Poradna
Doporučení a pravidla poradny: Dříve než nám zašlete svůj dotaz, vyhledejte si prosím, zda stejný nebo velmi podobný dotaz nepoložil jiný čtenář či čtenářka před vámi. Doporučujeme vepsat do obdélníčku "Hledat v poradně" klíčová slova týkající se vašeho dotazu a prohlédnout si starší odpovědi na stejné či podobné téma. Upozorňujeme, že položené dotazy budou zveřejněny stejně jako odpověď na ně. V odpovědi uvedeme pouze vaše křestní jméno, rok narození, tělesnou hmotnost a výšku, jelikož tyto parametry s odpovědí většinou souvisí. Pokud bude k dotazu přiložena fotografie nebo video, odpovídající lékař zváží její zveřejnění. Velmi děkujeme za vaši přízeň. Věříme, že vám přinášíme užitečnou službu v daném oboru medicíny. Upozorňujeme, že tyto internetové stránky slouží pouze jako informační zdroj. V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči!
nervozita a cukrovka
Datum vložení dotazu: 03.01.2021
Ptá se: Honza
Dotaz
Dobrý den, mám DM1,6 let, rozešla se semnou dlouholetá pritelkyne, v rodině nám to dost hapruje, zda se mi ze blízcí přátele jsou dost odtaziti. vim o sobě ze jsem více nervózní než dříve , ani nemam ten smysl pro humor jak dříve. snažím se udržovat hladinu cukru v normalu, ale nálady jsou tak kolísavé ze bych se sebou kolikrát nevydržel ani ja. jsem porad jako na ziletkach a stačí mi velmi malo abych vybuchl jako rachejtle. rodina ani přátele nic o cukrovce nevedi, nečtou , neinformuji se o této problematice, a kdyz bouchnu jsem všem pro smich. začal jsem meditovat a byt sam v sobě více v klidu, ale nekdy i o samotě jsem z ničeho nic tak nastvanej ze mi jdou slzy do oci. poraďte mi prosim co mam delat, mam opravdu navstivit psychologa?nechci se stahovat do samoty, ale posledni dobou je mi tak dobre kdyz jsem sam se svým psem treba v přírodě i doma. nechci zkoncit sam,co mam delat? Honza
Odpověď
Milý Honzo,
váš dotaz je opravdu vhodný spíše pro psychologa než pro diabetologa. Dobré vyrovnání diabetu považuji za zásadní věc, ale vy žádný konkrétní problém týkající se diabetu neuvádíte. Diabetes 1. typu, to je trvalá starost, které si nedá pokoj skoro nikdy, ale časem si na ni člověk zvykne skoro jako na dýchání nebo udržování rovnováhy. Když by si člověk udělal výčet toho, co všechno musí neustále dělat a na co dávat pozor, a ještě k tomu ani když to všechno dělá a pozor si dává, tak to stejně často nevyjde, mohl by se nad sebou klidně rozplakat.
Moje zkušenost je ale taková, že lidé s diabetem nejsou o nic méně šťastní než ostatní. Asi také proto, že jsou dlouhodobě zvyklí překonávat překážky a nad svými zdravotními problémy pláčou míň, než ti zdraví. Problémy se totiž vždycky najdou. I když mládí, zdraví a peníze jsou krásné věci, vůbec to neznamená, že by ke spokojenosti a klidu stačily. Člověk je v určité situaci, kterou si nemůže vybrat, a záleží na něm, co s tím dokáže udělat.
Když s dostanete do problémů, ostatní vás mohou pochopit, mohou vám pomáhat, mohou projevit lítost. Ale když s nimi chcete déle být, naříkání, sebelítost a očekávání přehnaných ohledů jim dříve nebo později půjde na nervy a budou se snažit se vám vyhýbat. Snad s výjimkou rodičů, kteří to mají většinou v sobě zakódované, že problémy svých dětí pociťují trochu jako svoji vinu a zodpovědnost. A naopak, když ostatní vidí, jak se se svou nemocí statně perete a myslíte při tom více na druhé než na sebe, tak je to potěší a vzbuzuje to úctu. To určitě platí i pro přítelkyni, protože vztah založený na soucitu nemůže moc fungovat.
