nedaří se mi vykompenzovat cukrovku 1. stupně

Milá paní Aleno, u některých osob s diabetem 1. typu je dobré vyrovnání obtížné. Ve vašem případě jste asi velmi dobře citlivá vůči inzulínu a navíc asi máte poruchu kontraregulačních reakcí, ke kterým dochází, když glykémie klesá pod normální hodnoty při inzulínové léčbě. Uplatňují se zejména 2 hormony. Glukagon se stejně jako inzulín produkuje v Langerhansových ostrůvcích. Protože v nich ale chybí beta-buňky, kde se má tvořit inzulín, nemají správného protihráče, a tak odpověď glukagonu na hypoglykémii bývá u diabetiků 1. typu slabší než u zdravých osob.

Zůstává tedy ve hře druhý důležitý hormon, a tím je adrenalin. Tvoří se ve dřeni nadledvin.

Adrenalin nejen že zvyšuje hladinu glykémie, ale vyvolává také varovné příznaky, které diabetika upozorní na hrozící hypoglykémii. Tyto příznaky zahrnují třes, pocení nervozitu, bušení srdce a pocit hladu. Pokud pacient včas rozpozná tyto příznaky, vezme si něco k jídlu a tím těžší hypoglykémii zabrání.

Vy si diabetes pravděpodobně kontrolujete pečlivě. Měla byste si měřit glykémie často, klidně i 5x až 9x denně. Podle toho si budete volit správné dávky inzulínu a jídla.  Inzulín Toujeo působí dlouhodobě, po celý den. Pokud by se hypoglykémie objevovaly i na lačno přes den, mohla byste jeho dávky trochu snížit. Naopak, pokud máte hypoglykémie spíše po rychle působícím inzulínu, mohla byste jemně ubrat jejich dávky.

Ze všeho nejvíc bych vám ale doporučoval používat některý s kontinuálních senzorů koncentrace glukózy, které jsou dnes k dispozici. Pro jejich předepsání musí být splněna některá zdravotní kritéria. Nejdůležitějším kritériem jsou právě závažné opakované hypoglykémie, a to navzdory tomu, že pacient je řádně edukován.

Senzor glukózy se jemně zapichuje do podkoží, kde je upevněn a spojen s vysílačem. Vysílač hlásí hodnoty buď do „chytrého“ bobilního telefonu, na samostatný monitor nebo do inzulínové pumpy, když ji pacient používá. Naměřené hodnoty se ukazují na displeji, takže vidíte, zda dochází k rychlé změně nahoru či dolů. Můžete také svůj monitor, telefon či pumpu naprogramovat tak, aby vám včas hlásil hrozící hypoglykémii v podobě zvukového alarmu.

Nyní je k dispozici i další typ senzoru, který se velmi pohodlně nosí na těle. Žádné hlášení nevydává, ale kdykoliv k němu přiblížíte čtečku, ukáže vám současnou hodnotu a zobrazí i hodnoty předchozí.

Senzory jsou pochopitelně určené pro pacienty, kteří s nimi budou chtít a umět spolupracovat. Je potřeba se to nacvičit. Nevýhodou senzorů je jejich cena. Ta činí na 14 dnů asi 1500 Kč. Pokud ale budete splňovat zdravotní kritéria, pojišťovna vám může uhradit 75 % nákladů, takže si je pak většina pacientů může dovolit.

Zavedení senzorů do léčby diabetu představuje velký pokrok. Domnívám se, že většina pacientů, kteří potřebují inzulín, by je měla používat a to i v případě, že nesplňují kritéria pro 75 % úhradu. Ochraňují zdraví bezprostředně i z dlouhodobého pohledu.

O možnostech senzorů byste se měla dozvědět více od vašeho diabetologa. Pokud by to uznal za vhodné a nemohl by vám sám informaci poskytnou, měl by vás odkázat na příslušné diabetologické centrum ve vašem okolí.