Obecné

Odpověď

Milá San, vlohy pro svznik diabetu 1. typu jsou dědičné, ale míra dědičnosti je poměrně malá. Většina případů se vyskytne v rodině, kde zatím nikdo diabetes neměl. Podle statistiky se udává riziko pro dítě, že onemocní diabetem asi 6 %, pokud se diabetes vyskytuje u otce. Je to skutečně ale jenom statistika. Skutečná příčina onemocnění není dosud známa a asi není ve všech případech stejná. Upřesnit riziko by se dalo, pokud by se u dítěte a případně i otce vyšetřily některé genetické znaky, o kterých je známo, že skutečně riziko zvyšují. Jsou dokonce známy i genetické znaky, které riziko dokonce snižují. Otázka je ale, zda by to pro vás mělo cenu. Mohlo by vás to jen více postrašit nebo možná i uklidnit, ale záruku by to žádnou nedávalo. Provádí se to nyní zejména v rámci výzkumu dědičnosti.

Diabetes prvního typu se někdy rozvíjí rychle, jindy pomalu. Zatím ale nejsou známy žádné postupy, které by rozvoj onemocnění dokázaly zastavit. Časná diagnóza ještě před rozvojem výrazné hyperglykémie je teoreticky možná, ale smysl má zejména jen pro výzkumné účely v rámci klinických studií. Je možné provést zátěžový test, je možné sledovat výskyt autoprotilátek apod. Pro samotného pacienta to ale zatím žádný smysl nemá. Kdyby se diabetes náhodou skutečně někdy rozvinul, jistě byste to poznali podle hubnutí, častého močení, žízně apod. Pak byste hned změřili cukru a nemoc byste poznali.

Občasným měřením se skutečně jen nervujete. Glukometr nedává úplně přesné hodnoty, hodnoty mohou navíc u díděte dost kolísat, takže někdy skutečně v průběhu horečnatého onemocnění můžete třeba zachytit hodnoty dost nad normou, jindy zase nízké. Většinou to vůbec nic neznamená, ale vás to vyděsí.

Já vám doporučuju, abyste to prostě pustila z hlavy. Kdyby se někdy objevily podezřelé příznaky, tak klidně glykémii změřte. Ale pravidelně to nedělejte, nenervujte sebe, dítě ani otce. Ničemu tím nepomůžete.

Odpověď

Milý Tomáši, přiznám se, že i já se vždy musím znovu podívat na pravidla hodnocení glukózové tolerance, ačkoliv jsem je sám dodával pro tyto internetové stránky. Jsou to jenom čísla. Mnohem výstižnější by bylo vás vidět, znát váš věk, tělesnou hmotnost, vědět, zda užíváte nějaké léky a podobně.

Máte-li na lačno ráno glykémii 5,3 mmol/l (tedy opakovaně), zřejmě nemáte diabetes a nemusíte mít ani to, čemu se říká porušená glukózová tolerance. 5,3 je zcela v normě.

Mandarinkový test se dosud v diagnostice poruch metabolismu glukózy nepoužívá. Usuzuji ale, že mandarinky bývají spíše menší a nepříliš sladké, a vy jste tedy snědl(a) asi 20 g sacharidů. Za 2 hodiny nemáte sice hladinu krevního cukru v normě, ale hodnota 6,8 mmol/l po jídle nespadá rovněž do žádné kategorie, která by přímo svědčila pro diabetes či porušenou glukózovou toleranci.

Kdybyste byl hodně zvědavý, mohl byste podstoupit tzv. glukózový toleranční test. Pokud by hodnota za 2 hodiny po požití 75 g cukru v čaji byla do 7,8 mmol/l, mohli bychom úplně vyloučit u poruchu glukózové tolerance. Hodnota nad 11,1 by již svědčila pro diabetes. Já ale myslím, že je to celkem zbytečné. Je možné, že určitý náběh na diabetes můžete mít, a tak bude určitě dobře, když si budete udržovat přiměřenou tělesnou hmotnost a čas od času si necháte glykémii zkontrolovat, pokud možno za standardních podmínek. Tedy např. ráno po celonočním hladovění, případně za 2 hod. po jídle.

Pamatujte také, že hodnoty naměřené na osobním glukometru nemusejí být úplně přesné. Jsou určeny pro pacienty pro dlouhodobé sledování, kdy odchylka plus minus 1 mmol/l nemusí hrát roli. Pro rozhodnutí, zda má někdo glykémii zcela normální nebo již lehce zvýšenou, to při jednorázovém vyšetření nemusí stačit.

Odpověď

Vážená paní, starostlivá maminko,

v současné době není žádný ověřený postup, jak zastavit či zvrátit rozvoj diabetu 1. typu. Co se určitě vyplatí, je od samého počátku dodržovat správnou dietu a včas používat inzulín tak, aby se glykémie držely co nejblíže normálních hodnot. Když se to člověk totiž jednou naučí bez zbytečných kompromisů, většinou se mu to snáze udržuje i později, kdy už inzulín opravdu chybí a je to mnohem obtížnější. Je tedy potřeba si pravidelně měřit glykémie, hodnoty zaznamenávat a postupně se seznamovat s technologickými pomůckami, které jsou dnes již k dispozici a život s diabetem zlepšují a usnadňují. Navíc, když se diabetes od samého začátku dobře léčí, beta-buňky se méně zatěžují a mohou déle odolávat. Někdy se dokonce dostaví i tzv. remise – tedy dočasné zlepšení, kdy je možné i jednou už nasazený inzulín na nějakou dobu vysadit.

Protože se jedná o autoimunitní proces, který je namířen proti beta-buňkám pankreatu, kde se tvoří inzulín, zkoušelo se a stále se zkouší mnoho léků a postupů, jak zánik beta-buněk zpomalit či zastavit. Řada postupů ale nefunguje, řada je sice účinná, ale má vedlejší nežádoucí účinky, které z dlouhodobého hlediska jsou závažnější, než samotný diabetes.

V řadě světových center a často i na našich pediatrických pracovištích probíhají multicentrické mezinárodní klinické studie, které nové postupy testují. Pacient, respektive rodiče, si mohou zvolit, zda po podrobném seznámení se chtějí určité studie účastnit. V těchto studiích se ale jedná o nezaručené postupy, ostatně proto se testují. Zpravidla je jimi léčena jen část zařazených pacientů, ostatní "účinný" lék nedostávají, ale nevědí o tom. Samozřejmě, než do studie vstoupí, musejí souhlasit s tím, že nebudou vědět, zda studovanou látku skutečně budou dostávat či nikoliv. Je to naprosto nutné, aby výsledky studie bylo možné objektivně vyhodnotit. Ostatně, není dopředu známo, zda užívat novou látku bude přínosné či nikoliv.

Účast ve studii pomůže zejména dalším pacientům, kteří by v budoucnu tímto postupem mohli být eventuálně léčeni, nebo alespoň přinese nové poznatky, které pomohou při vývoji nových látek.

Děti se zpravidla s novou diagnózou diabetu smíří rychleji než jejich rodiče. Takový život prostě je a vzdor nepomůže. I vy po několika měsících poznáte, že život půjde dál, dítěti se povede dobře a bude mít naději, že v budoucnu se nějaká kvalitní léčba jiná než inzulín najde. Já tomu velmi věřím, že se v dohledné době nějaká nová a bezpečná metoda léčby najde. Zatím ji ale ještě nemáme. Zato se velmi slibně rozvíjí různé technologie pro kontinuální a co nejpřesnější dávkování inzulinu s kontinuální monitorací koncentrace glukózy v krvi, tzv CGMS systémy. Je možné, že v dohledné budoucnosti nahradí injekce inzulínu automatické zařízení, které bude inzulín dávkovat podle průběžně měřených hodnot automaticky. Zatím to ještě úplně nejde, ale nakročeno je nadějně.

Odpověď

Milý Mildo, ve vašem líčení musí být nějaké nepřesnost, ale i tak se pokusím vám odpovědět. Diabetes mellitus 1. typu je dost jasné onemocnění. Jak byste se mohl dočíst na našich stránkách, je způsobeno tím, že postupně různou rychlostí zanikají tzv. beta-buňky ve slinivce břišní, které tvoří životně důležitý hormon inzulín. Jejich zánik může trvat léta, ale někdy také se onemocnění projeví velmi rychle, a pokud by nebylo hned správně léčené inzulínem, člověk by zemřel. Ve většině případů zanikne produkce inzulínu nakonec zcela, nebo téměř zcela, takže pacienti potřebují celoživotně inzulín, který se musí dávkovat velmi pečlivě podle hodnot glykémie, které si pacient sám naměří.

Příčinou diabetu 1. typu je skoro ve všech případech autoimunitní destrukce, kdy vlastní imunitní systém reaguje proti beta-buňkám. To se dá často ověřit stanovením některých autoprotilátek. Dále existuje poměrně malá skupina pacientů, u nichž se autoimunitní proces nepodaří prokázat a zánik beta buněk může být způsoben jinou příčinou, kterou nezachytíme.

Aby se ve vašem případě skutečně jednalo o diabetes 1. typu, muselo by se jednat o velmi časné stádium, kdy už dochází k zániku beta-buněk, ale zbývající beta-buňky zatím stačí k tomu, abyste měl po většinu dne normální glykémie. K potvrzení diabetu 1. typu by bylo vhodné vyšetření autoprotilátek (anti-GAD, IAA, anti-ZnT8, anti-inzulínové protilátky). Pokud by vše skutečně svědčilo pro diabetes 1. typu, bylo by vaše chování skutečnou chybou, protože byste nezodpovědně zatěžoval přežívající beta-buňky a urychloval jejich zánik. Po 8 plzeňských dvanáctkách (aspoň 160 g sacharidů) byste měl glykémii určitě vysokou.  A při diabetu 1. typu „je každá beta-buňka dobrá“, protože umožňuje lepší vyrovnání diabetu při léčbě inzulínem.

Pokud se u mladšího člověka, většinou štíhlého, najde náhodně vyšší glykémie a zjistí se pozitivita protilátek, případně má-li navíc diabetes 1. typu v rodině, je to apel k tomu, aby začal hned pečlivě dodržovat dietu a usiloval o to, aby zánik beta buněk probíhal co nejpomaleji.

To ale vaše paní doktorka jistě ví, a tak by vám určitě neříkala, že se jedná o neobvyklý případ.

Takže mne napadá, že možná máte jiný typ diabetu. Mohlo by se např. jednat o nějakou silně dědičnou formou označovanou jako MODY. Např. tzv. MODY 2 (glukokinázový typ) se projevuje tím, že postižené osoby mají trvale lehce zvýšenou glykémii, která zpravidla nestoupá na vyšší hodnoty než 8 až 10 mmol/l. Beta-buňky zůstávají zachovány, ale reagují teprve na vyšší hodnoty glykémie. Silně dědičných forem diabetu, způsobených defektem jediného genu, je dnes známo asi 13 a jejich závažnost je různá. Přesná diagnostika je náročná, protože vyžaduje podrobné molekulárně-genetické vyšetření. Porucha se zpravidla najde i u dalších členů rodiny. Podezření na některou s těchto silně dědičných forem vznikne, jestliže se diabetes vyskytuje třeba hned ve 3 generacích rodiny (např. prarodiče, rodiče, syn) a alespoň u někoho z nich již v mladém věku. V tom případě by slova vaší paní doktorky, že se jedná o „neobvyklý typ diabetu“ byla pravdivá. Nešlo by ale o diabetes 1. typu.

Ještě k vašemu dotazu ohledně alkoholu: alkohol ve vyšší dávce může blokovat uvolňování krevního cukru ze zásob v játrech a může tedy ve vyšší dávce glykémii snižovat či dokonce způsobit hypoglykémii. S pivem je to ale málo pravděpodobné, protože to samo o sobě obsahuje spoustu cukru. U osob s diabetem léčeným inzulínem či léky, které zvyšují sekreci inzulínu, může alkohol přispět ke vzniku hypoglykémie.

Takže na závěr: Máte-li skutečně velmi časné klinické stádium diabetu 1. typu, važte si každé trošky inzulínu, které vaše tělo samo vytváří. Nedrážděte je zbytečnými excesy. Naučte se již nyní držet dietu a sledovat glykémie. Jakmile se jednou začne špatně, jen těžko se podaří vás „převychovat“. Svědomitost se vyplatí sice až po dlouhých letech, ale věřte mi, že se vyplatí. Pak se říká „pozdě bycha honit“.

Odpověď

Dobrý den, neuropatie může mít celou řadu příčin - od onemocnění páteře přes boreliózu, jaterní onemocnění atd. Pokud máte cukr nalačno 5,8mmol/l, je důležité si ověřit, jaké hodnoty glykémie máte po jídle a jaká je hodnota glykovaného hemoglobinu, tj. "dlouhodobého"cukru , který ukáže hodnoty glykémie za 3 měsíce.

Odpověď

Milý Gustave, diabetes se dá potvrdit různými způsoby. Podrobně o tom píšeme na našich stránkách v rubrice Diagnostika.

V nejasných případech je standardním způsobem, jak diabetes porvrdit či vyloučit, tzv. orální glukózový toleranční test. Provádí se tak, že po celonočním lačnění se dostavíte do ordinace. Sestra vám odebere vzorek krve ke stanovení glykémie na lačno a sestra vám dá vypít 75 g cukru rozpuštěného v čaji, který je nutno během 3 - 5 minut vypít. Není to nic moc dobrého. Pokud už na lačno máte glykémii nad 7,0 mmol/l, tak se ani další test nemusí dělat, protože už to samo o sobě pro diabetes svědčí, i když je dobré to ještě jednou zopakovat.

Standardně se potom glykémie měří za 120 min., kdy hodnota nad 11,1 mmol/l potvrzuje diagnózu diabetu a hodnoty 7,8 až 11,1 svědčí pro porušenou glukózovou toleranci. To je běžný postup a vyšetření tedy, nepočítáme-li přípravu, trvá opravdu 2 hodiny.

Z různých důvodů může lékař test rozšířit, případně prodloužit. Může např. stanovovat glykémie častěji a po delší dobu, nebo stanovovat ještě hladiny inzulínu či C-peptidu. To ale není běžný postup a pro interpretaci výsledků neexistují doporučená kritéria. Lékař tedy postupoval správně a k vyloučení či potvrzení diabetu by měly výsledky postačovat.

Odpověď

Milá paní Jitko, pokusím se o odpověď, ačkoliv vlastně žádnou přesnou otázku nám nekladete. Také si některé údaje pokusím domyslet, protože je neuvádíte. Tedy: Máte diabetes 2. typu a užívala jste nějaké léky, mezi nimi i Glucopahage 2x 1000 mg. Byla jste obézní, neměla jste diabetes dobře vyrovnaný a kromě toho vám glykémie výrazně stoupaly při podávání kortikoidů, podávaných asi formou obstřiků při bolestech páteře. Kromě toho asi berete další léky na bolesti hlavy. Pro obezitu a diabetes jste podstoupila gastroplikaci, která byla zřejmě úspěšná, protože nyní máte přijatelnou tělesnou hmotnost a s přihlédnutím k vaší výšce již nespadáte do kategorie obézních osob. Zřejmě vás nejvíc trápí to, že ranní glykémie stále nejsou v normě. A také, že se cítíte velmi slabá.

V prvé řadě vás musím pochválit, protože váš glykovaný hemoglobin je nyní 4,2 (předpokládám, že se jedná o procenta), což v dnes správně udávaných jednotkách činí 42 mmol/mol. To je téměř normální hodnota. Vyrovnání vašeho diabetu je tedy vynikající a nepotřebuje nyní žádnou další léčbu. Navzdory tomu, vaše ranní glykémie bývá stále lehce zvýšená. Proti zvyšování glykémie během noci a brzy ráno by měl působit metformin, který užíváte. Mohla byste se také ujistit, že večer nejíte zbytečně nic, co obsahuje více sacharidů, a rovněž tak ani v noci. Léčebně by bylo možné přidat k večerním metforminu ještě jiné perorální léky na diabetes. Myslím ale, to to v současné době to není potřebné.

Plikace žaludku má kromě hubnutí ještě řadu dalších účinků. Žaludek je celkově malý a vy byste správně měla jíst jen velmi malé porce (okolo 150 ml objemu včetně tekutin). Na druhé straně máte určitě doporučeno jíst často, už jen proto, abyste do těla dostala dostatek tekutin. Otázkou je, zda kromě tekutin přijímáte během noci také normální stavu. Myslím, že kalorickou stravu byste pozdě večer a během noci již neměla jíst, zvláště sacharidovou stravu či dokonce volný cukr.

Tím, že je žaludek malý, jím jídlo prochází rychle. U nediabetiků se může stát, že se v důsledku toho sacharidy v tenkém střevě rychleji vstřebávají a to může někdy vyvolávat i hypoglykémie, protože se tím může nadměrně stimulovat sekrece inzulínu. U diabetiků tomu tak být nemusí, protože tvorba inzulínu je snížená. Naopak tedy může vznikat brzy při jídle hyperglykémie, která se pak ale upraví, jedná-li se o jinak spíše lehčí formu diabetu 2. typu s dobře zachovanou sekrecí.

Nyní ještě k otázce, proč se cítíte tak slabá. Samozřejmě to může být tím, že jste poměrně rychle zhubla. Na to byste se měla poměrně brzy adaptovat. Další možnost je, že málo pijete. Lékaři vám určitě doporučili, abyste včerně jídla nepožívala více než asi 150 ml potravy najednou, a to i včetně pití. Běla byste tedy častěji pít malé množství tak, aby to bylo alespoň 1 500 ml tekutin, samozřejmě že bez cukru.

Po plikaci žaludku musíte také mnohem více dbát na složení stravy, aby v ní byl dostatek všech nezbytných živin, minerálů a vitamínů. Dokud jste jedla hodně, měla jste všeho nadbytek. Nyní ale musíte sledovat doporučení svého dietního lékaře, který také občas provede laboratorní kontrolu, zda vám nějaká složka nechybí.

Na závěr dovolte, abych svůj názor shrnul. Především vám gratuluju k dosažení vynikající hmotnosti. Váš diabetes se také velmi dobře upravil, nyní nevyžaduje žádnou další léčbu. O příčinách své slabosti se poraďte se svým lékařem. Na prvním místě zkontrolujte, zda přijímáte dostatek tekutin. Moc vám doporučuju, abyste v zavedené nízkokalorické dietě pokračovala. Žaludek se nechá postupně snadno roztáhnout, když budete jíst více a pak by mohl celý váš úspěch padnout vniveč.

Odpověď

Milá Renato, dovolte nejprve, abych stručně zopakoval, čemu vlastně říkáme diabetes typu LADA. Podrobněji o tom píšeme na našich stránkách.

Jako typ diabetu LADA se označuje forma diabetu 1. typu, který vzniká až v dospělém věku, rozvíjí se pomalu během několika let a je rovněž vyvolán autoimunitním procesem, který ničí beta buňky pankreatu, kde se tvoří inzulín. Schopnost uvolňovat inzulín klesá pomalu, takže tato forma může být zachycena při náhodném vyšetření nebo je někdy mylně považována za diabetes 2. typu. Autoimunitní proces probíhá pomalu a tak poměrně dlouho zůstává zachována významná produkce inzulínu. Na rozdíl od typického diabetu 1. typu dokonce může zůstat alespoň v mírném rozsahu dlouhodobě zachována. Většinou na rozdíl od diabetu 1. typů je citlivost na inzulín normální a k léčbě zpočátku postačují perorální antidiabetika (což nemusí být vždy správné) a později spíše nízké dávky inzulínu.

Přetrvávající sekrece inzulínu má pro pacienta velký význam. Diabetes se snáze kompenzuje, kolísání glykémií je menší a méně často se vyskytují hypoglykémie při inzulínové léčbě. Bohužel, během času inzulínová sekrece většinou klesá, a tak i léčba diabetu může být obtížnější.

Hodnotu glykovaného hemoglobinu 49 mmol/mol považuji stejně jako váš pan doktor za velmi dobrou. Na druhé straně vás chválím, že s výsledkem nejste zcela spokojená. Doporučená hodnota glykovaného hemoglobinu u diabetika 1. typu je totiž 45 mmol/mol a nižší. Dosáhnout takové hodnoty se však podaří málokterému pacientovi s diabetem 1. typu. Vyžaduje to velkou disciplinovanost, časté měření a velmi dobrou edukaci. Někdy také za cenu takto dobré hodnoty hrozí častější a někdy i závažnější hypoglykémie. Snáze se to také podaří pacientům, kteří mají zachovanou alespoň malou vlastní sekreci inzulínu.

Je vždy dobré naučit se léčit vlastní diabetes již od začátku co nejlépe a nejpřísněji, protože později se staré zvyky jen obtížně překonávají. Bude-li se tedy vyrovnání vašeho diabetu dále horšit, budete muset pečlivě upravovat dávky dlouhodobého i krátce účinného inzulínu podle naměřených glykémií a pečlivě volit stravu i fyzickou zátěž. Je dost pravděpodobné, že dávky inzulínu budete nakonec potřebovat vyšší. Zůstane-li váš glykovaný hemoglobin na současné hodnotě, považoval bych to stále za vynikající. Asi se nevyhnete tomu, aby vám občas glykémie nevyskočila. Důležité je, aby tomu tak nebylo po většinu času. Péče o diabetes by vás neměl zbytečně stresovat, pokud jsou výsledky dobré. V budoucnu pro vás může být vhodná i inzulínová pumpa, případně kontinuální senzory hladiny glukózy v podkoží, ale nyní to nepotřebujete.

Odpověď

Milý Pavle, kritéria pro stanovení diagnózy diabetu jsou podrobně uvedena na našem webu, viz rubrika DIAGNOSTIKA.

Žízeň může být pouze jeden z příznaků diabetu.

Vyšší hladina cukru může vést k pocitu žízně. Kromě toho, stoupne-li glykémie zhruba nad 10 mmol/l, začne se glukóza vylučovat močí, a to tím více, čím je hladina krevního cukru vyšší. Glukóza s sebou strhává do moči také vodu, takže lidé potom více močí. Trvá-li takový stav déle, začne v těle chybět voda a to ještě více vyvolává pocit žízně. Proto pokud někdo najednou začne více pít, má velkou žízeň a kromě toho je třeba více unavený a hubne, vzniká podezření, že má diabetes.

Orientačně lze tuto diagnózu snadno potvrdit či vyloučit. Stačí např. vyšetřit moč diagnostickým papírkem na přítomnost cukru. Je-li výsledek negativní, je pravděpodobné, že dotyčná osoba nemá glykémii nad 10 mmol/l a její větší žízeň a větší výdej moči zřejmě nebudou souviset s diabetem.

Pokud by byl v moči přítomen cukr, je nutné vyšetřit glykémii v ordinaci lékaře. Orientačně je možné glykémii vyšetřit osobním glukometrem, ale lepší je poslat vzorek do laboratoře.

Pro přesnější diagnostiku je nejvhodnější provést tzv. orální glukózový toleranční test, při kterém pacient po celonočním lačnění vypije během 5 minut 75 g glukózy v čaji. Glykémie se stanoví na lačno před testem a za 120 min. po vypití čaje.

K potvrzení, že příčinou vaší žízně, většího močení a většího pití není diabetes, stačí ale vyloučit přítomnost glukózy v moči, protože malé zvýšení glykémie ještě žízeň ani větší močení nevyvolává.

Žízeň a časté močení však mohou být vyvolány i jinými příčinami. Na prvním místě je to především větší chuť na pití. Dále se může jednat o některá onemocnění ledvin nebo o tzv. diabetes insipidus, který je vyvolán poruchou sekrece tzv. antidiuretického hormonu (ADH), případně poruchou citlivosti ledvin na účinek tohoto hormonu. Hladina krevního cukru při tom bývá normální. Jinou možností je také užívání léků podporujících tvorbu moči, tzv. diuretik. Používají se při léčbě vysokého krevního tlaku, při otocích, při nemocech ledvin nebo srdce.

V poslední době byla v Čechách velká vedra a někteří lidé se hodně potili, zvláště pokud vykonávali namáhavou práci nebo sportovali. Potom samozřejmě museli i více pít. Za takových podmínek může být pití 3 až 4 l vody přiměřené.

Odpověď

Kontinuální monitorace koncentrace glukózy (CGMS) umožňuje stanovení a zaznamenání hladin glukózy v intersticiální tekutině v pětiminutových intervalech. Dokáže tak sledovat vývoj v průběhu dne a tím i pomoci odhalit na jakou denní dobu, aktivitu, jídlo či množství inzulinu jsou hypo- či hyperglykémie vázány.

V případě Vámi zmiňované Real time monitorace jsou data ze senzoru zasílána do přijímače opatřeného displejem, který přináší možnost sledování hladin glukózy v aktuálním čase a tím i příležitost včas reagovat na zjištěné hodnoty. V případě správně nastavených alarmů pro nízkou či vysokou hladinu glukózy Vás sám přístroj na kritické hodnoty upozorní zvukovým signálem. Dokáže tak předejít i nočním hypoglykemiím.

Některé inzulinové pumpy při propojení s CGM mají dnes k dispozici funkci Low glucose suspend, kdy se pumpa při poklesu pod stanovený práh glukózy automaticky na určenou dobu vypne a neaplikuje inzulin - vše doprovází signalizace alarmu.
 

CGM by pro Vás, alespoň z Vámi uvedených údajů, vhodná byla. Ale preskripce a s tím spojená úhrada pojišťovnou má samozřejmě svá omezení a pacient musí splňovat určitá kritéria (požadavky). Předpokládám, že se zajímáte o CGM na delší dobu (ne jednorázové týdenní měření). Pak platí:

1. Systém CGM je předepisován dospělým pacientům s diabetes mellitus 1. typu (splněno)
2. kteří mají:

1. Časté hypoglykémie (> 10% času stráveného v hypoglykémii)
2. Syndrom porušeného vnímání hypoglykémie
3. Labilní diabetes (kolísání glykémií)
4. Závažné hypoglykémie (2 a více závažné hypoglykémie v průběhu posledních 12 měsíců)

• splnění jednoho z těchto kritérií je vhodné mít zaznamenáno buď daty z glukometru nebo z jednorázové předchozí monitorace

Současně před prvním nasazením musí prokazatelná dobrá spolupráce pacienta a předchozí měření glykémie pacientem alespoň 4x denně.

Pojišťovna hradí:

• Senzory na 256 dní v roce - 75% nákladů dostupné ekonomicky nejméně náročné varianty (pokud zvolíte variantu dražší rozdíl cen musíte uhradit sama).

• Výjimku v tomto případě tvoří pacienti se závažným syndromem nerozpoznané hypoglykémie (hypoglykémie doprovázené komaty 2 a vícekrát ročně), kdy monitorace vedla u pacienta k poklesu počtu hypoglykemických komat. V tomto případě je možné poslat žádost k reviznímu lékaři a při schválení je pojišťovna ochotna uhradit 75% nákladů ale na 365 dní v roce.

• Vysílač - 75% ekonomicky nejméně náročné varianty
• Přijímač pro CGM - schvalován maximálně 1x za rok - 75% ekonomicky nejméně náročné varianty

Cena senzoru:

• cena jednoho senzoru se pohybuje mezi 1000-1500 Kč a jeden senzor vydrží 6-8 dní

(odpovídá MUDr. Pavlína Krollová z diabetologické stanice a ambulance Interní kliniky Fakultní nemocnice v Motole)