Obecné

Odpověď

Dobrý den,

váš výsledek z orálního glukózového tolerančního testu (OGTT):

• nalačno 5,17 mmol/l (v normě)
• po 120 minutách 8,24 mmol/l

odpovídá porušené glukózové toleranci (prediabetu), nikoli zatím jasně vyjádřenému diabetu. Diabetes by byl diagnostikován při hodnotě ≥ 11,1 mmol/l po 120 minutách. Lékař tedy postupuje správně – režimová opatření a kontrola za 3 měsíce jsou standardní postup.

Jak je možné, že se to „objevilo tak rychle“?

Ve skutečnosti se to pravděpodobně nevyvinulo během pár měsíců, ale:

• prediabetes vzniká plíživě – často roky bez příznaků
• běžná preventivní prohlídka většinou měří jen glykemii nalačno, která může být dlouho normální
• problém se projeví až při zátěži (OGTT), kdy se ukáže horší zpracování cukru

Jinými slovy:
můžete mít normální ranní cukr, ale už zhoršenou reakci organismu na jídlo

Proč právě u vás (i když sportujete a nemáte nadváhu)?

To je velmi dobrá otázka – a odpověď není jen „životní styl“. Podílí se více faktorů:

1) Genetika

• i štíhlý a aktivní člověk může mít vrozeně nižší citlivost na inzulin

2) Kouření

• zhoršuje citlivost tkání na inzulin
• zvyšuje riziko vzniku diabetu i u jinak „zdravě vypadajících“ lidí

3) Typ ukládání tuku

• i bez nadváhy můžete mít tzv. viscerální tuk (kolem orgánů)
• ten je metabolicky rizikovější než podkožní

4) Strava (i když většinově dobrá)

• občasné výkyvy (fastfood, alkohol) mohou mít vliv
• důležitá je i skladba sacharidů a jejich načasování

5) Přirozený vývoj metabolismu

• s věkem se citlivost na inzulin postupně snižuje
• někdy se „zlom“ projeví relativně náhle

Co z toho plyne – prakticky

Dobrá zpráva je, že v této fázi jde o velmi dobře ovlivnitelný stav:

• pravidelný pohyb (běh je výborný – ideálně doplnit i silovým tréninkem)
• omezit kouření (zásadní faktor)
• upravit sacharidy – méně rychlých cukrů, více vlákniny
• alkohol spíše střídmě
• sledovat případně i glykemii po jídle, nejen nalačno

U velké části lidí se podaří hodnoty vrátit zpět do normy.

Shrnutí pro vás

• nejde o „rychlý vznik diabetu“, ale spíše o odhalení skrytého problému
• máte zatím prediabetes (porušenou glukózovou toleranci)
• díky včasnému záchytu máte velkou šanci stav zvrátit

(odpovídá PharmDr. Rostislav Šimek, Panax Co, s.r.o. Praha)

Odpověď

Milý Tomáši,

vaše glukometrem naměřené hodnoty už odpovídají lehčí formě diabetu. Spolehlivější výsledek byste získal při orálním glukózovém tolerančním testu, na který by vás mohl objednat váš praktický lékař. Zatím vám doporučuji dietu s omezením sacharidů asi na 200 g/den (máte mírnou nadváhu).

Podle výsledku testu bude možné rozhodnout, zda bude nadále postačovat dieta (o které budete potřebovat podrobnější poučení), nebo zda budou vhodné nějaké léky.

Doporučení redakce:
Podívejte se na naše fotojídelníčky https://www.cukrovka.cz/dietni-jidelnicek, zadejte si do dialogových rámečků 150 g, 175 g, 200 g, nebo 250 g sacharidů na den, dále jestli chcete jídelníček se svačinami či bez, počet dnů v týdnu, pro které chcete jídelníček vytvořit, klikněte na "Generovat náhodně" a vytvoří se Vám pestrý jídelníček, kde nepřekročíte zvolenou denní dávku sacharidů. Pokud vám nějaké jídlo nebude vyhovovat, myší si kliknete na přehled jídel a můžete je dle libosti měnit - ve výsledku ale bude vždy zvolená dávka sacharidů na den. Najedete-li myší na "Postup přípravy" objeví se rámeček s návodem, jak jídlo připravit a "fotojídelníčky jsou to proto, že když si budete dále klikat na obrázek jídla, bude se zvětšovat do maximální velkosti, aby bylo krásně vidět, motivovalo Vás a naladilo Vaše chuťové pohárky :-)

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Dobrý den, paní Jarko,

pokud si již aplikujete inzulín a užíváte tablety, je důležité říci hned na začátku, že úprava léčby patří vždy do rukou lékaře. Přesto existují obecné kroky, které mohou pomoci ke zlepšení glykémie:

1) Pravidelnost v jídle
Zkuste jíst pravidelně a v menších porcích, ideálně 3 hlavní jídla denně, případně malé svačiny podle doporučení lékaře.
Důležité je omezit rychlé cukry (sladkosti, slazené nápoje, bílé pečivo) a dát přednost složeným sacharidům (celozrnné pečivo, luštěniny).

