Obecné

Odpověď

Milá Drahuško, já žádné léky na diabetes řádně vydávané na recept v lékárně, které škodí játrům a ledvinám, neznám. Zato jsem byl často bohužel svědkem toho, že dlouhodobě neléčený diabetes ty ledviny opravdu "poškodil" a nedělal dobře ani na játra.

Glykémie se vám nyní docela upravily. Myslím tedy, kdybyste ještě dále přitvrdila v pohybu a dietě, mohlo by se to upravit ještě víc. Pár kilo dolů by neškodilo (i mně).

Jinak takovým opravdu přirozeným lékem je inzulín. Ten se ovšem má podávat, pokud opravdu v těle chybí, a to nemusí být váš případ. K posouzení bych vás ale musel lépe znát. Správně podávaný inzulín nemá vedlejší efekty, jedině snad hypoglykémii, pokud není podáván ve správné dávce nebo netrefíte správné množství jídla.
Doporučení redakce:

podívejte se na rubriky https://www.cukrovka.cz/pohyb a https://www.cukrovka.cz/dietni-jidelnicek

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Dobrý den,

rychlý nárůst může být, ale máte pravdu, u DM 2. typu je spíše pomalejší. Záleží samozřejmě i na okolnostech. 

Předpokládám, že nejste těhotná -  tam by bylo vysvětlení jasné :) 

Jinak prudší nárůst může být při větším nárůstu hmotnosti. Kontrola glykémií by samozřejmě neměla být prováděna během nemoci nebo časně po nemoci, kdy se vlivem uvolňovaných látek zhoršuje výrazně citlivost na inzulin a rostou glykémie. Samozřejmě zvýšení glykémie může určitě způsobovat i stres. Ranní glykémie může samozřejmě ovlivnit i strava z předchozího večera nebo paradoxně hodně dlouhé lačnění.

Vy jste mladá a nemáte typický habitus (váhu/výšku) na DM 2. typu. Pokud se u Vás po OGTT diabetes potvrdí, tak je určitě vhodná kontrola několika věcí. Zkontrolovat sekreci inzulinu, protilátky spojené s DM 1. typu. Pokud byste měla v rodině příbuzné s DM od časnějšího věku, tak pomýšlet na MODY diabetes. Je možné doplnit UZ břicha, případně dle potřeby další vyšetření, ale to už by bylo na Vašem lékaři a dle zjištěných výsledků.

(odpovídá MUDr. Pavlína Krollová, Fakultní nemocnice Motol)

Odpověď

Milý Davide, na můj vkus uvádíte příliš mnoho důvodů, proč musíte jíst hodně sladkostí a ne příliš zdravé stravy. Jste štíhlý, fyzicky se zřejmě dost namáháte, tak byste mohl jíst normálně zdravou stravu a občas si dát nějakou tu sladkost, když vám to udělá dobře. Diabetes nejspíš nemáte, k ověření byste se musel nechat vyšetřit opravdu na lačno v řádné laboratoři, nebo znát hodnotu vašeho glykovaného hemoglobinu HbA1c.

Je také možné, že právě léky na depresi vám zvyšují glykémii, některé z nich to působí. Nezmínil jste se o Vaši medikaci.

Píšete také, že bohužel kouříte. Jaképak bohužel, to bych o vás mohl říci já, ale vy asi kouříte pro svoji radost, kterou si nechcete odepřít. Jste mladý a chcete být zdráv, tak s tím sekněte. Pak teprve můžete říci: "Bohužel, ten blbej doktor mi zakázal kouření". Ale hlavně když přestanete.

Já si tedy myslím, že jste celkem zdravý a žádnou inzulínovou rezistenci nemáte. Nemohu to na dálku posoudit s jistotou. Buďte tedy rád, jezte rozumně a pravidelně vykonávejte nějakou fyzickou námahu a užívejte života. Dejte si někdy vyšetřit glykémii na lačno v laboratoři a také glykovaný hemoglobin.

Doporučení redakce:

pro jistotu mrkněte na odkazy, týkající se antidepresiv a diabetu například:

https://www.diastyl.cz/souvislost-mezi-antidepresivy-a-diabetem-ovlivnuji-se-navzajem/

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Dobrý den,

pokud narůstají glykémie v časných ranních hodinách může se jednat o vliv hormonů (např. kortizol, růstový hormon…), které jsou uvolňovány nad ránem. Tyto hormony jsou uvolňovány v rámci běžného denního rytmu těla. U někoho může působením zmiňovaných hormonů docházet k vzestupu glykémie v druhé polovině noci a nad ránem. Tento vzestup je také nazýván “ fenomén úsvitu”.

Ranní hyperglykémie může vznikat i jako reakce na noční hypoglykémii (nízkou glykémii). To je častější u pacientů s léky které mohou způsobovat hypoglykémii přímo (např. inzulin, deriváty sulfonylurey…). Nevím zda se již léčíte s diabetes mellitus (cukrovkou), případně jaké léky berete.

Vliv na ranní glykémie může mít samozřejmě stravování předchozí večer:

Např. při večeři kolem 18-19 hodiny a pak vstávání kolem 6-7 hodiny ráno je až 12 hodin bez jídla. Tělo, které postupně zpracovává cukry pro svoji běžnou funkci, pak může mít “nedostatek” energie a  začít uvolňovat “zásobní cukr”, aby mělo z čeho pracovat. Ranní glykémie paradoxně může být poté vyšší. Zde může pomoci na ranní vyšší glykémii malá druhá večeře kolem např. 21 hodiny -  myšleno např. kousek sýra, šunky, hrnek mléka… - jen něco malého spíše bílkovino-tukového než s cukry. Tato potravina se postupně “přepracuje” v noci na energetický zdroj. Neříkám, že toto zrovna u Vás pomůže, ale pokud jste typ večeřící časně (bez druhé večeře), vyzkoušet to můžete. 

Naopak, pokud večeříte později, může mít vliv, jak velké porce jídla jíte a jakého jsou složení. Protože pokud je obsah vlákniny, bílkovin a tuků výrazný a večeře je pozdní, mohou glykémie stoupat po jídle až v delších odstupem. Zde může být 2 hodiny po večeři glykémie relativně  normální a stoupá až později. 

(odpovídá MUDr. Pavlína Krollová, Fakultní nemocnice Motol)

Odpověď

Milá Niko, na váš dotaz je obtížné odpovědět.

Podle vašeho popisu by se mohlo jednat o epizody příliš nízké glykémie, která se může vyskytnout i u lidí, kteří nejsou léčeni pro diabetes. Ke správnému posouzení je zejména nutné mít k dispozici objektivní data. Vy uvádíte opakovaně nízké hodnoty, které ovšem nebyly získány za (pro lékaře) standardních podmínek. Nicméně vaše pozorování dává podezření, že se o hypoglykémie skutečně může jednat.

Dost by pomohlo vidět váš záznam ze senzoru. K tomu by se hodilo zapisovat si, co jste dělala, jedla a jaké jste měla příznaky. Při nízkých hodnotách byste mohla měření ověřit s pomocí glukometru, když už jej máte.

Lékař se v praxi nejčastěji setkává jen s údajnými hypoglykémiemi nebo hypoglykémiemi, které si pacienti různým způsobem sami vyvolávají, ať již nesprávným jídlem nebo léky. Samozřejmě o vás nic takového ani v náznaku netvrdím, ale lékař, než podnikne složitější vyšetření, musí vyloučit i tyto možnosti.

V případě skutečných hypoglykémií bývá nutný diagnostický pobyt v nemocnici, kdy pacient po nějakou dobu nic nejí a měří se glykémie. Pokud se opravdu vyskytnou, odebírá se také hladina inzulínu a C-peptidu. Pokud se hypoglykémie potvrdí, pátrá se, proč tomu tak je. Možností je mnoho a i na našich stránkách jsme se problematice hypoglykémií u osob bez diabetu věnovali.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Milý Rudolfe, žádný oficiální průkaz diabetika neexistuje. Je ale správné, když lékař vydá určitý písemný materiál ve zhuštěné formě, kde je uvedeno vaše jméno, rok narození a to, že máte diabetes.

Dále je vhodné uvést všechny vaše léky a v lepším případě i tabulku některých vašich hodnot, zejména glykémie, glykovaného hemoglobinu, hmotnosti a krevního tlaku.

V mnoha ordinacích takové kartičky lékaři mají a vy si tam můžete výsledky doplňovat sám.

Také zejména u lidí léčených inzulínem taková kartička - sešitek obsahuje informaci, co dělat v připadá hypoglykémie.

Takovéto průkazky slouží zejména vám, abyste přehledně viděl svoje výsledky v čase. Je to užitečné i pro další lékaře, pokud si jména svých léků nepamatujete. A také to může být užitečné pro lidi, kteří někoho najdou v bezvědomí a dojde jim, že může jít o hypoglykémii u diabetika léčeného inzulínem.

Vyžádejte si tedy průkazu u svého lékaře. Pokud by žádnou neměl, klidně si ji připravte sám.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Milá Marie, vzhledem ke zvýšeným glykémiím, skutečnosti, že jste spíše štíhlá a máte pozitivní autoprotilátky ani-GAD a byla u vás zjištěna autoimunitní thyreoiditida, máte zjevný diabetes, který se jeví nejspíše jako diabetes 1. typu. Nejspíše se bude jednat o podtyp označovaný jako LADA (late autoimmune diabetes in adult), o kterém se můžete dočíst na více místech našeho webu, např. zde:

https://www.cukrovka.cz/prehled-deleni-diabetu

Od typického průběhu diabetu 1. typu se liší pomalejším nástupem příznaků, pomalejším procesem autoimunitního zániku beta buněk pankreatu a také tím, že mnohdy nedochází k jejich úplnému zániku, takže zůstává zachována určitá produkce vlastního inzulínu. To je příznivé, protože diabetes lze pak snadněji léčit. Nicméně často zánik beta buněk přece jenom pokračuje, takže nakonec vypadá klinický obraz stejně, jako u ostatních forem diabetu 1. typu. Je nutná pravidelná léčba inzulínem, monitorování glykémií a podobně.

Ptáte-li se na prognózu, tak tu jsem vám na jedné straně popsal v předchozím odstavci. Nicméně pro život pacienta je prognóza příznivá. Dnes máme dostatek dobrých prostředků, aby byl diabetes dobře léčen, aby se dalo předcházet komplikacím diabetu a abyste vedla dlouhý a spokojený život. Bude ale hodně záležet na vás, jak se všechno naučíte a budete zvládat. Výhodou je, že průběh ztráty sekrece inzulínu je pomalý, takže budete mít dost času se vše naučit a zvládat. Nevýhodou je, že se můžete naučit určité zlozvyky, které plynou z toho, že si můžete myslet, že vaše tělo si s tím nějak samo poradí a nebudete tudíž provádět léčbu dostatečně důsledně. U rychlého průběhu pacientům nic jiného nezbývá, a tak s lékaři tolik nediskutují, zda by to nešlo nějak oblafnout.

Jistotu, že se jedná o diabetes 1. typu ale mít nemohu. Protilátky anti-GAD se někdy vyskytují i u osob, které nedostanou diabetes a mohou postupně vymizet. Pokud by se objevila ještě další autoprotilátka, byla by to skoro jistota. Nicméně není to příliš důležité. Není to faktor, podle kterého se diabetes léčí. Vy budete muset usilovat už nyní o co nejlepší vyrovnání diabetu a doporučuji vám dát hned přednost inzulínu a nikoliv tabletám, protože vám zjevně dostatečná sekrece inzulínu chybí.

Další průběh pak ukáže, zda se bude potřeba inzulínu zvyšovat, což předpokládám, nebo zůstane potřeba nízká či nulová, kdyby se přece jenom jednalo o jiný typ diabetu.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Dobrý den,

podle glykémií z glukometru nelze jednoznačně diabetes mellitus stanovit nebo vyloučit. Hodnota 9 mmol/l ještě nutně diabetes znamenat nemusí, může ale značit například poruchu glukózové tolerance (která spadá do tzv. prediabetu). 

V ranních hodinách může být u některých jedinců horší citlivost na inzulin než v ostatních částech dne. Snídaně proto může zvýšit hladinu cukru v krvi více než třeba večeře, přestože bylo při obou stejné jídlo a nebyl vliv pohybu. To může být způsobeno např. uvolňováním hormonů (kortizol, somatotropní hormon…) v brzkých  ranních hodinách. Hormony jsou v tuto dobu zvýšeně uvolňovány v rámci běžného cirkadiánního rytmu (= denního cyklu těla).

Váš popis opravdu nesedí na běžného pacienta s diabetes mellitus 2. typu. Samozřejmě existují i jiné typy diabetu -  DM 1. typu, MODY diabetes (způsobený určitou mutací genu), sekundární typy diabetu při jiných onemocněních či léčbě… Tyto typy diabetu se mohou vyskytovat u mladých štíhlých, zdravě se stravujících jedinců. Snažte se prosím ale neděsit.

Nejjednodušší by bylo domluvit se s praktickým lékařem na podstoupení oGTT testu. Při něm vypijete roztok glukózy (jednoduchého cukru) v přesně stanoveném množství. Přesné množství tohoto cukru vypitého v krátkém časovém úseku umožnilo, že máme přesně stanovené hodnoty hladin cukru v krvi (glykémie), do kterých by se měl zdravý jedinec vejít. To u běžného jídla není možné, protože se skládá z různých částí, které obsahují nejen sacharidy (cukry) ale i další složky, jež mají vliv na rychlost vstřebávání těchto sacharidů.

oGTT Vám proto může dát jasnější odpověď, jak to s Vámi vypadá.

(odpovídá MUDr. Pavlína Krollová, Fakultní nemocnice Motol)

Odpověď

Dobrý den,

bojím se, že hladina 14,8 (ani po sladkém závinu) by se neměla u zdravého jedince vůbec vyskytnout. Chápu, že jste se při takto vysoké hladině necítila dobře. 

Doporučuji navštívit praktického lékaře a provést u Vás testy na diabetes mellitus -  začít lačnou glykémií po 8 hodinách bez jídla a případně při normálních hodnotách lačné glykémie doplnit oGTT. 

Při oGTT se podává 75g glukózy ( jednoduchého cukru) a hodnota by se neměla po 2 hodinách vyšplhat na 11 mmol/l. 

Nevím kolik jste snědla závinu. Je pravda že 200 g závinu (polovina komerčně prodávaných závinů) má klidně 98 g sacharidů. Pokud byste snědla celou šišku, mohlo by to být až 196 g sacharidů, ale přesto byste se takto vysoko jako zdravý jedinec dostat neměla.

(odpovídá MUDr. Pavlína Krollová, Fakultní nemocnice Motol)

Odpověď

Milá Terezo, C-peptid je pomocný ukazatel při sledování diabetu. Jeho přítomnost svědčí o tom, že je člověk schopen si tvořit svůj vlastní inzulín (C-peptid je součást molekuly, která se uvolňuje od pro-inzulínu ve chvíli, kdy se uvolňuje inzulín).

Hladiny C-peptidu jsou ovšem velmi variabilní. Osoby s nadváhou mívají tzv. inzulínovou rezistenci a aby se přímo neprojevil diabetes, musejí produkovat větší množství inzulínu. Proto také mívají vyšší hladinu C-peptidu.

Když se dále inzulínová rezistence zvětšuje, beta buňky pankreatu již nestačí někdy produkovat více inzulínu a projeví se diabetes. C-peptid může být stále ještě zvýšený. Časem se ale beta-buňky unaví a nejsou schopny vyrábět více inzulínu nebo jejich schopnost dokonce klesá. V té chvíli pak klesá i hladina C-peptidu, ale u diabetu 2. typu prakticky nikdy nezanikne zcela.

Může se také stát, že vaše porucha je vynikajícím způsobem kontrolována. Třeba léky, nebo díky pohybu a zhubnutí. Tím se může zlepšit citlivost vůči inzulínu a tudíž není nutná jeho další nadprodukce – a C-peptid klesá.

Jak vidíte, C-peptid je opravdu jen pomocný ukazatel. Rozmezí normálních hodnot je velmi široké V diabetologii má vyšetření význam hlavně pro odlišení diabetu 1. typu a diabetu 2. typu. U rozvinutého diabetu 1. typu je hladina C-peptidu velmi nízká nebo nulová.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)