Cukrovka a léky

Odpověď

Milá Ivano, metformin je základní lék, který se používá v léčbě diabetu 2. typu. Zlepšuje účinek inzulínu u osob, kteří mají vůči inzulínu sníženou citlivost. Výjimečně se používá i u pacientů s diabetem 1. typu, u nichž předpokládáme také sníženou citlivost, respektive určitý souběh obou onemocnění. To bývá zejména u obézních osob.

Často se stává, že určitá osoba má diabetes, který svým charakterem připomíná spíše diabetes 2. typu, a je podle toho také léčena. Časem u ní dochází k zániku beta buněk, které produkují inzulín, a tak se mění charakter diabetu, který pak připomíná spíše typ 1. Metformin se může ponechat, pokud je osoba obézní a potřebuje velké dávky inzulínu.

Vy jste ale štíhlá a tak je pravděpodobné, že metformin nepotřebujete. Je to ale lék bezpečný, takže se určitě nic neděje, když jej užíváte. Poraďte se se svým diabetologem.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milý Tomáši, Tresiba je kvalitní a spolehlivý inzulín, ostatně podobně jako Lantus. Rozdíl je v tom, že Tresiba účinkuje mnohem déle. Lantus působí až 24 hod., ale většinou méně dlouho. Tresiba 36 hod. i déle a nemá žádné jasné maximum.

Pokud se zahajuje léčba Tresibou, je nutné počítat s tím, že hladina bazálního inzulínu se ustálí tak asi za 4 dny od každé změny. První dávka se odhaduje, např. podle předchozí dávky Lantusu. Pokud je to zpočátku málo, je nejprve vhodné čekat aspoň 4 dny, protože inzulín se v těle postupně nakumuluje. Bude-li se zdát, že dávka po 4 dnech až týdnu nestačí, zvyšte dávkování. O kolik, to si netroufám navrhnout, aniž bych znal podrobnosti. Pak ale bude vhodné zase pár dní počkat, aby se vidělo, jak to funguje. Tresiba má působit rovnoměrněji a její účinek má jít lépe předvídat, s méně častými hypoglykémiemi. Tím ale nechci říci, že Lantus je špatný. Někdo jej ale potřebuje ve 2 denních dávkách.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá Marie, je tomu tak. Trulicity nejen že zlepšuje působení inzulínu a podporuje jeho sekreci, ale navíc snižuje pocit hladu a napomáhá hubnutí. S metforminem (Stadamet) je to dobrá kombinace.

Jen pokud máte větší nadváhu, rozhodně byste měla mít předepsanou redukční dietu. S Trulicity by mohlo být snazší ji dodržovat. Jedná se o léčbu poměrně drahou a určitě byste se na ní měla podílet hlavně vy svojí vytrvalostí a odhodláním. Stojí za to tedy mít vypracovaný dietní plán a ten dodržovat.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá Renato, reakce na inzulín je značně individuální, takže váš syn si to bude muset trochu vyzkoušet. Obecně ale Fiasp účinkuje o něco rychleji a po kratší dobu než Novorapid. Má se podávat těsně před začátkem jídla. To ale samozřejmě předpokládá, že jeho glykémie je blízko normy, to jest mezi asi 4,5 a 6 mmol/l. Je-li hodnota spíše těch 4,5 nebo i méně, může se podávat i těsně po jídle.

Předpokládá se, že účinek se rozvine k maximu okolo asi 1 hod., pak bude klesat. V závislosti na dávce za 4 hod. už asi nebude působit vůbec. Takže svačiny by nemusely vůbec být.

Jenže tu máme ještě tu Tresibu. Ta působí vyrovnaně celých 24 hod. Zase, v závislosti na dávce, může vést k nízké glykémii, pokud by člověk nic nejedl delší dobu, nebo se navíc hodně pohyboval. Tak v takovém případě může být malá svačina vhodná.

Nevím, kolik je synovi let. Předpokládám, že se jedná o dítě, za dospělého byste se asi neptala. Děti někdy potřebují nebo chtějí jíst častěji a v takovém případě o svačinu často velmi stojí. Nejlepší by asi pak bylo dát si ještě extra velmi malou dávku Fiaspu, v závislosti na množství sacharidů.

Pokud by ale glykémie před jídlem byla vysoká, např. 15 (což se bohužel stává), měla by část Fiaspu sloužit ke korekci, zbytek na pokrytí jídla. Asi by bylo ještě lepší dávku dokonce rozdělit a počkat na pokles. Když se to ale neudělá, tak zvýšená dávka může případně i déle působit a vyžadovat malou svačinku. Je to opravdu individuální.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá Evo, vzhledem k tomu, že jste štíhlá a dodržujete málo kalorickou dietu, se domnívám, že vaše hlavní porucha spočívá v nedostatečné sekreci inzulínu. Nasazení inzulínu bude asi to jediné, co vám dlouhodobě pomůže a zlepší váš zdravotní stav. Mohla byste sice v léčbě přibrat ještě další léky, které stimulují inzulínovou sekreci, ale vedlo by to podle mého názoru jen ke zbytečnému vyčerpání vašich buněk, které inzulín dosud tvoří.

Nejspíš bych vám nasadil zatím inzulín v jedné dávce, např. dlouze působící Lantus nebo Tresibu, odhadem tak 12 j. třeba před spaním. Vy si budete pravidelně měřit glykémie a usilovat o to, aby ranní hodnota byla mezi  4, a 7 mmol/l a abyste neměla hypoglykémie. Dávku bude možné postupně upravovat, ale ne zbytečně často, třeba po 14 dnech. Možná bych pak snížil i dávku metforminu na 2x 850 mg. Musíte se o tom ale poradit se svým diabetologem.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá Moniko, celý postup je pravděpodobně vysvětlen a nakreslen v příbalovém letáku. Pro jistotu vám posílám odkaz na internetové stránky, kde je postup také uveden:

http://www.novonordisk-vpois.cz/informace/Ozempic%200,25%20%20mg%20PIL-032020.pdf

Když na pero nasadíte jehlu, zpravidla se na jejím konci objeví kapička. To je normální. Objevit se ale také nemusí a nic se neděje. Pokud používáte zcela nové pero, doporučuje výrobce před prvním použití zkontrolovat, že dávkovací mechanismus dobře funguje. Dělá se to tak, že se nasadí jehla a zvolí se „dávka“ zobrazená na volícím okénku jako dvě tečky a čárka ve tvaru jehly. Navolíte tedy do okénka tento obrázek, otočíte pero s nasazenou jehlou do pozice směrem jehlou nahoru a zmáčknete injekční knoflík. Nyní by se měla na konci jehly objevit kapička a ve volícím okénku se opět objeví číslice 0. Pokud se tak nestane, opakujete stejný postup ještě jednou, dokud se neobjeví kapka. Nyní je pero připravené k prvnímu použití. Při dalším použití tohoto pera tento postup již neopakujete.

Následuje volba vhodné dávky, která může být 0,25 nebo 0,5 mg. Předepsanou dávku navolíte tak, abyste ji viděla ve volícím okénku. Po zvolení potřebné dávky provedete normální injekci. Píchnete se jehlou do podkoží, zmáčknete injekční tlačítko na konci pera a počítáte do asi 10, aby se látka dobře podala. Ve volícím okénku se objeví číslice 0 a tím se přesvědčíte, že lék byl podán. Potom jehlu vytáhnete.

Také jsem pro vás našel odkaz na instruktážní video na YouTube:

https://www.youtube.com/watch?v=ST1WYnfS_Ic

Je to sice anglicky, ale pokud si skutečně přečtete návod k použití v češtině, který vám také posílám, jistě to pochopíte. Tak mnoho zdaru!

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milý Jaromíre,

Váš dotaz mě vedl k trochu širšímu zamyšlení. V léčbě diabetu 2. typu se v posledních letech objevila řada nových možností.  Jedná se o onemocnění časté a závažné, ale na rozdíl od diabetu 1. typu nemusí být léčba hned od počátku maximálně razantní a je možné postupně vyzkoušet osvědčené postupy. Je to onemocnění také vděčné pro farmaceutické firmy, protože léky na diabetes 2. typu se předepisují často a dlouhodobě.

Z mého pohledu, který je pohledem staršího lékaře jenž zažil už řadu průlomových objevů a často také jejich postupné zapomnění, jsou dvě hlavní skupiny pacientů s diabetem 2. typu: Ti, u nichž je hlavní příčinou nemoci nedostatečná citlivost vůči působení inzulínu a ti, u kterých sice na rozdíl od diabetiků 1. typu je sekrece inzulínu zachovaná, ale je evidentně nedostatečná. (kdyby vás to zajímalo, mohl byste se dozvědět že takových vzorových forem diabetu 2. typu je více, jak jsem o tom referoval na stránkách našeho webu dříve v článku Dělení diabetu.

Ale vezměme ty základní 2 případy. Pro pacienty s výraznou inzulínovou rezistencí je ze všeho nejdůležitější úprava životního režimu. Měl by být výrazně snížen kalorický příjem, snížen příjem sacharidů a pacienti by se měli pravidelně a dostatečně dlouho věnovat fyzické zátěži. To funguje většinou lépe než řada moderních léků a mělo by to být základem léčby. Protože to ale většina pacientů nedokáže, spoléhají na nové moderní a většinou drahé léky, které se pak používají ve dvoj, troj či dokonce čtyřkombinacích. A pro tu druhou skupinu, kde někdy ani výrazné dietní omezení nestačí, je potom vhodná léčba inzulínem.

Kromě pohledu lékaře, který rád léčí a pomáhá lidem a pohledu pacienta, který chce být zdráv, ale často není ochoten toho sám pro svoje zdraví udělat dost, je tu ještě také pohled zdravotních pojišťoven. Moderní léky jsou drahé. Zdravotní pojišťovny tedy poskytují úhradu léků, které jsou prokazatelně účinné a bezpečné, ale při jejich výběru dávají přednost levnějším variantám, protože jinak by naše zdravotnictví brzy zkrachovalo. Úhrada nových léků je sice podložena doporučením odborných společností, ale je schvalována na základě vyhlášek Ministerstva zdravotnictví. Lékaři pak musejí léky předepisovat podle stanovených pravidel a pokud tato pravidla porušují, jsou trestáni výraznými pokutami tím, že zdravotní pojišťovny jimi vykázanou práci neuhradí. Vyhlášky Ministerstva zdravotnictví jsou navíc vždycky trochu pozadu za novinkami farmaceutických firem, které se snaží svoje nové léky dobře prodat. Jsou ale na druhé straně většinou rozumným kompromisem mezi tím, co je pro pacienta dobré a co si naše ekonomika může dovolit. Pokud by se jednalo o závažné případy, kdy dosud nehrazený lék je nutný, je možné postupovat formou výjimek.

Kombinace léků empagliflozinu a linagliptinu je celkem rozumná a může být efektivní. V obou případech se jedná o léky drahé. Aby byly pojišťovnami hrazené, musejí se oba v současné době (až na stanovené výjimky) používat v kombinaci s lékem metformin, který je velmi dobře účinný a bezpečný u většiny diabetiků 2. typu a je navíc podstatně levnější. Nasazení druhého léku by mělo nastat tehdy, pokud plná dávka metforminu v kombinaci s úpravou režimu nepostačuje. Kromě toho, aby druhý lék mohl být dále hrazen, je nutné u pacienta prokázat, že nasazení druhého léku bylo efektivní a vedlo k poklesu glykovaného hemoglobinu (konkrétně aspoň o 7% z původní hodnoty). To vše musí lékař zřetelně zapsat v dokumentaci, protože jej pravidelně kontrolují zástupci zdravotní pojišťovny. No a pokud by ani tato dvojkombinace nepostačovala, je možné přidat i další léky. Jejich výběr je ale vzhledem k ceně omezený. Variantu metformin + empagliflozin + linagliptin jsem ani ve výpisu hrazených kombinací nenalezl.

Na vaši otázku, zda tedy můžete lékaře požádat o předpis kombinace empagliflozinu a linagliptinu odpovídám: Ano, můžete. Lékař vám to rád předepíše, ale musíte se smířit s tím, že u jednoho z nich zaškrtne políčko „hradí pacient“. Tyto léky je možné kombinovat, ale existují také jiné možnosti, které budou stejně účinné, ale za menší cenu. Lékař se snaží pacientovi co nejlépe pomoci a vycházet při tom z jeho individuálních potřeb. Musí při tom ale respektovat jak odborné, tak také etické a právní povinnosti. Léky, které zdravotní pojišťovna zatím nehradí, ale jsou schválené pro použití v určité indikaci a odpovídají lékařově specializaci, je možné předepsat na přání pacienta, ale ten se musí smířit s tím, že bude muset část jeho ceny, nebo jeho plnou cenu sám uhradit.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milý Tomáši, záleží na tom, jak moc vám uvedené nežádoucí příznaky vadí. Výjimečně nemohou někteří pacienti tento lék užívat z podobných důvodů. Jinak výraznější nevolnost provází začátek léčby asi u 15% pacientů. Částečně je to "žádoucí" nežádoucí účinek, protože vede k menšímu příjmu jídla, ke zhubnutí a ke zlepšení působení vašeho vlastního inzulínu. Ale nemělo by to být příliš.

Léčba se proto zahajuje menší dávkou, tedy 0,75 mg. Teprve po několika měsících se přechází na dávku dvojnásobnou. Nevolnost postupně ustupuje a dlouhodobě je jen mírná nebo žádná.

Navrhuji vám tedy spíše vytrvat, jíst málo a raději vícekrát denně lehké jídlo. Lék je to dobrý, většina lidí po něm alespoň trochu zhubne a zlepší se jim vyrovnání diabetu. Teoreticky byste zpočátku mohl užívat ještě menší dávky a postupně si zvykat.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milý Pavle, když radu, tak radu.

152 kg je opravdu moc. To vás bude přímo ohrožovat na zdraví! Kvůli tomu stojí za to podstoupit i operaci žaludku. Dieta a léky, to je takový předstupeň, který když funguje, je to sláva a operace pak není nutná. Jde o to vydržet. 

Jídlo je pro vás určitě velmi důležitý požitek. To by bylo jistě dobře, jen to nesmí vést k takové obezitě. Pokud vám tedy nyní málo chutná, buďte rád a vydržte to. Efekt se už dostavuje a pokles glykovaného hemoglobinu je úctyhodný. Když opravdu zhubnete, určitě se výrazně zlepší diabetes a bude vám stačit méně léků. Zejména vysazení toho Ozempicu by vám asi vrátilo apetit, ale chcete to opravdu? Já bych spíš postupně snižoval dávku toho Toujea, protože vaše dávka je velká a potencuje obezitu (i když to nyní bez něho asi nejde, ale časem by mohlo). Proto radím, vydržte to. Ona se ta chuť nejspíš i tak bude postupně vracet a vy pak budete muset bojovat hlavně vůlí.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá Věro, je to psina číst váš dotaz, když na něm zapracuje slovní editor a vy si to před odesláním po sobě nepřečtete. Dočítám se tak, že vám hrozí těžká hypotéka a nepomůže vám na to ani Fiasko. Schválně si to po sobě přečtěte alespoň nyní. Myslím Váš původní mail, protože redakce zcela jistě vše opravila...

No, ale já tomu stejně rozumím.

Zjevně vám stačí poměrně malé dávky inzulínu a stačí také málo, a máte hned hypoglykémii. Pak toho zase sníte zbytečně moc a je vám z toho všeho špatně.

Potřeba inzulínu se někdy hodně mění v prvním období poté, co je prvně zjištěn diabetes. Po nasazení léčby se buňky produkující inzulín mohou zotavit, pracují nepravidelně a v kombinaci s inzulínem podávaným injekčně, působí někdy hypoglykémie. Dávky je potom nutné snížit, nicméně později se ty inzulín produkující buňky stejně vyčerpávají, takže je nutné dávky zase postupně zvyšovat.

Jindy se potřeba inzulínu začne měnit, když člověk z různého důvodu začne méně jíst a hubne. To je často žádoucí jev, ale asi nikoliv ve vašem případě.

Potřeba inzulínu také někdy klesá při pokročilém onemocnění ledvin.

Jako opatření vám doporučuji následující:

Dávku Toujeo jako bazálního inzulínu zvolte tak, abyste glykémie na lačno měla blízko normy, ale abyste neměla během noci či ráno hypoglykémie.

Pro podávání velmi rychle působícího inzulínu Fiasp si vždy změřte glykémii. Inzulín si podávejte až těsně při jídle, jehož složení již vidíte na talíři. Používejte tzv. Bolusový kalkulátor, který vám podle vaší odhadnuté citlivosti, podle aktuální glykémie a podle složení jídla navrhne, kolik inzulínu si máte dát. Postup můžete najít například, když si kliknete zde. Také by vás to mohla naučit vaše diabetologická sestra.

Měřte si glykémie. Rozhodně byste měla mít senzor glykémií. Nejlépe takový, který vás bude sám upozorňovat na hrozící hypoglykémii, a to včas. Prodiskutujte to se svým lékařem. Bylo by to pro vás ale vhodné. Zlepší vám to život i zdraví.

Konečně: Žijte pravidelně. Když budete mít méně výkyvů v jídle i činnosti, budete moci mnohem lépe očekávat, jak se budou chovat glykémie. Obzvlášť dobře to pak funguje, když budete používat ten bolusový kalkulátor.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)