Cukrovka je dnes naštěstí nemoc, se kterou lze celkem dobře žít, a to skoro po všech stránkách. Jenom musíte o sebe dostatečně dbát. Musíte se leccos naučit a správně to používat, využít možností, které dnes medicína nabízí. Potom vám diabetes 1. typu zabere denně tak 30 minut navíc. Je to možná dost, ale den je tak dlouhý, tolik se toho dá stihnout, když člověk chce a když není líný.
Myslím, že ani vy ve skrytu duše nechcete, aby „když bouchnete“, se nad vámi vaši blízcí soucitně sklonili a říkali si: „chudáček, on to má tak těžké, to musíme to jeho hulvátské chování trpělivě tolerovat a ve všem mu vyhovět“. Oni jistě vědí, že život s cukrovkou přináší potíže. Ale proč by měli znát podrobnosti o diabetu. Oni vás chtějí brát jako každého jiného. Jako člověka, který má svoje dobré a špatné vlastnosti, svoji povahu, svoji odvahu, svoji snahu. Jenom tak se jim můžete opravdově líbit. Jako každý jiný a ne jako „ten chudák s cukrovkou“. A vždyť to ani není pravda. Diabetici žádní chudáci nejsou!
To všechno ale neznamená, že na člověka nemohou padnout chmury, že je lítostivý a podrážděný. Ostatně dnešní doba „lock-downu“ tomu silně napomáhá. Myslím, že vyhledat dobrého psychologa by pro vás opravdu bylo vhodné. Mezi tím vám ale doporučuju, abyste si stanovil určitá svoje pravidla a ta se snažil dodržovat. Týká se to především samotného diabetu. Měl byste si pravidelně měřit glykémie nebo používat senzor. Měl byste sám posoudit, zda se dostatečně vyznáte v dietě a zda opravdu pečlivě volíte dávky sacharidů a k nim odpovídající množství inzulínu. A konečně, měl byste dodržovat určitou fyzickou aktivitu, která vás unaví a zbaví vás alespoň části chmurných myšlenek. Mohl byste např. pravidelně chodit běhat za každého počasí, a to alespoň na 30 minut, ale raději déle, byť třeba jen pomalu. Přinejmenším váš pes z toho bude mít radost, ale já jsem si jist, že vy určitě také. Ta pravidelnost, pocit, že překonáváte nějakou obtíž, vám pomůže. A pak se také zamyslete nad tím, zda problémy nemá také někdo kolem vás, komu byste mohl pomoci. Dělejte to, čeho byste se rád dočkal od druhých. Když to budete dělat upřímně, uvidíte, že zas brzy kolem sebe budete mít kamarády i kamarádku.
(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)
Další dotazy z kategorie "Obecné"
1094 dotazů
-
Kolísání cukru
(25.04.2026)
Dotaz
Dobrý den. Píchám si inzulín 4krát dávka7-8. Příklad: před jídlem mám 6.8, píchnu 7 a 1-2 hod po jídle mi spadne cukr pod 4. Několikrát za měsíc.Kupuju si senzor,sám to neuhlídám. Mohou vynechat píchnutí před jídlem a podle křivky na senzoru si připíchnout. Děkuji.Detail dotazuOdpověď
Milý Josefe, škoda, že neuvádíte přesně, jak se léčíte. Z vašich údajů usuzuji, že si 3x denně pícháte rychle působící inzulín a čtvrtá dávka je dlouze působící inzulín, přičemž by bylo dobré znát druh, abych věděl přibližnou délku jeho působení. Kromě toho máte značnou nadváhu.
Napadá mě, že by možná pro vás stačil jen dlouze působící inzulín, ale asi ve vyšší dávce, než je 8 j., např. Tresiba nebo Toujeo 16 až 20 j., odhadem. Bylo by také vhodné trochu snížit kalorický příjem, zejména množství sacharidů, maximálně do 200 g/den, ale raději méně.
Pokud aplikujete inzulín 4x denně, mohla by vám při správném zdůvodnění lékařem senzory hradit - je to jen pro lékaře administrativně trochu složité, zvláště v současné době, kdy se pravidla často mění a dokumentace je složitá. Rozhodně je ale senzor pro vás moc dobrá věc.
Hodnota 4 nemusí být příliš nízká, je to v podstatě ještě v normě, ale u staršího člověka jsme opatrnější, zejména by to nešlo ještě více dolů, např. pod 3 mmol/l. Pokud byste svůj inzulínový ani stravovací režim neměnil, doporučuji dávky inzulínu před jídly trochu snížit, např. na 5 j. Pokud byste nezvýšil dávku bazálního inzulínu, zatím bych inzulín před jídly nevynechával docela. -
Reaktivní hypoglykémie
(23.04.2026)
Dotaz
Dobrý den, už několik let mívám stavy, že když se delší dobu nenajím, začne mi být špatně, mžitky před očima, závratě. Někdy vydržím 4 hodiny, někdy je to už po 2 hodinách. Je jedno co sním. Zvláštní ale je, že když mi přijde špatně, nestačí se napít nebo sníst bonbón/hroznový cukr, musí to být něco co mě i zasytí. U diabetoložky jsem byla, řekla že cukrovku nemám, a nemá smysl dělat test na zjištění inzulinové resistence, že se to léčit nedá, pouze držet dietu-200 g sacharidů za den. Hodnoty krevi byli: Glukóza-5,34 mmol/l a Glykovaný hemoglobin 36 mmol/mol. Můj tatínek si od mládí píchá inzulin, mamin má zvýšený cukr. Myslíte, že se u mně jedná o insulinovou resistenci, a mám jen zkusit tu dietu? Nebo je to reaktivní hypoglykémie či něco jiného? Děkuji za odpověď a přeji hezký den S pozdravem LeaDetail dotazuOdpověď
Dobrý den, Leo,
podle toho, co popisujete, nejde o typický obraz inzulinové rezistence. Ta se většinou neprojevuje takto náhle vznikajícími stavy slabosti po několika hodinách bez jídla, ale spíš dlouhodobě, a to zejména únavou, přibýváním na váze nebo postupným zvyšováním glykemie. Vaše obtíže naopak velmi připomínají tzv. reaktivní (funkční) hypoglykémii, případně obecně horší toleranci delšího hladovění.
Typické je, že se potíže objevují po 2–4 hodinách bez jídla, máte mžitky před očima, závratě a slabost, a úleva přijde až po jídle. To, že nepomůže samotný cukr nebo bonbón, ale spíše „normální jídlo“, do toho dobře zapadá. Rychlý cukr může někdy stav zlepšit jen krátce, protože vyvolá další vyplavení inzulinu.
Vaše laboratorní výsledky jsou přitom zcela v normě (glykemie i glykovaný hemoglobin), takže v tuto chvíli nejde o cukrovku. Rodinná zátěž sice znamená určité riziko do budoucna, ale nevysvětluje tyto konkrétní potíže.
Inzulinová rezistence se nedá úplně vyloučit, ale není to pravděpodobně hlavní příčina vašich obtíží. V tomto směru měla vaše diabetoložka pravdu i v tom, že případná léčba je především režimová.
Pokud byste chtěla mít jistotu, je možné doplnit oGTT (glukózový toleranční test), ideálně i s měřením inzulinu, případně krátkodobě použít kontinuální monitor glykemie, který by ukázal, zda při těchto stavech skutečně dochází k poklesům cukru. Podle mého názoru je to ale celkem zbytečné.
Z praktického hlediska je nejdůležitější úprava režimu: jíst pravidelně menší porce, zhruba každé 3 hodiny, a kombinovat sacharidy s bílkovinami a tuky, aby se vstřebávání zpomalilo. Nevhodné jsou naopak samotné rychlé cukry. Není tolik podstatné striktně počítat 200 g sacharidů denně, jako spíše dbát na jejich kvalitu a pravidelnost příjmu.
Celkově tedy vaše obtíže nejspíše odpovídají reaktivní hypoglykémii nebo zvýšené citlivosti na pokles glykémie. Nejde o diabetes, a základním řešením je režim. Pokud by se ale stavy zhoršovaly, byly častější nebo by došlo i ke ztrátě vědomí, pak by bylo vhodné další vyšetření.
-
Umelý inzulín.
(22.04.2026)
Dotaz
Ako obnoviť vlastný inzulín pri diabete 2 .Prečo inzulín len udržuje človeka pri živote a nevylieči ? Ďakujem .Detail dotazuOdpověď
Milá paní Mário,
vaše otázka je dost častá a chápu, co tím myslíte. Pokusím se odpovědět co nejjednodušeji.
U diabetu 2. typu není hlavní problém jen v tom, že by tělo „nemělo inzulín“. Naopak – v počátku ho bývá často i dost. Problém je v tom, že na něj tělo špatně reaguje (tzv. inzulínová rezistence) a postupně se navíc schopnost slinivky inzulín tvořit snižuje.
Proto inzulín neléčí příčinu nemoci, ale nahrazuje to, co už tělo nezvládá. Podobně jako brýle neuzdraví oči, ale umožní dobře vidět.
Obnova vlastního inzulínu je bohužel omezená. Co ale lze ovlivnit:
- snížení hmotnosti (i malé zhubnutí může výrazně pomoci),
pravidelný pohyb,
- vhodná strava (méně jednoduchých cukrů, rozumné množství sacharidů),
- moderní léky, které zlepšují účinek vlastního inzulínu nebo podporují jeho tvorbu.
U některých lidí se díky tomu podaří potřebu inzulínu oddálit nebo snížit. Ve vyšším věku a při delším trvání diabetu už ale slinivka často není schopna produkci inzulínu dostatečně obnovit.
Je důležité říci, že inzulín pro vás není „poslední špatná možnost“, ale velmi účinná a bezpečná léčba, která chrání organismus před komplikacemi (oči, ledviny, nervy, cévy).
Ve vašem případě, kdy váha je celkem v pořádku, už pravděpodobně nejde tolik o dietu, ale spíše o to, jak dobře vaše slinivka ještě pracuje. O tom rozhodne váš lékař podle hodnot cukru a případně dalších vyšetření.
Inzulín člověka „udržuje při životě“ proto, že nahrazuje chybějící hormon. Samotnou příčinu diabetu 2. typu ale zatím medicína úplně odstranit neumí.
-
Pri diabete 2 ako obnoviť vlastný inzulín ?
(20.04.2026)
Dotaz
Som na umelom inzulíne, má veľa nežiadúcich účinkov s ktorými nemôžem pri tomto lieku súhlasiť, stav sa mi stále zhoršuje vysoký tlak, zlé trávenie, svrbenie tela, slabosť a únava. Aký revolučný liek bol vyvinutý, aby ľudia na cukrovku mohli žiť ?Detail dotazuOdpověď
Milá Maria,
je těžké správně komentovat váš případ, protože uvádíte velmi málo podrobností, jen si stěžujete na vedlejší účinky inzulínu.
Vaše potíže jsou nepříjemné, ale je důležité říci, že inzulín sám o sobě obvykle nezpůsobuje vysoký tlak, celkové svědění ani zhoršování stavu. Tyto příznaky častěji souvisejí s nevyrovnanou cukrovkou, jinými léky nebo dalším onemocněním (např. ledviny, játra, štítná žláza). Proto by bylo vhodné léčbu znovu zhodnotit s lékařem, nikoli inzulín vysazovat.
Pokud jde o „nové“ léky, u diabetu 2. typu dnes výrazně pomáhají např. semaglutid nebo dapagliflozin, které zlepšují kompenzaci a mají i další přínosy. U diabetu 1. typu však inzulín zůstává základní a nenahraditelnou léčbou. Myslím, že byste neměla hledat „revoluční“ náhradu, ale spíš je potřeba najít skutečnou příčinu vašich potíží a podle toho upravit stávající léčbu.
-
Inzulinová rezistence a inzulín
(20.04.2026)
Dotaz
Jaký inzulín je vhodný při inzulinové rezistenciDetail dotazuOdpověď
Neexistuje „speciální“ inzulin na inzulinovou rezistenci. Volba inzulinu se řídí tím, jaké jsou glykémie během dne a noci, nikoli samotnou rezistencí.
Co je důležité pochopit
Inzulinová rezistence znamená sníženou citlivost tkání na inzulin.
Proto je obvykle potřeba vyšší dávka inzulinu, ne jiný typ.U Vás (97 kg / 182 cm, ročník 1957) jde o mírnou nadváhu, která může k inzulinové rezistenci přispívat, ale nejde o extrémní situaci.
Jaký inzulin se obvykle používá
1) Bazální (dlouhodobě působící) – základ léčby
Používá se nejčastěji jako první krok.
- Lantus
- Toujeo
- Tresiba
Výhody:
- stabilní účinek
- nižší riziko hypoglykémie
- dávkování 1× denně
U inzulinové rezistence často dostačující na začátku.
2) Rychle působící inzulin (k jídlu)
Přidává se, pokud nestačí bazální inzulin.
- Novorapid
- Humalog
Používá se ke zvládnutí vzestupů glykémie po jídle.
3) Koncentrované inzuliny (při vyšších dávkách)
U výraznější inzulinové rezistence:
- Toujeo
- Humulin R U-500
Výhodou je menší objem injekce při vyšších dávkách.
Co je v tomto případě klíčové
Ve Vašem případě je zásadní, že:
- inzulin nemusí být vůbec nutný, pokud jsou glykémie jen mírně zvýšené
- základ léčby inzulinové rezistence je režim, nikoli inzulin
Důležité kroky:
- redukce hmotnosti (i o 5–10 % má velký efekt)
- pravidelný pohyb (alespoň 150 minut týdně)
- úprava stravy
- často lék jako metformin
Shrnutí
- Neexistuje „nejlepší inzulin“ na inzulinovou rezistenci
- nejčastěji se začíná bazálním inzulinem (např. Lantus nebo Tresiba)
- při větší rezistenci jsou potřeba vyšší dávky nebo koncentrované formy
- hlavní léčbou je ale úprava životního stylu a řešení příčiny
V praxi tedy u podobného pacienta obvykle nejprve optimalizujeme režim a perorální léčbu a inzulin přidáváme až tehdy, pokud to nestačí.
Napsat dotaz
Doporučení a pravidla poradny: Dříve než nám zašlete svůj dotaz, vyhledejte si prosím, zda stejný nebo velmi podobný dotaz nepoložil jiný čtenář či čtenářka před vámi. Doporučujeme vepsat do obdélníčku "Hledat v poradně" klíčová slova týkající se vašeho dotazu a prohlédnout si starší odpovědi na stejné či podobné téma. Upozorňujeme, že položené dotazy budou zveřejněny stejně jako odpověď na ně. V odpovědi uvedeme pouze vaše křestní jméno, rok narození, tělesnou hmotnost a výšku, jelikož tyto parametry s odpovědí většinou souvisí. Pokud bude k dotazu přiložena fotografie nebo video, odpovídající lékař zváží její zveřejnění. Velmi děkujeme za vaši přízeň. Věříme, že vám přinášíme užitečnou službu v daném oboru medicíny. Upozorňujeme, že tyto internetové stránky slouží pouze jako informační zdroj. V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči!