Obecné

Odpověď

Milá Adélo,

Při pravidelné kontrole funkce ledvin u pacienta s diabetem 1. typu je důležité sledovat:

1. Hladinu kreatininu v krvi (výsledek neudáváte)
2. eGFR (odhadovaná glomerulární filtrace): výsledek rovněž neudáváte, počítá se s hladiny kreatininu a vašich dat (věk, pohlaví)
3. Proteinurie – množství bílkoviny v moči vyloučené za den. Horní hranice je asi 150 mg. Vy udáváte hodnotu 84 mg/l, ale chybí údaj o množství moče za 24 hod. Orientačně je to ale hodnota v normě.
4. Poměr v moči albumin kreatinin: vaše hodnota je 0,28 mg/mmol Krea. Norma je do 3. Je to v normě.
5. Množství albuminu v moči (udává se, když je hodnota v bodě 3. v normě): opět chybí o množství moči za 24 hod. Norma je do 20 až 30 mg za den. Vy udáváte hodnotu 4,6 mg/l. Pokud by bylo moči třeba i 4 litry za den, pořád by to bylo v normě.
6. Glykovaný hemoglobin: hodnota je zvýšená, nikoliv tragická

Závěr: Neposkytnula jste kompletní výsledky vyšetření moče, nicméně koncentrace albuminu v moči je nízká, takže to jasně ukazuje na normální ztráty albuminu močí. Nález v moči, pokud jde o bílkovinu, je tedy normální a vy můžete být klidná.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Milý Františku, když věším na stěnu obraz, často k tomu použiju vodováhu, aby byl opravdu rovně. Když potom není žádné zemětřesení nebo nikdo do obrazu nestrká, tak většinou zůstává krásně vodorovně po celou dobu.

Lidské tělo je ale živý organismus. Pořád se v něm něco děje, něco klesá, něco stoupá. Tak je tomu i s glykémií a málokdy vám vyjde ze stejné kapky krve stejná hodnota. Ani glukometry neměří tak přesně.

Oba vaše výsledky ukazují, že máte na lačno trochu vyšší glykémii, ale nesvědčí to ještě pro diabetes.

Máte tedy lehčí poruchu metabolismu glukózy a měl byste dávat pozor, abyste nepřibíral na váze a dostatečně se pohyboval. Také byste mohl trochu ubrat sacharidů ve vašem jídle.

Pokud byste chtěl přesnější výsledky, musel byste podstoupit glukózový toleranční test a hodnoty by musely být změřeny na profesionálním přístroji. Já si ale myslím, že to takto stačí. Občas se kontrolujte a pokud by šly hodnoty nahoru, tak o tom informujte svého lékaře.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Dobrý den, 

rozdíly v měření glukometrem a v žilní krvi jsou rozhodně možné,

Pokud nemáte zatím diabetes mellitus, myslím si, že měření glykémie každý třetí den ráno není nutné. Pravděpodobně se měříte vícekrát než mnozí diabetici. Což samozřejmě jim není ke cti :) 

Praktický lékař by Vám měl jednou za rok až dva zkontrolovat ranní lačnou glykémii z žilní krve. Pokud máte větší podezření na poruchu metabolismu glukózy na základě Vašich měření, příznaků nebo např. rodinné anamnézy (kde se mohl vyskytnout časný diabetes mellitus 2. typu)... není na škodu domluvit se s Vaším praktickým lékařem, aby Vás poslal na oGTT. Z výsledků jasně uvidíte, zda již například nemáte porušenou glukózovou toleranci.

(odpovídá MUDr. Pavlína Krollová, Fakultní nemocnice Motol)

Odpověď

Milá Alexandro, tak vy po mně chcete, abych spekuloval, co by se stalo, kdyby …… A zároveň dodáváte, že takovou hloupost by asi sotva někdo dělal, leda že by byl blázen. Já se nerad pouštím na pole spekulování o něčem, co nevím a zároveň vím, že to nikdo odborným způsobem nezkoušel. Můj bratr biolog mi vždycky na takové otázky odpovídá velmi dobře známým a hezkým českým rčením: „Kdyby byly ryby v ….., nemuseli by bejt rybníky“. Ony tam prostě nejsou a nebudou, tak je ta spekulace dost bezpředmětná.

Vracím se ale zpět k tomu „leda že by byl blázen“. A víte, že takových bláznů jsem během své praxe potkal docela dost? Píchali si tajně inzulín a nechali nás spekulovat, čím to je, že mají hypoglykémie. Někteří se kvůli tomu nechali operovat, protože se předpokládalo, že mají nepoznaný malý nádor ve slinivce, který produkuje inzulín. Takže tady vidíte příklad, co se stalo, když si někdo zdravý píchal inzulín. No, oni většinou úplně zdraví nebyli, většinou měli nějaký psychický problém a ten se musel řešit. Na nás by se ale většinou smrtelně urazili, když jsme jim ten inzulín objevili.

Když si to ale tolik přejete (a navíc pan redaktor označuje váš dotaz za velmi kultivovaný), tak se pokusím přece jenom trochu spekulovat.

Především, kontrola sekrece inzulínu u zdravého člověka je poměrně složitá. Často začíná už jenom pomyšlením na určité jídlo a pokračuje potom tím, že skutečně začínáme jíst. Aktivují se další pomocné hormony, které řídí pohyblivost žaludku a střev a působí také na beta buňky pankreatu (jsou to tzv. inkretiny). Když se začne glukóza vstřebávat ze střeva do krve, aktivuje nejen samotné beta buňky pankreatu, ale také centrální senzory glykémie v mozku, které dále vysílají signály do pankreatu.

Měla byste také vědět, že vstřebaná glukóza putuje střevními žilami do vrátnicové žíly a tak se dostává do jater. Do jater putuje také inzulín, který se uvolňuje z beta buněk pankreatu. V játrech pak inzulín vykoná asi polovinu své práce a zajistí, aby se velká část vstřebaných živin (tedy i glukózy) hned v játrech zpracovala. Jenom asi polovina inzulínu pak putuje dále do těla a dostává se i do ostatních tkání. A to je velký rozdíl od inzulínu, který se píchá do podkoží. Protože ten nejde do střevní žilní krve a tudy do jater, ale dostává se hned do celého těla.

Takže: když si někdo píchá malé dávky inzulínu do podkoží, projeví se to především že má lepší chuť k jídlu, jí více a postupně tloustne. Ostatně, dokonce se toho někdy využívá při výživě velmi štíhlých lidí. Stejně tak se přidává inzulín do infuzních roztoků s glukózou, aby se zbytečně příliš nenamáhaly beta buňky. V přiměřené dávce (asi 10 jednotek na 50 g glukózy) glykémii u zdravého člověka příliš nezvedá a nedochází ani k hypoglykémii.

Když glykémie klesá, a to i jen mírně, reagují beta buňky pankreatu tím, že omezují uvolňování inzulínu. Dokonce může klesnout sekrece skoro až na nulu, takže v té chvíli může být hladina C-peptidu v krvi velmi nízká a hladina (vlastního) inzulínu téměř nulová. Proto si myslím, že pokud by si někdo dlouhodobě zbytečně dával malé dávky inzulínu, jeho vlastní sekrece by výrazně klesla. Protože by ale po jídle určitě docházelo ke stimulaci, tak by navíc měl hypoglykémie a postupně by nabýval na váze. Pokud by to trvalo déle, tělo by se bránilo vznikem tzv. inzulínové rezistence. Jednak by byly zvýšené hladiny kontraregulačních hormonů, ale také metabolismus ve tkáních by se adaptoval a byl by méně citlivý na inzulín. Jak známo, to není nic zdravého, je to jeden z faktorů vzniku aterosklerózy, ale také ztučnění jater atd. Co by to časem udělalo s beta buňkami pankreatu, to opravdu nevím. Ale zřejmě jako všechno v těle, co se málo používá, by asi zlenivěly a určitě by jim to nedělalo dobře.

Dost možná víte, že u diabetu 2. typu je jednou z hlavních poruch právě inzulínová rezistence. Osoby s inzulínovou rezistencí mají většinou hladinu inzulínu zvýšenou, a to i když nejedí. Tedy alespoň do té doby, než se z toho beta buňky unaví a nejsou dále schopné nadměrné množství inzulínu vyrábět. A pak se někdy vyčerpají, a v té chvíli člověk již potřebuje léčbu, dost často i inzulínem.

Tak. Naštěstí česká krajina celkem oplývá rybníky, takže můžeme naše spekulace ukončit.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Milý Martine, je dobře, že si měříte sám glykémie. Na druhé straně ale nepřikládejte malým rozdílům přílišný význam. Stále pro vás platí, že jste ohrožen vznikem diabetu v budoucnosti, a proto je pro vás obzvlášt vhodné udržovat přiměřenou váhu, nejíst příliš sacharidů a dostatečně se pohybovat. Metformin (Stadamet) by vám v tom mohl pomoci, je to lék bezpečný a užitečný, ale není pro vás nyní nezbytný.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Lék Prednison, který jste užíval, často způsobuje zhoršení glykémie u diabetiků, či vede ke vzniku cukrovky. To bude nejspíše důvod toho, proč po vysazení léku Stadamet, který jste dostal pro vyšší HbA1C (48mmol/mol) se hodnota vašeho krevního cukru drží na horní hranici normálu (Glykovaný hemoglobin 40)  a glykémie nalačno 6,1. Nicméně stále se jedná o hraniční stav, tedy stav, kterému říkáme prediabetes. Znamená to, že ke vzniku cukrovky může dojít. Pravděpodobnost zhoršení je kolem 30%. Správnou životosprávou, pravidelným pohybem dokážeme hodnoty držet dlouhodobě v normálu, nebo alespoň na hranici tak, jak se hodnoty nyní pohybují u Vás.

Doporučujeme 1x za rok kontrolu glykémie v laboratoři a dodržování alespoň racionální stravy. To znamená omezit sladkosti, snažit se o zdravou stravu. Ostatně to bychom měli dělat my všichni.

(odpovídá MUDr. Dagmar Bartášková, Diabetologická a endokrinologická ambulance Praha 4)

Odpověď

Milá Věro, existují velmi lehké formy diabetu, kdy je glykémie jen občas mírně zvýšená. Když lidé jedí rozumně, mají pravidelný pohyb a netloustnou ani nehubnou, tak se léčba někdy spokojí s doporučením mírné diety a podáváním třeba Stadametu v dávce 850 mg.

Je-li ale porucha pokročilejší, musí tomu pacient věnovat náležitou pozornost. Lékař by mu měl pořádně vysvětlit, v čem porucha spočívá, jak s ní má zacházet a podle čeho má svůj diabetes posuzovat. Potom dá pacientovi doporučení, ale samotné provedení je již v rukách pacienta. Nikdo nedohlédne až do vaší kuchyně a nemůže znát váš životní styl a na dálku vám jej řídit.

Hodnota vašeho glykovaného hemoglobinu je hodně zvýšená. Norma je asi do 40 mmol/mol a vy máte 84. Je tedy potřeba vaši léčbu zlepšit.

Asi namítnete, že nejíte mnoho a celkem máte dost pohybu. Co je to ale platné, když stejně máte hodnoty vysoké. Lékaře možná "ukecáte", ale svoje vlastní tělo ne.

Doporučuji vám tedy získat pořádné poučení ohledně diety. Měla byste mít za den se vším všudy tak maximálně 150 g sacharidů, nebo třeba jen 120. K tomu si ale musíte přečíst nějakou příručku a absolvovat edukaci u edukační sestry. Hodně byste se také dozvěděla i na našich stránkách, mohla byste si také pořídit kalorické tabulky.

Velmi by pomohlo, kdybyste měla osobní glukometr a sama pozorovala, kdy a po čem vám glykémie stoupá.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

V případě zájmu změřit si bezplatně glykémii bude nejjednodušší vyhledat nejbližší lékárnu BENU, kde taková měření provádějí. Doporučujeme k prostudování článek "Kde si lze změřit hladinu krevního cukru". Nejbližší takovou lékárnu naleznete také na tomto odkazu https://www.benu.cz/seznam-lekaren-kde-probiha-mereni-hladiny-cukru

(odpovídá redakce, )

Odpověď

Pokud bychom brali jen hodnotu glykémie ráno nalačno 7,5 mmol/l, je nutné diagnózu diabetu potvrdit druhým (opakovaným) odběrem ranní lačné glykémie. Oba odběry by měly být ze žilní krve. Jedna naměřená hodnota více než 7 mmol/l stačí na diagnózu, pokud má již jedinec nějaké příznaky diabetes mellitus. Máme zde však i hodnotu glykovaného hemoglobinu 50 mmol/mol. Přestože se nejedná o parametr běžně užívaný pro diagnózu, je Českou diabetologickou společností stanoveno, že glykovaný hemoglobin  > 48 mmol/mol znamená diagnózu diabetu. Bohužel se tedy u Vás již jedná o cukrovku (diabetes mellitus).

(odpovídá MUDr. Pavlína Krollová, Fakultní nemocnice Motol)

Odpověď

Milá Pavlo, když jsem večer unavený, nechce se mi o ničem hlubším přemýšlet a v televizi zrovna dávají Jamese Bonda, rád se na to jedním okem dívám. Líbí se mi, jak je neohrožený, žádné šarvátce se nevyhýbá a nakonec s každým padouchem řádně zatočí. Když občas přece jen slízne nějakou tu ránu, rychle se mu to zahojí. To asi proto, že producenti ho chtějí do dalšího dílu, a to už déle než 50 let. Když ale můj 16letý syn odchází na večerní pochůzku s kamarády, silně mu připomínám, ať neleze v noci na opuštěná místa a raději přijde včas. Když se takhle jednou toulali v opuštěném sadu v noční Praze, dostali jak se říká "přes držku" a i když to nakonec dopadlo dobře s pár modřinami a šrámem na duši, že se dost nebránil, byl jsem rád, že dostal za vyučenou. Je to přece jen rizikové se v noci toulat zapadlými místy a nemusí to skončit takhle dobře. Cítit se ohrožený je prostě lepší. A to i na ulici, kde jezdí hodně aut.

Diabetes je něco, co jsme si nevybrali a nepřináší nám to žádnou výhodu. To pochopitelně neznamená, že se máme litovat a bát se budoucnosti. Abychom obstáli stejně jako ostatní, musíme se ale více snažit a dávat neustále pozor. Mírně zvýšená glykémie není nic extra nebezpečného, ale není to také nic dobrého. Když to trvá dlouho, většinou se to na člověku nějak podepíše. A čím je vyrovnání horší, tím spíše mohou vznikat nejrůznější obtíže, které jsou s diabetem spojené. Proto je dobré považovat se za "ohroženého" a dávat si raději pozor. Sledovat glykémie, dodržovat dietu, nemít hypoglykémie, nemít větší hyperglykémie, nemít vysoký cholesterol, nemít vysoký krevní tlak... stačí? A ne si hrát na Jamese Bonda, kterému se nemůže nic stát. Náš režisér nám totiž jednoho dne také může říct, že už pro nás nemá žádnou další pořádnou roli.  

Když jste štíhlá, máte krásné glykémie a diabetes máte perfektně vyrovnaný, je to vynikající. Můžete dělat skoro všechno jako úplně zdraví lidé. Riziko pozdních komplikací budete mít malé a máte naději, že zůstanete dlouho zdravá. Ale diabetu se nejspíš nezbavíte. Tato nemoc se sama od sebe spíše zhoršuje a pokud máte opravdu diabetes 1. typu, tak vám nejspíš bude vlastní sekrece inzulínu postupně klesat a možná jednoho dne zanikne úplně, jak to bývá u většiny dětí, kteří tímto typem diabetu onemocní a většinou i u dospělých. Potom budete úplně závislá na injekcích inzulínu a udržet tak krásné glykémie bude mnohem náročnější. Budou se vám hodit zásady, které si vštěpíte již nyní. A tak vám doporučuju: nebojte se diabetu, buďte neohrožená ve svém životě, ale raději si přiznejte, že do ohrožené skupiny patříte. Ohrožení jsme přece všichni. 

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)