Poradna

Doporučení a pravidla poradny: Dříve než nám zašlete svůj dotaz, vyhledejte si prosím, zda stejný nebo velmi podobný dotaz nepoložil jiný čtenář či čtenářka před vámi. Doporučujeme vepsat do obdélníčku "Hledat v poradně" klíčová slova týkající se vašeho dotazu a prohlédnout si starší odpovědi na stejné či podobné téma. Upozorňujeme, že položené dotazy budou zveřejněny stejně jako odpověď na ně. V odpovědi uvedeme pouze vaše křestní jméno, rok narození, tělesnou hmotnost a výšku, jelikož tyto parametry s odpovědí většinou souvisí. Pokud bude k dotazu přiložena fotografie nebo video, odpovídající lékař zváží její zveřejnění. Velmi děkujeme za vaši přízeň. Věříme, že vám přinášíme užitečnou službu v daném oboru medicíny. Upozorňujeme, že tyto internetové stránky slouží pouze jako informační zdroj. V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči!

Inzulín pro zdravého člověka

Datum vložení dotazu: 20.02.2022

Ptá se: Alexandra

Dotaz

Dobrý den, velmi by mě zajímalo, co by se stalo, kdyby si zdravý člověk aplikoval inzulín po menších dávkách. Abych rozvedla myšlenku. Kdyby si aplikoval každý den dejme tomu 1j bazálu a před hlavními jídly 1-2j bolusoveho inzulínu, do hypoglykémie by se možná občas dostal, ale nic, co by kousek sladkého nespravilo. Co by se ale stalo se slinivkou a tělem celkově? Když by dostávalo exogenní inzulín, nevyrábělo by tolik vlastního? Klesl by c-peptid ? Myslím, kdyby se inzulín pravidelně aplikoval. Mě by opravdu zajímalo, co by se s tou slinivkou dělo. Jestli by takhle bylo možné postupem navyšování z mini dávek docílit toho, že tělo by si natolik zvyklo na přísun exogenního inzulínu, že by po dobu jeho aplikace svůj vlastní tolik nebo skoro vůbec nevyrábělo. A kdyby se najednou exogenní inzulín přestal podávat, zda by zase svůj inzulín po chvíli začalo vyrábět? Já nevím totiž, zda když by se před jídlem ten bolus inzulínu podal, jestli by to tělo stejně vyrobilo inzulín na celé to jídlo a tu malou dávku vykrylo zásobou glukagonu, nebo by člověk měl cukr nižší... A nebo by tělo vědělo, že v něm už inzulín je a ta slinivka by ho nevyrobila tolik, jako normálně, kdyby se inzulín nepodal. Já se omlouvám za svou poněkud zvláštní otázku, já jsem z diabetické rodiny, sama diabetik 1. typ a s touto otázkou přišel kamarád mého syna, který je také diabetik. Ptal se, co by se stalo, kdyby si inzulín píchl i on? Já mu řekla, že by se třásl a vysvětlila jsem mu, že by měl hypoglykémii, jako má občas můj syn a já . Samozřejmě otázku tolik nerozvedl, ale já nad tím začala přemýšlet a už mi to nedá spát. Zkusit to je hloupé a kdo by to dělal, ale na druhou stranu, je to možné? Nad věcmi občas přemýšlím až moc, ale tohle potřebují vědět. Děkuji za Váš čas a omlouvám se za tak vyčerpávající a podivnou otázku. Alexandra
věk: 42 let výška: 178 cm váha: 69 kg

Odpověď

Milá Alexandro, tak vy po mně chcete, abych spekuloval, co by se stalo, kdyby …… A zároveň dodáváte, že takovou hloupost by asi sotva někdo dělal, leda že by byl blázen. Já se nerad pouštím na pole spekulování o něčem, co nevím a zároveň vím, že to nikdo odborným způsobem nezkoušel. Můj bratr biolog mi vždycky na takové otázky odpovídá velmi dobře známým a hezkým českým rčením: „Kdyby byly ryby v ….., nemuseli by bejt rybníky“. Ony tam prostě nejsou a nebudou, tak je ta spekulace dost bezpředmětná.

Vracím se ale zpět k tomu „leda že by byl blázen“. A víte, že takových bláznů jsem během své praxe potkal docela dost? Píchali si tajně inzulín a nechali nás spekulovat, čím to je, že mají hypoglykémie. Někteří se kvůli tomu nechali operovat, protože se předpokládalo, že mají nepoznaný malý nádor ve slinivce, který produkuje inzulín. Takže tady vidíte příklad, co se stalo, když si někdo zdravý píchal inzulín. No, oni většinou úplně zdraví nebyli, většinou měli nějaký psychický problém a ten se musel řešit. Na nás by se ale většinou smrtelně urazili, když jsme jim ten inzulín objevili.

Když si to ale tolik přejete (a navíc pan redaktor označuje váš dotaz za velmi kultivovaný), tak se pokusím přece jenom trochu spekulovat.

Především, kontrola sekrece inzulínu u zdravého člověka je poměrně složitá. Často začíná už jenom pomyšlením na určité jídlo a pokračuje potom tím, že skutečně začínáme jíst. Aktivují se další pomocné hormony, které řídí pohyblivost žaludku a střev a působí také na beta buňky pankreatu (jsou to tzv. inkretiny). Když se začne glukóza vstřebávat ze střeva do krve, aktivuje nejen samotné beta buňky pankreatu, ale také centrální senzory glykémie v mozku, které dále vysílají signály do pankreatu.

Měla byste také vědět, že vstřebaná glukóza putuje střevními žilami do vrátnicové žíly a tak se dostává do jater. Do jater putuje také inzulín, který se uvolňuje z beta buněk pankreatu. V játrech pak inzulín vykoná asi polovinu své práce a zajistí, aby se velká část vstřebaných živin (tedy i glukózy) hned v játrech zpracovala. Jenom asi polovina inzulínu pak putuje dále do těla a dostává se i do ostatních tkání. A to je velký rozdíl od inzulínu, který se píchá do podkoží. Protože ten nejde do střevní žilní krve a tudy do jater, ale dostává se hned do celého těla.

Takže: když si někdo píchá malé dávky inzulínu do podkoží, projeví se to především že má lepší chuť k jídlu, jí více a postupně tloustne. Ostatně, dokonce se toho někdy využívá při výživě velmi štíhlých lidí. Stejně tak se přidává inzulín do infuzních roztoků s glukózou, aby se zbytečně příliš nenamáhaly beta buňky. V přiměřené dávce (asi 10 jednotek na 50 g glukózy) glykémii u zdravého člověka příliš nezvedá a nedochází ani k hypoglykémii.

Když glykémie klesá, a to i jen mírně, reagují beta buňky pankreatu tím, že omezují uvolňování inzulínu. Dokonce může klesnout sekrece skoro až na nulu, takže v té chvíli může být hladina C-peptidu v krvi velmi nízká a hladina (vlastního) inzulínu téměř nulová. Proto si myslím, že pokud by si někdo dlouhodobě zbytečně dával malé dávky inzulínu, jeho vlastní sekrece by výrazně klesla. Protože by ale po jídle určitě docházelo ke stimulaci, tak by navíc měl hypoglykémie a postupně by nabýval na váze. Pokud by to trvalo déle, tělo by se bránilo vznikem tzv. inzulínové rezistence. Jednak by byly zvýšené hladiny kontraregulačních hormonů, ale také metabolismus ve tkáních by se adaptoval a byl by méně citlivý na inzulín. Jak známo, to není nic zdravého, je to jeden z faktorů vzniku aterosklerózy, ale také ztučnění jater atd. Co by to časem udělalo s beta buňkami pankreatu, to opravdu nevím. Ale zřejmě jako všechno v těle, co se málo používá, by asi zlenivěly a určitě by jim to nedělalo dobře.

Dost možná víte, že u diabetu 2. typu je jednou z hlavních poruch právě inzulínová rezistence. Osoby s inzulínovou rezistencí mají většinou hladinu inzulínu zvýšenou, a to i když nejedí. Tedy alespoň do té doby, než se z toho beta buňky unaví a nejsou dále schopné nadměrné množství inzulínu vyrábět. A pak se někdy vyčerpají, a v té chvíli člověk již potřebuje léčbu, dost často i inzulínem.

Tak. Naštěstí česká krajina celkem oplývá rybníky, takže můžeme naše spekulace ukončit.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Další dotazy z kategorie "Obecné"

1136 dotazů

  • Dotaz

    Naměřili mě 59,0 dlouhý cukr,změnili mě léky.Je fakt tak vysoký, že mě pohrozili inzulínem.Je to opravdu špatné?

    Odpověď

    Dobrý den,

    hodnota „dlouhého cukru“ neboli glykovaného hemoglobinu (HbA1c) 59 mmol/mol je zvýšená, ale rozhodně nejde o nějakou katastrofickou hodnotu ani o výsledek, který by sám o sobě znamenal, že musíte okamžitě začít používat inzulín.

    U většiny lidí s diabetem 2. typu se usiluje o HbA1c přibližně do 53 mmol/mol, ale cílová hodnota se stanovuje individuálně podle věku, délky trvání diabetu, dalších nemocí a rizika hypoglykémie. Vašich 59 mmol/mol odpovídá přibližně průměrné glykemii kolem 9–9,5 mmol/l za poslední 2–3 měsíce. Cukrovka tedy není zcela optimálně vyrovnaná, ale překročení obvyklého cíle je spíše mírné.

    Změna tablet je proto rozumným krokem. Její účinek se obvykle hodnotí přibližně za tři měsíce, kdy se glykovaný hemoglobin znovu změří. O nasazení inzulínu se nerozhoduje pouze podle jediné hodnoty 59 mmol/mol. Záleží také na:

    • tom, jaké léky a v jakých dávkách užíváte,
    • hodnotách glykemie nalačno a po jídle,
    • funkci ledvin a dalších onemocněních,
    • případných příznacích vysoké glykemie,
    • a na výsledku léčby po současné změně léků.

    Inzulín navíc není „trest“ ani známka osobního selhání. Je to jedna z možností léčby, pokud vlastní tvorba inzulínu časem nestačí nebo pokud jiné léky nejsou vhodné. Při hodnotě 59 mmol/mol však bývá zpravidla dostatek prostoru nejprve posoudit účinek upravené léčby a životosprávy.

    Při výšce 164 cm a hmotnosti 92 kg vychází váš BMI přibližně 34, což odpovídá obezitě 1. stupně. I snížení hmotnosti o 5–10 %, tedy asi o 5–9 kg, může znatelně zlepšit glykemii a někdy pomoci nasazení inzulínu oddálit. Pro praktickou úpravu stravy můžete využít naše Fotojídelníčky; vhodnou variantu je dobré zvolit podle užívaných léků a domluvy s diabetologem.

    Podrobněji vysvětlujeme význam tohoto výsledku také v kapitole Glykovaný hemoglobin. Pro přesnější posouzení by bylo užitečné doplnit názvy původních a nově předepsaných léků a naměřené glykemie nalačno a po jídle.

    Detail dotazu
  • Dotaz

    Dobrý den, každé ráno beru 4 mg Medrolu. V červnu jsem si zlomila stehenní krček, v den úrazu mi odpoledne brali krev, hodnota glukózy byla 5,6 mmol/l. V září jsem šla dopoledne na odběr, hladina glukózy byla 5,68. Odběry nebyly nalačno. Mám roztroušenou sklerózu. Jsou tyto hodnoty normální?

    Odpověď

    Milá Radko, z mého pohledu jsou hodnoty normální. Pokud bych se na to díval z hlediska přísných definic, tak horní hranice normálních hodnot glykémie na lačno je do 5,6 mmol/l, takže i z tohoto pohledu je to normální. Další hodnota nebyla na lačno a spadá tedy do kategorie náhodných glykémií, a to je také v normě. Jen mějte na mysli, že váš úraz představuje určitě tělesnou i dušení zátěž, navíc užíváte diabetogenní lék Medrol (v malé dávce), a k tomu se asi ještě nemůžete moc pohybovat. Proto vám doporučuji dbát na dietu s omezením kalorií, hlavně sacharidů, s dostatkem bílkovin a zeleniny, a pokud možno pohyb.

    Dodatek redakce:

    • Roztroušená skleróza sama o sobě obvykle hladinu glukózy přímo nezvyšuje. Může ji však nepřímo ovlivňovat, například omezením pohybu při zhoršení zdravotního stavu.
    • Medrol patří mezi kortikoidy, které mohou glykemii zvyšovat. Při dávce 4 mg denně nemusí být tento účinek výrazný, záleží však také na délce léčby a individuální citlivosti. Zvýšení se může projevit více během dne a po jídle než ráno nalačno.
    • Uvedené hodnoty 5,6 a 5,68 mmol/l jsou při odběru, který nebyl nalačno, zcela normální a samy o sobě nesvědčí pro diabetes. Pro spolehlivější kontrolu lze při některém z dalších odběrů vyšetřit glykemii skutečně nalačno a případně také glykovaný hemoglobin (HbA1c), který ukazuje průměrnou glykemii přibližně za poslední 2–3 měsíce.
    • Při hmotnosti 85 kg a výšce 170 cm vychází BMI přibližně 29,4 kg/m², což odpovídá nadváze těsně pod hranicí obezity. Vzhledem k hojení zlomeniny ale nyní není vhodná přísná redukční dieta. Důležitá je pestrá strava bez nadbytku sladkostí, slazených nápojů a dalších energeticky bohatých potravin, současně však s dostatkem bílkovin, zeleniny, vápníku a vitaminu D.
    • Dlouhodobé každodenní užívání Medrolu může přispívat k řídnutí kostí a zvyšovat riziko zlomenin, a to i při relativně nízké dávce. Zlomenina stehenního krčku ve věku přibližně 48 let je proto důvodem probrat s ošetřujícím lékařem vyšetření kostní denzity (DXA), hladiny vitaminu D a případnou prevenci nebo léčbu osteoporózy.
    • Medrol sama nevysazujte ani nesnižujte. Jakoukoliv změnu dávkování je nutné předem domluvit s neurologem. Pohyb a rehabilitaci je vhodné obnovovat postupně podle doporučení ortopeda a fyzioterapeuta.

    Doporučení redakce:
    Možná by Vás mohly zaujmout naše fotojídelníčky https://www.cukrovka.cz/dietni-jidelnicek, zadejte si do dialogových rámečků 150 g, 175 g, 200 g, nebo 250 g sacharidů na den, dále jestli chcete jídelníček se svačinami či bez, počet dnů v týdnu, pro které chcete jídelníček vytvořit, klikněte na "Generovat náhodně" a vytvoří se Vám pestrý jídelníček, kde nepřekročíte zvolenou denní dávku sacharidů. Pokud vám nějaké jídlo nebude vyhovovat, myší si kliknete na přehled jídel a můžete je dle libosti měnit - ve výsledku ale bude vždy zvolená dávka sacharidů na den. Najedete-li myší na "Postup přípravy" objeví se rámeček s návodem, jak jídlo připravit a "fotojídelníčky jsou to proto, že když si budete dále klikat na obrázek jídla, bude se zvětšovat do maximální velkosti, aby bylo krásně vidět, motivovalo Vás a naladilo Vaše chuťové pohárky :-)

    Detail dotazu
  • Dotaz

    Zajímá mne jak srazit cukr v krvi

    Odpověď

    Záleží především na tom, jak vysokou glykémii máte, zda máte diabetes 1. nebo 2. typu a jakou užíváte léčbu. Cukr v krvi nelze bezpečně „srazit“ jedním univerzálním způsobem.

    Pokud máte diabetes a užíváte inzulín, postupujte podle dávkování a případného korekčního schématu, které vám stanovil diabetolog. Nedoporučujeme si svévolně přidávat inzulín, protože by mohlo dojít k nebezpečné hypoglykémii.

