesnější měření starého glukometru. Uvádíte naměřenou glykémii 3,9 mmol/l -  cítila jste příznaky nízké glykémie? 

    Protože opravdu nelze takto rozhodnout, zda glukometr měří špatně nebo dobře, je možné využít kontrolní roztoky. Pro oba Vámi zmiňované glukometry by měly být k dispozici. - kontrolní roztok Easygluco a kontrolní roztok Glucolab. Těmito roztoky lze ověřit jen, že glukometr měří správně (dle svého nastavení). Určitě zkuste i jiné krabičky proužků -  někdy se stane, že krabička projde vlhkem nebo neideální teplotou a následně už mohou být měření zkreslená.

    Většinu lidí automaticky napadne ověření na glukometru u diabetologa, ale zde se může stát, že dojdete k třetí odlišné hodnotě, ale zkusit se to také dá.

    Bohužel více Vám nedokážu poradit.

    Váš dotaz stran CGM. U kontinuální monitorace bylo studiemi prokázáno zlepšení kompenzace, snížení počtu hypoglykémií, jak u pacientů s DM 1., tak 2. typu -  především těch, kteří musí dávat inzulin několikrát denně.  U těchto pacientů je zvýšené kolísání glykémií během dne, současně je nutné upravovat dávky inzulinu dle jídla, plánovaného pohybu, aktuální hodnoty glykémie, ale i například úrovně stresu. Kontinuální monitorace umožňuje sledovat vývoj glykémie po celý den. Glukometrem se většina těchto pacientů sotva změří 4x denně (výjimečně extrémní poctivci vícekrát) - ale většina diabetiků méně často, protože opakované vpichy jsou často nepříjemné nebo dokonce bolestivé, plus není snadné je vždy provést (například v restauraci, v dopravním prostředku, při sportu…). Senzor díky průběžnému měření umožňuje zachytit vzestupy a propady glykémie, o kterých často diabetik ani nevěděl. Další výhodou je možnost nastavení alarmů, které Vás mohou upozornit na nízkou/vysokou glykémii - podle Vašeho nastavení. Systém má i další výhody ale i nevýhody - které můžete nalézt například zde.

    Často je pro zobrazení hodnot využívání propojení s telefonem, ale pro ty co nemají “chytrý telefon” část firem vyrábí čtečky nebo přijímače, které je možné využít místo telefonu. “Chytrý telefon” není proto podmínkou.

    Senzory mají přinést ulehčení života a možnost snadnější kontroly glykémie, ale nemusí nutně vyhovovat všem.

    (odpovídá MUDr. Pavlína Krollová, Fakultní nemocnice Motol)

    Detail dotazu

Napsat dotaz

Uveďte prosím co nejjednodušeji několika slovy, případně upravujeme redakčně

Na stránkách se zobrazí pouze Vaše jméno, nikoliv příjmení

Týká se osoby, jejíž problém je řešen

Na stránkách nebude zobrazena

Na stránkách nebude zobrazena

Na stránkách nebude zobrazen

bude přístupný pouze redakci

Pro případ upřesnění dotazu

Zveřejňujeme pouze dotazy srozumitelné, dotazy opakované a podobné neuvádíme. Zadáním dotazu souhlasíte s Pravidly poradny a zpracováním osobních údajů.

Doporučení a pravidla poradny: Dříve než nám zašlete svůj dotaz, vyhledejte si prosím, zda stejný nebo velmi podobný dotaz nepoložil jiný čtenář či čtenářka před vámi. Doporučujeme vepsat do obdélníčku "Hledat v poradně" klíčová slova týkající se vašeho dotazu a prohlédnout si starší odpovědi na stejné či podobné téma. Upozorňujeme, že položené dotazy budou zveřejněny stejně jako odpověď na ně. V odpovědi uvedeme pouze vaše křestní jméno, rok narození, tělesnou hmotnost a výšku, jelikož tyto parametry s odpovědí většinou souvisí. Pokud bude k dotazu přiložena fotografie nebo video, odpovídající lékař zváží její zveřejnění. Velmi děkujeme za vaši přízeň. Věříme, že vám přinášíme užitečnou službu v daném oboru medicíny. Upozorňujeme, že tyto internetové stránky slouží pouze jako informační zdroj. V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči!