Poradna

Obecné

  • Dotaz

    Dobrý večer, mám k Vám dotaz. Už 8 měsíců mám problémy. Nejdříve mě v červnu vezla RZ čtyři krát do nemocnice s vysokým tlakem. Zjistili mi nízkou hladinu sodíku a draslíku. Jsem diabetik na tabletách. Asi tři měsíce mám ketony v moči, sladko v puse, bolesti břicha, ramenou, na hrudi. Je mi často na zvracení, bolí mě žaludek. Mám obavy, aby to nebyla diabetická ketoacidóza. Bylo mi však lékařem řečeno, že ketony v moči se stávají. Necítím se už půl roku dobře, i když tlak mám tři měsíce upravený. Ještě mě čeká zátěžové EKG. Co si o mých stavech myslíte? Děkuji za odpověď. Dagmara

    Odpověď

    Milá Dagmaro, abych mohl přesněji odpovědět, musel bych opravdu znát více informací. Důvodů k celkové slabosti, vysokému krevnímu tlaku, bolestem břicha a podobně existuje mnoho. Omezím se tedy jen na to, co mě napadá v souvislosti s diabetem a ketolátkami v moči.

    Ketolátky se objevují v moči zejména tehdy, je-li v organizmu nedostatek inzulínu, který je potřebný k normálnímu chodu látkové přeměny. Tělo si hledá náhradní zdroje energie, a těmi se krátkodobě stávají ketolátky, které vznikají zejména z tukových složek potravy a tělesných zásob. Inzulín jejich tvorbu tlumí, přičemž většinou stačí jeho poměrně malé množství. Ketoacidóza proto zpravidla nevzniká při diabetu 2. typu a naopak vznikne velmi snadno při špatně léčeném diabetu 1. typu. Ketolátky ale vznikají v těle také při hladovění, i když nikoliv v takové míře.

    Mírná přítomnost ketolátek v moči je proto téměř normálním jevem při důsledné redukční dietě a nepředstavuje zvláštní riziko. Ve vašem případě je ale možné, že máte dlouhodobě špatně vyrovnaný diabetes a kromě snížené citlivosti na inzulín by u vás mohla postupně klesat schopnost vytvářet inzulín pod určité kritické hodnoty. V takovém případě, zejména u štíhlejších pacientů s diabetem 2. typu, se mohou v moči také objevit ketolátky. Může se dokonce stát, že i u pacienta s déle známým diabetem 2. typu postupně klesá sekrece inzulínu a diabetes pak připomíná formu typu 1.  Může se také jednat o špatně diagnostikovanou formu diabetu, která již od počátku měla charakter diabetu 1. typu, ale vznikala velmi pomalu.

    V takovém případě by ale kromě ketolátek a cukru v moči byly vysoké i glykémie. Hodnoty glykémie neuvádíte a nevím, zda si je doma samostatně měříte. Pokud ale hodnoty nejsou výrazně nad 12 mmol/l, spíše nad 15 mmol/l, je ve vašem případě přítomnost ketoacidózy i v mírnější formě nepravděpodobná.

    Špatně vyrovnaný diabetes 2. typu ale dlouhodobě vede k některým příznakům, které uvádíte, poměrně často. Jedná se o únavu, mírnou či větší nevolnost a různé bolesti. Větší obsah cukru v moči může být také provázen nedostatkem tekutin v organizmu a také nižšími hladinami sodíku a draslíku. Předpokládám, že při lékařských kontrolách se u vás glykémie opakovaně měřila, a tak možnost, že by se jednalo o špatně rozpoznaný pomalu vznikající diabetes 1. typu, považuji za velmi nepravděpodobnou.

    (odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

    Detail dotazu
  • Dotaz

    Existují inzulinová pera s pamětí? Dají se zakoupit?

    Odpověď

    Dobrý den, bohužel jsem v této době nenašla na českém trhu inzulinové pero s pamětí, které by bylo běžné sehnatelné.

    Společnost Eli Lilly (např. inzulin Humalog, Abasaglar) uvedla na trh na několik let inzulinové pero HumaPen Memoir, které umožňovalo zaznamenat i několik posledních dávek. Dle dostupných informací se ale již od r. 2015 běžně neprodává. Často je však na internetu zmiňováno.

    Společnost Novo Nordisk (např. inzulin Levemir, Insulatard, Novorapid, Actrapid, Fiasp…) má na svých aktuálních internetových stránkách uvedeno pero NovoPen ECHO, které umí zaznamenávat dávku a čas poslední aplikace. Pero by mělo být údajně v prodeji, ale v nabídkách českých lékáren a zdravotnických potřeb jsem ho našla pouze jako nedostupné.

    Když se zmiňuje podání inzulinu, v ČR je dnes dostupná pomůcka Timesulin. Jedná se o  víčko na inzulinová pera, které Vám sice nezaznamená dávku podaného inzulinu, ale ukazuje alespoň čas od posledního podání.

    (odpovídá MUDr. Pavlína Krollová z diabetologické stanice a ambulance Interní kliniky Fakultní nemocnice v Motole)

    Detail dotazu
  • Dotaz

    Dobry den. Pri mereni cukru v krvi jsem mel hodnotu 6,9mmol/l. Po tydnu jsem mel hodnotu glukozy v plazme 6,1mmol/l a v glykovanym hemoglobinu hodnotu 36mmol/mol. Co to je za vypovidajici hodnoty? Nemam zadne priznaky cukrovky ale kamaradka sestricka me rekla ze mam cukrovku. Dekuji za Odpoved Martin

    Odpověď

    Milý Martine, pro diagnózu diabetu jsou dohodou stanovena jasná kritéria. Měření ale musí být provedeno za standardních podmínek a většinou nestačí jedno měření. Všechna tato kritéria jsou uvedena na našich stránkách v rubrice Diagnostika

    Glykémie na lačno se má měřit po alespoň osmihodinovém lačnění. Stanovení by mělo být provedeno na profesionálním přístroji. Osobní glukometry jsou velmi dobré, ale hodí se zejména pro monitorování léčby. Nejsou vhodné pro posuzování mezních hodnot u zdravých osob, protože jejich povolená odchylka je asi 1 mmol/l nahoru i dolů, a to už může vést k nesprávnému stanovení diagnózy.

    Nicméně, žádná z vašich hodnot neodpovídá diagnóze diabetu. Pokud by se jednalo o hodnoty skutečně na lačno, tak můžeme hovořit maximálně o porušené glukózové toleranci. Hodnota glykovaného hemoglobinu, což je dlouhodobý ukazatel, je zcela v normě. Podle všeho tedy diabetes nemáte. Pravděpodobně nemáte ani porušenou glukózovou toleranci.

    Co není, ale může být. Pokud máte nadváhu a málo se pohybujete, může porušená glukózová tolerance postupně přejít do stádia diabetu.

    Pokud byste byl opravdu zvědavý, mohl byste si nechat udělat tzv. glukózový toleranční test. Ten se zahajuje na lačno a poté vypijete 75 g cukru v čaji. Glykémie se měří na lačno a za 120 min. Pokud by byla hodnota vyšší než 11,1 mmol/l, byl by to jasný diabetes. Pokud by hodnota byla nižší než 7,8 mmol/l, byla by vyloučena i porušená glukózová tolerance. Myslím si ale, že to není nutné. Zkuste si spíše stanovit, třeba glukometrem, glykémie 1 hod. po vašem typickém jídle. Pokud bude hodnota na 11 mmol/l, rozhodně to nebude v pořádku.

    (odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

    Detail dotazu
  • Dotaz

    Dobrý den, měl bych na Vás otázku, až do nedávna jsem byl úplně zdravý muž, chodil jsem darovat krev, výsledky kontrol apod. byli v pořádku, až jsem si našel novou práci, kde pracuji s mnoha chemikáliemi například peroxid vodiku, kyselina chlorovodikova, sirova, louh, chlornan, DMSO a podobné. No a na poslední kontrole u obvodního lékaře mi zjistili vyšší cukr a už je to tak, že mi našli diabetes typu 1 a mam si pichat insulin. Tak bych se chtěl zeptat jestli je možné, že to mam kvůli práci nebo je to náhoda, popřípadě jestli bych měl šanci na odškodné za trvalé následky i když vych radši byl zdráv. Děkuji za odpověď a přeji hezký zbytek dne. Milda

    Odpověď

    Milý Mildo, příčina vzniku diabetu 1. typu není známa. Předpokládá se, že pro vznik onemocnění existují u některých osob vrozené vlohy, které se týkají zejména nastavení imunitního systému. Ten za určitých okolností začíná rozeznávat některé součásti vašich vlastních buněk jako cizorodé látky, aktivuje se proti nim a nakonec vyvolá jejich řízenou destrukci. O tom, jak tento proces probíhá, se ví už poměrně mnoho. Neví se ale, co samo o sobě tento proces vyvolá, zda je to nějaká virová infekce, některé faktory z potravy, bakterií či životního prostředí. Většinou ale se poškození buněk produkujících inzulín odehrává velmi pomalu, často léta před tím, než se onemocnění zjistí. Beta buňky, které inzulín tvoří, mají velkou rezervu, a tak se onemocnění projeví teprve tehdy, když jejich počet klesne tak na 20 až 15% z původního množství, a to často v okamžiku, kdy člověk prodělává zrovna nějaké jiné onemocnění nebo celkové zatížení. Za těchto situací totiž stoupají nároky na produkci inzulínu. Proto někdy vzniká dojem, že diabetes vznikl po chřipce, po úrazu, v důsledku stresu a podobně.

    Zmínil jsem, že celý proces by mohly spustit také některé faktory zevního prostředí a mezi ně by mohlo patřit také znečištění ovzduší, cizí látky v potravě a čistě teoreticky také agresivní chemické látky. Problém je ale v tom, že nic takového nebylo zatím prokázáno. Nejsou známy látky v potravě či v průmyslu, po kterých by diabetes vznikal častěji. Proto si nemyslím, že by vám posudkoví lékaři mohli uznat diabetes 1. typu jako nemoc z povolání. Samozřejmě za předpokladu, že zaměstnavatel dodržoval potřebné hygienické předpisy a koncentrace uvedených látek nepřesahovaly přípustnou míru a měl jste k dispozici předepsané ochranné prostředky.

    (odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

    Detail dotazu
  • Dotaz

    Dobrý den, velmi nás zaujal a povzbudil víkendový rozhovor s vaším kolegou biochemikem Tomášem Koblasem, který promluvil o výzkumu a programování buněk na beta buňky produkující inzulín. Nedávno jsem se zde dotazovala ohledně počáteční fáze diabetu I. typu u třináctileté dcery, zda nelze v tak časné fázi onemocnění zastavit.. Je to již měsíc po záchytu onemocnění a zatím je jí stále aplikována jen jedna dávka denně dlouhodobého inzulínu. Hodnoty glykemií má dle paní doktorky jako zdravý člověk. Stále je jako by ve fázi tzv. prediabetu. Za což jsme hrozně rádi. Zajímalo by mne, pokud by skutečně v příštích letech nastal takový průlom vedoucí k uzdravení lidí s diabetem, zda by nebylo možné nyní odebrat malé množství zatím fungujících beta buněk a uchovat je pro jejich případné pozdější namnožení. Mnohokrát Vám děkuji za odpověď a především děkuji za to, co pro naše dětičky a ostatní nemocné děláte. Velké díky. Lucie

    Odpověď

    Milá Lucie, pro lékaře je naprosto nemožné jakkoliv experimentovat s pacienty, pokud se nejedná s vědecky a eticky schválené projekty. Není to možné, ani pokud by to bylo jejich vyslovené přání. Odběr tkáně pankreatu je invazivní a do určité míry riskantní zákrok, který by případně mohl mít i závažné komplikace. A to vše pro zcela nezaručený postup, který by se mohl zkoušet ve vzdálené budoucnosti. Tolik tedy obecně.

    To, že jednou případně bude možné odebrat pacientovy vlastní inzulín produkující buňky a následně je v laboratoři namnožit, je zatím jenom teorie. Teorií je také, že je bude možné namnožit v dostatečném množství, že skutečně budou náležitě fungovat a že nebudou v těle příjemce znovu odhojeny. Je to ovšem možné, experimentální studie, které jsou v začátcích, se zdají slibné. Pro ověření bude však nutné vynaložit velké úsilí. Stejně tak je ale možné, že se podaří najít jiné způsoby, jak chybějící buňky nahradit. Není proto nijak oprávněné provádět invazivní zákrok u dítěte jen proto, že existuje do budoucna určitá možnost.

    Není také známo, jaké množství tkáně by se mělo odebrat a jak by se z ní měly potřebné buňky izolovat. Pro skladování by bylo nutné je pak zmrazit, před použitím zase rozmrazit. Co s nimi tyto procesy udělají? Není známo.

    První zásadou lékaře je „především neškodit“. Jestliže tedy nevíme, a v tomto případě opravdu nevíme, jen se rýsuje jakási velmi lákavá možnost, nesmíme nic takového provádět. Kdybychom měli jednat podle každé možnosti, která se do budoucna nabízí, nechtěl bych opravdu být v kůži toho dítěte. A toho lékaře, který by to prováděl, také ne. Šel by rovnou do kriminálu.

    (odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

    Detail dotazu
  • Dotaz

    Dobrý den, mám dotaz, zda dobře kompenzovaný diabetik DM1-T, má šanci na dožití stejného věku jako nediabetik, byť trpí DM1-T od narození-útlého věku. Dále se zajímám o Váš názor, čistě hypoteticky, trpím komplikacemi diabetu, retinopatie a mikroalbuminurií, DM1-T 33 let, byl oběven lék na diabetes, po aplikaci léku je reálné, aby uvedené komplikace se navrátily do původního stavu, nebo daná komplikace se nebude dále rozvíjet? Jsou nějaké statistiky u pacientů, kterým byla transplantována slinivka-ledviny s těmito komplikacemi po transplantaci? Kdy můžeme očekávat průlom v léčbě diabetu v podobě bioimplantátů atd. Děkuji za odpovědi a za Vaši práci v diabetologii. Ladislav

    Odpověď

    Vážený pane Ladislave, některé odpovědi na vaše otázky můžete najít na našich stránkách. Konkrétně např. v článku o onemocnění ledvin (diabetická nefropatie), obecně v článku o cukrovce 1. typu, dále v článku o ukazatelích vyrovnání diabetu (což částečně odpovídá na vaši otázku ohledně dalšího rozvoje komplikací diabetu).

    Nejprve se ptáte na šanci pacienta s diabetem 1. typu dožít se průměrného věku, který se udává pro celou populaci osob (z nichž převážná většina diabetes nemá). Diabetes je onemocnění. I když se o jeho průběh staráme co nejlépe, dosáhnout normálního metabolického vyrovnání tak, jak je tomu u zdravých osob, se nám nepodaří. Každá porucha, která trvá dlouho, má na tělo určité negativní účinky. Nemůžeme tedy rozhodně očekávat, že by dokonce mohla být nějak prospěšná. I když existují výjimky. Tak např. tzv. srpkovitá anémie (chudokrevnost) je onemocnění, které postihuje převážně červené krvinky, které nejsou plně funkční a snáze se poškozují. Na druhé straně, toto dědičné onemocnění je rozšířené převážně v Africe, a to z jednoho prostého důvodu: Nosiči tohoto onemocnění mají větší odolnost vůči malárii a tudíž také, pokud malárii dostanou, lépe přežívají.

    Nic takového ale bohužel není o cukrovce známo. Bylo ale zjištěno, že čím lépe je diabetes dlouhodobě vyrovnaný, tím méně se rozvíjejí pozdní komplikace diabetu, a také tím lepší je dlouhodobé přežívání pacientů. Statistické údaje jsou souhrnné, a tak pochopitelně zahrnují i různé výjimky a náhody. Jistě si dovedete představit, že například někdo, kdo je nyní zcela zdráv a cukrovku nemá, může v budoucnu onemocnět nějakou chorobou a zemřít dříve, než třeba jeho stejně starý sourozenec, který má dlouhodobě diabetes. Navíc data, která porovnávají přežívání diabetiků, musejí být dlouhodobá. Statistické výsledky známé dnes se tedy týkají osob, které onemocněly diabetem alespoň před 20 lety, ale většinou mnohem dříve. Od té doby se péče o diabetiky výrazně zlepšila a objevilo se rovněž mnoho nových technických pomocníků, které život s diabetem usnadňují a pomáhají dosahovat lepších výsledků.

    Dostupná data ukazují, že přežívání pacientů s diabetem 1. typu je asi o 20% kratší, než je průměr v celé populaci. Pochopitelně ale záleží na tom, v jakém věku se diabetes objeví. Tak třeba průměrný věk, kterého se muži dožívají v Praze, je nyní asi 74 let, u žen je to 79 let. Diabetes v průměru zkrátí život asi o 20 %, ale s přibývajícím věkem, kdy je diabetes zjištěn, se rozdíl snižuje. Tak např. onemocní-li 20letý muž diabetem, zbývá mu pro dosažení 74 let ještě 54 roků. No a u diabetika je šance o něco menší, asi o 20%. Tedy je-li 20letému muži zjištěn diabetes 1. typu, má šanci se dožít v průměru asi 63 let. Útěchou ale může být, že data vycházejí ze starých nálezů a od té doby jistě nastal pokrok. A pokud pacient tohoto pokroku využije, budou jeho šance jistě lepší.

    Další vaše otázka se týká léku na komplikace diabetu. Zde mohu pouze odpovědět, že pokud se pacient bude velmi pečlivě starat o svůj diabetes a bude dosahovat doporučených hodnot glykovaného hemoglobinu, další vývoj komplikací se může výrazně zpomalit nebo dokonce zastavit. Obecný lék na komplikace ale neexistuje. Mikroalbuminurie se ještě může při dobrém vyrovnání i normalizovat. V pozdějších stádiích však komplikace sice pomalu, ale přece jenom pokračují.

    Článek o transplantačních metodách léčby diabetu teprve připravujeme. V současné době se ale transplantace provádějí jen ve výjimečných případech a hlavním důvodem pro ně zatím není ještě předcházet vzniku diabetických komplikací nebo dokonce usilovat o jejich ústup. Nejčastějším důvodem je kombinovaná transplantace pankreatu spolu s ledvinou, kdy už jsou závažné komplikace velmi pokročilé. Samotný pankreas nebo Langerhansovy ostrůvky se transplantují vzácně a to nejčastěji u osob, které trpí jinak obtížně zvládnutelnými nerozpoznávanými hypoglykemickými stavy při inzulínové léčbě. Zkušenosti ukazují, že pokud normální hodnoty glykémie po transplantaci trvají dlouhodobě, tedy alespoň 3 roky a více, může docházet u určitému ústupu projevů retinopatie, polyneuropatie a nefropatie. Pokročilé stavy se tím však již nemohou zvrátit.

    Průlom v transplantační léčbě diabetu, který by dovolil její použití již preventivně, není zatím na blízkém obzoru. Já ale věřím, že některé metody se začnou testovat v průběhu několika let, tedy řekněme 5 let. Půjde ale určitě o první testy u malých skupin pacientů. Určitě se ale budou dále rozvíjet technické metody pro léčbu diabetu. Ty jsou do značné míry dostupné již nyní a pacienti by jich měli využívat.

    (odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

    Detail dotazu
  • Dotaz

    Dobrý den, máme syna, 9 let, s 2 měsíce diagnostikovaným DM 1. typu. Zejména v průběhu dopoledne ve škole, nebo při sportu upadá do hypoglykémie (zhruba 1x - 2x denně). Řešíme to rychlým cukrem, respektive při delší sportovní aktivitě nápojem s Maltodextrinem. Chtěli bychom pro něj CGMS, abychom mohli lépe vypozorovat závislosti mezi jednotlivými denními aktivitami a hodnotami glykémie, a to pak lépe, nebo s předstihem řešit. Jaké jsou podmínky pro preskripci CGMS u dítěte? Děkuji.

    Odpověď

    Pro krátkodobé jednorázové nasazení CGM podmínky jistě splňujete. Je vhodné jej využít právě u pacientů s kolísáním glykémie nebo hypoglykémiemi.

    Může se ale jednat o zaslepenou verzi, která však při správném zaznamenávání událostí (aktivity, stravy, inzulinu…) pomůže s vysledováním návaznosti na jednotlivé akce. Jeden senzor vydrží kolem 6-8 dnů. Stran nasazení krátkodobé CGM je vhodné se dohodnout s Vaším ošetřujícím diabetologem.

    Pro předepsání dlouhodobé real time monitorace platí u dětí stejné podmínky jako u dospělých. U dětí do 18 let ale pojišťovna hradí větší podíl z celkových nákladů.

    Podmínky předepsání

    1. Systém CGM je předepisován dětským pacientům s diabetes mellitus 1. typu
    2. kteří mají:
    1. Časté hypoglykémie (> 5% času stráveného v hypoglykemickém rozmezí - zjištěno předchozí krátkodobou monitorací)
    2. Syndrom porušeného vnímání hypoglykémie
    3. Labilní diabetes (kolísání glykémií)
    4. Závažné hypoglykémie (2 a více závažné hypoglykémie v průběhu posledních 12 měsíců)

    Současně před prvním nasazením musí být prokazatelná dobrá spolupráce pacienta nebo rodiny a předchozí dokumentované měření glykémie alespoň 4x denně nejméně 4 týdny.

