Obecné

Odpověď

Milá Lucie, pro lékaře je naprosto nemožné jakkoliv experimentovat s pacienty, pokud se nejedná s vědecky a eticky schválené projekty. Není to možné, ani pokud by to bylo jejich vyslovené přání. Odběr tkáně pankreatu je invazivní a do určité míry riskantní zákrok, který by případně mohl mít i závažné komplikace. A to vše pro zcela nezaručený postup, který by se mohl zkoušet ve vzdálené budoucnosti. Tolik tedy obecně.

To, že jednou případně bude možné odebrat pacientovy vlastní inzulín produkující buňky a následně je v laboratoři namnožit, je zatím jenom teorie. Teorií je také, že je bude možné namnožit v dostatečném množství, že skutečně budou náležitě fungovat a že nebudou v těle příjemce znovu odhojeny. Je to ovšem možné, experimentální studie, které jsou v začátcích, se zdají slibné. Pro ověření bude však nutné vynaložit velké úsilí. Stejně tak je ale možné, že se podaří najít jiné způsoby, jak chybějící buňky nahradit. Není proto nijak oprávněné provádět invazivní zákrok u dítěte jen proto, že existuje do budoucna určitá možnost.

Není také známo, jaké množství tkáně by se mělo odebrat a jak by se z ní měly potřebné buňky izolovat. Pro skladování by bylo nutné je pak zmrazit, před použitím zase rozmrazit. Co s nimi tyto procesy udělají? Není známo.

První zásadou lékaře je „především neškodit“. Jestliže tedy nevíme, a v tomto případě opravdu nevíme, jen se rýsuje jakási velmi lákavá možnost, nesmíme nic takového provádět. Kdybychom měli jednat podle každé možnosti, která se do budoucna nabízí, nechtěl bych opravdu být v kůži toho dítěte. A toho lékaře, který by to prováděl, také ne. Šel by rovnou do kriminálu.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Vážený pane Ladislave, některé odpovědi na vaše otázky můžete najít na našich stránkách. Konkrétně např. v článku o onemocnění ledvin (diabetická nefropatie), obecně v článku o cukrovce 1. typu, dále v článku o ukazatelích vyrovnání diabetu (což částečně odpovídá na vaši otázku ohledně dalšího rozvoje komplikací diabetu).

Nejprve se ptáte na šanci pacienta s diabetem 1. typu dožít se průměrného věku, který se udává pro celou populaci osob (z nichž převážná většina diabetes nemá). Diabetes je onemocnění. I když se o jeho průběh staráme co nejlépe, dosáhnout normálního metabolického vyrovnání tak, jak je tomu u zdravých osob, se nám nepodaří. Každá porucha, která trvá dlouho, má na tělo určité negativní účinky. Nemůžeme tedy rozhodně očekávat, že by dokonce mohla být nějak prospěšná. I když existují výjimky. Tak např. tzv. srpkovitá anémie (chudokrevnost) je onemocnění, které postihuje převážně červené krvinky, které nejsou plně funkční a snáze se poškozují. Na druhé straně, toto dědičné onemocnění je rozšířené převážně v Africe, a to z jednoho prostého důvodu: Nosiči tohoto onemocnění mají větší odolnost vůči malárii a tudíž také, pokud malárii dostanou, lépe přežívají.

Nic takového ale bohužel není o cukrovce známo. Bylo ale zjištěno, že čím lépe je diabetes dlouhodobě vyrovnaný, tím méně se rozvíjejí pozdní komplikace diabetu, a také tím lepší je dlouhodobé přežívání pacientů. Statistické údaje jsou souhrnné, a tak pochopitelně zahrnují i různé výjimky a náhody. Jistě si dovedete představit, že například někdo, kdo je nyní zcela zdráv a cukrovku nemá, může v budoucnu onemocnět nějakou chorobou a zemřít dříve, než třeba jeho stejně starý sourozenec, který má dlouhodobě diabetes. Navíc data, která porovnávají přežívání diabetiků, musejí být dlouhodobá. Statistické výsledky známé dnes se tedy týkají osob, které onemocněly diabetem alespoň před 20 lety, ale většinou mnohem dříve. Od té doby se péče o diabetiky výrazně zlepšila a objevilo se rovněž mnoho nových technických pomocníků, které život s diabetem usnadňují a pomáhají dosahovat lepších výsledků.

Dostupná data ukazují, že přežívání pacientů s diabetem 1. typu je asi o 20% kratší, než je průměr v celé populaci. Pochopitelně ale záleží na tom, v jakém věku se diabetes objeví. Tak třeba průměrný věk, kterého se muži dožívají v Praze, je nyní asi 74 let, u žen je to 79 let. Diabetes v průměru zkrátí život asi o 20 %, ale s přibývajícím věkem, kdy je diabetes zjištěn, se rozdíl snižuje. Tak např. onemocní-li 20letý muž diabetem, zbývá mu pro dosažení 74 let ještě 54 roků. No a u diabetika je šance o něco menší, asi o 20%. Tedy je-li 20letému muži zjištěn diabetes 1. typu, má šanci se dožít v průměru asi 63 let. Útěchou ale může být, že data vycházejí ze starých nálezů a od té doby jistě nastal pokrok. A pokud pacient tohoto pokroku využije, budou jeho šance jistě lepší.

Další vaše otázka se týká léku na komplikace diabetu. Zde mohu pouze odpovědět, že pokud se pacient bude velmi pečlivě starat o svůj diabetes a bude dosahovat doporučených hodnot glykovaného hemoglobinu, další vývoj komplikací se může výrazně zpomalit nebo dokonce zastavit. Obecný lék na komplikace ale neexistuje. Mikroalbuminurie se ještě může při dobrém vyrovnání i normalizovat. V pozdějších stádiích však komplikace sice pomalu, ale přece jenom pokračují.

Článek o transplantačních metodách léčby diabetu teprve připravujeme. V současné době se ale transplantace provádějí jen ve výjimečných případech a hlavním důvodem pro ně zatím není ještě předcházet vzniku diabetických komplikací nebo dokonce usilovat o jejich ústup. Nejčastějším důvodem je kombinovaná transplantace pankreatu spolu s ledvinou, kdy už jsou závažné komplikace velmi pokročilé. Samotný pankreas nebo Langerhansovy ostrůvky se transplantují vzácně a to nejčastěji u osob, které trpí jinak obtížně zvládnutelnými nerozpoznávanými hypoglykemickými stavy při inzulínové léčbě. Zkušenosti ukazují, že pokud normální hodnoty glykémie po transplantaci trvají dlouhodobě, tedy alespoň 3 roky a více, může docházet u určitému ústupu projevů retinopatie, polyneuropatie a nefropatie. Pokročilé stavy se tím však již nemohou zvrátit.

Průlom v transplantační léčbě diabetu, který by dovolil její použití již preventivně, není zatím na blízkém obzoru. Já ale věřím, že některé metody se začnou testovat v průběhu několika let, tedy řekněme 5 let. Půjde ale určitě o první testy u malých skupin pacientů. Určitě se ale budou dále rozvíjet technické metody pro léčbu diabetu. Ty jsou do značné míry dostupné již nyní a pacienti by jich měli využívat.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Pro krátkodobé jednorázové nasazení CGM podmínky jistě splňujete. Je vhodné jej využít právě u pacientů s kolísáním glykémie nebo hypoglykémiemi.

Může se ale jednat o zaslepenou verzi, která však při správném zaznamenávání událostí (aktivity, stravy, inzulinu…) pomůže s vysledováním návaznosti na jednotlivé akce. Jeden senzor vydrží kolem 6-8 dnů. Stran nasazení krátkodobé CGM je vhodné se dohodnout s Vaším ošetřujícím diabetologem.

Pro předepsání dlouhodobé real time monitorace platí u dětí stejné podmínky jako u dospělých. U dětí do 18 let ale pojišťovna hradí větší podíl z celkových nákladů.

Podmínky předepsání

1. Systém CGM je předepisován dětským pacientům s diabetes mellitus 1. typu
2. kteří mají:

1. Časté hypoglykémie (> 5% času stráveného v hypoglykemickém rozmezí - zjištěno předchozí krátkodobou monitorací)
2. Syndrom porušeného vnímání hypoglykémie
3. Labilní diabetes (kolísání glykémií)
4. Závažné hypoglykémie (2 a více závažné hypoglykémie v průběhu posledních 12 měsíců)

Současně před prvním nasazením musí být prokazatelná dobrá spolupráce pacienta nebo rodiny a předchozí dokumentované měření glykémie alespoň 4x denně nejméně 4 týdny.

Indikace labilní diabetes a/nebo časté hypoglykémie musí být doloženy daty z předchozí krátkodobé kontinuální monitorace nebo stažením dat z glukometru.

Pojišťovna hradí u dětí:

• Senzory na 256 dní v roce - u dětí mezi 7-18 lety věku 100% nákladů dostupné ekonomicky nejméně náročné varianty (pokud zvolíte variantu dražší rozdíl cen musíte uhradit sám/sama) na 144 dní. Zbývajících 112 dní (u dětí nad 7 let věku) je úhrada 75% ekonomicky nejméně náročné varianty

• Výjimku v tomto případě tvoří pacienti se závažným syndromem nerozpoznané hypoglykémie (hypoglykémi doprovázené komaty 2 a vícekrát ročně), kdy monitorace vedla u pacienta k poklesu počtu hypoglykemických komat. V tomto případě je možné poslat žádost k reviznímu lékaři a při schválení je pojišťovna ochotna uhradit 75% nákladů ale na 365 dní v roce.

• Vysílač pro CGM -  hradí 100% ekonomicky nejméně náročné varianty
• Přijímač pro CGM - schvalován maximálně 1x za rok - 100% ekonomicky nejméně náročné varianty

Pokud u Vašeho syna dochází k opakovaným hypoglykémiím dopoledne ve škole a při aktivitě je vhodné konzultovat Vašeho diabetologa a dohodnout se kromě CGM na případné úpravě ranní dávky inzulinu, zařazení svačin… Dle podrobnějších informací by Vám měl být schopen Váš diabetolog poradit. V souvislosti se sportem je vhodné dodržovat několik kroků.

(odpovídá MUDr. Pavlína Krollová z diabetologické stanice a ambulance Interní kliniky Fakultní nemocnice v Motole)

Odpověď

Milý Marku, na vaši otázku odpovídám čistě prakticky. Oficiální doporučení, jak skladovat inzulín, jsou uvedena na příbalovém letáku a zpravidla obsahují instrukci, že inzulín se má skladovat v lednici při teplotě 2 - 8 °C. Za těchto okolností výrobce ručí za uchování kvality po celou dobu do data exspirace, které je uvedeno na každém balení.

Prakticky ale platí, že ampule s inzulínem, respektive cartridge do inzulínového pera, vydrží při pokojové teplotě od otevření do spotřebování, což by nemělo být déle než asi 10 dnů. Pod pokojovou teplotou se rozumí teplota maximálně do 25 °C. Zároveň inzulín nesmí zmrznout. Nemá být také na přímém světle, zejména ne na přímém slunci.

Prakticky je ověřeno, že inzulín zůstává stabilní při použití v inzulínové pumpě, která se nosí přímo na těle, kde může teplota dosahovat odhadem až 30 °C a náplň v ní zůstává až 3 dny.

Při pobytu v zimě na horách mohou být inzulínové pero nebo pumpa uloženy v kapse spodního oblečení. Pokud mrzne, rozhodně musejí být pod bundou, kde teplota s jistotou neklesá pod 2 °C, a to ani na chvilku. Používáte-li inzulínovou pumpu, kanyla rovněž musí být po celou dobu ukryta pod vrstvou obleku. Mít inzulín v ruksaku není dostatečně bezpečné.

V létě inzulín nesmí být nikdy na přímém slunci a teplota by rovněž neměla přesáhnout 25 °C, i když krátký okamžik s teplotou okolo 30 °C ve stínu by rovněž neměl vadit. Inzulín rovněž není možné ponechávat v rozpáleném autě, vždy je lepší jej nosit s sebou, abyste měl jistotu, že nebyl vystaven vysoké teplotě. Krátkodobě na několik hodin je možné jej zabalit do termo tašky, dokonce se takové na krátkodobé uchovávání inzulínu prodávají. Je dobré ji pak v autě ještě zakrýt zavazadly. Rozhodně ale takto nedoporučuji skladovat zásobní inzulín. Ten by měl být vždy někde v lednici a s sebou na výlet byste měl brát vždy jen aktuálně používaná pera, případně náhradní ampuli. Za letních veder doporučuji používat malé termo pouzdro. No, na pláži je to vždycky problém. Každé pouzdro budí pozornost nenechavců, a tak jej ještě spíš než peníze nesmíte nechat ani chvíli bez dozoru.

Asi nemusím připomínat, že za každých okolností s sebou musíte nosit také nějaký cukr. Tomu ale mráz ani vedro nevadí.

Odpověď

Milý tazateli, nemohu přesněji odpovědět na vaši otázku, protože zdravotní stav vašeho bratrance není dostatečně popsán. Příčin poruchy zraku a funkce ledvin může být více. Jestliže ale u někoho v 17 letech je příčinou těchto poruch skutečně diabetes, neznamená to nic dobrého. Poruchy mohou být různě závažné, ale už i to, že jsou přítomny, není příznivé.

Pozdě na nějakou léčbu, která onemocnění alespoň zpomalí, pravděpodobně není. Nejdůležitější ovšem je, aby se pacient začal skutečně kvalitně léčit. Diabetes by měl být výborně vyrovnán a tomu by měl pacient podřídit svoje úsilí. Především si musí kvalitně kontrolovat glykémie, nejlépe s pomocí kontinuálního senzoru. Podle výsledků musí udržovat správnou dietu a inzulínovou léčbu. Dále by měl mít v normálních mezích krevní tlak a hladinu krevních tuků.

O nějakých dalších možnostech je možné uvažovat teprve tehdy, až se diabetes stabilizuje a ověří motivace pacienta. Pro výjimečné případy připadá v úvahu např. transplantace pankreatu, ale ta se provádí zpravidla s transplantací ledviny, pokud by pacientovy ledviny skutečně selhávaly.  Zvrátit rozvoj rozvinutých komplikací ale ani transplantace nedokáže. Navíc vyžaduje operaci a trvalou imunosupresivní léčbu. V dobrém případě by např. transplantace pankreatu mohla zpomalit rozvoj onemocnění očí, případně v dlouhodobém průběhu je i mírně zlepšit. Nezbytné je ale individuální posouzení a samozřejmě je nutná snaha a vůle pacienta.

Odpověď

Milý Michale, jak se mi stává často v tété rubrice, nemohu s dostatečnou přesností odpovědět na otázku, ke které neznáme dostatek podrobností.

Diabetes - to je onemocnění charakterizované zvýšenými hodnotami glykémie. Glykémie u diabetu 2. typu stoupá, když buňky tvořící v těle inzulín nestačí vyrábět inzulínu dostatečné množství potřebné k tomu, aby se cukr v těle správně využil a ukládal do zásobních látek.  Příčinou je většinou snížená citlivost tělesných tkání vůči působení inzulínu, ktetého je třeba zvýšené množství. V určitém okamžiku pak tělo už nestačí vyrábět více inzulínu a nemoc se projeví. Příznaky nemoci pak mohou souviset s oběma poruchami - malou účinností inzulínu a nedostatečnou tvorbou inzulínu.

a) Porucha citlivosti tkání vůči působení inzulínu může být způsobena nebo zhoršena řadou onemocnění. Je tomu tak např. při zhoršující se obezitě, malé tělesné pohyblibosti, ale také pří infekcích, onemocnění pohybového aparátu, při nádorových nemocech a při používání některých léků. Vyvolávající porucha tedy sama o sobě může být provázena příznaky jako jsou únava, slabost, mdloby, bolesti a podobně.

b) Samotné vysoké hodnoty glykémie a metabolická porucha s tím související může být provázena slabostí, zvýšeným močením, ztrátou tekutin a minerálů a tím vyvolanou slabostí. Jestliže to trvá déle, mohou vznikat komplikace diabetu, jako je třeba postižení nervové soustavy. Diabetická neruopatie má mnoho projevů a patří mezi ně příznaky, které uvádíte.

Jako odpověď na vaši otázku mě napadají 2 vysvětlení:

1. Diabetes u vás mohl již v minulosti probíhat déle, aniž byste to vy nebo lékaři rozpoznali. To mohlo vést k celé řadě poruch. Na jejich úpravu je potřebný určitý čas, ale váš diabetes musí být správně léčen, aby se glykémie pohybovaly co nejblíže normálním hodnotám. Kromě úpravy životního režimu jsou k tomu často potřebné různé tablety a někdy i inzulín.

2. Váš nově vzniklý diabetes může být součástí ještě jiné poruchy, nějakého jiného onemocnění. To může být hlavní příčinou vašich současných obtíží.
 

Navrhuji vám tedy, abyste se začal zajímat o úroveň vyrovnání vašeho diabetu. Je potřeba, abyste si sám měřil pravidelně glykémie a abyste znal hodnoty svého glykovaného hemoglobinu. Pokud by hodnoty nebyly vyhovující, měl byste usilovat o zlepšení celkové léčby.

Dalším návrhem je, abyste podstoupil celkové vyšetření, které by kromě zjištění úrovně léčby diabetu měla zahrnovat vyloučení ischemické choroby srdeční a nějaké přidružené choroby. Měla byste podstoupit oční vyšetření a neurologické vyšetření.

Pokud jste se ještě v nedávné době cítil celkem dobře, předpokládám, že správná léčba diabetu povede k postupnému zlepšení. Musíte se ale na tom aktivně podílet, snažit se dodržovat dietu, měřit si glykémie a postupně také zvyšovat svoji tělesnou kondici.

Odpověď

Milá paní Aleno, u některých osob s diabetem 1. typu je dobré vyrovnání obtížné. Ve vašem případě jste asi velmi dobře citlivá vůči inzulínu a navíc asi máte poruchu kontraregulačních reakcí, ke kterým dochází, když glykémie klesá pod normální hodnoty při inzulínové léčbě. Uplatňují se zejména 2 hormony. Glukagon se stejně jako inzulín produkuje v Langerhansových ostrůvcích. Protože v nich ale chybí beta-buňky, kde se má tvořit inzulín, nemají správného protihráče, a tak odpověď glukagonu na hypoglykémii bývá u diabetiků 1. typu slabší než u zdravých osob.

Zůstává tedy ve hře druhý důležitý hormon, a tím je adrenalin. Tvoří se ve dřeni nadledvin.

Adrenalin nejen že zvyšuje hladinu glykémie, ale vyvolává také varovné příznaky, které diabetika upozorní na hrozící hypoglykémii. Tyto příznaky zahrnují třes, pocení nervozitu, bušení srdce a pocit hladu. Pokud pacient včas rozpozná tyto příznaky, vezme si něco k jídlu a tím těžší hypoglykémii zabrání.

Vy si diabetes pravděpodobně kontrolujete pečlivě. Měla byste si měřit glykémie často, klidně i 5x až 9x denně. Podle toho si budete volit správné dávky inzulínu a jídla.  Inzulín Toujeo působí dlouhodobě, po celý den. Pokud by se hypoglykémie objevovaly i na lačno přes den, mohla byste jeho dávky trochu snížit. Naopak, pokud máte hypoglykémie spíše po rychle působícím inzulínu, mohla byste jemně ubrat jejich dávky.

Ze všeho nejvíc bych vám ale doporučoval používat některý s kontinuálních senzorů koncentrace glukózy, které jsou dnes k dispozici. Pro jejich předepsání musí být splněna některá zdravotní kritéria. Nejdůležitějším kritériem jsou právě závažné opakované hypoglykémie, a to navzdory tomu, že pacient je řádně edukován.

Senzor glukózy se jemně zapichuje do podkoží, kde je upevněn a spojen s vysílačem. Vysílač hlásí hodnoty buď do „chytrého“ bobilního telefonu, na samostatný monitor nebo do inzulínové pumpy, když ji pacient používá. Naměřené hodnoty se ukazují na displeji, takže vidíte, zda dochází k rychlé změně nahoru či dolů. Můžete také svůj monitor, telefon či pumpu naprogramovat tak, aby vám včas hlásil hrozící hypoglykémii v podobě zvukového alarmu.

Nyní je k dispozici i další typ senzoru, který se velmi pohodlně nosí na těle. Žádné hlášení nevydává, ale kdykoliv k němu přiblížíte čtečku, ukáže vám současnou hodnotu a zobrazí i hodnoty předchozí.

Senzory jsou pochopitelně určené pro pacienty, kteří s nimi budou chtít a umět spolupracovat. Je potřeba se to nacvičit. Nevýhodou senzorů je jejich cena. Ta činí na 14 dnů asi 1500 Kč. Pokud ale budete splňovat zdravotní kritéria, pojišťovna vám může uhradit 75 % nákladů, takže si je pak většina pacientů může dovolit.

Zavedení senzorů do léčby diabetu představuje velký pokrok. Domnívám se, že většina pacientů, kteří potřebují inzulín, by je měla používat a to i v případě, že nesplňují kritéria pro 75 % úhradu. Ochraňují zdraví bezprostředně i z dlouhodobého pohledu.

O možnostech senzorů byste se měla dozvědět více od vašeho diabetologa. Pokud by to uznal za vhodné a nemohl by vám sám informaci poskytnou, měl by vás odkázat na příslušné diabetologické centrum ve vašem okolí.

Odpověď

Milá Danielo, únava může mít velmi mnoho příčin a špatně vyrovnaný diabetes je pouze jednou z nich. Vy udáváte hodnotu "dlouhodobého cukru" 6,2 a to je pro mne zavádějící. Může jít o hodnotu glykémie, pak by jednotky k tomuto číslu byly mmol/l. Glykémie 6,2 mmol/l není zas tak vysoko nad normou a velice pravděpodobně by nebyla v souvislosti s velkou únavou. Jde ale jen o jednu jedinou hodnotu.

Máte-li na mysli skutečně glykovaný hemoglobin, kterému někteří pacienti říkají zjednodušeně "dlouhý cukr", tak u něho se nyní používají jednotky mmol/mol. Normální hodnota je asi do 40 mmol/mol, hodnota 6,2 není možná. Může se ale jednat o jednotky, které se již více jak rok u nás nepoužívají (%). Tomu by odpovídala hodnota 62 mmol/mol. To už je hodnota docela zvýšená, ale také nikoliv natolik, aby při tom musel být člověk nápadně unavený.

Považuji ve vašem případě tedy za nezbytné, abyste navštívila svého obvodního lékaře a vylíčila mu svoje obtíže a případně všechny další souvislosti. Únava může být způsobena chudokrevností, hormonálními poruchami kolem přechodu, poruchou funkce ledvin, jater či srdce.

Pokud se nic nápadného nezjistí a hodnota vašeho "dlouhého cukru" bude skutečně 62 mmol/mol, pokuste se dosáhnout ve spolupráci s vaším diabetologem zlepšení. Pokud jste štíhlá, může být nutné zahájit léčbu inzulínem, pokud máte nadváhu, bude vhodné zlepšit léčbu diabetu přidáním dalších léků.

V každém případě vyšetření neodkládejte. Jste mladá a měla byste být ještě výkonná a cítit se dobře.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá paní Boženo, transplantace pankreatu nebo i transplantace izolovaných Langerhansových ostrůvků může nahradit přirozenou sekreci inzulínu, takže většina pacientů si po tomto výkonu nemusí již píchat inzulín. V případě izolovaných Langerhansových ostrůvků vede transplantace k odstranění tzv. syndromu porušeného vnímání hypoglykémie, který se u některých pacientů s dlouho trvajícím diabetem vyskytuje. Pacienti si pak ještě ale musejí podávat alespoň malé dávky inzulínu.

Hlavním důvodem k transplantaci rozhodně není touha zbavit se injekcí inzulínu. Léčba vyžaduje nejen operační zákrok, ale také trvalou imunosupresívní léčbu, která může mít své nežádoucí účinky. Vždy je nutné posoudit, zda riziko operace a imunosupresivní léčby bude vynahrazeno přínosem transplantace. Kromě toho v současné době se rozhodně nemůže používat v širším měřítku pro mnoho pacientů. Ke každé transplantaci je nutné získat vhodný orgán – pankreas – od zemřelého dárce. Těch je samozřejmě nedostatek, a dokud nebudou k dispozici vhodné buněčné linie, které budou produkovat inzulín, nebude možné kritéria transplantační léčby příliš rozšířit.

Nejčastěji se provádí kombinovaná transplantace pankreatu spolu s ledvinou. Dělá se to u pacientů s diabetem, u kterých se rozvine konečné selhání ledvin. Mnohem méně často je důvodem samotný diabetes. Nejčastější indikací je právě již zmíněný syndrom porušeného vnímání hypoglykémie. Postižené osoby mají opakované těžké hypoglykémie, kterým nedokáží předcházet ani s maximální snahou a použitím technologických prostředků.

Poznámka redakce:
Podrobnosti pro pacienty o možnostech transplantační léčby diabetu byste mohla nalézt také v publikaci Transplantační léčba diabetu (autor F. Saudek, 2. vydání, nakladatelství Maxdof, Praha

Odpověď

Dobrý den, děkujeme za Váš dotaz. V Praze máme tři měřící centra - Lékárna U sv. Ignáce (Ječná 550/1, Praha 2, 224 919 576), SENZA medical s.r.o. (Opletalova 27, Praha 1, 777 724 160) a naší kancelář - SHAPER s.r.o. (Velflíkova 1428/4, Praha 6, 606 088 857 ). Doporučuji zavolat si do vybraného měřícího centra a objednat si termín měření. Seznam všech našich měřících center naleznete na webu www.diabota.cz v sekci Jak nakoupit – měřící střediska. Děkujeme, Váš SHAPER

Děkuji a přeji Vám hezký den,

Hana Benešová
projektová manažerka SHAPER s.r.o.