Cukrovka a technologie

Odpověď

Dobrý den,

základem bude pro Vás rozlišit zda máte diabetes 1. nebo 2. typu  -  to se většinou dělá kombinací odběrů. Odběr C-peptidu, který nám řekne jak velkou máte v této chvíli sekreci inzulinu a současně odběrem protilátek  - nejčastěji se stanovují 3 typy - zjednodušeně  proti beta-buňkám (to jsou buňky, které tvoří inzulin), proti inzulinu a proti glutamátdekarboxyláze. Diabetik prvního typu může mít ještě na začátku zachovalou určitou sekreci inzulinu = určitou hladinu C-peptidu (ale není většinou tak vysoká jako u diabetiků 2. typu) a často má tento diabetik pozitivní nález některé z uvedených protilátek (I když ani tento fakt není stoprocentní, rozhodně nám ale významně v odlišení pomůže). 

Senzory Freestyle Libre jsou v této chvíli hrazeny právě u diabetiků 1. typu, kde mají umožňovat snadnější monitoraci hladin glukózy. Diabetici se tak nemusí i přes vysoké požadavky na častá měření tolikrát denně píchat do prstu. Omezení pro předpis je DM 1. typu, spolupráce pacienta a následná nutnost snímání čtečkou minimálně 10x denně (částečně má tato podmínka prokázat opravdovou potřebu častého měření). Senzor vydrží 14 dní a pojišťovna hradí 26 kusů na rok. Pokrytí 52 týdnů je úžasné. Pokud jste diabetik 1. typu, tak byste na tento senzor měla nárok i pokud ještě máte částečně zachovalou sekreci. Pokud se nemýlím nulová sekrece není podmínkou preskripce Freestyle Libre.

Pokud jste diabetik 1. typu, opravdu se inzulinoterapii nevyhnete, ale myslím, že humánní inzuliny (jako Insuman rapid a basal) pro Vás nejsou ideálním řešením. Používají se dnes v specifických případech (Např. u pacientů s cystickou fibrózou, pokud mají pravidelný režim a dávají si pravidelně i malé svačinky, které jim tento inzulin částečně pokrývá). Předpokládám, že vy jste ve věku 18 let, někdo aktivní (studující nebo pracující), kdo nemá stoprocentně pravidelný režim - jednou chce jíst dříve, podruhé déle, jednou se dospí o víkendu, pak zase vstane brzy. Váš výběr inzulinů vůbec nebyl špatný. Chce to alespoň na začátek bazál, který se Vám bude po celý den rovnoměrně uvolňovat - což jsou bazální analoga 2. generace  - tzn. Toujeo nebo Tresiba. K jídlům to chce krátký analogový inzulin. Z těch klasických by to byl Novorapid, Apidra nebo Humalog, jež se aplikují obvykle 10 minut před jídlem, doba hlavního působení kolem 3hodin. Novější je Vámi zmiňovaný Fiasp - aplikace 5 minut před jídlem (teoreticky možné i současně s jídlem) doba působení zase kolem 3 hodin, nebo Lyumjev - aplikace 5 minut před jídlem (teoreticky možné i současně s jídlem), možná lehce kratší doba působení než předchozí. Kombinace jakéhokoliv ze zmiňovaných bazálů a krátkých analogových inzulinů umožňuje flexibilní režim. Bazál byste aplikovala 1x denně. Ve stejnou denní dobu, kterou si ale můžete díky stabilnímu působení předem vybrat podle vhodnosti pro Vás. Krátký inzulin byste aplikovala 5-10 minut před plánovaným jídlem nebo při vysoké glykémii a dávku přizpůsobila dle množství sacharidů v jídle,  inzulin-sacharidového poměru (kolik 1j inzulinu pokryje sacharidů), hladiny glukózy, citlivosti na inzulin (o kolik vám 1j navíc sníží přibližně glykémii) a plánované aktivity. Takto to zní strašně jako spousta podivných faktorů, ale prakticky není výsledný vypočet tak složitý. Plus existují aplikace, které Vám ho umí z větší části samy spočítat. 

Toujeo a Tresiba jsou s ohledem na to, že se jedná o bazální inzuliny, které mají i specifické množství jednotek inzulinu na ml, pouze v předplněných perech a neexistují v možnosti půlkových per. Lyumjev má také jen předplněná pera a náplně do inzulinových pump. Fiasp se dá jako náplň do stálých per napsat, je vyráběn firmou Novo Nordisk stejně jako Vámi zmiňované pero NovoPen Echo, takže by měla být kompatibilita. Předepsat stálá pera by mělo být možné na Poukaz na zdravotní a ortopedickou pomůcku. I po předpisu je (podle mne) stejně poměrně vysoká úhrada (doplatek) pacientem  - kolem 50%.

Stran nároku na tyto inzuliny - s ohledem na Váš životní režim, věk a další faktory by si jistě ani nikdo z pojišťovny nedovolil namítat nic proti analogovým inzulinům.

Pokud jste případně diabetik 2. typu, tak byste ve fázi takto nízké potřeby inzulinu (bez vyzkoušení celé škály PAD - perorálních antidiabetik), neměla zatím na inzulinu být. Jiná pravidla platí pro těhotenství, ale to je kapitola sama o sobě.

(odpovídá MUDr. Pavlína Krollová, Fakultní nemocnice Motol)

Odpověď

Milá Květo, pacienti léčení tzv. intenzifikovaným inzulínovým režimem (kombinace 4 dávek inzulínu denně nebo inzulínová pumpa + samostatné monitorování glykémií + náležitá edukace a úprava dávek podle glykémie) mohou mít nyní bez doplatku předepsáno až 1 500 proužků pro monitorování glykémie za 1 rok. Intenzifikovaná léčba musí být řádně dokumentovaná.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Dobrý den,

v současnosti je na trhu pouze pumpa t-slim:X2 a Medtronic G640, které ve spojení se CGM mají funkci prediktivního zastavení - tzn. že dle rychlosti poklesu glykémie jsou schopny zastavit aplikaci bazálního inzulinu ještě než pacient dojde do hypoglykémie.

Firma Medtronic slibuje na podzim oficiální uvedení inzulinové pumpy se schopností "uzavřené smyčky" i na český trh. Tato pumpa by měla umět nejen zastavit pumpu při poklesu glykémií, ale i navyšovat samostatně bazální inzulin dle vývoje glykémie. Samozřejmě inzulin (bolus) k jídlu musí pacient stále stanovovat sám, stejně tak prudší poklesy např. při velké aktivitě je lepší řešit manuálním (ručním) upravením bazálních dávek inzulinu v pumpě -  bohužel ani tento systém není samospásný a je nutná spolupráce diabetika. Tato pumpa je již uvedena na trhu v některých jiných zemích, tak budeme doufat, že se prodere i k nám. Jak jste sama " nakousla" existují i neoficiální aplikace, které mají podobnou funkci.

Pro "uzavřený systém" (bude-li oficiálně uveden i na český trh) bude potřeba pumpa + CGM, předepsání tohoto systému bude možné ve všech diabetologických centrem, které mohou předepisovat inzulinové pumpy již nyní. Samozřejmě pacient musí splnit indikační kritéria a hlavně být spolupracující. 

(odpovídá MUDr. Pavlína Krollová z diabetologické stanice a ambulance Interní kliniky Fakultní nemocnice v Motole)

Odpověď

Milý Jane,

Od 5. února 2020 platí následující pravidla pro hrazení diagnostických proužků na stanovení glukózy:

1. Všechny formy diabetu, pokud je pacient léčen perorálními antidiabetiky (tj. tabletami): 100 ks proužků na 1 rok, předepsat může diabetolog či praktický lékař
2. Diabetes, který je léčen injekčními neinzulínovými antidiabetiky či inzulínem, a to do 2 denních dávek inzulínu: 400 ks proužků na 1 rok, předepsat může jen diabetolog
3. Diabetes léčený tzv. intenzifikovanou inzulínovou léčbou, která spočívá v kombinaci léčby inzulínem ve 3 a více denních dávkách či inzulínovou pumpou, kvalifikovaném provádění samostatného monitorování glykémií, a v edukaci: 1 500 proužků za 1 rok, předepsat může diabetolog (výjimka: pokud má pacient senzor glykémií Freestyle Libre, tak je limit nižší).

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

vybráno z názorů diabetologů:

Vypadá to jako kožní reakce na látky v používaných náplastech (které jsou součástí senzorů nebo například kanyl pump). Tyto reakce jsou bohužel poslední dobou stále častější a nedá se s nimi moc dělat. Místa nelze před aplikací ničím namazat, protože by náplasti pak mohly špatně držet a odlepovat se.V nemocnici by se daly použít speciální náplasti určené pro novorozence k fixaci žilních a jiných vstupů, které jsou vysoce hypoalergenní a dají se využít k opatrnému podlepení míst zavedení senzoru, ale běžně tento materiál není volně dostupný. Jinak moc rad není. Rozhodně nepoužívat k sekundární fixaci (pevnějšímu přidělání různými materiály, které nepatří původně k senzoru) další náplasti - i na ty může být alergie. Někdo zkouší zavedení senzorů na ruce a poté tejpování.

vybráno z názorů dermatologů:

podle fotografií se jedná o ekzémdermatitidu. Podle stránek výrobce se používá k aplikaci na kůži jakési lepidlo, resp je tam vrstva, která umožní uchycení na kůži. Je zde podezžení, že se opakovanou aplikací senzoru vyvinula tzv kontaktní dermatitida, resp možná se jedná i o iritační dermatitidu z kapitoly ekzémů. Současný stav by potřeboval zaléčit u kožního lékaře, kde je potřeba se dále doptat, zda-li nejsou používané při aplikaci jiné pomůcky na kůži. Doporučují dále po zklidnění vyšetření k vyloučení kontaktních alergenů tzv. epikutánní testy. Ale do budoucna, při těchto potížích, by to chtělo zkusit změnit to aplikační medium, co umožňuje uchycení na kůži nebo bohužel celý senzor, při pokračování obtíží.

vaše radakce

(odpovídá redakce, )

Odpověď

Dobrý den, 

bojím se, že Váš dotaz je bez bližšího upřesnění o Vašem typu terapie docela obtížný.

Více informací lze určitě nalézt v této kapitole Pro koho a jak často. 

Pokud jste na tabletách nejčastěji je prováděno měření ráno nalačno 1-3x do týdne

•  není špatné jednou za čas zkontrolovat glykémie před a 2hod po jídle
  • nebo před návštěvou u diabetologa udělat jeden den měření před hlavními jídly + 2 hod po nich

Pokud jste pouze na bazálním inzulinu -  řídí se titrace většinou podle ranních lačných glykémií -  je dobré občas změřit glykémii před spaním, aby se zjistily případné noční propady nebo vzestupy

• je vhodné občas změřit i glykémie před a po jídlech
• před kontrolou diabetologem ideálně 1-2 dny měření před hlavními jídly, 2h po nich + před spaním + ve 2h v noci

Pokud jste na intenzifikovaném režimu byla by vhodná kontrola před hlavními jídly ideálně denně a např. 1 - 2x za 14 dní velký glykemický profil 

• Vše ale samozřejmě záleží na tom, zda jsou Vaše glykémie stabilní, nebo hodně kolísavé
• zda máte zachovalou sekreci inzulinu a Vaše tělo jenom potřebuje případným inzulinem pomoci
• jak často a intenzivně provádíte aktivitu, jste-li nemocní, ve velkém stresu (kdy mohou glykémie kolísat a měly by být častější měření).

Jinou otázkou je samotná úhrada proužků do glukometru

•  diabetes mellitus při léčbě perorálními antidiabetiky – 100 ks proužků/1 rok
• diabetes mellitus při léčbě injekčními neinzulínovými antidiabetiky, inzulínem (do 2 dávek denně); nediabetická hypoglykémie (inzulinom, dialýza, postprandiální hypoglykémie) – 400 ks/ 1 rok
• diabetes mellitus při léčbě intenzifikovanou inzulínovou terapií (léčba inzulínovými pery nebo pumpou) – 1500 ks/ 1 rok

(odpovídá MUDr. Pavlína Krollová z diabetologické stanice a ambulance Interní kliniky Fakultní nemocnice v Motole)

(odpovídá MUDr. Pavlína Krollová, Fakultní nemocnice Motol)

Odpověď

Dobrý den, pokud má Vaše maminka vysokou variabilitu glykémií (velké kolísání nahoru a dolů) a současně opakované noční hypoglykémie (pravděpodobně i s výskytem poruch vědomí -  vzhledem k tomu, že ji musí hlídat taťka) určitě by u ní bylo ke zvážení využití pumpy. To co by ale hlavně měla mít je CGM. Při kontinuální monitoraci je možné na přijímači (ať již je to telefon nebo speciální krabička) nastavit hodnotu glykémie, při které se ozve alarm a upozorní tak na pokles glykémie (cukru v krvi) pod určitou hladinu. Diabetik tak může reagovat, i když hypoglykémii necítí.

Již zmiňovaná pumpa  by asi problém Vaší maminky s hypoglykémiemi sama o sobě nevyřešila, ale máme dnes možnost propojit CGM a některé typy pump (Medtronic G640, Tandem). Umožňují poté funkci tzv. prediktivního zastavení. Co to vlastně znamená. Pumpa sleduje poklesy glykémie. Když vyhodnutí podle hodnoty glykémie a prudkosti jejího poklesu, že by se pacient dostal do hypa (nebo k předem nastavené hodnotě) pumpa se sama zastaví a přestane dočasně podávat inzulin. Diabetik by se tak neměl do hypa vůbec dostat, nebo nanejvýš k okrajovým hodnotám. 

Současně tím, že pacient vidí na senzoru své výkyvy glykémií a je schopen na ně reagovat, dochází často i ke zlepšení kompenzace a snížení variability. Stran ovládání uživatelem: pumpy sice  nejsou složité na ovládání, ale určitou technickou schopnost vyžadují (minimálně na úrovni dnešních telefonů). CGM je relativně jednoduché, se zaváděním může pomoci rodinný příslušník.

(odpovídá MUDr. Pavlína Krollová, Fakultní nemocnice Motol)

Odpověď

Dobrý den, pokud se opravdu jedná o diabetes mellitus tzv. typ LADA, což je vlastně Diabetes mellitus 1.typu objevující se ve vyšším věku, tak Váš manžel opravdu skončí na terapii inzulinem.

V dnešní době kromě možnosti aplikace inzulinu inzulinovými pery, existuje i možnost využití inzulinové pumpy.

Jak pumpa funguje:

Lidské tělo během celého dne produkuje malou bazální dávku inzulinu. Při jídlech se sacharidy začne tělo (přesněji beta-buňky slinivky) tvořit a rychle uvolňovat zvýšené množství inzulinu, aby se vypořádalo s rychlým přísunem glukózy do krve. Inzulinová pumpa po celý den průběžně podává malou dávku inzulinu, která napodobuje přirozenou bazální produkci. Při jídlech pak pacient dle plánovaného množství přijatých sacharidů a aktuální glykémie před jídlem nastaví kolik bude podáno bolusově (naráz) k pokrytí vzestupu glykémie po jídle. Tento systém se výrazně neliší od podávání inzulinovými pery. Jednou z výhod pumpy je však možnost nastavení rychlosti podávání bazálu pro různé časové úseky během dne, protože ani přirozená produkce inzulinu v těle není vždy během dne stejná. Dalším pozitivem je, že se diabetik nemusí opakovaně píchat do podkoží.

Pumpa je systém pro aplikaci inzulinu. V současné době lze některé pumpy propojit se CGM (kontinuální monitorací glukózy). CGM snímá 24 hodin denně hladinu glukózy v intersticiální (mezibuněčné) tekutině. Umí, při správném nastavení alarmů, upozornit na nebezpečné hladiny glykémie, případně na prudký vzestup nebo pokles glykémie. Při výše zmiňovaném propojení s některými inzulinovými pumpami má tento spojený systém schopnost při předpokládaném vývoji do hypoglykémie sám zastavit bazální aplikaci inzulinu. Po opětovném nárůstu glykémie se pak aplikace zase sama obnoví. Ke konci roku by se na českém trhu měla objevit nová pumpa, která by měla umět při nárůstu glykémie (zaznamenaném pomocí CGM) dokonce zvýšit výdej bazálního  inzulinu.

I s dalším technickým vývojem je ale nutná aplikace bolusů zadávaná pacientem (I při využití bolusových kalkulátorů = systému pro výpočet dávky bolusu, musí diabetik zadávat kolik sacharidů bude jíst). Bolusy k jídlu musí být podávány včas, pacient na ně nesmí zapomínat. Současně musí umět s pumpou pracovat, aby mělo její použití vůbec význam. Pacient by samozřejmě měl dodržovat určitá režimová opatření. Proto se bojím, že i přes veškerý technický vývoj se bez spolupráce diabetika s léčbou nikam nedostaneme.

Předpis inzulinové pumpy a CGM podléhá schválení revizním lékařem a jsou stanovena přesná kritéria, kdy oba systému mohou být předepsány - viz Úhradový katalog VZP, str. 53-58. Inzulinové pumpy se ještě dále dělí do kategorií, podle funkcí, které zvládají. Zásadní indikační kritérium u všech pump je, že pacient musí být spolupracující a motivovaný. Terapi  pomocí pumpy je volena (vynecháme-li těhotné a pac. po transplantaci) až po selhání terapie intenzifikovaným inzulinovým režimem při podávání inzulinovými pery. Jelikož úhrada pojišťovnou je většinou dána procentuálně, liší se doplatek pacientem dle CGM nebo pumpy, kterou spolu s diabetologem zvolí. Kdybych se měla rozepsat o jednotlivých typech bojím se, že by to vydalo na několik stran.

Jak vidíte systémy se vyvíjí stále kupředu, ale dokonalý stroj, který by dělal vše za diabetika bohužel na trhu stále ještě není :)

(odpovídá MUDr. Pavlína Krollová z diabetologické stanice a ambulance Interní kliniky Fakultní nemocnice v Motole)