    Indikace labilní diabetes a/nebo časté hypoglykémie musí být doloženy daty z předchozí krátkodobé kontinuální monitorace nebo stažením dat z glukometru.

    Pojišťovna hradí u dětí:

    • Senzory na 256 dní v roce - u dětí mezi 7-18 lety věku 100% nákladů dostupné ekonomicky nejméně náročné varianty (pokud zvolíte variantu dražší rozdíl cen musíte uhradit sám/sama) na 144 dní. Zbývajících 112 dní (u dětí nad 7 let věku) je úhrada 75% ekonomicky nejméně náročné varianty
    • Výjimku v tomto případě tvoří pacienti se závažným syndromem nerozpoznané hypoglykémie (hypoglykémi doprovázené komaty 2 a vícekrát ročně), kdy monitorace vedla u pacienta k poklesu počtu hypoglykemických komat. V tomto případě je možné poslat žádost k reviznímu lékaři a při schválení je pojišťovna ochotna uhradit 75% nákladů ale na 365 dní v roce.
    • Vysílač pro CGM -  hradí 100% ekonomicky nejméně náročné varianty
    • Přijímač pro CGM - schvalován maximálně 1x za rok - 100% ekonomicky nejméně náročné varianty


    Pokud u Vašeho syna dochází k opakovaným hypoglykémiím dopoledne ve škole a při aktivitě je vhodné konzultovat Vašeho diabetologa a dohodnout se kromě CGM na případné úpravě ranní dávky inzulinu, zařazení svačin… Dle podrobnějších informací by Vám měl být schopen Váš diabetolog poradit. V souvislosti se sportem je vhodné dodržovat několik kroků.

    (odpovídá MUDr. Pavlína Krollová z diabetologické stanice a ambulance Interní kliniky Fakultní nemocnice v Motole)

    Detail dotazu
  • Dotaz

    Dobry den, Chcem sa opytat ako najlepsie a spravne uskladnit inzulin pri celodennych aktivitach. Napriklad v zime, ked vyrazne mrzne na lyzovacke, pripadne v lete na celodennom vylete, ked sa teploty splhaju ku 40. Marek

    Odpověď

    Milý Marku, na vaši otázku odpovídám čistě prakticky. Oficiální doporučení, jak skladovat inzulín, jsou uvedena na příbalovém letáku a zpravidla obsahují instrukci, že inzulín se má skladovat v lednici při teplotě 2 - 8 °C. Za těchto okolností výrobce ručí za uchování kvality po celou dobu do data exspirace, které je uvedeno na každém balení.

    Prakticky ale platí, že ampule s inzulínem, respektive cartridge do inzulínového pera, vydrží při pokojové teplotě od otevření do spotřebování, což by nemělo být déle než asi 10 dnů. Pod pokojovou teplotou se rozumí teplota maximálně do 25 °C. Zároveň inzulín nesmí zmrznout. Nemá být také na přímém světle, zejména ne na přímém slunci.

    Prakticky je ověřeno, že inzulín zůstává stabilní při použití v inzulínové pumpě, která se nosí přímo na těle, kde může teplota dosahovat odhadem až 30 °C a náplň v ní zůstává až 3 dny.

    Při pobytu v zimě na horách mohou být inzulínové pero nebo pumpa uloženy v kapse spodního oblečení. Pokud mrzne, rozhodně musejí být pod bundou, kde teplota s jistotou neklesá pod 2 °C, a to ani na chvilku. Používáte-li inzulínovou pumpu, kanyla rovněž musí být po celou dobu ukryta pod vrstvou obleku. Mít inzulín v ruksaku není dostatečně bezpečné.

    V létě inzulín nesmí být nikdy na přímém slunci a teplota by rovněž neměla přesáhnout 25 °C, i když krátký okamžik s teplotou okolo 30 °C ve stínu by rovněž neměl vadit. Inzulín rovněž není možné ponechávat v rozpáleném autě, vždy je lepší jej nosit s sebou, abyste měl jistotu, že nebyl vystaven vysoké teplotě. Krátkodobě na několik hodin je možné jej zabalit do termo tašky, dokonce se takové na krátkodobé uchovávání inzulínu prodávají. Je dobré ji pak v autě ještě zakrýt zavazadly. Rozhodně ale takto nedoporučuji skladovat zásobní inzulín. Ten by měl být vždy někde v lednici a s sebou na výlet byste měl brát vždy jen aktuálně používaná pera, případně náhradní ampuli. Za letních veder doporučuji používat malé termo pouzdro. No, na pláži je to vždycky problém. Každé pouzdro budí pozornost nenechavců, a tak jej ještě spíš než peníze nesmíte nechat ani chvíli bez dozoru.

    Asi nemusím připomínat, že za každých okolností s sebou musíte nosit také nějaký cukr. Tomu ale mráz ani vedro nevadí.

    (odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

    Poznámka redakce:

    několik odkazů na pouzdra

    https://www.healthinfo.cz/product/default/174

    https://www.healthinfo.cz/product/default/171

    https://www.healthinfo.cz/product/default/236

    http://www.mte.cz/e-shop/pouzdra-na-inzulin/termoizolacni-pouzdro-pro-inzulinova-pera

    Detail dotazu
  • Dotaz

    Mam bratrance je mu 17 a od narozeni ma cukrovku (pícha sí inzulin) bohuzel v posledni mesici na to zacal kašlat (ne vzdy si pichal, nebo kontroloval stav cukru v krvi), ted ma komplikace (spatne vidi), na kontrolu ledvin ma jít .. otazka - je na tom hodne spatne? Je nějaká možnost, že se zlepší? Anebo jsou nejake alternativni leceni ?? Dekuji vsem za vas cas a vaše odpovědi.. a omlouvam se za moji cestinu.

    Odpověď

    Milý tazateli, nemohu přesněji odpovědět na vaši otázku, protože zdravotní stav vašeho bratrance není dostatečně popsán. Příčin poruchy zraku a funkce ledvin může být více. Jestliže ale u někoho v 17 letech je příčinou těchto poruch skutečně diabetes, neznamená to nic dobrého. Poruchy mohou být různě závažné, ale už i to, že jsou přítomny, není příznivé.

    Pozdě na nějakou léčbu, která onemocnění alespoň zpomalí, pravděpodobně není. Nejdůležitější ovšem je, aby se pacient začal skutečně kvalitně léčit. Diabetes by měl být výborně vyrovnán a tomu by měl pacient podřídit svoje úsilí. Především si musí kvalitně kontrolovat glykémie, nejlépe s pomocí kontinuálního senzoru. Podle výsledků musí udržovat správnou dietu a inzulínovou léčbu. Dále by měl mít v normálních mezích krevní tlak a hladinu krevních tuků.

    O nějakých dalších možnostech je možné uvažovat teprve tehdy, až se diabetes stabilizuje a ověří motivace pacienta. Pro výjimečné případy připadá v úvahu např. transplantace pankreatu, ale ta se provádí zpravidla s transplantací ledviny, pokud by pacientovy ledviny skutečně selhávaly.  Zvrátit rozvoj rozvinutých komplikací ale ani transplantace nedokáže. Navíc vyžaduje operaci a trvalou imunosupresivní léčbu. V dobrém případě by např. transplantace pankreatu mohla zpomalit rozvoj onemocnění očí, případně v dlouhodobém průběhu je i mírně zlepšit. Nezbytné je ale individuální posouzení a samozřejmě je nutná snaha a vůle pacienta.

    (odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

    Detail dotazu
  • Dotaz

    Dobrý den, Dovolte abych se představil, Jmenuji se Michal a před 3mi měsíci mi diagnostikovali diabetes 2. typu. Měl bych jen pár dotazů. Mluvil jsem se spousty diabetiků 2. Typu a žáden mi nepotvrdil moje příznaky! Chci se tedy jako uznávaného odborníka zeptat na to jestli je normální že mám (závratě, zhoršené vidění, bolesti v žilách, neustále pocity na zvracení a zvracení, silné bolesti v hrudníku (pocit studena), pískání v uších, mrazení v končetinách (ruce i nohy). Mdloby a jiné různé křeče po těle. Dá se tento stav nějak napravit nebo již je to ve fázi nevyléčitelné? Děkuji za ochotu a vstřícnost. Michal

    Odpověď

    Milý Michale, jak se mi stává často v tété rubrice, nemohu s dostatečnou přesností odpovědět na otázku, ke které neznáme dostatek podrobností.

    Diabetes - to je onemocnění charakterizované zvýšenými hodnotami glykémie. Glykémie u diabetu 2. typu stoupá, když buňky tvořící v těle inzulín nestačí vyrábět inzulínu dostatečné množství potřebné k tomu, aby se cukr v těle správně využil a ukládal do zásobních látek.  Příčinou je většinou snížená citlivost tělesných tkání vůči působení inzulínu, ktetého je třeba zvýšené množství. V určitém okamžiku pak tělo už nestačí vyrábět více inzulínu a nemoc se projeví. Příznaky nemoci pak mohou souviset s oběma poruchami - malou účinností inzulínu a nedostatečnou tvorbou inzulínu.

    a) Porucha citlivosti tkání vůči působení inzulínu může být způsobena nebo zhoršena řadou onemocnění. Je tomu tak např. při zhoršující se obezitě, malé tělesné pohyblibosti, ale také pří infekcích, onemocnění pohybového aparátu, při nádorových nemocech a při používání některých léků. Vyvolávající porucha tedy sama o sobě může být provázena příznaky jako jsou únava, slabost, mdloby, bolesti a podobně.

    b) Samotné vysoké hodnoty glykémie a metabolická porucha s tím související může být provázena slabostí, zvýšeným močením, ztrátou tekutin a minerálů a tím vyvolanou slabostí. Jestliže to trvá déle, mohou vznikat komplikace diabetu, jako je třeba postižení nervové soustavy. Diabetická neruopatie má mnoho projevů a patří mezi ně příznaky, které uvádíte.

    Jako odpověď na vaši otázku mě napadají 2 vysvětlení:

    1. Diabetes u vás mohl již v minulosti probíhat déle, aniž byste to vy nebo lékaři rozpoznali. To mohlo vést k celé řadě poruch. Na jejich úpravu je potřebný určitý čas, ale váš diabetes musí být správně léčen, aby se glykémie pohybovaly co nejblíže normálním hodnotám. Kromě úpravy životního režimu jsou k tomu často potřebné různé tablety a někdy i inzulín.

    2. Váš nově vzniklý diabetes může být součástí ještě jiné poruchy, nějakého jiného onemocnění. To může být hlavní příčinou vašich současných obtíží.
     

    Navrhuji vám tedy, abyste se začal zajímat o úroveň vyrovnání vašeho diabetu. Je potřeba, abyste si sám měřil pravidelně glykémie a abyste znal hodnoty svého glykovaného hemoglobinu. Pokud by hodnoty nebyly vyhovující, měl byste usilovat o zlepšení celkové léčby.

    Dalším návrhem je, abyste podstoupil celkové vyšetření, které by kromě zjištění úrovně léčby diabetu měla zahrnovat vyloučení ischemické choroby srdeční a nějaké přidružené choroby. Měla byste podstoupit oční vyšetření a neurologické vyšetření.

    Pokud jste se ještě v nedávné době cítil celkem dobře, předpokládám, že správná léčba diabetu povede k postupnému zlepšení. Musíte se ale na tom aktivně podílet, snažit se dodržovat dietu, měřit si glykémie a postupně také zvyšovat svoji tělesnou kondici.

    (odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

    Detail dotazu

Napsat dotaz

Uveďte prosím co nejjednodušeji několika slovy, případně upravujeme redakčně

Na stránkách se zobrazí pouze Vaše jméno, nikoliv příjmení

bude přístupný pouze redakci

Pro případ upřesnění dotazu

Týká se osoby, jejíž problém je řešen

Zveřejňujeme pouze dotazy srozumitelné, dotazy opakované a podobné neuvádíme. Zadáním dotazu souhlasíte s Pravidly poradny a zpracováním osobních údajů.

Pravidla poradny

Dříve, než položíte svůj dotaz, vyhledejte si, prosím, zda ten samý nebo velmi podobný dotaz nepoložil jiný čtenář či čtenářka před vámi. Návod "Jak na to" naleznete v sekci Vyhledávání v dotazech. Upozorňujeme, že položené dotazy budou zveřejňovány, stejně jako odpověď na ně. Neuvádějte, prosím, celé své jméno. Pokud bude k dotazu přiložena fotografie nebo video, odpovídající lékař zváží její zveřejnění. Velmi děkujeme za vaši přízeň. Věříme, že vám přinášíme užitečnou službu v daném oboru medicíny. Upozorňujeme, že tyto internetové stránky působí pouze jako informační zdroj. V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči!