Odpověď

Dobrý den,

diskuze, zda měřit glykémii po jídle 1 nebo 2 hodiny, je mezi jednotlivými diabetology a diabetiky letitá. Závislost je v tomto případě i na typu užívaného inzulinu.

Glykémie 1 hodinu po jídle bývá samozřejmě o něco vyšší než po 2 hodinách, ale pro základní orientaci se ve většině doporučení používá pouze jedna hodnota (pokud nejde o gestační diabetes, viz níže).

Diabetologická společnost uvádí:

pro děti cílovou glykémii                      - za 2 hod po jídle         4-10 mmol/

pro dospělé s diabetem 1. typu            - za 2 hod po jídle         5-7,5 mmol/l,

je nutné si ale uvědomit, že neexistuje jedna cílová hodnota. U každého diabetika je nutno stanovit individuální cílové glykémie.

Současně je glykémie po jídle závislá na glykémii před jídlem.

Glykémie po jídle by neměla (při správně podané dávce inzulinu na přijaté množství sacharidů) narůst o více než 1,5 mmol/l (max. 2 mmol/l). Před dalším hlavním jídlem by se měla glykémie dostat na přibližně původní hodnoty.

Příklad Před obědem je glykémie 6,3 mmol/l, za 2 hodiny po jídle 7,1, před večeří 5,8 mmol/l

= Dobře pokryté množství sacharidů v jídle (nutno brát v potaz určitou chybu glukometru):

• Pokud je nárůst po jídle výraznější než 2 mmol/l a hyperglykémie přetrvává i před večeří, podané množství inzulinu bylo pravděpodobně  na snědené množství sacharidů nedostatečné. Je potřeba příště na stejnou stravu (množství sacharidů) podat více inzulinu.

• Pokud je nárůst po jídle výraznější než 2mmol/l, ale před večeří se dostává glykémie na původní hodnoty nebo dokonce klesá, je nutné se zamyslet zda je inzulin podáván včas, případně se pokusit zvolit potraviny s nižším glykemickým indexem.
• Pokud po jídle glykémie klesá, případně neroste ale před následujícím jídlem je již jasný pokles, je vhodné napříště dávku prandiálního inzulinu snížit. Na požité množství sacharidů bylo pravděpodobně podaného inzulinu příliš. (Současně je nutno vyloučit vliv například aktivity, která následovala hned po jídle, nebo vliv bazálního inzulinu..., ale to bychom už zabíhali úplně jinam)

Pokud je před jídlem hyperglykémie, může být cílem kromě pokrytí sacharidů současně i snížení glykémie. Následkem započítání korekce k podanému prandiálnímu inzulinu může glykémie po jídle stagnovat případně klesat.

Příklad Před snídaní je glykémie 13mmol/l -  bylo aplikováno 8j inzulinu (6j na pokrytí plánovaného příjmu sacharidů + 2j jako korekce hyperglykémie). Za 2h po jídle byla glykémie 12,1mmol/l, před obědem už 9,2mmol/l.

• Ideálně by chtěl mít tento diabetik před jídlem např. pod 7mmol/l, proto v této situaci napříště korekci může zvýšit.

U většiny typů diabetu jsou cílové hodnoty glykémie individuální dle jednotlivých pacientů. Zde se liší gestační diabetes, kde jsou cílové hodnoty pevně dané:

• 1h po jídle do 7,8 mmol/l  - 1h po konci jídla
• 2h po jídle do 6,7 mmol/l

Jak vidíte. Na zdánlivě jednoduchou otázku neexistuje jednoduchá odpověď a proto doufám, že jsem Vám alespoň trochu pomohla.

(odpovídá MUDr. Pavlína Krollová z diabetologické stanice a ambulance Interní kliniky Fakultní nemocnice v Motole)

Odpověď

Milý Jene, pro léčbu diabetu 2. typu je dnes k dispozici poměrně široká řada léků. Dají se často různě kombinovat, takže se snáze podaří dosáhnout dobrého vyrovnání a zvolit pro každého pacienta variantu, která je pro něho nejvhodnější.

Připomínám, že jasným základem je dieta, zejména omezení kalorického příjmu, a dále pohyb.

Pokud režimová opatření nepostačují, nebo pacienti nejsou schopni je dostatečně dodržovat, představuje základní lék metformin. Ten je například ve Stadametu. K němu se dají přidávat další léčiva, ale je-li porucha větší, používá se často inzulín.

Vy už inzulín máte a k němu používáte Stadamet. To je myslím dobrá kombinace a mohla by postačovat. Pokud nikoliv, měl byste zpřísnit režim nebo případně zvýšit dávky inzulínu.

Nicméně některý z gliflozinů by pro vás mohl být rovněž vhodný. Glykovaný hemoglobin máte 59 mmol/mol, tedy pokud správně rozumím, že těch 5,9 mělo být v dřívějších jednotkách (%), což dnes odpovídá 59 mmol/mol. To je hodnota zvýšená a bylo by dobré to zlepšit.

Glifloziny fungují tak, že zvyšují odstraňování nadbytečného cukru v krvi ledvinami do moče. Udává se, že za jeden den mohou takto vést k odstranění až 70 g, většinou je to ale méně. Samozřejmě, čím máte lepší glykémie, tím také bude méně cukru odcházet do moči.

Glifloziny se tedy hodí tam, kde dosavadní kontrola diabetu nepostačuje a také tam, kde by bylo dobré zhubnout. Může to tedy být pro vás dobrá volba. Kdybyste ale důsledně držel dietu, monitoroval si glykémie a upravil si dávky inzulínu tak, aby byly glykémie blíže normy, mohl byste pravděpodobně dosáhnout stejných výsledků i bez gliflozinu.

Glifloziny mohou mít také určité nežádoucí účinky. Nejčastěji je to sklon k močovým infekcím, u mužů sklon ke kvasinkovému zánětu žaludu na penisu. Jsou to také léky poměrně drahé. Použil bych je tedy tehdy, když by se vám ani při zvýšeném úsilí nepodařilo hodnotu glykovaného hemoglobinu zlepšit při léčbě inzulínem a metforminem. Do poznámky uvádím, že dnes jsou k dispozici také léky, které obsahují některý z gliflozinu spolu s metforminem v jedné tabletě. Jsou to například Synjardy, Xigduo nebo Vokanamet.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá Ivano, to je dobře, že si při léčbě diabetu vystačíte jen s dietou. Přesto si své výsledky pravidelně kontrolujte, snažte se být štíhlá, jezte dostatek zeleniny a vitamínů, dejte si také zkontrolovat funkci štítné žlázy. Zdravá nízkokalorická dieta je důležitá nejen pro udržení dobré léčby diabetu, ale také pomáhá správnému růstu vlasů.

Osobně si myslím, že kolagen přijímaný ve formě tablet či prášku účinkuje jen omezeně. Pokud se zdravě stravujete, nemusela byste jej potřebovat. Kolagen je přirozená bílkovina a ve střevě se štěpí trávicími enzymy a pak se vstřebává. Obsahuje hojně aminokyselin (složek bílkovin), které jsou potřebné pro správnou stavbu vaziva, které představuje velkou součást těla. Tyto aminokyseliny jsou také obsažené ve vlasech. Za normálních okolností jich však není v těle nedostatek, zejména pokud nejste vegetariánka.

Přípravek Inca Collagen můžete v doporučených dávkách v klidu užívat. Nemělo by vám to nijak škodit, zvyšovat glykémii ani hladinu cholesterolu. Za důležitější ale považuji správnou kontrolu diabetu a pro jistotu ověřit funkci štítné žlázy. Její porucha se často pojí s diabetem 2. typu a může být spojena s poruchou růstu vlasů.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá Heleno, asi po každém léčivém přípravku se může vyskytnout přecitlivělost v podobě kožní vyrážky. U léků podávaných podkožně se většinou projeví v okolí místa vpichu, ačkoli výsev i na jiných místech těla nelze vyloučit. Xultophy je navíc přípravek kombinovaný. Kromě inzulinu degludec obsahuje také antagonistu glukagon-like peptidu-1, který se jmenuje liraglutid. Jsou to vlastně 2 léky v jednom, jejichž účinek se vzájemně posiluje. Kombinace je to dobrá a mohla by nahradit Glycladu a případně i Vipidii. K přípravku Xultophy by bylo vhodné přikombinovat i metformin. Vy po něm ale udáváte potíže, i když si myslím, že většina pacientů si na metformin postupně zvykne, zvláště začíná-li se malými dávkami, např. 500 mg 1x denně. Snížení chuti k jídlu, které v souvislosti s užíváním metforminu pacienti popisují, může být pro diabetika 2. typu výhodou.

Přecitlivělost na inzulin je poměrně vzácná. Častěji se jedná spíš o přecitlivělost na ostatní látky, které se k inzulinu přidávají, a to nejčastěji na kresol. Ten však přípravek Xultophy neobsahuje. Kresol se přidává do inzulinu baleného v lahvičkách, aby ho stabilizoval a bránil přerůstání bakterií při opakovaném propichování gumové zátky jehlou. I kdyby se tedy jednalo o reakci na některou z pomocných látek obsažených v přípravku Xultophy (v úvahu by snad mohl připadat fenol), opět by se spíše projevila jako reakce přímo v místě vpichu (tedy stav, který popisujete před tím, než se vyrážka objevila na celém těle). Pomoci by mohl co nejhlubší vpich vedený kolmo do kůže. Důležité je také střídat místa vpichu a nepoužívat žádný speciální dezinfekční prostředek. Běžně postačuje k dezinfekci místa vpichu 70% alkohol, ale ani ten zpravidla není nutný, pokud je vaše pokožka čistá a vpich provádíte v domácím prostředí.

Podle toho, jak svoji situaci líčíte, se ale domnívám, že příčinou vaší vyrážky budou nejspíše antibiotika, která jste užívala, případně dezinfekční vložka, kterou jak uvádíte, máte dosud. S konečným hodnocením, zda za vzniklou vyrážku může přípravek Xultophy, bych raději vyčkal až na období, kdy bude dořešen váš problém se zuby. Pokud  ani poté vyrážka nepomine, nebo pokud se bude v průběhu následujících 14 dnů zhoršovat, bude nutné vyzkoušet jiný přípravek inzulinu. Při zjišťování příčiny problémů jebohužel často nutné postupovat vylučovací metodou.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milý Ladislave, podle délky trvání vašeho onemocnění předpokládám, že máte diabetes 1. typu. Ten se léčí inzulinem, protože inzulin je to, co při diabetu 1. typu chybí. Gliptiny se používají téměř výhradně pro léčbu diabetu 2. typu, tedy u pacientů, kteří mají zachovanou vlastní sekreci inzulinu. Působí tak, že zpomalují odbourávání tělu vlastního hormonu, který se nazývá glucagon-like peptid-1. Ten podporuje sekreci inzulinu, zlepšuje jeho působení a částečně snižuje chuť k jídlu. Ve vhodné indikaci jsou gliptiny pro diabetiky 2. typu dobrou volbou, ale hodí se zejména pro „lehčí formy“ a většinou v kombinaci s dalšími léky. U diabetu 1. typu nijak zvlášť neškodí, ale jejich příznivé působení nebylo potvrzeno. Jsem tedy přesvědčen, že gliptiny pro vás nejsou vůbec vhodné.

Vaše dávka inzulinu je celkem přiměřená nebo dokonce nižší. To svědčí pro dobrou citlivost vůči inzulinu. Vzhledem ke kardiovaskulárnímu onemocnění by pro vás nebylo vhodné, abyste míval častější hypoglykémie. To neznamená, že byste si měl udržovat glykémie zvýšené, ale spíše abyste se často během dne měřil, případně abyste používal kontinuální monitor glykémií v podkoží a hrozící hypoglykémii včas rozpoznal.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milý Petře, možná bych potřeboval ještě vědět, zda máte nadváhu, ale typnul bych si, že ano. Říkám to proto, že úprava diety, zejména omezení celkového kalorického příjmu, je základním opatřením v léčbě diabetu 2. typu, a často pomůže lépe, než tablety. 

Diabetes 2. typu je kombinací dvou poruch. První poruchou je snížená citlivost tělesných tkání vůči působení inzulínu. Tou druhou poruchou je snížená sekrece inzulínu, která již nestačí plně k tomu, aby vyrovnala tu sníženou citlivost vůči inzulínu.

Pokud se sníží celkový  kalorický příjem a pokud se začnete dostatečně pohybovat, citlivost vůči inzulínu se zlepší, a tak může lépe vystačit množství inzulínu, které vaše tělo dokáže tvořit. 

Metformin je základním lékem v léčbě vaší poruchy. Dávka se pohybuje běžně mezi 1000 a 2000 mg, takže jistě máte ještě rezervu.

Ale nyní k těm bílým krvinkám (leukocytům). Leukocytů je několik základních typů a při podrobnějším vyšetření krevního obrazu se snadno pozná, o jaký typ jde. Nejčastěji je zvýšený počet tak zvaných granulocytů. Normální počer je mezi 2000 a 8000 na jeden krychlový milimetr krve. Granulocyty jsou potřebné k tělesné obraně proti řadě infekcí a bakteriím, které se mohou dostávat do krevního oběhu. Jejich snížený počer nebo velmi nízké hodnoty zvyšují riziko vzplanutí různých zejména bakteriálních infekcí. Naopak, při probíhající infekci, například v důsledku poranění, hnisání, při angíně, při zápalu plic a podobě, je jejich počet zvýšený třeba na 15 000 i více. První, co tedy lékaře napadne, je otázka, zda u vás neprobíhá nějaké takové onemocnění. Jsou-li hodnoty velmi vysoké, třeba nad 40 000 a nejsou známky zánětu, napadne lékaře, že by se mohlo jednat o nějaké onemocnění krvetvorby.

Diabetes mellitus 2. typu je zpravidla provázen sníženou citlivostí vůči inzulínu, říká se tomu inzulínová rezistence. Existuje velmi častá vloha pro diabetes 2. typu, kterému se říká syndrom inzulínové rezistence. Kromě snížené citlivosti vůči inzulínu se vyznačuje zpravidla obezitou, velkým obvodem pasu (nad 100 cm), zvýšeným krevním tlakem, zvýšenou hladinou krevních lipidů a celkově sklonem k postižení cév aterosklerózou. U určité skupiny s tímto (jinak velmi častým) syndromem, jsou také dlouhodobě zvýšené hodnoty bílých krvinek. Pokud se tedy u vás nezjistí žádné probíhající onemocnění, sázel bych právě na tuto možnost. Pokud se váš diabetes zlepší, je pravděpodobné, že i počet býlých krvinek klesne.

Jaká vyšetření tedy můžete očekávat? V prvé řadě bude podrobně vyšetřen váš krevní obraz a zjistí se, jaký typ býlých krvinek je u vás zvýšen. Kromě granulocytů mohou být zvýšené například lymfocyty. Ty jsou důležité k obraně proti řadě virových onemocnění a jsou také nositeli imunologické paměti - tedy abyste byl schopen reagovat na infekce, se kterými jste se v minulosti již setkal. Vysoké počty mohou být u některých virových onemocnění, ale také při některých poruchách krvetvorby.

Dále vám bude jistě vyšetřen tzv. C-reaktivní protein (CRP), což je poměrně jednoduchý ukazatel zánětu v těle. Vzhledem k tomu, že jste kuřák, podstoupíte asi tké rentgenové vyšetření hrudníku. 

Budou jistě vyšetřeny základní biochemické parametry ve vaší krvi. To vše jsou jednoduchá vyšetření. Teprve bude-li některé z nich nápadné, bude se vyšetření rozšiřovat. Myslím si ale, že se nejspíš o nic nejedná. Potřebujete zlepšit ještě vyrovnání diabetu, asi upravit dietu, mít v normě krevní tlak, mít v pořádku hladinu krevních lipidů, dostatečně se pohybovat, a ...., no samozařejmě, nekouřit. Proč dobrovolně volit další a zcela zbytečné riziko?

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milý Bohumile, přípravek Xultophy má dvě složky: dlouhodobě působící inzulín degludec a takzvaný analog hormonu glucagon-like peptide 1, liraglutid.

Liraglutid se u nás poměrně hojně užívá u obézních diabetiků 1. typu a jmenuje se Victoza. Zlepšuje glykémie, podporuje sekreci inzulínu a často pomáhá snížit hmotnost.

Inzulín degludec se vyznačuje velmi dlouhým účinkem, 36 hodin i více.

Kombinace obou látek dohoromady zjednodušuje léčbu, protože se nemusejí dávat 2 injekce. Navzájem se také potencují v účinku. To se často projevuje zlepšením vyrovnání diabetu. Na polyneuropatii to nemá žádný zvláštní dopad. Jen platí, že jestliže je diabetes dlouhodobě vyrovnán, mohou se po delší době zlepšit příznaky neuropatie. To ale platí prakticky pro všechny léky, které se k léčení diabetu používají.

Kromě Xultophy je na trhu i jiný podobný přípravek zvaný Suliqua.

Možností, jak léčit diabetes 2. typu je dnes řada. Hlavní je, abyste měl diabetes vyrovnaný a abyste nepřibíral na váze. Dobré vyrovnání diabetu je podmínkou pro to, aby se neuropatie nezhoršovala. Na neuropatii bohužel neexistuje zatím žádný přímý lék. Jsou k dispozici léky, které zůmírňují projevy neuropatie, například bolest, ale stav nervů samy o sobě nemění.

Ve vašem případě by váš lékař klidně mohl vyzkoušet přidání Victozy k léku Levemir. Mohl by také zkusit Xultophy. Je to přípravek nový a proto velmi drahý. Zase byste ale možná pak nepotřeboval Eucreas ani Glimepirid. Asi byste měl ale užívat metformin, jenž je obsažen v Eucreasu (jedna složka tohoto kombinovaného léku). 

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá Martino, vaše dcera jistě chodí do ambulance dětského diabetologa, který má s podobnými problémy u dospívajících dívek větší zkušenosti. Já mohu odpovědět jen obecně. Vše se samozřejmě točí kolem toho, jak kvalitně si vaše dcera monitoruje glykémie a jak je ona schopna reagovat včas na měnící se potřebu inzulínu, respektive citlivost vůči němu.

Ta se u některých žen mění během menstruačního cyklu a spíše se snižuje na jeho konci (je proto potřeba více inzulínu) a s nástupem krvácení pak zase stoupá, takže může stačit inzulínu méně. Snadno se pak může stát, že si pacientka koncem cyklu spíše zvyšuje dávky, aby nebyly glykémie příliš vysoko. Když se jí podaří glykémie „zkrotit“, nastává změna, potřeba inzulínu klesá a pokud se dávky zase včas nesníží, vznikají snadno hypoglykémie.

Vaše dcera podle všeho používá kontinuální senzor glykémií a pravděpodobně si také dodává inzulín pomocí pumpy. Ta se dá určitým způsobem naprogramovat, aby se během měsíce mohl nastavit profil „normální“, používaný nejčastěji, a další 2 profily např. „před menses“ a „po menses“. Ke konci cyklu by podle svých zkušeností mohly být použity trochu vyšší rychlosti bazálních dávek, např. o 10 – 20 % větší a od začátku krvácení zas již rychlosti normální, nebo po určitou dobu dokonce snížené, např. o 10-20 % oproti hodnotám uprostřed cyklu.

Navrhoval bych také, aby byl senzor glykémií nastaven tak, aby před hypoglykémií varoval vaši dceru dříve, např. již při hodnotách kolem 5,5 mmol/l a zejména pak, aby reagoval na rychlý pokles glykémie včasným varováním, např. když v noci glykémie rychle klesá s 9 na 7, protože se dá čekat, že pokles bude pokračovat. Vaše dítě si potom pokles včas uvědomí a může např. sníst nějaké ovoce nebo vypít malé množství džusu, zvláště pokud by hodnoty dále klesaly.

Dnes existuje i možnost, že senzor varuje třeba rodiče, které pak mohou i během noci dítě zkontrolovat (přenos po internetu do jejich mobilního telefonu). Asi o tom víte, ale některé pumpy lze dnes naprogramovat i tak, že pokud glykémie klesá pod určitou hodnotu, dodávka inzulínu se přechodně zastaví, dokud se pokles nezastaví nebo nedojde k mírnému vzestupu. Je to výhodné zvláště v noci.

Pokud jsou nyní hypoglykémie tak ostré, jak uvádíte, tak bych alespoň na nějakou dobu slevil z požadavku mít hodnoty glykémií příliš blízko normálu. Cílové hodnoty by tak mohly po nějakou dobu být raději 6 – 8. Je to určitě lepší, než když jsou hodnoty vynikající, glykovaný hemoglobin téměř v normě, ale příliš často se vyskytnou hypa, která z člověkem „zatočí“ tak, jak popisujete.

Omlouvám se svým pediatrickým kolegům a znovu doporučuji, ať to podrobněji proberete s nimi.

Odpověď

Milá Dagmaro, abych mohl přesněji odpovědět, musel bych opravdu znát více informací. Důvodů k celkové slabosti, vysokému krevnímu tlaku, bolestem břicha a podobně existuje mnoho. Omezím se tedy jen na to, co mě napadá v souvislosti s diabetem a ketolátkami v moči.

Ketolátky se objevují v moči zejména tehdy, je-li v organizmu nedostatek inzulínu, který je potřebný k normálnímu chodu látkové přeměny. Tělo si hledá náhradní zdroje energie, a těmi se krátkodobě stávají ketolátky, které vznikají zejména z tukových složek potravy a tělesných zásob. Inzulín jejich tvorbu tlumí, přičemž většinou stačí jeho poměrně malé množství. Ketoacidóza proto zpravidla nevzniká při diabetu 2. typu a naopak vznikne velmi snadno při špatně léčeném diabetu 1. typu. Ketolátky ale vznikají v těle také při hladovění, i když nikoliv v takové míře.

Mírná přítomnost ketolátek v moči je proto téměř normálním jevem při důsledné redukční dietě a nepředstavuje zvláštní riziko. Ve vašem případě je ale možné, že máte dlouhodobě špatně vyrovnaný diabetes a kromě snížené citlivosti na inzulín by u vás mohla postupně klesat schopnost vytvářet inzulín pod určité kritické hodnoty. V takovém případě, zejména u štíhlejších pacientů s diabetem 2. typu, se mohou v moči také objevit ketolátky. Může se dokonce stát, že i u pacienta s déle známým diabetem 2. typu postupně klesá sekrece inzulínu a diabetes pak připomíná formu typu 1.  Může se také jednat o špatně diagnostikovanou formu diabetu, která již od počátku měla charakter diabetu 1. typu, ale vznikala velmi pomalu.

V takovém případě by ale kromě ketolátek a cukru v moči byly vysoké i glykémie. Hodnoty glykémie neuvádíte a nevím, zda si je doma samostatně měříte. Pokud ale hodnoty nejsou výrazně nad 12 mmol/l, spíše nad 15 mmol/l, je ve vašem případě přítomnost ketoacidózy i v mírnější formě nepravděpodobná.

Špatně vyrovnaný diabetes 2. typu ale dlouhodobě vede k některým příznakům, které uvádíte, poměrně často. Jedná se o únavu, mírnou či větší nevolnost a různé bolesti. Větší obsah cukru v moči může být také provázen nedostatkem tekutin v organizmu a také nižšími hladinami sodíku a draslíku. Předpokládám, že při lékařských kontrolách se u vás glykémie opakovaně měřila, a tak možnost, že by se jednalo o špatně rozpoznaný pomalu vznikající diabetes 1. typu, považuji za velmi nepravděpodobnou.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Dobrý den, děkujeme za dotaz. Lék Jentadueto má 2 účinné složky linagliptin a metformin, Siofor je rovněž metformin, takže užívat oba léky společně není vhodné. Kombinace Jentadueto a dlouhodobého inzulínu je vhodná, nicméně v současné době není hrazena zdravotními pojišťovnami. S inzulínem lze kombinovat jiné typy tabletek (např. glifloziny), případně využít kombinaci inzulínu a tzv. GLP-1 agonistů. Poraďte se se svým diabetologem, jestli by pro Vás nebyla vhodná některá z uvedených možností.

(odpovídá MUDr. Tomáš Edelsberger, Diabetologická ambulance, Krnov)

Odpověď

Dobrý den, bohužel jsem v této době nenašla na českém trhu inzulinové pero s pamětí, které by bylo běžné sehnatelné.

Společnost Eli Lilly (např. inzulin Humalog, Abasaglar) uvedla na trh na několik let inzulinové pero HumaPen Memoir, které umožňovalo zaznamenat i několik posledních dávek. Dle dostupných informací se ale již od r. 2015 běžně neprodává. Často je však na internetu zmiňováno.

Společnost Novo Nordisk (např. inzulin Levemir, Insulatard, Novorapid, Actrapid, Fiasp…) má na svých aktuálních internetových stránkách uvedeno pero NovoPen ECHO, které umí zaznamenávat dávku a čas poslední aplikace. Pero by mělo být údajně v prodeji, ale v nabídkách českých lékáren a zdravotnických potřeb jsem ho našla pouze jako nedostupné.

Když se zmiňuje podání inzulinu, v ČR je dnes dostupná pomůcka Timesulin. Jedná se o  víčko na inzulinová pera, které Vám sice nezaznamená dávku podaného inzulinu, ale ukazuje alespoň čas od posledního podání.

(odpovídá MUDr. Pavlína Krollová z diabetologické stanice a ambulance Interní kliniky Fakultní nemocnice v Motole)

Odpověď

Siofor obsahuje účinnou látku metformin ze skupiny tzv. biguanidů a je pouze na předpis. Používá se k léčbě cukrovky 2. typu hlavně u obézních pacientů jako lék první volby tam, kde samotná dietní opatření a fyzická aktivita nevedou k dostatečné kompenzaci hladiny krevního cukru. Užívá se buď samotný, nebo v kombinaci s dalšími perorálními antidiabetiky, či inzulinem. Nevztahuje se na něj žádné preskripční omezení, což znamená, že ho smí předepisovat jak odborník, tak praktický lékař.

Redakce cukrovka.cz

Odpověď

Milý Jane, váš případ se jeví jako zcela obvyklý. Hodnota glykémie 22 mmol/l je poměrně hodně a znamená to, že váš diabetes 2. typu je poměrně pokročilý. Kromě porušené citlivosti vůči vašemu inzulínu máte určitě také porušenou schopnost vašich beta buněk v pankreatu produkovat inzulín. K takovému zvýšení glykémie může dojít po nějaké nemoci, při větších excesech v jídle nebo když se přestanete pravidelně pohybovat. Když se zahájí správná léčba, začnete držet dietu, cvičit a když dostanete správné léky, může se stav postupně upravit, takže pak mohou stačit pro léčbu jen tablety.

Pamatujte ale, že cílem není zbavit se za každou cenu inzulínu. Cílem je mít dobré glykémie, aby se u vás nerozvíjelo dlouhodobé poškozování organismu a vznik řady pozdních komplikací.

Je-li k tomu potřebný inzulín, neměli bychom se tomu bránit. Nejprve je ale nutné vyzkoušet klasické postupy, jak potřebě injekčního inzulínu předejít.

Je potřeba, abyste se přiblížil své ideální hmotnosti. Vy jste ale vysoký, a tak k ní nemáte daleko. Pár kilogramů dolů by ale jistě pomohlo.

Dále byste měl zařadit do vašeho denního režimu pravidelnou tělesnou námahu, a to nejlépe asi 45 mim. denně (abyste byl zadýchaný), dobrých by bylo aspoň 30 min.

Metformin, který je v Glucophage, je dobrý a osvědčený lék. Měl byste vědět, že glukóza se do těla dostává nejen potravou, ale také že se v těle tvoří. Jeden z účinků inzulínu spočívá v tom, že tlumí nadměrné uvolňování glukózy za jater. Je-li tato funkce porušena, glukóza se tvoří i na lačno nadměrně a glykémie stoupá. To se nejvíce projevuje během noci a ráno. Právě tomu zabraňuje metformin, a proto se hodí jej brát večer. Typicky se ale podává 2x denně. Jeho účinek je ale dlouhý a je případně možné brát jej ráno.

Protože se vaše glykémie hezky srovnaly, bude asi možné inzulínovou léčbu přerušit. Pokračujte ale v léčbě Glucophage a případně je možné přidat některý s dalších osvědčených léků, které se dnes nabízejí. Mohly by to být např. některý z nových léků, které zvyšují vylučování glukózy do moči (tzv. glifloziny). Mohl byste dostávat také některý z tzv. analogů glukagon-like peptidu 1 (GLP-1 analoga). Ty se sice podávají také injekčně jako inzulín, ale nevyvolávají běžně hypoglykémii a jejich podávání by nemělo být překážkou pro jakékoliv povolání. 

Je nutné také upozornit na to, že vaše diabetická porucha může pokračovat a vaše tvorba inzulínu může klesat. To by se projevilo opětovným vzestupem glykémií a to navzdory plnému dodržování léčebného režimu. V tom případě byste měl upozornit na to svého lékaře a nebránit se inzulínové léčbě. Upozorňuji na to zejména proto, že nemáte výraznější nadváhu a mohlo by se ve vašem případě eventuálně jednat i o pomalu se rozvíjející diabetes 1. typu, a ten se léčí jen inzulínem.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Dobrý den, vznik těhotenské cukrovky ovlivňují těhotenské hormony, dědičnost, životospráva včetně pohybové aktivity a jídelních zvyklostí. Větší příjem ovoce se tedy mohl podílet na vzniku Vaší těhotenské cukrovky. Nyní je ale důležité, abyste pečlivě  dodržovala dietní opatření viz rubrika Dieta.  A pokud budete mít stále vyšší hodnoty cukrovku v krvi, měla by Vám být včas nasazena farmakoterapie.

(odpovídá MUDr. Kateřina Anderlová, Ph.D. z interní ambulance porodnice "U Apolináře" v Praze)

Odpověď

Milý Mildo, příčina vzniku diabetu 1. typu není známa. Předpokládá se, že pro vznik onemocnění existují u některých osob vrozené vlohy, které se týkají zejména nastavení imunitního systému. Ten za určitých okolností začíná rozeznávat některé součásti vašich vlastních buněk jako cizorodé látky, aktivuje se proti nim a nakonec vyvolá jejich řízenou destrukci. O tom, jak tento proces probíhá, se ví už poměrně mnoho. Neví se ale, co samo o sobě tento proces vyvolá, zda je to nějaká virová infekce, některé faktory z potravy, bakterií či životního prostředí. Většinou ale se poškození buněk produkujících inzulín odehrává velmi pomalu, často léta před tím, než se onemocnění zjistí. Beta buňky, které inzulín tvoří, mají velkou rezervu, a tak se onemocnění projeví teprve tehdy, když jejich počet klesne tak na 20 až 15% z původního množství, a to často v okamžiku, kdy člověk prodělává zrovna nějaké jiné onemocnění nebo celkové zatížení. Za těchto situací totiž stoupají nároky na produkci inzulínu. Proto někdy vzniká dojem, že diabetes vznikl po chřipce, po úrazu, v důsledku stresu a podobně.

Zmínil jsem, že celý proces by mohly spustit také některé faktory zevního prostředí a mezi ně by mohlo patřit také znečištění ovzduší, cizí látky v potravě a čistě teoreticky také agresivní chemické látky. Problém je ale v tom, že nic takového nebylo zatím prokázáno. Nejsou známy látky v potravě či v průmyslu, po kterých by diabetes vznikal častěji. Proto si nemyslím, že by vám posudkoví lékaři mohli uznat diabetes 1. typu jako nemoc z povolání. Samozřejmě za předpokladu, že zaměstnavatel dodržoval potřebné hygienické předpisy a koncentrace uvedených látek nepřesahovaly přípustnou míru a měl jste k dispozici předepsané ochranné prostředky.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá Markéto, místní reakce po vpichu inzulínu jsou při použití současných moderních přípravků poměrně vzácné. Reakce vzniká častěji při nesprávné technice vpichu, při volbě nevhodného místa či při opakovaném podávání na stejné místo. Spíše než o reakci na inzulín se častěji jedná o reakci na dezinfekční prostředek, který používáte, nebo na příměsi, které jsou obsaženy v inzulínu. Z těch je nejčastější kresol, látka, která insulin stabilizuje a zabraňuji množení bakterií v ampulce, které se tam v minimálním množství mohou dostat při opakovaném vpichu jehlou, kterou se inzulín nabírá nebo aplikuje.

Jako první opatření navrhuji:

Proberte s edukační sestrou místa, kam je vhodné inzulín píchat. Jsou to nejčastěji dolní část břicha, ale mimo střední čáru, paže, hýždě nebo dolní část zad těsně nad hýžděmi. Je vhodné použití kvalitní tenkou jehlu s délkou minimálně 6 mm, máte-li trochu více tuku v podkoží, tak spíš 8 nebo 9 mm.

K desinfekci používejte pouze 70% líh, případně nepoužívejte nic, pokud vpich provádíte skrz čistou pokožku.

Místa vpichu pravidelně střídejte.

Pokud tato opatření nepomohou, měla byste vyzkoušet jiný přípravek inzulínu. Pokud možno od jiné firmy, případně, jedná-li se o inzulín s prodlouženým účinkem, použít inzulín, u kterého se k prodloužení účinku používá jiná chemická úprava.

Skutečná přecitlivělost na podkožně podávaný inzulín je vzácná, ale existuje. Může to být docela problém, pokud člověk inzulín nutně potřebuje. To bych ale navrhoval řešit, teprve pokud výše uvedená opatření nepomohou.

Myslím, že mírná kožní reakce nemůže mít na vaše dítě žádný vliv. Místně můžete zarudlá či svědivá místa po vpichu ošetřit běžnou zklidňující mastí bez kosmetických přídavků, případně by bylo možné použít mast s kortikoidy, ale skutečně jen na ty malé plochy po vpichu. Ostatně, takovou mast by vám mohl předepsat jen dermatolog.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá Lindo, Léčba diabetu 2. typu dnes může být značně individuální a vychází s charakteru samotného onemocnění u určitého pacienta, úrovni jeho metabolické kontroly a také z jeho přání a možností.

Základem je vždy dobré pochopení dietních a pohybových opatření, a zde je možné dosáhnout velmi mnoho.

Pokud úprava životního režimu nepostačuje, představuje pro většinu pacientů základní lék metformin (obsažený např. ve Stadametu). Ten upravuje hlavní poruchu při diabetu 2. typu a současně je velmi dobře ozkoušený.

Pokud ale metformin nepostačuje k dostatečnému vyrovnání glykémií, je možné přidávat celou řadu léků. Ty se užívají 1x či 2x denně a mnoho z nich existuje ve fixní kombinaci s metforminem.

Jednotýdenní zajištění léčby mohou poskytnout některá analoga tzv. glucagon-like peptidu 1 (GLP-1 analoga), které obsahují modifikovaný lidský peptid.

GLP-1 má příznivý efekt na celou řadu poruch, které provázejí diabetes 2. typu. Zejména stejně jako metformin zlepšuje účinnost inzulínu. Navíc ale zlepšuje schopnost beta buněk pankreatu produkovat inzulín. GLP-1 také ovlivňuje rychlost vstřebávání potravy, pocit nasycení po jídle a snižuje také pocit hladu v centrálním nervovém systému.

GLP-1 analoga jsou dne mezi léky na diabetes 2. typu velmi populární a při jejich dlouhodobém podávání byly prokázány také dobré účinky na další problémy provázející diabetes, jako jsou např. hypertenze a sklon ke kardiovaskulárním onemocněním. Protože GLP-1 je peptid a rozkládá se v zažívacím ústrojí, je nutné jeho analoga podávat injekčně do podkoží, většinou 2x nebo 1x denně.

K dispozici je nyní např. přípravek Trulicity, který si zachovává léčebnou účinnost i při podávání pouze 1x týdně podkožní injekcí. Lék se pomalu z podkoží vstřebává a i potom je chráněn před rychlou degradací v krvi. Prokazatelně zlepšuje dlouhodobé vyrovnání diabetu, sám o sobě nepůsobí hypoglykémie, nepřispívá k nárůstu obezity a vede spíše k mírnému hubnutí.

Netroufám si říci, že by tento lék s jistotou nahradil všechny léky, které vaše přítelkyně nyní užívá (Prestarium Combi obsahuje hned 2 léky vhodné pro léčbu hypertenze). Určitě by ale přispěl ke zlepšení vyrovnání diabetu a možná by vedl k redukci hmotnosti a mírnému snížení krevního tlaku. Za těchto okolností by pak případně oba další přípravky mohly být vysazeny. Dulaglutid (látka obsažená v přípravku Trulicity) je však možné celkem bezpečně kombinovat jak se Stadametem, tak i s Prestariem. Na přípravek se v současné době vztahuje také určité omezení pro jeho předeppisovnání a úhradu zdravotními pojišťovnami. Proto se zpravidla podává tam, kde standardní (a levnější) léky nepostačují nebo prokazatelně jsou špatně snášené. Přípravek také není hrazen u pacientů, u kterého po 3 měsících podávání nedochází k prokazatelnému zlepšení. To totiž svědčí zejména o tom, že pacient nedodržuje léčebný režim.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Poznámka redakce:

Poznámka redakce:

posíláme Vám odkazy na zajímavé články o GLP-1

Projekt cukrovka jinak
Moderní léčba cukrovky 2. typu aneb agonisté receptorů GLP-1 stručně a jasně
Aplikace GLP-1 agonistů

Odpověď

Milý Ondřeji, pivo není příliš vhodný nápoj pro osoby s diabetem. Taková plzeňská dvanáctka má v půl litru asi 23 g sacharidů a kromě toho obsahuje alkohol. Je tedy dost kalorická a často se pije navíc k jídlu, takže to jsou další sacharidy. Když už si dá člověk 2 nebo dokonce 3, tak se často přestává kontrolovat v jídle a na diabetes nehledí.

Na duhé straně, pije-li se pivo s mírou, třeba 0,3 l, a pokud se obsažené sacharidy započítají do celkového příjmu sacharidů, tak nemusí být nijak zvlášť nevhodné. A pokud jde diabetik "na pivo", což mu možná nemůžeme doporučit, ale zjevně se tak dost často děje, tak by bylo aspoň vhodné, kdyby skutečně s příjmem sacharidů a celkových kalorií počítal, vynechal místo toho jiné sacharidy, a používá-li v léčbě inzulín, dal si tomu odpovídající dávku.

Obecně bych tedy při vynechání 2 - 3 piv denně očekával zlepšení. Ubydou zbytečné sacharidy, sníží se kalorický příjem (kalorie jsou i v alkoholu). Jen je důležité, aby si člověk místo piva nenašel náhradu v něčem ještě "horším", třeba sladké kofole nebo něčem takovém, nebo aby místo toho nekonzumoval dvojitou porci knedlíků.

Člověk s diabetem by si ale správně měl být neustále vědom, co a v jakém množství jí. Jeden druh sacharidů je možné nahradit jiným, zvýšený příjem je možné vyrovnat fyzickou námahou. Diabetik by si měl monitorovat glykémie a vidět, po čem a kdy mu glykémie nepatřičně stoupá. 

Pivo nelze považovat za doporučenou potravinu. Na druhé straně, pokud není pravidelnou součástí jídelníčku a člověk s ním počítá, nemusí být nijak škodlivé. Když je někdo pije s rozvahou a potom je zcela vynechá, na glykémiích by se to nemělo nijak projevit. Když pije pivo, jak ho napadne a jednoho dne s tím skoncuje, glykémie by se měly zlepšit.

Pivo ve větším množství jako kalorický a alkoholický nápoj není vhodné pro játra. Přispívá k hromadění tuku v játrech, zhoršuje jejich funkci a později může vést k jejich přestavbě, tzv. steatóze (zkutovatění) či dokonce k (alkoholické) cirhóze. 3 piva denně je hodně nejen pro diabetika.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá Jarmilo, inzulín se rozhodně nemá píchat stále na stejné místo. K aplikaci je vhodná dolní část břicha mimo střední část, hýždě, paže, případně stehna. Vždy je dobré se po určitou dobu píchat vždy vlevo či vpravo do určité s těchto krajin. Po 3 až 4 týdnech pak místo vyměnit za jiné a po 2 až 3 měsících se zase vrátit zpět. Většinou se místa vpichů zcela zahojí a není nic nápadného patrné.

U některých osob může po podávání inzulínu, zvláště dávají-li se jej stále na stejné místo, dojít k tzv. atrofii (úbytku podkožní tkáně), hypertrofii (zbytnění podkožní tkáně) nebo k obojímu. Bývalo to mnohem častější, když se ještě používaly nedostatečně čištěné inzulíny. Dnes je to vzácné a dá se tomu do zančné míry předcházet.

Nepochopil jsem, v jaké části paže bolest vzniká. U pacientů s diabetem je to však zdaleka nejčastěji v rameni a jeho okolí. Většinou to souvisí s bolestivostí kloubního pouzdra a vaziva okolo ramenního kloubu, protože je bohatě zásobené nervovými vlákny. Vyskytuje se to často po poranění a při revmatických chorobách, ale pacienti s diabetem tím trpívají dost často. Většinou pomáhá rehabilitace, ale někdy je nutná dokonce operace a uvolění celého kloubu v celkovém znecitlivění. Trvá to dlouho, ale často to více méně samo ustoupí po jednom roce či ještě později. Pomáhají různé léky a obstřiky, ty ale často mívají nežádoucí efekty, zvláště obstřiky s kortikoidy, protože po nich se zhoršuje diabetes.

Příčinou ale není samotné podávání inzulínu, ale dlouho trvající diabetes. Ten vede k postižení vaziva v okolí kloubu a k poškození nervů. I u diabetiků může celý proces vyvolat nějaký úraz. 

Pokud byste si inzulín píchala opravdu nevhodně do blízkosti většího nervu, připadalo by skutečně nějaké poškození z tohoto důvodu. Je to ale málo pravděpodobné.

Kromě toho, velmi častou komplikací diabetu je neuropatie. Ta se sice zpravidla projevuje zcela jinak, ale v úvahu připadá i postižení jednoho určitého nervu.

Doporučoval bych vám pro jistotu změnit místo podávání inzulínu a pravidelně rehabilitovat, ale bez přepínání do bolesti. Masáže, koupele, prohřívání. Magnetům moc nevěřím, snad se na mě nikdo kvůli tomu nebude zlobit. Snažte se vyhnout obstřikům s kortikoidy a léky proti bolesti berte s mírou a nikoliv dlouhodobě.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá Dagmaro, v naší poradně je možné odpovídat na konkrétní otázky. Mohu také přihlédnout k vaší konkrétní situaci, pokud ji dostatečně popíšete, a pokusit se objasnit určitou otázku.

Není ale možné na základě uvedeného popisu obtíží a bez znalosti Vašich dřívějších zdravotních nálezů a současných výsledků nahrazovat podrobné lékařské posouzení. Možností se nabízí opravdu mnoho, a já nemohu odlišit, které potíže souvisejí s diabetem a které případně s nějakým jiným zdravotním problémem. Je opravdu nutné toto konzultovat s lékařem, který má Vaše podrobné záznamy, předložit mu všechny nálezy a podrobně mu vylíčit, co vás trápí. Všechny tyto informace by se měli kompletovat u Vašeho obvodního lékaře, který by měl mít pod kontrolou Vaši léčbu a doporučovat případně další odborná vyšertření.

Únava, dušnost, pocit otoků, bušení srdce, to vše by mohlo odpovídat příznakům chudokrevnosti. Je ale nutné vědět, jakého stupně vaše chudokrevnost dosahuje, jak přesně vypadá krevní obraz, metabolismus železa apod., a potom pátrat po příčině vaší chudokrevnosti.

Pocit tlaku na hrudi, dušnosti, výrazné zhoršení při námaze, to by zase mohlo být vyvoláno nějakým problémem se srdcem, případně s plicemi. Mohlo by se třeba jednat o ischemickou chorobu srdeční, ale také o vmetku srdeční sraženiny do plic (embolie). Výrazné otoky by také mohly být vyvolány onemocněním ledvin.

Obezita: Nevím, jakého je stupně a jak dlouho trvá. Pokud nabíráte na váze v průběhu několika týdnů, mohlo by se skutečně jednat o zadržování tekutin, např. z důvodů srdečního onemocnění. Nevěřte ovšem tomu, že by se tuk během 14denního cvičení nahradil svalstvem. To bohužel trvá měsíce.

Diabetes: Bohužel vůbec nepíšete, jak dlouho o diabetu víte, jak byl dosud léčen a do jaké míry je nyní nevyrovnaný. Samozřejmě, nadměrná léčba inzulínem může působit i hypoglykémie (a pocit velkého hladu), ale z vašeho popisu to není možné zjistit. Pokud se váš diabetes náhle zhoršil a byla zahájena léčba inzulínem, záleží zejména na tom, zda se podařilo vaše glykémie vyrovnat. K tomu je potřeba si samostatně pravidelně glykémie měřit a samostatně si postupně upravovat dávky inzulínu a jídla. Že by ale samotné nasazení inzulínu bylo příčinou vašich obtíží, to je opravdu velmi nepravděpodobné. Váš zdravotní stav by se spíše měl postupně zlepšovat. Je ale nutná vaše spolupráce s lékařem. Měla byste znát svoje glykémie a znát přinejmenším obsah sacharidů ve stravě.

Existuje také možnost, že se u vás objevila nějaká přidružená nemoc (třeba onemocnění srdce), to způsobilo zhoršení vašeho diabetu. V tom případě by vaše celková slabost byla vyvolána spíše tím prvním onemocněním. Předpokládám ale, že pokud jste byla v nemocnici, že by tam na to přišli.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá Lucie, pro lékaře je naprosto nemožné jakkoliv experimentovat s pacienty, pokud se nejedná s vědecky a eticky schválené projekty. Není to možné, ani pokud by to bylo jejich vyslovené přání. Odběr tkáně pankreatu je invazivní a do určité míry riskantní zákrok, který by případně mohl mít i závažné komplikace. A to vše pro zcela nezaručený postup, který by se mohl zkoušet ve vzdálené budoucnosti. Tolik tedy obecně.

To, že jednou případně bude možné odebrat pacientovy vlastní inzulín produkující buňky a následně je v laboratoři namnožit, je zatím jenom teorie. Teorií je také, že je bude možné namnožit v dostatečném množství, že skutečně budou náležitě fungovat a že nebudou v těle příjemce znovu odhojeny. Je to ovšem možné, experimentální studie, které jsou v začátcích, se zdají slibné. Pro ověření bude však nutné vynaložit velké úsilí. Stejně tak je ale možné, že se podaří najít jiné způsoby, jak chybějící buňky nahradit. Není proto nijak oprávněné provádět invazivní zákrok u dítěte jen proto, že existuje do budoucna určitá možnost.

Není také známo, jaké množství tkáně by se mělo odebrat a jak by se z ní měly potřebné buňky izolovat. Pro skladování by bylo nutné je pak zmrazit, před použitím zase rozmrazit. Co s nimi tyto procesy udělají? Není známo.

První zásadou lékaře je „především neškodit“. Jestliže tedy nevíme, a v tomto případě opravdu nevíme, jen se rýsuje jakási velmi lákavá možnost, nesmíme nic takového provádět. Kdybychom měli jednat podle každé možnosti, která se do budoucna nabízí, nechtěl bych opravdu být v kůži toho dítěte. A toho lékaře, který by to prováděl, také ne. Šel by rovnou do kriminálu.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá Miki, pokud Vás zajímají bylinky v léčbě cukrovky, můžete se podívat do naší rubriky Léčivé rostilny a cukrovka. Jinak oba jmenované přípravky jsou na trhu právě z důvodů zlepšení kompenzace diabetu, jsou vhodné jak pro prediabetes tak pro pacienty s cukrovkou 2. typu. Oba přípravky rovněž obshují hlavní ingredienci, a tou jsou gymnemové kyseliny z indické liány s českým názvem Gymnéma lesní. V literatuře se také používá pojmenování Gurmar, tento název pochází z indické terminologie. Gymnéma lesní a látky v ní obsažené působí příznivě na hladinu krevního cukru, a to na více úrovních. Snižují vstřebávání cukru, metabolismus glukózy, stimulují inzulinovou sekreci. V literatuře lze nalézt zmínky o vhodnosti u pacientů s nadváhou vzhledem tomu, že potlačují chuť na sladké.

Rozdíl mezi oběma přípravky je v tom, že Diamizin obsuje pouze 200 mg výtažku z Gymnémy a Glucea obshuje kromě 200 mg výtažku z Gymnémy navíc ještě extrakt z Morušovníku, L-arginin, zinek a chrom.

L-arginin je aminokyselina vhodná při léčbě obezity, cukrovky a její nedostatek se může projevovat ve vyšším věku úbytkem svalové hmoty a ochabnutím svalstva. Má příznivý vliv na cévy, průtok krve tkáněmi, normalizaci kreního tlaku.

Zinek napomáhá uvolňování inzulinu a působí i v prevenci chronických komplikací diabetu. Navím má příznivý vliv na růst vlasů, kvalitu nehtů a kůže, včetně posilňování imunity. také spolu se selenem je doporučován při nedostatečné činnosti funkce štítné žlázy. Zinek se zřejmě účastní přeměny tyroxinu T4 na více aktivní formu hlavního thyroidálního hormonu trijodthyroninu T3.

Chom má příznivý vliv na inzulinové receptory a využití glukózy v buňkách, je častou příměsí různých přípravků pro diabetiky.

Morušovník bílý je zase vhodný pro snižování vstřebávání glukózy, navíc obsahuje resveratrol, jehož antioxidační a antibakteriální účinky se používají jako součást volně prodejných doplňků stravy dosti často.

poznámka:

Obsah chromu a zinku může být na druhou stranu v případě užívání levothyroxinu (přípravky Letrox, Euthyrox) na hypofunkci stítné žlázy při nesprávném načasování podání léku i trochu problémem, protože oba tyto minerály vytvářejí s levothyroxinem málo rozpustné komplexy a snižují tak jeho vstřebávání. Na druhou stranu ovlivnění vstřebávání není příliš vysoké, chrom i zinek jej snižují přibližně o pětinu. Důležité je tedy užívat léky vždy stejně a pokud možno nejprve užít levothyroxin a s odstupem optimálně 1-2 hodin doplněk stravy Glucea nebo jiné léky. V takovém případě bude ovlivnění vstřebávání levopthyroxinu pravděpodobně zcela zanedbatelné.

Extrakt z Gymnémy lesní může také zvýšit a prodloužit účinek některých léků na cukrovku jako jsou tzv. deriváty sulfonylurey. To by se mohlo v případě užívání takových léků jako je např. glimepirid projevit zvýšením výskytu hypoglykemických příhod. Při takové medikaci, je třeba užívání Glucei konzultovat s lékařem.

Složení obou přípravků:

DIAMizin Gurmar
50 kapslí (výtažek z rostliny Gymnema sylvestre 200 mg), dodavatel: Simply You Pharmaceuticals a.s.

Glucea
60 tablet (extrakt z listů morušovníku 500 mg, extrakt z gurmaru 200 mg, L-arginin 200 mg, Zinek 2 mg, Chrom 20 µg), dodavatel: Dr.Max

(vaše redakce cukrovky.cz)

Odpověď

Milá Heleno, v prvé řadě vám gratuluju! Začala jste cvičit, držet dietu a krásně jste zhubla. Takhle si lékař představuje ideální scénář, který se ale bohužel málo kdy skutečně odehraje. Asi nebude vůbec vadit, když ještě trochu zhubnete, ale nejtěžší úkol vás teprve čeká: znovu nepřibrat.

Já tedy aspoň doufám, že vaše hubnutí je úmyslné a že to není tím, že jste z nějakého důvodu ztratila chuť k jídlu. Ideálně byste mohla dosáhnout 68 – 70 kg, koupit si kompletně nové oblečení a při tom zůstat. Všichni vám budou závidět a obdivovat vás. Jen doufám, že to hubnutí není nějakým nechutenstvím, zvracením či průjmy, to byste asi musela být vyšetřena.

Vězte, že diabetes nebo porucha glukózové tolerance, to jsou určité termíny, na kterých se lékaři dohodli, aby se spolu domluvili. Schopnost těla reagovat na snědenou potravu a vytvářet odpovídající množství inzulínu, to je souvislá veličina, a i mezi zdravými osobami jsou rozdíly. Někomu stačí inzulínu málo, jiný ho potřebuje více ke stejnému množství jídla. Diabetes 2. typu vzniká, když tělo potřebuje hodně inzulínu, ale beta buňky ve slinivce břišní jej už nestačí v dostatečné míře produkovat. Potřeba inzulínu obecně roste nejen s množstvím jídla, ale také s množstvím tělesného tuku a s nedostatkem pohybu. Ještě k tomu, nejen celé tělo, ale i slinivka břišní může být ztučnělá. Když i slinivka „zhubne“, může se zlepšit tvorba inzulínu.

Jisté ale je, že u vás obezita vedla k tomu, že beta buňky ve slinivce už nestačily tvořit dostatek inzulínu. Mnoha jiným obézním osobám mohou beta buňky pracovat lépe, a tak navzdory tomu, že jsou obézní, málo se pohybují a potřebují hodně inzulínu, nemají (zatím) diabetes. Když vy jste nyní zhubla, cvičíte, berete léky a držíte dietu, diabetes se velmi zlepšil. Vloha pro diabetes ale stále zůstává a vaše beta buňky se asi už nestanou přeborníky na tvorbu inzulínu. Může stačit málo a diabetes se zase rozvine.

Máte nyní vynikající výsledky a je to vaše zásluha. Vaše beta buňky již na vaše tělo „stačí“. Glykovaný hemoglobin je nyní v normě, co chtít více? Lepší než u 20letého sportovce to už asi nebude a i mezi nimi se najdou tací, kteří mají stejné hodnoty. Jen musíte vaší slinivce dále pomáhat a vytrvat. Metformin je dobrý a bezpečný lék, který snižuje nároky na potřebu inzulínu a je pro vás vhodný.

Nevím také, zda léčba Euthyroxem byla zahájena teprve nedávno, nebo zda Euthyrox užíváte již dlouho. Snížená funkce štítné žlázy může být příčinou obezity a objevení se diabetu. Pokud by to byl pro vás poměrně nový lék, může se na vašem zlepšení také hodně podílet.

A nakonec, jen pro jistotu: Pokud byste dále hubla navzdory tomu, že už byste nedržela žádnou dietu a nebylo by to vaše rozhodnutí, potřebovala byste pro jistotu vyšetření zažívacího ústrojí.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Vážený pane Ladislave, některé odpovědi na vaše otázky můžete najít na našich stránkách. Konkrétně např. v článku o onemocnění ledvin (diabetická nefropatie), obecně v článku o cukrovce 1. typu, dále v článku o ukazatelích vyrovnání diabetu (což částečně odpovídá na vaši otázku ohledně dalšího rozvoje komplikací diabetu).

Nejprve se ptáte na šanci pacienta s diabetem 1. typu dožít se průměrného věku, který se udává pro celou populaci osob (z nichž převážná většina diabetes nemá). Diabetes je onemocnění. I když se o jeho průběh staráme co nejlépe, dosáhnout normálního metabolického vyrovnání tak, jak je tomu u zdravých osob, se nám nepodaří. Každá porucha, která trvá dlouho, má na tělo určité negativní účinky. Nemůžeme tedy rozhodně očekávat, že by dokonce mohla být nějak prospěšná. I když existují výjimky. Tak např. tzv. srpkovitá anémie (chudokrevnost) je onemocnění, které postihuje převážně červené krvinky, které nejsou plně funkční a snáze se poškozují. Na druhé straně, toto dědičné onemocnění je rozšířené převážně v Africe, a to z jednoho prostého důvodu: Nosiči tohoto onemocnění mají větší odolnost vůči malárii a tudíž také, pokud malárii dostanou, lépe přežívají.

Nic takového ale bohužel není o cukrovce známo. Bylo ale zjištěno, že čím lépe je diabetes dlouhodobě vyrovnaný, tím méně se rozvíjejí pozdní komplikace diabetu, a také tím lepší je dlouhodobé přežívání pacientů. Statistické údaje jsou souhrnné, a tak pochopitelně zahrnují i různé výjimky a náhody. Jistě si dovedete představit, že například někdo, kdo je nyní zcela zdráv a cukrovku nemá, může v budoucnu onemocnět nějakou chorobou a zemřít dříve, než třeba jeho stejně starý sourozenec, který má dlouhodobě diabetes. Navíc data, která porovnávají přežívání diabetiků, musejí být dlouhodobá. Statistické výsledky známé dnes se tedy týkají osob, které onemocněly diabetem alespoň před 20 lety, ale většinou mnohem dříve. Od té doby se péče o diabetiky výrazně zlepšila a objevilo se rovněž mnoho nových technických pomocníků, které život s diabetem usnadňují a pomáhají dosahovat lepších výsledků.

Dostupná data ukazují, že přežívání pacientů s diabetem 1. typu je asi o 20% kratší, než je průměr v celé populaci. Pochopitelně ale záleží na tom, v jakém věku se diabetes objeví. Tak třeba průměrný věk, kterého se muži dožívají v Praze, je nyní asi 74 let, u žen je to 79 let. Diabetes v průměru zkrátí život asi o 20 %, ale s přibývajícím věkem, kdy je diabetes zjištěn, se rozdíl snižuje. Tak např. onemocní-li 20letý muž diabetem, zbývá mu pro dosažení 74 let ještě 54 roků. No a u diabetika je šance o něco menší, asi o 20%. Tedy je-li 20letému muži zjištěn diabetes 1. typu, má šanci se dožít v průměru asi 63 let. Útěchou ale může být, že data vycházejí ze starých nálezů a od té doby jistě nastal pokrok. A pokud pacient tohoto pokroku využije, budou jeho šance jistě lepší.

Další vaše otázka se týká léku na komplikace diabetu. Zde mohu pouze odpovědět, že pokud se pacient bude velmi pečlivě starat o svůj diabetes a bude dosahovat doporučených hodnot glykovaného hemoglobinu, další vývoj komplikací se může výrazně zpomalit nebo dokonce zastavit. Obecný lék na komplikace ale neexistuje. Mikroalbuminurie se ještě může při dobrém vyrovnání i normalizovat. V pozdějších stádiích však komplikace sice pomalu, ale přece jenom pokračují.

Článek o transplantačních metodách léčby diabetu teprve připravujeme. V současné době se ale transplantace provádějí jen ve výjimečných případech a hlavním důvodem pro ně zatím není ještě předcházet vzniku diabetických komplikací nebo dokonce usilovat o jejich ústup. Nejčastějším důvodem je kombinovaná transplantace pankreatu spolu s ledvinou, kdy už jsou závažné komplikace velmi pokročilé. Samotný pankreas nebo Langerhansovy ostrůvky se transplantují vzácně a to nejčastěji u osob, které trpí jinak obtížně zvládnutelnými nerozpoznávanými hypoglykemickými stavy při inzulínové léčbě. Zkušenosti ukazují, že pokud normální hodnoty glykémie po transplantaci trvají dlouhodobě, tedy alespoň 3 roky a více, může docházet u určitému ústupu projevů retinopatie, polyneuropatie a nefropatie. Pokročilé stavy se tím však již nemohou zvrátit.

Průlom v transplantační léčbě diabetu, který by dovolil její použití již preventivně, není zatím na blízkém obzoru. Já ale věřím, že některé metody se začnou testovat v průběhu několika let, tedy řekněme 5 let. Půjde ale určitě o první testy u malých skupin pacientů. Určitě se ale budou dále rozvíjet technické metody pro léčbu diabetu. Ty jsou do značné míry dostupné již nyní a pacienti by jich měli využívat.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milý Jane, přípravek Erdomed v suspenzi skutečně obsahuje určitý obsah cukru. Správně připravená suspenze má v sobě v 5 ml 2 g řepného cukru (tedy běžného cukru používaného v potravinářství). Kromě toho obsahuje trochu umělého sladidla aspartamu, který ale glykémii nezvyšuje.

2 g čistého cukru navíc by neměl být pro vaše dítě žádný problém, ale je nutné s tím trochu počítat. Zejména pokud má dítě zvýšenou glykémii a nedostane příslušnou dávku inzulínu, mohou tyto 2 g navíc způsobit další, ne příliš veliké zvýšení.

V úvahu je ovšem třeba vzít, že v průběhu onemocnění dýchacích cest, při zvýšené teplotě a pravděpodobně při výrazném omezení fyzické aktivity během nemoci může dítě potřebovat větší dávky inzulínu než běžně. Je proto vhodné častěji kontrolovat glykémie a případně upravovat dávky inzulínu. 2 g cukru navíc nejsou mnoho, ale je dobré s tím také počítat. Připomínám ale, že třeba jeden bílý rohlík obsahuje asi 20 g sacharidů. Je tedy možné při odhadu množství potravin vybrat trochu menší rohlík, nebo nepatrně přidat inzulín, třeba o 0,5 jednotky více, pokud dítě dostane 5 ml suspenze Erdomedu. Znovu ale upozorňuji, že zvláště při horečnatém onemocnění se může potřeba inzulínu nečekaně zvyšovat.

Samotný lék by ale nijak neměl zvyšovat tendenci k tvorbě acetonu (pozitivita ketonů v moči) nebo zhoršovat působení inzulínu. Z hlediska vyrovnání diabetu tedy nepovažuji užívání Erdomedu v dávce 3x 5 ml za problém, za den to bude 6 g sacharidů navíc a tomu je možné se snadno přizpůsobit.

Dětem ale často sladká suspenze nechutná. Když už by měly jíst něco sladkého, tak to děti s diabetem raději využijí na něco „lepšího“. Pokud vaše dítě váží více než 30 kg a je mu více než 12 let, tak bych mu klidně dal 2x 1 tobolku, kde žádný cukr není.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)