Obecné

Odpověď

Milá Ivano, podle všeho máte od počátku diabetes 1. typu. Ten může vznikat různě rychle a v různém věku. Jak se můžete dočíst i na našem webu, vzniká tím,  že beta buňky pankreatu, kde se inzulín tvoří, podléhají postupně zániku, na kterém se podílí váš imunitní systém. Velmi často tyto buňky zaniknou zcela a člověk je pak odkázán na inzulín injekční. To, co beta buňky dělají zcela přirozeně a automaticky, se musí naučit člověk řešit vlastní hlavou. Musí si měřit glykémie a podle toho odhadovat, kdy a kolik inzulínu si má podat. Není to jednoduché, ale dá se to naučit, člověk jen musí chtít. Potřebuje k tomu edukaci od svého diabetologa, od diabetologické sestry, a také by si měl prostudovat nějaké příručky pro pacienty.

Inzulín se podává zpravidla ve 4 denních dávkách, někteří pacienti používají inzulínovou pumpu. Glykémii je dobré měřit 4x i častěji denně, v dnešní době jsou ale k dispozici i kontinuální ukazatele hladiny krevního cukru v podkoží.

Metformin je lék, který se používá k léčení diabetu 2. typu. Zlepšuje citlivost tkání vůči inzulínu. U diabetu 1. typu se nepoužívá, nebo jen výjimečně, např. u obézních pacientů. Tento lék sám o sobě zpravidla nezpůsobuje hypoglykémii. Vy, podle mého názoru, nyní metformin nepotřebujete.

Je dost pravděpodobné, že vzhledem k tomu, že u vás se diabetes rozvíjel pomalu, ještě přetrvává schopnost produkovat vlastní inzulín. Proto vám zatím stačí tak malé dávky inzulínu. Někdy se také stává, že po nasazení inzulín se přechodně tvorba vlastního inzulínu zlepší, což se může projevovat hypoglykémiemi a dávky inzulínu je potřeba snižovat. Vy nyní potřebuje se pořádně naučit starat se o diabetes, měřit si glykémie (nebo si vyžádat předpis senzoru pro kontinuální sledování). Určitě to zvládnete a určitě to nebude tak namáhavé, jak se to zpočátku zdá. Pro vaši slinivku toho příliš udělat nemůžete. Jedná-li se o autoimunitní diabetes 1. typu, není na toto onemocnění dosud žádná ověřená léčba, která by ztrátu beta buněk pankreatu zastavila nebo navodila jejich regeneraci.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá Heleno, doufám, že přeháníte, když píšete, že jste v šoku. „V šoku“ v příznivém slova smyslu snad mohou být jen vaši přátelé, když vidí jak jste hezky zhubla a že to nenabíráte zpět.

Diabetes u nás postihuje skoro 10% lidí a nedá se jen tak lehce říci, že si za to všichni mohou sami. Ve vašem případě jde o diabetes 2. typu a ten vzniká z nepoměru mezi citlivostí tkání vůči působení inzulínu (která je snížená) a schopností beta buněk pankreatu čelit tomu dostatečnou sekrecí inzulínu. Tělesný pohyb, redukce hmotnosti a zdravá dieta zejména zlepšují citlivost tělesných tkání k působení inzulínu. To platí u obézních pacientů s diabetem, u pacientů s nadváhou a porušenou glukózovou tolerancí, ale i u tlouštíků, kteří diabetes vůbec nemají.

Přiměřená hmotnost, dostatek pohybu a zdravá dieta prostě prospívají všem, v nemoci i „ve zdraví“. I tak se ale může stát, že schopnost produkovat inzulín klesá a že se může vyvinout diabetes 2. typu.

Vy navíc máte po zhubnutí jenom poruchu glukózové tolerance, která zatím nepotřebuje jinou léčbu než režimová opatření, pokud je vydržíte dodržovat.

Snížená citlivost tkání vůči působení inzulínu se odborně nazývá „inzulínová rezistence“. V různé míře je to v naší populaci poměrně běžný jev, který se navíc pojí se sklonem k nadváze, ke zvýšené hladině krevních tuků a zvýšenému krevnímu tlaku. Toto vše je určitým rizikovým faktorem vzniku diabetu a kardiovaskulárních onemocnění. Vše se dá většinou dobře „léčit“ zdravou životosprávou, ale na jednotlivé složky tohoto syndromu je nutné dbát individuálně.