2) Složení stravy
Pomáhá kombinovat sacharidy s bílkovinami a vlákninou, což zpomalí vstřebávání cukru.
Například místo samotného pečiva přidat sýr, tvaroh, vejce nebo zeleninu.

3) Pohyb
Pravidelný pohyb (např. rychlá chůze 20–30 minut denně) pomáhá snížit glykémii a zlepšuje účinek inzulínu.
Pozor ale na riziko hypoglykémie – zejména pokud si pícháte inzulín.

4) Kontrola glykémie
Měřte si pravidelně glykémii a sledujte, kdy je nejvyšší (ráno, po jídle, večer).
To pomůže lékaři lépe upravit léčbu.

5) Inzulín a léky
Pokud jsou hodnoty dlouhodobě vyšší, je často potřeba upravit dávku inzulínu nebo léků.
To ale nikdy nedělejte sama – obraťte se na svého diabetologa.

6) Pitný režim a další faktory
Dbejte na dostatek tekutin (nejlépe voda).
Vyšší glykémii může zhoršovat také stres, infekce nebo nedostatek spánku.

Kdy zbystřit
Pokud máte opakovaně glykémii např. nad 10 mmol/l, nebo naopak pociťujete příznaky nízkého cukru (slabost, třes, pocení), je vhodné situaci řešit s lékařem co nejdříve.

Shrnutí
Základem je pravidelná strava, omezení cukrů, pohyb a správně nastavená léčba. Pokud i přes tato opatření zůstává cukr vyšší, je velmi pravděpodobné, že bude potřeba úprava inzulínu či léků ve spolupráci s lékařem.

(odpovídá PharmDr. Rostislav Šimek, Panax Co, s.r.o. Praha)

Odpověď

Milý Milane, dobrý den,

hodnota glykémie kolem 10,9 mmol/l v poledne i přes večerní dávku inzulinu Tresiba (26 jednotek) a ranní užití Siofor může mít několik příčin. Nejde o nic neobvyklého a často se jedná o kombinaci více faktorů:

1) Nastavení bazálního inzulinu (Tresiba)
Tresiba je tzv. dlouhodobě působící (bazální) inzulin, který ovlivňuje hlavně glykémii nalačno a mezi jídly.
– Pokud je dávka nižší, než vaše tělo potřebuje, může být glykémie během dne vyšší
– Naopak i při „dobré ranní hodnotě“ může přes den docházet ke vzestupu

2) Vliv snídaně (nejčastější příčina)
Po jídle – zejména pokud obsahuje více sacharidů (pečivo, sladké, džusy) – dochází ke zvýšení cukru v krvi.
– Metformin (Siofor) tento vzestup tlumí jen částečně
– Pokud není nasazen i tzv. „rychlý inzulin k jídlu“, může být polední glykémie vyšší

3) Inzulinová rezistence
U diabetu 2. typu bývá snížená citlivost tkání na inzulin
– tělo potřebuje vyšší dávky inzulinu
– často se to projeví právě vyššími hodnotami během dne

4) Ranní hormonální efekt (tzv. dawn fenomén)
Ráno tělo přirozeně vyplavuje hormony, které zvyšují hladinu cukru
– tento efekt může přetrvávat i dopoledne

5) Další faktory
– nedostatek pohybu dopoledne
– stres
– složení večeře předchozí den
– technika aplikace inzulinu (místo vpichu, rotace)

Co s tím:

– zkusit si změřit glykémii i 2 hodiny po snídani → ukáže, jak moc ji jídlo zvyšuje
– zaměřit se na složení snídaně (méně rychlých sacharidů, více bílkovin)
– probrat s lékařem možnost:
– úpravy dávky Tresiby
– nebo přidání inzulinu k jídlu / jiné moderní léčby

(odpovídá PharmDr. Rostislav Šimek, Panax Co, s.r.o. Praha)

Odpověď

Milá Jano,

váš nález je sice složitější, ale jako celek spíše neodpovídá klasickému diabetu. Ranní glykémie kolem 6 mmol/l může znamenat počínající poruchu regulace cukru (prediabetes), ale glykovaný hemoglobin i C-peptid máte v normě, takže tvorba inzulínu je zatím zachována. Mírně pozitivní anti-GAD ukazuje na autoimunitní sklon, ale sám o sobě diagnózu neurčuje.

Velkou roli u vás pravděpodobně hraje režim. Pokud jíte naposledy v 18 hodin a další jídlo až kolem poledne, jde o velmi dlouhé lačnění, které může vést k rozkolísání glykémie – v noci k poklesům a přes den naopak k vyšším vzestupům po jídle, zvlášť po rychlých sacharidech. Navíc senzor FreeStyle Libre může v noci někdy ukazovat nižší hodnoty, než jsou skutečné. To, že vám pomohla večerní bílkovina, tuto souvislost dobře podporuje.

Popisované brnění, mravenčení a další obtíže mohou být kolísáním glykémie zhoršovány, ale při vašich hodnotách nejsou typickým projevem diabetické neuropatie a pravděpodobně mají i jinou složku.

Nejpravděpodobněji tedy jde o lehkou poruchu regulace glykémie v kombinaci s nevhodným režimem. Doporučil bych, abyste zkrátila intervaly mezi jídly, abyste raději jedla pravidelně menší porce (3–4× denně). Je lepší kombinovat sacharidy vždy s bílkovinou či tukem a vyhnout se izolovaným „rychlým“ cukrům. Z vyšetření by bylo vhodné doplnit glukózový toleranční test s inzulínem a sledovat vývoj protilátek. Nejde zřejmě o rozvinutou cukrovku, ale o rozkolísanou regulaci cukru, kterou lze často výrazně zlepšit úpravou režimu a případným dalším vyšetřením.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Dobrý den,

váš popis glykémií je poměrně detailní a ve skutečnosti spíše působí fyziologicky (normálně) než jako známka prediabetu. Pokusím se jednotlivé situace vysvětlit:

1) Ranní glykémie lehce zvýšená (např. 5,6 mmol/l), poté klesne
Toto je velmi častý jev, říká se mu „fenomén úsvitu“ (dawn phenomenon).
Nad ránem se zvyšují hormony (kortizol, růstový hormon), které mírně zvyšují glykémii.
U zdravého člověka si tělo během krátké doby poradí, proto hodnota během cca hodiny klesne do normálu.
Hodnota 5,6 mmol/l nalačno je stále v normě. Prediabetes se zvažuje až při opakovaných hodnotách přibližně 5,6–6,9 mmol/l nalačno, ale musí být stabilně zvýšené, ne jednorázově a ne s následným rychlým poklesem.

2) Mírný vzestup po sportu (např. 5,2 mmol/l)
Také zcela normální. Při fyzické aktivitě tělo uvolňuje glukózu ze zásob (játra), aby měly svaly energii.
Proto může glykémie krátkodobě mírně stoupnout, zejména při intenzivnější zátěži.

3) Nižší hodnoty po jídle (např. 4,2 → 3,5 mmol/l)
To je zajímavější, ale stále to může být normální varianta.
Možná vysvětlení jsou velmi dobrá citlivost na inzulin, případně tzv. reaktivní (postprandiální) pokles glykémie. Roli hraje i složení jídla.
Důležité je, zda se objevují příznaky hypoglykémie (třes, pocení, slabost, bušení srdce, hlad).
Pokud žádné potíže nemáte, hodnota kolem 3,5 mmol/l může být ještě tolerovatelná. Pokud by se příznaky objevovaly, stálo by za to další dovyšetření, například zátěžovým testem.

4) Co je vlastně nejdůležitější ukazatel
Nejde o jednu hodnotu, ale o celkový obraz. Sleduje se glykémie nalačno, hodnoty po jídle a případně dlouhodobý ukazatel HbA1c.
U vás jsou hodnoty nalačno v normě, po jídle nízké a výkyvy malé, což odpovídá dobré regulaci.

5) Je to prediabetes?
Podle popisu spíše ne.
Chybí typické znaky jako opakovaně zvýšená ranní glykémie, vyšší hodnoty po jídle nebo zhoršující se trend.
Naopak máte nízké postprandiální hodnoty, rychlou regulaci a malé výkyvy.

Doplnění podle vašich údajů:
Při výšce 161 cm a hmotnosti 50 kg máte nižší BMI, což obvykle znamená velmi dobrou citlivost na inzulin. To dobře vysvětluje nižší hodnoty po jídle i rychlé návraty glykémie k normálu.

Shrnutí
Lehce vyšší ranní glykémie je pravděpodobně normální hormonální vliv.
Pokles během krátké doby ukazuje na dobrou regulaci.
Nižší hodnoty po jídle často souvisejí s dobrou citlivostí na inzulin.
Celkově nález nepůsobí jako prediabetes.

Doporučení
Pro jistotu lze občas zkontrolovat glykémii nalačno v laboratoři a doplnit HbA1c.
Pokud by byly pochybnosti nebo potíže, je možné zvážit oGTT (zátěžový test).

(odpovídá PharmDr. Rostislav Šimek, Panax Co, s.r.o. Praha)

Odpověď

Milý Josefe, škoda, že neuvádíte přesně, jak se léčíte. Z vašich údajů usuzuji, že si 3x denně pícháte rychle působící inzulín a čtvrtá dávka je dlouze působící inzulín, přičemž by bylo dobré znát druh, abych věděl přibližnou délku jeho působení. Kromě toho máte značnou nadváhu.

Napadá mě, že by možná pro vás stačil jen dlouze působící inzulín, ale asi ve vyšší dávce, než je 8 j., např. Tresiba nebo Toujeo 16 až 20 j., odhadem. Bylo by také vhodné trochu snížit kalorický příjem, zejména množství sacharidů, maximálně do 200 g/den, ale raději méně. 

Pokud aplikujete inzulín 4x denně, mohla by vám při správném zdůvodnění lékařem senzory hradit - je to jen pro lékaře administrativně trochu složité, zvláště v současné době, kdy se pravidla často mění a dokumentace je složitá. Rozhodně je ale senzor pro vás moc dobrá věc.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Dobrý den, Leo,

podle toho, co popisujete, nejde o typický obraz inzulinové rezistence. Ta se většinou neprojevuje takto náhle vznikajícími stavy slabosti po několika hodinách bez jídla, ale spíš dlouhodobě, a to zejména únavou, přibýváním na váze nebo postupným zvyšováním glykemie. Vaše obtíže naopak velmi připomínají tzv. reaktivní (funkční) hypoglykémii, případně obecně horší toleranci delšího hladovění.

Typické je, že se potíže objevují po 2–4 hodinách bez jídla, máte mžitky před očima, závratě a slabost, a úleva přijde až po jídle. To, že nepomůže samotný cukr nebo bonbón, ale spíše „normální jídlo“, do toho dobře zapadá. Rychlý cukr může někdy stav zlepšit jen krátce, protože vyvolá další vyplavení inzulinu.

Vaše laboratorní výsledky jsou přitom zcela v normě (glykemie i glykovaný hemoglobin), takže v tuto chvíli nejde o cukrovku. Rodinná zátěž sice znamená určité riziko do budoucna, ale nevysvětluje tyto konkrétní potíže.

Inzulinová rezistence se nedá úplně vyloučit, ale není to pravděpodobně hlavní příčina vašich obtíží. V tomto směru měla vaše diabetoložka pravdu i v tom, že případná léčba je především režimová.

Pokud byste chtěla mít jistotu, je možné doplnit oGTT (glukózový toleranční test), ideálně i s měřením inzulinu, případně krátkodobě použít kontinuální monitor glykemie, který by ukázal, zda při těchto stavech skutečně dochází k poklesům cukru. Podle mého názoru je to ale celkem zbytečné.

Z praktického hlediska je nejdůležitější úprava režimu: jíst pravidelně menší porce, zhruba každé 3 hodiny, a kombinovat sacharidy s bílkovinami a tuky, aby se vstřebávání zpomalilo. Nevhodné jsou naopak samotné rychlé cukry. Není tolik podstatné striktně počítat 200 g sacharidů denně, jako spíše dbát na jejich kvalitu a pravidelnost příjmu.

Celkově tedy vaše obtíže nejspíše odpovídají reaktivní hypoglykémii nebo zvýšené citlivosti na pokles glykémie. Nejde o diabetes, a základním řešením je režim. Pokud by se ale stavy zhoršovaly, byly častější nebo by došlo i ke ztrátě vědomí, pak by bylo vhodné další vyšetření.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Milá Maria,

je těžké správně komentovat váš případ, protože uvádíte velmi málo podrobností, jen si stěžujete na vedlejší účinky inzulínu.

Vaše potíže jsou nepříjemné, ale je důležité říci, že inzulín sám o sobě obvykle nezpůsobuje vysoký tlak, celkové svědění ani zhoršování stavu. Tyto příznaky častěji souvisejí s nevyrovnanou cukrovkou, jinými léky nebo dalším onemocněním (např. ledviny, játra, štítná žláza). Proto by bylo vhodné léčbu znovu zhodnotit s lékařem, nikoli inzulín vysazovat.

Pokud jde o „nové“ léky, u diabetu 2. typu dnes výrazně pomáhají např. semaglutid nebo dapagliflozin, které zlepšují kompenzaci a mají i další přínosy. U diabetu 1. typu však inzulín zůstává základní a nenahraditelnou léčbou. Myslím, že byste neměla hledat „revoluční“ náhradu, ale spíš je potřeba najít skutečnou příčinu vašich potíží a podle toho upravit stávající léčbu.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)