    Při diabetu 2. typu pomáhá ke snížení glykémie především správně užívat předepsané léky, omezit sladké nápoje a potraviny s velkým množstvím rychle vstřebatelných sacharidů, dodržovat přiměřené porce a pravidelně se pohybovat. U vyšší glykémie je vhodné také dostatečně pít, nejlépe vodu nebo neslazené nápoje.

    Lehká procházka může glykémii snížit, ale při velmi vysoké glykémii, zvláště pokud máte ketolátky nebo se necítíte dobře, není intenzivní pohyb vhodný.

    Pokud naměříte opakovaně velmi vysoké hodnoty, například kolem 15–20 mmol/l a více, je potřeba zjistit příčinu a poradit se s lékařem o úpravě léčby. Při glykémii nad 20 mmol/l doprovázené zvracením, bolestí břicha, výraznou žízní, častým močením, slabostí, poruchou vědomí nebo dušností vyhledejte lékařskou pomoc bez odkladu.

    Pro přesnější doporučení nám napište, jaké hodnoty cukru v krvi naměřujete, zda máte diabetes 1. nebo 2. typu a jaké léky či inzulín používáte.

    Detail dotazu
  • Dotaz

    Je mi 76 let pri mereni nalacno mam hodnoty od 5,4-6mmol.Je to v norme? Dekuji.

    Odpověď

    Dobrý den,

    hodnoty glykémie nalačno 5,4–6,0 mmol/l naměřené glukometrem nejsou důvodem k obavám, ale část z nich už se pohybuje v hraniční oblasti.

    Pro laboratorní měření platí, že glykémie nalačno pod 5,6 mmol/l je považována za normální, zatímco opakované hodnoty 5,6–6,9 mmol/l mohou odpovídat zvýšené glykémii nalačno, tedy jedné z forem prediabetu. Hodnota 7,0 mmol/l a vyšší, pokud je potvrzena opakovaným laboratorním vyšetřením, již může svědčit pro diabetes.

    Je ale důležité, že domácí glukometr není určen ke stanovení diagnózy diabetu a jeho výsledky mají určitou povolenou odchylku. Pokud se vám nalačno opakovaně objevují hodnoty kolem 6 mmol/l, doporučil bych při některé z příštích návštěv praktického lékaře nechat vyšetřit glykémii nalačno ze žilní krve a případně také glykovaný hemoglobin (HbA1c).

    Z vámi uvedených hodnot tedy rozhodně nelze říci, že máte cukrovku, ale laboratorní kontrola je vhodná.

    Podrobněji o tom, jak se diabetes a prediabetes diagnostikují, píšeme zde:
    https://www.cukrovka.cz/diagnostika

    A více o vyšetření glykovaného hemoglobinu (HbA1c) najdete zde:
    https://www.cukrovka.cz/glykovany-hemoglobin-hba1c

    Detail dotazu
  • Dotaz

    Dobrý den, začátkem roku mi zjistili diabetes prvního stupně, je to téměř 8 měsíců a neustále mi hodnoty glukózy litaji od 5 do 35. Mam teoreticky nárok na pobyt v lázních proplacený pojišťovnou? Popřípadě na invalidní důchod?

    Odpověď

    Dobrý den,

    pokud máte diabetes 1. typu a glykémie vám opakovaně kolísají přibližně od 5 až do 35 mmol/l, je především potřeba co nejdříve řešit s vaším diabetologem příčinu takto výrazných výkyvů. Hodnoty kolem 35 mmol/l jsou již velmi vysoké a zejména při současné nevolnosti, zvracení, bolesti břicha, zrychleném dýchání nebo přítomnosti ketolátek mohou znamenat riziko diabetické ketoacidózy. V takové situaci je nutné postupovat podle pokynů diabetologa, případně vyhledat akutní lékařskou pomoc.

    Lázeňská léčba

    Na lázeňskou léčbu při diabetu nárok za určitých podmínek mít můžete. Podle současného indikačního seznamu patří diabetes mellitus do indikace IV/1. U diabetu s komplikacemi, například s diabetickou neuropatií nebo cévními komplikacemi, může být indikována komplexní lázeňská péče na 21 dní. U ostatních pacientů s diabetem může být indikována příspěvková lázeňská péče, zpravidla rovněž na 21 dní.

