rezistence na léčbu u DM 2. typu

Odpověď

Milá Silvie,

podle toho, co uvádíte, máte prokázaný diabetes 1. typu – jeho pomalejší formu označovanou jako LADA, kdy pokles sekrece inzulínu je pomalý a někdy dokonce určitá sekrece přetrvává dlouhodobě.

Já jsem zastáncem toho, postavit se ke svojí nemoci čelem a nesnažit se dělat kompromisy. Prostě vám chybí sekrece inzulínu a je nutné jej do těla dodávat tak, jak to nejlépe odpovídá situaci u zdravých osob a jak je to pro vyrovnání diabetu nejvhodnější. V dnešní době to není zase tak komplikované, protože máme k dispozici velmi kvalitní inzulíny a hlavně glukózové podkožní senzory. Píchnutí tenkou jehlou není ve skutečnosti velký problém, pokud tedy si člověk z toho problém uměle nedělá. Čím později se odložit kompromisy rozhodnete, tím to bude pro vás náročnější. Dělejte to už nyní co nejlépe, i kdyby dávky rychlého inzulínu měly být jen velmi malé. Nadměrné zvyšování dlouze působícího inzulínu jen proto, abyste neměla víc injekcí, zvyšuje riziko hypoglykémií a není pro tělo zdravé.

Nejvíc tedy doporučuji podávat jednu denní dávku inzulínu degludec (což je dlouze působící složka Ryzodegu), lék se jmenuje Tresiba a působí skoro 2 dny. K tomu podle potřeby (hodnoty glykémie, plánovaného jídla, plánovaného pohybu aj.) podávat malé dávky inzulínu rychle působícího pře hlavními jídly, tedy nejspíše 3x, někdy jen 2x denně. Dávky zejména rychlého inzulínu můžete podle potřeby měnit, časově posouvat a případně pokud byste nic nejedla i občas vynechat. Fixní kombinace Ryzodeg obsahuje 70% dlouze působícího inzulínu a 30 % inzulínu působícího krátce. Určování vhodné dávky je proto mnohem komplikovanější a hodí se to spíše pro osoby s diabetem 2. typu.

Kromě toho si myslím, že za této situace nepotřebujete užívat Synjardy a měla byste jej po dohodě s lékařkou vysadit. Je to lék vhodný pro diabetes 2. typu, i když u diabetu 1. typu může také glykémie snižovat. Vy ale nemáte porušený účinek inzulínu, vám inzulín prostě částečně chybí.

GLP‑1 agonista může u některých pacientů s LADA zmírnit vzestupy po jídle a snížit potřebnou dávku inzulinu. Dosud však není spolehlivě prokázáno, že by u LADA dlouhodobě chránil zbývající tvorbu inzulinu. Při C‑peptidu kolem 0,21 nmol/l bývá jeho účinek menší. Navíc při výšce 171 cm a hmotnosti 68 kg máte normální BMI přibližně 23,3, takže nežádoucí úbytek hmotnosti by nebyl žádoucí. GLP‑1 agonista může být individuálně zvážen jako doplněk, ale neměl by nahrazovat potřebný jídelní inzulin. Vhodný by mohl být v případě obezity.

Správné dávkování inzulínu snižuje nároky, které jsou kladeny na zbývající beta buňky, které dosud produkují inzulín. Injekční inzulín je nijak neohrozí, ale naopak jim uleví, takže mohou lépe a déle fungovat.

Odpověď

Dobrý den,

při údajích 110 kg, 185 cm, ročník 1974 vychází BMI přibližně 32,1, což odpovídá obezitě I. stupně. Ani tato skutečnost sama o sobě obvykle nestačí k přiznání invalidního důchodu.

Při posuzování invalidity se hodnotí hlavně to, nakolik diabetes a jeho případné komplikace dlouhodobě snižují pracovní schopnost. Posuzuje se například kompenzace diabetu, výskyt závažných hypoglykémií, případné metabolické rozvraty a zejména chronické komplikace – například postižení očí, ledvin, nervů nebo cév.

U dobře kompenzovaného diabetu bez komplikací stanoví vyhláška pokles pracovní schopnosti pouze na 10 %, při lehčím postižení na 15–25 %. Invalidita I. stupně začíná až při poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 %, takže dobře kompenzovaný diabetes bez významných komplikací obvykle k přiznání invalidního důchodu nestačí. U závažnějších komplikací však nárok vzniknout může.

Stejně tak obezita I. stupně s BMI kolem 32 sama o sobě zpravidla nepředstavuje takové omezení pracovní schopnosti, aby zakládala nárok na invalidní důchod. Význam může mít především tehdy, pokud vede k dalším závažným zdravotním komplikacím nebo se kombinuje s jinými nemocemi, které pracovní schopnost podstatně omezují.

Rozhodující je tedy celkový zdravotní stav a jeho skutečný dopad na schopnost pracovat, nikoli samotná diagnóza diabetu, počet dávek inzulinu nebo BMI.

Odpověď

Milá Vladimíro, váš dotaz se ke mně dostal se značným zpožděním, takže moje odpověď přichází určitě už pozdě, ale přece jen může být užitečná.

Velmi záleží na tom, jaký máte typ inzulínu a jak jste dosud léčena.

Nejspíš máte 4 denní dávky inzulínu, 3x rychle působící před jídly a 1 dlouze působící. Zde by bylo v nouzi možné nahradit dlouze působící inzulín opakovanou velmi malou dávkou inzulínu krátce působícího – ale šlo by skutečně o nouzové řešení.

Další možnost je, že máte právě jen ten noční inzulín a máte diabetes 2. typu. Zde nouzově připadá v úvahu výrazně omezit příjem sacharidů. Zejména u osob s nadváhou by to mohlo fungovat, aniž by to závažně rozhodilo váš zdravotní stav.

Nicméně, inzulín se v dnešní době dá

1. rychle přivézt (děti, známí)
2. sehnat na pohotovosti, možná byste si jej musela zaplatit
3. nechat si poslat od svého diabetologa elektronický recept a vyzvednout si ho ve vašem místě

omlouváme se za opožděnou reakci na Váš dotaz

redakce

Odpověď

Dobrý den,

množství sacharidů nelze stanovit pouze podle tělesné hmotnosti. Záleží také na typu diabetu, užívaných lécích, fyzické aktivitě a celkovém zdravotním stavu.

Při Vaší výšce 148 cm a hmotnosti 50 kg je Vaše hmotnost přiměřená (BMI přibližně 22,8 kg/m²), proto není vhodné sacharidy výrazně omezovat. U většiny dospělých diabetiků se doporučuje přijímat přibližně 150–200 g sacharidů denně, rovnoměrně rozdělených do 3 hlavních jídel a případně 1–2 menších svačin. Ve vyšším věku je důležité dbát na dostatečný energetický příjem a vyváženou stravu, aby nedocházelo k podvýživě.

Pokud jste léčena inzulínem, je třeba množství sacharidů přizpůsobit dávkám inzulínu. Pokud užíváte pouze tablety, je vhodné zaměřit se především na pravidelnost stravy, dostatek zeleniny a upřednostňovat celozrnné přílohy a další potraviny s nižším glykemickým indexem.

Pokud nám doplníte, zda máte diabetes 1. nebo 2. typu a jaké léky na cukrovku užíváte, můžeme doporučení ještě více upřesnit.

Doporučení redakce:
Možná by Vás mohly zaujmout naše fotojídelníčky https://www.cukrovka.cz/dietni-jidelnicek, zadejte si do dialogových rámečků 150 g, 175 g, 200 g, nebo 250 g sacharidů na den, dále jestli chcete jídelníček se svačinami či bez, počet dnů v týdnu, pro které chcete jídelníček vytvořit a kde nepřekročíte zvolenou denní dávku sacharidů. Pokud vám nějaké jídlo nebude vyhovovat, myší si kliknete na přehled jídel a můžete je dle libosti měnit - ve výsledku ale bude vždy zvolená dávka sacharidů na den. Najedete-li myší na "Postup přípravy" objeví se rámeček s návodem, jak jídlo připravit a "fotojídelníčky jsou to proto, že když si budete dále klikat na obrázek jídla, bude se zvětšovat do maximální velkosti, aby bylo krásně vidět, motivovalo Vás a naladilo Vaše chuťové pohárky :-)

Odpověď

Dobrý den,

to, že nesladíte kávu ani čaj a nejíte dorty nebo buchty, bohužel samo o sobě nezaručuje normální hladinu cukru v krvi. Zvýšená glykémie totiž nevzniká pouze po konzumaci sladkostí.

Sacharidy přijímáme také v pečivu, bramborách, rýži, těstovinách, ovoci a dalších běžných potravinách. Kromě toho si glukózu vytvářejí i játra, takže zvýšená hladina cukru může být přítomna i u lidí, kteří sladké téměř nejedí.

Ve Vašem případě (70 kg, 160 cm, ročník 1958) je BMI přibližně 27,3 kg/m², což odpovídá mírné nadváze. Ta může přispívat ke snížené citlivosti organismu na inzulin (inzulinové rezistenci), která je jednou z hlavních příčin diabetu 2. typu.

Na vzniku diabetu 2. typu se podílí především:

• dědičné předpoklady,
• věk,
• snížená citlivost tkání na inzulin (inzulinová rezistence),
• množství svalové hmoty a pohyb,
• tělesná hmotnost a rozložení tuku.

Je velmi dobře, že jste začala více cvičit. Pravidelná pohybová aktivita zlepšuje citlivost tkání na inzulin a může pomoci snížit hladinu cukru v krvi. Účinek se však obvykle projeví až po několika týdnech až měsících pravidelného cvičení.

Pokud máte opakovaně zvýšenou hladinu cukru, doporučujeme obrátit se na svého praktického lékaře. Ten může doplnit vyšetření, zejména glykovaného hemoglobinu (HbA1c), případně opakovanou glykémii nalačno nebo orální glukózový toleranční test (oGTT), aby bylo možné určit, zda se jedná o prediabetes nebo diabetes.

Pro přesnější posouzení by bylo vhodné doplnit, jaké hodnoty glykémie Vám byly naměřeny (nalačno, nebo po jídle) a zda se ve Vaší rodině cukrovka vyskytuje.

Pravidelný pohyb, pestrá strava s omezením nadbytku sacharidů a případné snížení hmotnosti o několik kilogramů mohou významně přispět ke zlepšení hladiny krevního cukru.

Doporučení redakce:
Možná by Vás mohly zaujmout naše fotojídelníčky https://www.cukrovka.cz/dietni-jidelnicek, zadejte si do dialogových rámečků 150 g, 175 g, 200 g, nebo 250 g sacharidů na den, dále jestli chcete jídelníček se svačinami či bez, počet dnů v týdnu, pro které chcete jídelníček vytvořit a kde nepřekročíte zvolenou denní dávku sacharidů. Pokud vám nějaké jídlo nebude vyhovovat, myší si kliknete na přehled jídel a můžete je dle libosti měnit - ve výsledku ale bude vždy zvolená dávka sacharidů na den. Najedete-li myší na "Postup přípravy" objeví se rámeček s návodem, jak jídlo připravit a "fotojídelníčky jsou to proto, že když si budete dále klikat na obrázek jídla, bude se zvětšovat do maximální velkosti, aby bylo krásně vidět, motivovalo Vás a naladilo Vaše chuťové pohárky :-)