Zvýšená a kolísající glykemie, velký hlad, žízeň a úzkost

Odpověď

Milá Ivano, diabetes se při nedostatku kortizolu diagnostikuje stejným způsobem jako ostatní typy diabetu. Výchozím ukazatelem je glykémie na lačno, dále jsou důležité glykémie po jídle či v průběhu glykemické křivky. Vy ve svém popisu neuvádíte, že byste měla glykémii někdy zvýšenou, a tak usuzuji, že diabetes nemáte.

Při snížené funkci hypofýzy se může nedostatečně tvořit hormon kortizol v kůře nadledvin. Jeho sekrece je řízena hypofýzou, a tak snížená funkce hypofýzy může vést k nedostatku kortizolu. V takovém případě so podává zpravidla hydrokortizon a to tak, aby se tím nahrazovala jeho přirozená sekrece. Pří správném dávkování hydrokortizon v takovém případě nevyvolává diabetes. Mohl by tak činit, kdyby jeho dávkování bylo nadměrné. Naopak, při nízkých dávkách hydrokortizonu se mohou vyskytovat hypoglykémie. Při správném dávkování se to ale zpravidla upravuje.

Důležité také je, že některé poruchy hypofýzy mohou být součástí širších autoimunitních onemocnění a někdy se mohou kombinovat i s autoimunitním diabetem, i když to z vašeho popisu zatím rozhodně nelze uzavřít.

Co se týče kožních změn: fibromy (měkké stopkaté výrůstky) samy o sobě diabetes neprokazují, ale skutečně častěji vznikají u osob s inzulinovou rezistencí, obezitou nebo metabolickým syndromem. Ještě typičtější bývá tmavnutí a zhrubění kůže v podpaží či na krku (acanthosis nigricans). Fibromy ale mohou být i běžným věkovým či genetickým jevem.

Jinak pojem „diabetes 3.typu“ se u nás používá poměrně málo a rozumí se tím forma diabetu, která je spojena s onemocněním celého pankreatu, tedy např. s chronickými záněty slinivky, kdy kromě převažující tkáně pankreatu, která tvoří trávicí šťávy, mohou být postiženy i ostrůvky, kde se tvoří inzulín. To asi s vaším případem nijak nesouvisí.

Odpověď

Odpověď

Milý Martine, než se pokusím odpovědět, upozorním na 2 věci:

Diabetes se léčí především podle klinického projevu a podle hodnot glykémií. Často z hlediska léčebného není úplně zásadní o jaký typ se jedná.

Zadruhé, máte docela slušnou nadváhu, a to je určitě faktor, který přispívá k horšímu vyrovnání diabetu bez ohledu na jeho typ. Pokud výrazně nehubnete nebo nejste na hranici nízkého stupně výživy, je dost možné, že se skutečně jedná o diabetes 2. typu a váš lékař postupuje správně.

Diabetes se velmi často objeví po nějaké zatěžující příhodě. Stres a jiné další onemocnění, např. těžká chřipka, zvýší nároky organismu na potřebu inzulínu, a tak se často stává, že již dlouho probíhající proces (jakýkoliv typ diabetu) se projeví právě při této zátěží.

U mladého člověka (což vy jste), který navíc bez vlastního přičinění hubne, uvažujeme spíše o diabetu 1. typu nebo o typu LADA, který je variantou předchozího, ale probíhá pomaleji a zprvu může připomínat diabetes 2. typu. Proto se obvykle stanovují autoprotilátky IA2, anti-GAD a anti-ZnT8. Jejich pozitivita svědčí pro diabetes 1. typu a jejich negativita (u osoby která výrazně nehubne, nemá sklon ke ketoacidóze a glykémie jsou spíš jen mírně zvýšené) spíše pro typ 2. Máte pravdu, že u malé části osob s diabetem 1. typu mohou být autoprotilátky negativní, ale většinou to rozhodnutí lékaře příliš neměmí – pokud klinický obraz odpovídá spíše diabetu 1. typu, je i při negativních protilátkách léčen jako pacient s diabetem 1. typu.

Inzulínová pumpa se používá u osob, které pravidelně potřebují inzulín ve 3 denních dávkách a více, jejich diabetes není dostatečně vyrovnaný a dávky inzulínu nejsou vysloveně malé, např. pod 20 j./den. Pumpa nemá jenom výhody a při nesprávné indikaci může život spíše komplikovat. Její předpis musí schválit revizní lékař. Pumpa se většinou po společné rozvaze lékař a pacienta předepisuje až po určité době trvání diabetu, např. po 1 roce, kdy je evidentní, že může být pro pacienta přínosem.

Vy se ale vůbec nezmiňujete o tom, v jaké oblasti se pohybují vaše glykémie a hodnota glykovaného hemoglobinu. Pokud nejsou hodnoty vysoké, např. na lačno nad 10 j. a po jídle nad 15 mmol/l, také bych u osoby, která nehubne a má spíše nadváhu a má negativní autoprotilátky, také bych nejprve zkusil režimová opatření (dieta, pohyb), případně s přidáním léků jako metformin či pioglitazon. Pokud by toto nepostačovalo, objevily by se jasně pozitivní ketolátky v moči apod., tak postupně bych přidával inzulín, nejspíše ve více dávkách a časem znovu vyšetřil autoprotilátky a případně hladinu C-peptidu.

Navrhuji vám, byste se pomocí diety a případně inzulínové léčby snažil co nejlépe vyrovnat váš diabetes. Další průběh ukáže, zda se případně nejedná o postupně se rozvíjející diabetes 1. typu. Jednoznačná diagnostika ovšem neexistuje, ledaže by byly jasně pozitivní autoprotilátky. Existují také vzácné dědičné formy diabetu (tzv. MODY, jej jich asi 10 typů). Ty se vyznačují silnou dědičností s výskytem zpravidla ve 3 generacích v rodině. Jejich diagnostika je genetická – vyšetření je náročné a trvá často dlouho. Některé formy připomínají diabetes 2. typu (většina), některé spíše diabetu 1. typu.

Odpověď

Milá Gabrielo,

pro léčbu prediabetu je nejdůležitější úprava dietního a pohybového režimu. Lék metformin, který berete skutečně v malé dávce, může také pomoci, ale není zcela nutný. Zpravidla nepůsobí bolesti hlavy, lidé si někdy stěžují na jeho velikost a pocit tlaku v žaludku, ale spíš po vyšších dávkách. Efekt diety a pohybu se projevuje pomalu a důležité je zejména to, jaké budou glykémie za rok než příští týden. Myslím, že postup správný je. Můžete zkusit brát metformin ráno s jídlem.

Odpověď

Dobrý den,

naměřená hodnota 5,4 mmol/l tři hodiny po jídle není riziková. Naopak jde o hodnotu, která se pohybuje v normálním rozmezí.

Po jídle glykémie běžně stoupá, nejvyšších hodnot obvykle dosahuje asi za 1–2 hodiny a následně opět klesá. Za tři hodiny po jídle se proto může vracet blízko hodnot nalačno. Hodnota 5,4 mmol/l tedy sama o sobě nepůsobí podezřele ani nebezpečně.

Pro orientaci:

• nalačno bývá normální glykémie přibližně do 5,6 mmol/l,
• 2 hodiny po jídle obvykle do 7,8 mmol/l.

Pokud člověk neužívá inzulin nebo některé léky na cukrovku, které mohou vyvolat hypoglykémii, není důvod se této hodnoty obávat. Pro celkové posouzení metabolismu cukrů jsou důležitější opakovaná měření nalačno, případně glykovaný hemoglobin (HbA1c).

Poznámka redakce: omlouváme se za opožděnou odpověď