    Rozdíl je důležitý: při komplexní péči zdravotní pojišťovna hradí léčbu, ubytování i stravu, zatímco při příspěvkové péči hradí zdravotní pojišťovna léčebnou část pobytu a ubytování a stravu si pacient zpravidla platí sám. Návrh musí doporučit příslušný lékař a schvaluje jej zdravotní pojišťovna.

    Ve vašem případě bych proto doporučil probrat možnost lázeňské léčby přímo s vaším diabetologem. Samotná skutečnost, že máte diabetes teprve osm měsíců, nárok automaticky nezakládá ani nevylučuje; rozhodující je současný zdravotní stav a splnění indikačních kritérií.

    Invalidní důchod

    U invalidního důchodu je situace jiná. Samotná diagnóza diabetu 1. typu ani léčba inzulinem automaticky nárok na invalidní důchod nezakládá.

    Při posuzování invalidity se hodnotí především, nakolik diabetes a jeho komplikace dlouhodobě snižují pracovní schopnost. Vyhláška uvádí u diabetu orientačně:

    • dobře kompenzovaný diabetes bez komplikací: 10 % poklesu pracovní schopnosti,
    • uspokojivě kompenzovaný diabetes nebo občasné metabolické výkyvy: 15–25 %,
    • diabetes s několika komplikacemi lehčího až středního stupně: 30–45 %,
    • těžké postižení s opakovanými metabolickými dekompenzacemi a závažnými komplikacemi: 50–60 %.

    Pro invaliditu I. stupně je přitom nutný pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 %, pro II. stupeň 50–69 % a pro III. stupeň nejméně 70 %.

    Pouhé kolísání glykémií tedy ještě samo o sobě invalidní důchod neznamená. Pokud by však docházelo například k opakovaným těžkým hypoglykémiím, ketoacidózám, hospitalizacím nebo k rozvoji závažnějších diabetických komplikací, může být situace jiná.

    Ve vašem případě bych nyní za nejdůležitější považoval především zjistit, proč glykémie dosahují až 35 mmol/l, a společně s diabetologem upravit inzulinový režim, stravování a případně nastavení senzoru či inzulinové pumpy. Při správně nastavené léčbě je u většiny lidí s diabetem 1. typu možné takto výrazné výkyvy podstatně omezit.

    Detail dotazu
Zobrazit všechny dotazy z kategorie "Obecné"

Napsat dotaz

Uveďte prosím co nejjednodušeji několika slovy, případně upravujeme redakčně

Na stránkách se zobrazí pouze Vaše jméno, nikoliv příjmení

Týká se osoby, jejíž problém je řešen

Na stránkách nebude zobrazena

Na stránkách nebude zobrazena

Na stránkách nebude zobrazen

bude přístupný pouze redakci

Pro případ upřesnění dotazu

Zveřejňujeme pouze dotazy srozumitelné, dotazy opakované a podobné neuvádíme. Zadáním dotazu souhlasíte s Pravidly poradny a zpracováním osobních údajů.

Doporučení a pravidla poradny: Dříve než nám zašlete svůj dotaz, vyhledejte si prosím, zda stejný nebo velmi podobný dotaz nepoložil jiný čtenář či čtenářka před vámi. Doporučujeme vepsat do obdélníčku "Hledat v poradně" klíčová slova týkající se vašeho dotazu a prohlédnout si starší odpovědi na stejné či podobné téma. Upozorňujeme, že položené dotazy budou zveřejněny stejně jako odpověď na ně. V odpovědi uvedeme pouze vaše křestní jméno, rok narození, tělesnou hmotnost a výšku, jelikož tyto parametry s odpovědí většinou souvisí. Pokud bude k dotazu přiložena fotografie nebo video, odpovídající lékař zváží její zveřejnění. Velmi děkujeme za vaši přízeň. Věříme, že vám přinášíme užitečnou službu v daném oboru medicíny. Upozorňujeme, že tyto internetové stránky slouží pouze jako informační zdroj. V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči!