Flash glucose monitoring (FGM) – od skenování ke kontinuálnímu CGM

Flash glucose monitoring (FGM) představoval významný mezikrok mezi klasickým selfmonitoringem pomocí glukometru a dnešní kontinuální monitorací glukózy (CGM – continuous glucose monitoring). V české praxi byl tento způsob monitorace spojen především se systémem FreeStyle Libre.

Původní FGM systém měřil koncentraci glukózy kontinuálně v intersticiální tekutině, ale pacient získal aktuální hodnotu, trendovou šipku a historii hodnot až po aktivním přiložení čtečky nebo telefonu k senzoru. Pro tuto technologii se později používalo také označení isCGM – intermittently scanned continuous glucose monitoring.

Toto rozdělení však dnes již neodpovídá plně technologické realitě.

Od FGM k CGM v reálném čase

Novější generace systémů původně vycházejících z konceptu FGM již dokážou přenášet hodnoty glukózy automaticky do mobilního telefonu nebo kompatibilního přijímače, aniž by uživatel musel senzor pokaždé aktivně skenovat. Současně mohou poskytovat alarmy při nízké nebo vysoké koncentraci glukózy a další upozornění.

Rozdíl mezi tradičním FGM/isCGM a rtCGM (real-time CGM) se proto postupně zmenšil. Aktuální doporučení ADA upozorňují, že historické dělení na rtCGM a isCGM se technologickým vývojem stírá: většina současných preskripčních CGM poskytuje automatický přenos dat bez nutnosti aktivního skenování a nabízí alarmy či upozornění.

Vývoj od FGM/isCGM k současným CGM systémům

Vývoj monitorace glukózy: od systému vyžadujícího aktivní skenování senzoru k automatickému přenosu dat, alarmům a pokročilé analýze CGM. Kliknutím lze obrázek zvětšit.

Z praktického hlediska je proto dnes vhodnější chápat „flash glucose monitoring“ především jako historický a technologický původ části současných CGM systémů, nikoli jako jednoznačně oddělenou skupinu zařízení.

Český pohled na FGM a CGM

Česká diabetologická společnost ČLS JEP se technologiemi kontinuální monitorace zabývá dlouhodobě. Doporučený postup ČDS věnovaný technologiím ještě rozlišoval FGM a rtCGM jako dvě samostatné technologie. Tehdejší FGM byl charakterizován nutností skenování senzoru a absencí alarmů.

U pacientů s diabetem 1. typu doporučoval ČDS FGM oproti klasickému selfmonitoringu glukometrem mimo jiné pro snížení výskytu hypoglykémie. U pacientů se závažnými hypoglykémiemi nebo poruchou jejich rozpoznávání byla naopak preferována CGM s alarmy.

Toto doporučení dobře dokumentuje vývoj technologie, jeho tehdejší technický popis FGM však již nelze automaticky vztahovat na současné generace systémů.

Novější doporučený postup ČDS pro diabetes 1. typu již pracuje s parametry získávanými z CGM jako se standardní součástí hodnocení kompenzace diabetu. Pro většinu dospělých osob s diabetem 1. typu uvádí mimo jiné jako obecný cíl čas v cílovém rozmezí 3,9–10,0 mmol/l více než 70 % času, při současném omezení času stráveného v hypo- a hyperglykémii.

Co dnešní CGM uživateli poskytuje

Moderní CGM systém poskytuje podstatně více informací než jednotlivé měření glukometrem. Uživatel může sledovat:

• aktuální koncentraci glukózy,
• trendovou šipku ukazující směr a rychlost změny,
• průběh glukózy během dne a noci,
• alarmy při nízkých nebo vysokých hodnotách,
• TIR – Time in Range, čas v cílovém rozmezí,
• TBR – Time Below Range, čas pod cílovým rozmezím,
• TAR – Time Above Range, čas nad cílovým rozmezím,
• průměrnou koncentraci glukózy, GMI a glykemickou variabilitu.

Senzor přitom měří koncentraci glukózy v intersticiální tekutině, nikoli přímo v krvi. Při rychlých změnách proto může existovat rozdíl mezi hodnotou ze senzoru a aktuální koncentrací glukózy v krvi.

Podrobněji se významu času v cílovém rozmezí věnuje odborná aktualita Proč bychom se měli zabývat parametrem TIR u našich pacientů s diabetem? .

Klinický význam CGM se rozšiřuje

CGM je dnes standardním nástrojem zejména u osob s diabetem 1. typu, jeho využití se však významně rozšířilo také u diabetu 2. typu.

Současná mezinárodní doporučení podporují použití CGM u lidí s diabetem léčených inzulinem a také v dalších situacích, kdy informace z kontinuální monitorace mohou přispět k bezpečnějšímu a účinnějšímu řízení léčby. Význam CGM se rozšiřuje také u neinzulinové léčby spojené s rizikem hypoglykémie.

Samotná dostupnost velkého množství dat však není dostatečná. Zásadní zůstává edukace pacienta a schopnost správně interpretovat aktuální hodnotu, trendové šipky, alarmy i dlouhodobé vzorce glukózy.

FGM tedy nezmizelo – změnila se technologie

Pojem flash glucose monitoring má stále historický a odborný význam a zůstává součástí diabetologické terminologie. Pro současnou klinickou praxi je však důležité vědět, že hranice mezi FGM/isCGM a rtCGM se postupně stírá.

Systémy, které původně vyžadovaly aktivní skenování senzoru, se technologicky přiblížily kontinuální monitoraci v reálném čase.

Při výběru konkrétního systému proto dnes není nejdůležitější jeho historické označení jako FGM nebo rtCGM, ale především jeho aktuální vlastnosti, možnosti alarmů, způsob přenosu dat, kompatibilita s dalšími technologiemi, potřeby konkrétního pacienta a podmínky úhrady.

Zdroje

Česká diabetologická společnost ČLS JEP: doporučené postupy pro léčbu diabetu 1. typu a využití diabetologických technologií. www.diab.cz

American Diabetes Association: Standards of Care in Diabetes 2026 – Diabetes Technology. Diabetes Care