Pokud jde o prevenci diabetu, učinila jste již dost. Hlavně v tom vydržte.

Obezitu jste také celkem dobře zvládla.

Hladiny cholesterolu máte ale zvýšené. Dietní opatření zatím nepostačují. Proto by asi byla vhodná léčba některým z řady léků, které jsou k tomu k dispozici a jsou dobře osvědčené. Na prvním místě se nabízejí léky ze skupiny tzv. statinů, pravděpodobně byste takový lék měla brát a jeho dávka by se postupně upravila podle hladin cholesterolu. Jedná se zejména o tzv. LDL-cholesterol, tedy nikoliv tzv. HDL-cholesterol.

Dále je vhodné mít krevní tlak blízko normě, tj. okolo 120/80 a při hodnotách opakovaně nad 130/90 je již vhodná léčba.

Konečně, neměla byste kouřit.

Zvýšená hladina cholesterolu může být jedním z projevů snížené funkce štítné žlázy. Vy ale léčená jste. Je těžké váš stav hodnotit na dálku, ale pokud máte hladinu thyreostimulačního hormonu (TSH) 4,2 mIU/l, možná by bylo vhodné dávku Euthyroxu zvýšit.

Tak hlavu vzhůru a hodně radosti z nového šatníku. Staré šaty dejte na charitu, abyste se do nich už nemohla vrátit.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá Kláro, nějak se na našem webu v poslední době hromadí složité dotazy, na které není možné odpovídat bez podrobnějších informací o zdravotních problémech a dosavadních nálezech u dotazovatele.

Pro začátek mě napadají 2 podstatné věci:

1. Byla jste celkem štíhlá a nyní jste ještě výrazně zhubla na 45 kg. Pokud v tom není vysloveně váš úmysl (možná i skrytý), tak to v podstatě znamená nějaký vážnější zdravotní problém. Člověka by pochopitelně napadl diabetes, ale vy udáváte glykémii na lačno 8,3. To je hodnota zvýšená, nicméně nikoliv natolik, aby to vedlo k hubnutí. Navíc by tato hodnota měla být ověřena v laboratoři, a to alespoň ještě jednou, ale raději opakovaně. Udáváte také zvýšený kortizol, ale jednak neudáváte přesnou hodnotu, ale zvláště neudáváte, za jakých okolností byla tato hodnota zjišťována. Kortizol se musí měřit v klidových podmínkách ráno, nebo se pak provádí složitější testy. Domnívám se tedy, že diabetes spíše nemáte, nebo jen lehčí poruchu.
2. Hubnutí může mít celou řadu příčin. Může jít o problém ve vašem zažívacím ústrojí s poruchou trávení, o chronické průjmy apod. Hubnutí vyvolává také řada závažných onemocnění, kdy ale má člověk většinou nechutenství. Nechutenství může být ale také duševního půdu.

Co máte na mysli chronickou mykózou hltanu mi také není jasné. Kvasinky se v dutině ústní vyskytují běžně a většinou to nic neznamená. Někdy opravdu se výrazně pomnoží a působí obtíže. Bývá to např. po léčbě širokospektrými antibiotiky, při déle trvajícím nevyrovnaném diabetu a také při poruchách imunity. Jde ale zpravidla o akutní záněty a nikoliv o chronický stav. Je-li tomu tak, mykóza se léčí antimykotickými léky a žádná dieta na to nefunguje.

Co byste tedy měla udělat:

Glykémie by měla být vyšetřena na lačno po celonočním hladovění a dále řekněme jednu hodinu po snídani s obsahem asi 60 g sacharidů. Místo toho by mohl být proveden glukózový toleranční test, ale ta snídaně je jednodušší.

Pokud opravdu takto hubnete, potřebujete kontrolní vyšetření internistou. Měl by být vyšetřen krevní obraz, provedena kultivace na mikrobiologii z hltanu, CRP a základní biochemie. Internista by pak posoudil, zda bude dále vhodné vyšetření rozšířit.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milý Danieli, neděkujte. Nedokážu vám dát jednoduchou odpověď. Dávkování inzulínu a jídla je nutné vyzkoušet a zavést si určitá pravidla, která mohou být u každého jiná. Je ale při tom nutné vycházet z několika jasných poznatků, tedy pokud se jedná o diabetes 1. typu:

1. Člověk nemůže být bez inzulínu a to ani když intenzivně sportuje. Určitá hladina inzulínu je trvale nutná. Sport sice může glykémii snížit, ale nedokáže bez inzulínu udržovat normální metabolismus.
2. Intenzivní a zvláště delší fyzická námaha vede u diabetika k poklesu glykémie. U zdravého člověka je tento pokles vyrovnán tím, že se na chvíli zastaví produkce inzulínu a cukr se začne v krvi novotvořit ze zásobních látek. U diabetika 1. typu ale záleží na tom, kolik je v těle injekčního inzulínu. Jednou podaný inzulín se bude uvolňovat do krve a může zabránit novotvorbě glukózy v krvi. Proto může dojít snadno k hypoglykémii.
3. Injekčně podaný inzulín se různou rychlostí vstřebává z podkoží do krve. Může tam být i zásoba větší, než si člověk někdy představuje. Sport vede k lepšímu prokrvení tkání, což může zlepšit vstřebávání inzulínu a potažmo vést k jeho neočekávanému nadbytku a hypoglykémii při sportu.

Z bodů 2 a 3 vyplývá, že před plánovanou delší sportovní zátěží je vhodné přechodně snížit dávku inzulínu. Inzulín ale nelze vynechat, určitá bazální dávka musí v těle být. Při protrahované zátěži je vhodné něco malého s obsahem sacharidů sníst. Může to být pečivo, Tatranka, někdo upíjí sladkou limonádu po malých dávkách.

Když si ale člověk sníží dávku inzulínu a ukončí fyzickou zátěž, inzulín pak může v těle chybět a glykémie stoupá. To může být i váš případ.

Také je nutné počítat s tím, že po dlouhé zátěži, třeba běhu na 15 km či celodenním výletě na kole se mohou v těle vyčerpat zásobní látky. Následovat pak může neočekávaná noční hypoglykémie.

Já osobně považuji za velmi důležité předejít při fyzické zátěži hypoglykémii. Ta vás totiž přinutí sníst cukr nebo něco sladkého a často to vede k následné hyperglykémii, která se špatně koriguje. Je proto lepší včas dávku inzulínu snížit a případně průběžně něco menšího sníst.

Moc také doporučuji senzor hladiny krevního cukru. Ten průběžně ukazuje, že hladina cukru klesá a naučí vás se včas a jen málo se najíst.

Doporučuji vám také navštívit edukační stránky Centra diabetologie IKEM. Tam najdete stručné a užitečné informace.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milý Jaro, ještě že mám kolem sebe Slováky, kteří mi vysvětlili, co to znamená „odkvacnuť“. Ale stejně vám nemohu spolehlivě odpovědět. V podstatě o vašem zdravotním stavu nic nevím a příčin, proč jste „odcvakol“ může být řada. Zjistili vám vyšší glykémii a vyšší hodnotu kreatininu, ale nejsou to žádné kritické hodnoty, které by váš stav vysvětlili. Kdybyste se aspoň ptal, zda vás mohou léčit jako diabetika, to bych ještě dovedl „okecat“. Epilepsie je ale složitý stav a stejně jako cukrovka může mít řadu příčin.

Kdybyste měl diabetes a byl léčen inzulínem či léky, které mohou vyvolat hypoglykémii, tak bych na prvním místě uvažoval, že se mohlo jednat o hypoglykémii, i když nakonec jste měl glykémii zvýšenou.

Myslím, že pokud váš stav nebyl pro epilepsii typický a ani žádné neurologické vyšetření potom nic neprokázalo, tak bych vám ještě diagnózu epilepsie nepřisuzoval. Možná snad pokud by se podobný nevysvětlený stav opakoval, ale o tom nepíšete.

Já vám navrhuji, abyste byl nějakou dobu opatrný, raději neřídil auto a počkal, zda bude vše v pořádku. Pokud se nic podobného nebude opakovat, tak asi spíš epilepsii mít nebudete.

Glykémii jste měl zvýšenou, ale to se může v kritickém stavu přihodit, takže diabetes ani nemusíte mít. Jedna hodnota k potvrzení nestačí. Víc vám nepovím, stejně jako vy, který jste mi toho také mnoho neřekl. A zdravím na Slovensko.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milý Jirko, možná svým vlastním přičiněním, možná v důsledku prodělané nemoci, jste podle vašich doplňujících údajů zhubnul a tím se asi zlepšilo vyrovnání vašeho diabetu. Nevím, do jaké míry se to podařilo, ale pokud nejsou vaše glykémie na lačno i po jídle blízko normálního horního limitu, radil bych vám v léčbě lékem Synjardy pokračovat. Je to lék většinou velmi dobře snášený a dobře účinný. Obsahuje 2 účinné látky, které se vzájemně doplňují a kromě samotných glykémií mají i jiné příznivé efekty, např. na kardiovaskulární onemocnění a možná i na recidivy nádorového onemocnění. Pokud tedy nemáte glukózový metabolismus téměř v normě, není důvod tuto léčbu přerušovat.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá Michaelo, problém vašeho přítele má spíš charakter psychický a pomoci by mohl psycholog nebo psychiatr. Léčba diabetu vyžaduje soustředěný přístup, pacient musí mít o léčbu zájem a snažit se. Lékař mu může poradit, jak dosáhnout dobrého vyrovnání, ale nemůže to za něho udělat. Rozhodně tuto situaci nepodceňuji, vím, že je to důležité a že je nutné se pokusit o zlepšení.

Z vašich informací nevím přesně, o jaký typ diabetu se jedná. Více denních dávek používají standardně osoby s diabetem 1. typu, někdy ale také pacienti s diabetem 2. typu, jestliže jejich schopnost tvořit v těle inzulín výrazně klesá.

Pokud by se jednalo o typ 1, vysazení inzulínu by vedlo k rychlému zhoršování a nakonec i ke smrti. Proto si myslím, že jde o typ 2. Tito pacienti mívají zachovanou sekreci inzulínu, takže se bez inzulínu v injekcích obejdou někdy zcela. Když ale jim jejich vlastní inzulín nestačí, potřebují rovněž injekční inzulín a jeho vynechání či odmítání vede také ke zhoršování zdravotního stavu. To je asi případ vašeho přítele.

Bude tedy  třeba jej přesvědčit, aby si začal pravidelně měřit glykémie 4x denně aspoň) a podle toho podávat vhodné dávky inzulínu. Měl by svůj způsob léčby projednat se svým diabetologem a ten by mu měl domluvit návštěvu u psychiatra či psychologa.

V jeho případě se může jednat o určitou situační depresi, která by se mohla upravit, kdyby si s někým mohl v klidu probrat své problémy a důvody pro špatnou náladu. Je ale také možné, že se jedná o skutečnou depresi, která se dá často léčit s pomocí některých léků.

Pocit, že léčba diabetu u něho nemá smysl, pramení nejspíš z toho, že svoji léčbu dosud neprováděl dobře a nebyl v tom dostatečně zaškolen. Proto se mu zdá, že ať se snaží jak snaží, stejně je to špatné. To ale není pravda, léčit dobře diabetes inzulínem se dá naučit.

Bude-li nyní ochoten, mohla byste příště navštívit diabetologa spolu s ním a požádat o radu. Léčba by se trochu upravila tak, aby jí rozuměl a aby mu vyhovovala a mezi tím byste se společně pokusili domluvit návštěvu psychiatra. Diabetolog také někdy spolupracuje s psychologem, který se touto problematikou zabývá a pomáhá pacienty motivovat ke správné léčbě.

Je-li někdo zcela neochotný a dá se říci líný něco s diabetem dělat, je to jeho chyba. Ještě větší chyba ale může být, když se jedná o skutečnou psychickou poruchu, na které pacient nenese vinu a dá se s tím správnou léčbou něco dělat.

Moc tedy doporučuji, abyste se pokusila to s přítelem nenásilně ale důsledně probrat a dovést jej v první řadě k tomu diabetologovi. Jen tak bych to nevzdával, požádal bych o pomoc i jeho děti.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá Tatiano, Váš dotaz je spíše pro nutričního terapeuta či alergologa než pro mne, diabetologa. Pojem histaminová intolerance je dost neurčitý a je v každém případě nutné vytypovat, která jídla můžete jíst, aniž by vám to způsobovalo obtíže. Toto omezení často vede k hubnutí a vy určitě, jak píšete, nemáte nadváhu. V případné léčbě vašeho diabetu by se tedy nedalo příliš mnoho dosáhnout pomocí dalšího omezování v dietě, ale pokud by se to případně zhoršovalo, potřebovala byste nějaké léky, které by to vyrovnaly, možná dokonce inzulín.

Protože nyní opravdu nemáte diabetické hodnoty, tak vám doporučuji volit dietu, která vám vyhovuje a při které nemáte „histaminové“ obtíže. Glykémii si můžete čas od času změřit, např. 1x za 14 dnů poctivě na lačno ráno.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Vážený pane Brožku,

děkuji za Váš dotaz na naší obuv.

Obuv je zdravotním prostředkem s částečnou úhradou pojišťovnou. Pro letošní rok je konečná cena pro zákazníka stanovena na 2500 Kč včetně DPH. Pokud máte poukaz od lékaře (v hodnotě 1000 Kč), vyjde Vás obuv na 1500 Kč včetně DPH.

Pro určení vhodné velikosti je nutné přeměření buď v některé z výdejen, které naši obuv nabízejí (jejich seznam najdete na www.diabota.cz). Protože s distribucí teprve začínáme, je jich zatím málo, ale pracujeme na rozšíření sítě. Pokud se ve vašem kraji výdejna zatím nenachází, můžeme zkusit měření na dálku, u kterého je ale vždy nutná asistence druhé osoby.

Prosím dejte mi vědět, co by Vám vyhovovalo.

Děkuji a přeji Vám hezký den.

S pozdravem,

Hana Benešová

SHAPER s.r.o.

Ing. Hana Benešová

projektová manažerka

mobil: +420 727 818 120

e-mail: hana.benesova@shaper.cz

www.shaper.cz

www.diabota.cz

www.hasicskabota.cz

Odpověď

Milá Jano, obecně platí, že hodnota glykémie na lačno, tedy po celonočním lačnění ráno, nemá přesahovat 5,6 mmol/l, a to ani u dítěte. Na druhé straně musí jít o hodnotu prokázanou a nikoliv náhodnou. Tedy pokud by dítě mělo opakovaně hodnotu 6 mmol/l, bylo skutečně na lačno a nemělo v tu dobu žádné právě probíhající onemocnění, znamenalo by to, že něco není v pořádku. Pod pojmem opakovaně se obyčejně myslí alespoň 2x, já bych to ale požadoval vícekrát. Navíc by mělo jít o přesné měření, nikoliv pouze osobním glukometrem.

Jinak může glykémie vyskočit i náhodně, např. po velkém předchozím jídle, při zvýšené teplotě, při nějakém bolestivém onemocnění apod.

Teprve pokud by se takto byť zatím mírně zvýšená hodnota skutečně prokázala, bylo by vhodné ověřit, o co se jedná. Teoreticky by mohlo jít o velmi časný projev rozvoje diabetu 1. typu nebo o přítomnost jiného vzácného typu diabetu, např. MODY2. Tento typ diabetu není příliš závažný, je silně dědičný a postihuje více členů rodiny v různých generacích. Právě podle přítomnosti této poruchy u jiných členů rodiny by na tuto poruchu budilo podezření. Výjimečně by mohlo jít o v ČR zatím vzácný projev diabetu 2. typu již u dítěte, které je hodně obézní.

Pokud jste tedy jen náhodně a jen osobním glukometrem zjistila tuto hodnotu, nejspíš se bude skutečně jednat jen o náhodu a nikoliv o závažnější poruchu.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)