Obecné

Odpověď

Milý Jane, pro osoby s diabetem platí stejné doporučení, jako pro všechny ostatní. Protože však diabetes přináší i další rizika, klade se na jejich dodržování větší důraz. Základní doporučení je 120/80. Dobré hodnoty jsou v rozmezí 110/70 - 130/90. Záleží ale také na přidružených chorobách a trochu na věku. U starších lidí je systolický (horní hodnota) tlak často trochu vyšší, ale diastolický je v normě (dolní hodnota). Když se někdy lékař snaží tento lehce zvýšený tlak snižovat příliš, tak zase někdy příliš klesá i hodnota diastolická, která je pak až příliš nízká (pod 70), což nemusí být dobré. 

Odpověď

Milá Magdaléno, o diabetes se skutečně s největší pravděpodobností nejedná. Pokud by ale vaše dcera měla opakovaně skutečně snížené hodnoty glykémie, mohlo by to její problémy vysvětlit.

Příčin může být více a vždy je nutné na prvním místě dokumentovat hodnoty glykémie.

První, co lze provést, je opakované měření glykémie glukometrem doma. Pokud by byly zaznamenány hodnoty pod 3 mmol/l, bylo by na místě lékařské vyšetření. Bylo by vhodné naměřené hodnoty ukázat a donést také glukometr, na němž bylo měření provedeno. Hodnoty jsou zpravidla v paměti, jen je potřeba správně nastavit datum a čas.

Obecně osobní glukometr ale k průkazu hypoglykémií u nediabetika nepostačuje. Lékař by tedy navrhnul diagnostický postup, jak případné hypoglykémie ověřit. Zpravidla je k tomu nutný krátký pobyt v nemocnici, kdy se glykémie měří s pomocí profesionálního přístroje a vyšetřovaný drží hladovku po dobu 1 – 2 či 3 dnů.

Obtížnější je již zjistit, co je příčinou hypoglykémií.

Ke zvýšené cholesterolu může přispívat kromě vrozené poruchy mimo jiné také snížená funkce štítné žlázy, ale také nevhodná dieta či pití alkoholu. To ostatně také může být příčinou nízkých glykémií. Diagnostika hypoglykémií je poměrně náročná a je nutné postupovat od jednoduchých testů ke složitějším. Na prvním místě je nutné výskyt hypoglykémií potvrdit.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Milý Miroslave, snažíme se podle svých schopností odpovědět na každou otázku, pokud to tedy jde. Je-li rok narození 2009 správně, tak je ti 13 let a dovolím si ti proto tykat.

Neuvedl jsi vlastně žádný dotaz. Píšeš, že jsi nemocný, ale neuvádíš, o jakou nemoc jde. O diabetes asi nikoliv, nebo ano?

Diabetem by jsi byl ohrožen, kdybys nyní měl zvýšené hodnoty krevního cukru (glykémii). Jinak také záleží na tom, zda se u tebe diabetes vyskytuje v rodině. Pokud bys měl rodiče či sourozence s diabetem 1. typu, měl bys o něco vyšší riziko vzniku této nemoci, než ostatní zdraví lidé, a to asi 6x, ale to je číslo dost nepřesné. V České republice onemocní diabetem 1. typu asi 4 lidé z tisíce. U příbuzných je tedy tato hodnota čistě statisticky asi 6x vyšší. 

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Milá Petro,
špatně léčené onemocnění obecně vede k tomu, že se člověk necítí dobře. Někdo to zvládá psychicky lépe, jiný hůř, ale řekl bych, že podráždění je velmi častý příznak. Pokud jde ale o cukrovku, tak ta vyvolává příznaky většinou tehdy, když už je skutečně zjevná, to znamená, že člověk má vyšší hodnoty glykémie než 10 mmol/l, více močí, má žízeň, mnohdy má v těle nedostatek tekutin, někdy dlouhodobě hubne, v závislosti na tom, zda jde o typ 1 či 2.

Také, pokud by neléčená, byť zatím lehká, porucha trvala již dlouho, třeba i několik let, tak by mohla vést i ke vzniku tzv. orgánových komplikací, které podráždění mohou vyvolávat.

Podráždění také může vyvolávat stav, kdy někdo již tuší, že se u něho vyvíjí cukrovka, ale on si to nechce připustit a myslí si, že to buď přejde samo nebo že to zvládne sám. Podrážděný pak může být z toho, že ho zklamala jeho víra v neochvějné zdraví. To ale není správný postup. Lepší je postavit se k tomu čelem. S cukrovkou se dá dobře žít a při správné léčbě její příznaky ustoupí.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Milá Tatiano,

Na našich stránkách najdete velmi mnoho rad pro pacienty s diabetem 2. typu a dočtete se také o lécích, které se používají. Seznam doporučení by mohl být jistě velmi široký. Každá rada nemusí být také vhodná pro každého. Ve vašem případě ale předpokládám, že se jedná o diabetes zatím spíše lehčí formy. To znamená, že asi nemáte výrazné klinické příznaky, nehubnete, ale spíše máte nadváhu. Glykémie pravděpodobně alespoň na lačno nepřekračují 10 mmol/l. To tedy znamená, že nepotřebujete žádný rychlý a intenzivní zásah lékaře. Pro takový případ mám pro vás tuto stručnou radu:

Základní opatření spočívá zejména v úpravě životosprávy. Je potřeba omezit kalorický příjem a to, že jíte zdravě, je nutné nějakým způsobem ověřit. Určitě by se hodil pohovor s edukační sestrou nebo s nutričním specialistou. Denně by vám mělo stačit asi 150 g sacharidů, které je ovšem nutné umět správně spočítat, aby člověk nebyl v bláhovém domnění, že jí sacharidů málo, ale ve skutečnosti by to bylo mnohem více. Stačí klidně jíst 2x či 3x denně a hlavní součásti by měla být zelenina s menším obsahem sacharidů a nějaké zdravé bílkoviny, např. v podobě libového masa (nejlépe drůbež, ryby) nebo méně tučného tvarohu. Omezení sacharidů v dietě je základním opatřením a u lehčích forem diabetu zpravidla funguje. Funguje to lépe než řada léků.

Nicméně mnohé osoby správnou dietu dodržovat nedokáží nebo nechtějí, a v tom případě jsou pak nutné léky. První volbou je lék Metformin, tedy i váš Stadamet. Je to lék účinný a bezpečný a nemusíte se ho bát. Nejčastějším nežádoucím účinkem je určitý pocit nevolnosti na počátku léčby, ale to je vlastně efekt žádoucí, který zpravidla časem pomine. Stadamet má dávkování od 500 mg denně až po 3000 mg denně, Vám bych asi doporučoval nyní 2x 500 mg, což je nízká dávka.

Dalším důležitým opatřením je zvýšení fyzické aktivity. Především to zlepšuje celkovou kondici a snižuje to výskyt dlouhodobých komplikací diabetu.

Metformin se často podává i u lehkých forem diabetu, kdy by mohla vystačit i samotná dieta. Zpomaluje přechod tohoto stádia diabetu do těžších forem tím, že zlepšuje citlivost tkání vůči vašemu vlastnímu inzulínu, takže ho postačí méně. Protože je to lék bezpečný a má i další příznivé účinky na komplikace diabetu, používá se často již ve stádiu pre-diabetu.

Ve svém dotazu píšete také o moštu, což je velmi sladká tekutina a je pro diabetiky nevhodná. Rychle zvyšuje glykémii. Rozhodně byste měla pít nesladké nápoje, případně nápoje oslazené uměle.

Ovoce samozřejmě můžete, ale je nutné je započítat do denního příjmu sacharidů. Některé ovoce je z tohoto důvodu nevhodné. Rozhodně jsou lepší méně sladké plody a neměla byste k nim už mít žádné další sacharidy, které jsou např. v chlebu, pečivu, v přílohách. Ale to byste vše měla podrobněji nastudovat.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

(odpovídá SHAPER, )

Odpověď

Milý Oldřichu, na vaši otázku je velmi těžké odpovědět. Usuzuji, že jste zaměstnancem  Dopravního podniku v Praze. Podle mých dosavadních zkušeností jsou podmínky pro zdravotní způsobilost pro práci v Dopravním podniku velmi dobře specifikované a obecně práce závodních lékařů v Dopravním podniku je na vysoké úrovni. Jejich posuzování zdravotní způsobilost pro výkon určitého povolání v Dopravním podniku se řídí

1. vyhláškou, jejíž znění naleznete zde:

Microsoft Word - 101-1995-uplnezneni 09-05-2017.doc (mdcr.cz)

2. lékařskými zprávami odborných lékařů, ke kterým chodíte nebo kam jste doporučen. Ve vašem případě se jedná o vyjádření diabetologa, ale také případně dalších lékařů, zejména očního lékaře či případně neurologa (nevím, zda máte nějaké komplikace diabetu). důležité je posouzení zraku a sluchu.

Tato vyhláška je poměrně složitá a bylo by dobré, kdyby vám vaše závodní lékařka vysvětlila, který konkrétní bod nesplňujete. Ona se v tom jistě dobře vyzná. Já usuzuji, že vzhledem k tomu, že nejste přímo řidič kolejového vozidla, tak se na vás nevztahuje vyloučení čistě pro diabetes. Z vašich lékařských zpráv může např. vyplývat, že míváte hypoglykémie, které špatně rozeznáváte, že máte výraznou poruchu zraku či poruchu sluchu nebo nějakou výraznější neurologickou poruchu. Je tedy potřeba zjistit, který důvod se týká vás. Dále, pokud nebudete s vyjádřením tohoto odborného lékaře souhlasit (tím myslím např. diabetologa či očního lékaře), obraťte se přímo na něho, zda do předložené zprávy udal správné údaje. Může jít třeba o vyjádření, že jste opakovaně prodělal těžkou hypoglykémii nebo že máte poruchu zraku či sluchu. Lékař musí zprávu vyhotovit pravdivě, ale třeba i vy jste mu mohl podat zkreslené či špatně pochopené informace.

Vidím, že si svého povolání vážíte a hodně jste pro svoji pracovní způsobilost udělal. Kdyby přesto se ukázalo, že svoji pozici nemůžete dále vykonávat, musel by vás, myslím, Dopravní podnik převést na pozici jinou, pravděpodobně s tomto případě stejně placenou, případně by vám možná musel vyplatit odškodné, které nemusí být malé.

Projednejte tedy bez nátlaku s vaší závodní lékařkou, v čem spočívá problém. Potom si vyžádejte od svého lékaře – specialisty (např. diabetologa) zprávu a prohlédněte si, zda údaje v ní odpovídají skutečnosti. Pokud nikoliv, tento lékař by vás měl znovu vyšetřit a uvést údaje, které odpovídají skutečnosti. Váš stav se také mohl změnit k lepšímu. Vynucovat si ovšem nepravdivé údaje nemůžete.

Zcela mimo tuto diskusi jen doplňuji, že byste měl bez ohledu na toto vše dosáhnout lepšího vyrovnání diabetu. Měl byste dbát na dobrý krevní tlak, hladinu krevních tuků a na udržení snížené tělesné hmotnosti. To ne jenom kvůli práci, ale abyste si blížící se důchodovou dobu užil v přiměřeném zdraví.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Dobrý den,

problematika inzulínové resistence je velmi pěkně a podrobně popsána v jednom z předchozích dotazů. viz: https://www.cukrovka.cz/inzulin-a-inzulinova-rezistence. Při hodnocení možné inzulínové resistence se neřídíme jen hodnotou IRI (inzulín) ale vyhodnocujeme více faktorů. Navíc citlivost těla na inzulín může být proměnná. Syndrom PCOS bývá typický inzulínovou resistencí, ale ne vždy to platí pro všechny.  Jak sama dobře píšete, máte IRI i ostatní hodnoty v normě (pas, tuky, tlak). Vyšetřování inzulínové resistence pomocí tzv "Clampu", jak popisuje prof Saudek v odkazu na začátku mé odpovědi se provádí pouze pro výzkumné účely.  Co lze provádět v běžné laboratoři je tzv. CP (C peptid), tedy rovněž kontrolu produkce inzulínu. Osoby se syndromem inzulínové resistence mají hodnoty zvýšené nalačno i po zátěži jídlem.  Pro kontrolu si můžete nechat provést ještě tyto testy nalačno a 1 hodinu po vydatné snídani (100 g pečiva, máslo, sýr). Z hodnoty nalačno a reakce po jídle lze soudit na inzulínovou resistenci.

Nicméně příčinu syndromu PCOS toto vyšetření neodhalí. Pokud se prokáže inzulínová resistence, doporučujeme léky k jejímu snížení, jako je Metformin.

s pozdravem

(odpovídá MUDr. Dagmar Bartášková, Diabetologická a endokrinologická ambulance Praha 4)

Odpověď

Milá Kateřino, v současné době neexistuje žádný ověřený způsob, jak by bylo možné zastavit průběh diabetu 1. typu, dokud je ještě alespoň částečně zachovaná vlastní inzulínová sekrece.

Onemocnění prakticky vždy probíhá dlouho před zjištěním zvýšené glykémie. Projeví se zpravidla při nějaké zátěži, kdy již převážná část buněk produkujících inzulín je poškozena či zničena. Bohužel, tento proces pokračuje, takže postupně inzulínová produkce prakticky zanikne.  Příznivou zprávou ale je, že metody léčby diabetu inzulínem jsou dnes na vysoké úrovni a lidé s diabetem mohou prožít dlouhý a spokojený život, jen se vše musejí správně naučit a také to provádět.

Do současné doby proběhla řada klinických studií, jejichž cílem bylo zejména zpomalit průběh nově zjištěného diabetu 1. typu s použitím různých intervenčních postupů zaměřených na imunitní systém. Některé z nich vykazovaly pozitivní efekt, to znamená lepší a delší zachování inzulínové sekrece oproti lidem, kteří byli v kontrolní skupině a lék nedostávali. Nicméně doposud žádný z těchto léků neměl tak dobrý efekt a nebyl natolik bezpečný, aby jeho použití bylo schváleno kontrolními orgány. Viz např. aktualita uvedená níže na našich stránkách:

https://www.cukrovka.cz/je-mozne-predchazet-diabetu-1.-typu

Nicméně, právě tato uvedená látka byla dále testována v USA a jako první ve skupině získala oprávnění k používání v tzv. stádiu diabetu 2 (prediabetu), kdy u osob ohrožených vznikem diabetu 1. typu se již objevují autoprotilátky, ale diabetes zatím nepropuknul. Ukázalo se, že podání teplizumabu skutečně riziko vzniku klinického diabetu snižuje a vznik onemocnění zpožďuje. Nicméně schválení v žádném případě neznamená, že by tato láka byla již běžně dostupná v USA, na tož pochopitelně v Evropě. Navíc je určena pro stádium, kdy dosud člověk nemá typický obraz diabetu a nepotřebuje ještě léčbu inzulínem.

Studie s podobnými léky či s jiným postupy probíhají a i my připravujeme takovou studii s použitím tzv. anit-T-lymfocytárního globulínu. Cesta k povolení této studie bude ale ještě pracná a pak teprve bude následovat doba testování. Zahrnuta bude pochopitelně také skupina, která aktivní lék nedostane a bude sloužit pro vědecké porovnání. Výsledek ovšem je pochopitelně nejistý, takže slibovat nic není možné.

Vy byste mohla vznést dotaz na dětském oddělení v Praze v Motole, kde se zabývají léčbou dětských diabetiků a rovněž se podílejí na řešení vlastních či mezinárodních studií. Mohla byste se zeptat, zda v současné době nějaká studie vhodná i pro vaše dítě u nich neprobíhá. Jen upozorňuje, že slovo „studie“ znamená, že efekt studovaného léku není zdaleka zaručen a že prakticky vždy je nutné smířit se s tím, že určitá osoba může být zařazena do kontrolní skupiny. O tom, do které skupiny je účastník zařazen, rozhoduje náhoda (náhodný los). Jen tak je totiž možné zajistit nezaujaté hodnocení výsledků.

V současné době také neexistuje metoda, s jejíž pomocí by bylo možná připravit inzulín produkující buňky v laboratoři a bezpečně je transplantovat dětem. Metody s vyvíjejí a vycházejí zejména z tzv. embryonálních kmenových buněk, nikoliv tedy z buněk krvetvorných či z buněk pupečníkové krve, když takové snahy také existují.

Momentálně neexistuje žádná možnost využití buněk pupečníkové krve pro pacienty s diabetem a je málo pravděpodobné, že by se něco takového uplatnilo. Navíc sourozenec pacienta nese řadu podobných znaků jako pacient a tím pádem i tyto buňky mohou být z hlediska rizika vzniku diabetu nevhodné. Kromě toho, málo která banka pupečníkové krve skladuje odebranou krev v náležité kvalitě a kvantitě. Naproti tomu existuje národní banka pupečníkové krve, kde jak odběr tak skladování a kontrola kvality probíhá velmi dobře. Vzorky z této banky ovšem nejsou určeny pro léčbu konkrétní osoby, ale celosvětově se nabízejí pro léčbu krevních onemocnění. Hledá si přitom příjemce s téměř dokonalou shodou – v takovém případě mohou u nádorových onemocnění zachraňovat život. Dárcovství je ale věc dobrovolná a slouží pro jiné nepříbuzné a dárci neznámé osoby. Kvalita uskladnění je vysoká a mnohem nákladnější než v komerčních bankách pupečníkové krve. Dárcovství v národní bance je bezplatné, ale u komerčních bank tomu tak není.

Posílám vám další zajímavé odkazy z našeho webu.

https://www.cukrovka.cz/pokrok-v-lecbe-diabetu-kmenovymi-bunkami

https://www.cukrovka.cz/co-by-mohlo-zajimat-kazdeho-diabetika

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Milý Martine,

nádorů vycházejících z krvetvorných orgánů existuje velmi mnoho druhů a jejich závažnost je rozdílná, ale většinou spíš velká. Pojem „malinké krevní nádory“ žádný lékař neužívá a tak vám ani nemohu vysvětlit, co tím kdo mínil. Je úkolem lékaře pacienta poučit o jeho onemocnění, případně to vysvětlit jeho příbuznému. Z každého lékařského vyšetření by také měl existovat buď písemný či elektronický zápis. Vaše maminka o něj může požádat a dát vám jej přečíst. Pak bude teprve možné něco vysvětlovat.

Já si si spíš myslím, že se jedná o nějaké nedorozumění. Možná, že lékař měl na mysli malé kožní útvary tvořené ze zmnožených a různě stočených krevních cév, kterým se říká kožní hemangiomy. Ve většině případů jsou nezávažné a nijak se jejich výskyt neřeší. Ale to jenom spekuluji. Lépe odpovědět za zcela nepřesnou otázku nemohu.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)