Diagnoza DM2 / MODY ?

Odpověď

Vážená paní Markéto, přeji dobrý den, 

děkuji za Váš dotaz. Přípravek Ozempic (semaglutid) je lék určený primárně k léčbě cukrovky 2. typu, případně ke snižování hmotnosti u pacientů, u kterých je to lékařem indikováno. Je proto velmi důležité, aby jeho užívání probíhalo pouze pod lékařským dohledem.

Příznaky, které popisujete — třes, slabost, pocit na omdlení, dušnost a časté močení — mohou mít více příčin. Jednou z možností je pokles hladiny krevního cukru (hypoglykémie), i když u osob bez cukrovky to není příliš časté, spíše dokonce vzácné, nelze to však vyloučit. Tyto projevy ale mohou souviset i s jinými reakcemi organismu na léčivo, nebo na náhlou změnu metabolismu.

Doporučuji proto:

• okamžitě přerušit podávání Ozempicu, dokud se situace nevyjasní,
• změřit si hladinu krevního cukru, pokud máte tuto možnost,
• kontaktovat co nejdříve svého lékaře, ideálně praktického lékaře nebo diabetologa, a informovat ho o potížích,
• pokud by se příznaky dále zhoršily (zejména dušnost, silná slabost, závratě nebo porucha vědomí), vyhledejte ihned lékařskou pomoc – např. pohotovost.

Bezpečnost je v tomto případě prioritou. Léčbu přípravkem Ozempic by měl vždy zahajovat, sledovat a kontrolovat lékař po posouzení zdravotního stavu a vhodnosti indikace.

Odpověď

Milý Jane, hodnotit nález útvaru velikosti 3 cm v břiše nemohu, pokud neznám podrobně celý popis vyšetření. V břiše je řada orgánů, které to mohou být a může to být normální. Záleží na tom, kde to je a jaký to má charakter.

Pokud máte glykémii 7,7 mmol/l, tak vaše slinivka zcela určitě produkuje inzulín. Bez produkce inzulínu byste měl glykémii mnohem vyšší a bylo by vám hůř.

Přesto je to hodnota zvýšená, tedy pokud je to na lačno. V tom případě je nutné s tím něco dělat. Hodnota 7,7 po jídle by ale naopak byla v normě.

Odpověď

Milý Romane, pro vystavování invalidního důchodu existují předepsaný postup a platná pravidla. Zpravidla žádost podává pacient ke svému praktickému lékaři, který si vyžádá všechna potřebná vyjádření ostatních lékařů. Rozhodující ale nejsou samotné diagnózy, jako jsou např. cukrovka, operace jazyka či kýla. Důležitý je celkový stav a schopnost vykonávat určitou činnost. Pokud by vaše všechny nemoci byly dobře léčeny a vy byste se snažil, tak byste asi mohl vykonávat řadu povolání. Protože tomu ale asi tak není, tak můžete být ve stavu, kdy svoji práci již nemůžete zvládat. To musí jednotliví specialisté a nakonec posudková komise posoudit. 

Když se někdo v podobném postavení jako máte vy hodně snaží, tak většinou toho důchodu dosáhne. Otázkou je ale, zda je to nakonec pro něho lepší. Protože pak budete doma, přestanete se pohybovat a skoro všechny obtíže, které uvádíte, se ještě zhorší.
 

Odpověď

Milá Růženo,

Pokud pacient žije doma, neexistuje v současné době žádný samostatný státní příspěvek „na dietu“ hrazený zdravotní pojišťovnou.

Může ale využít jiné formy podpory:

a) Příspěvek na dietní stravování v rámci invalidního nebo starobního důchodu

• Pokud lékař potvrdí, že dieta výrazně zvyšuje životní náklady, může být zohledněna při posuzování nároku na příspěvek na živobytí nebo příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách (zákon č. 108/2006 Sb.).
• Rozhoduje o tom úřad práce podle individuální situace (příjem, závažnost onemocnění, soběstačnost apod.).

b) Příspěvek na dietní stravu u osob v hmotné nouzi

• Podle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, může být v rámci příspěvku na živobytí stanovena zvýšená částka živobytí pro osobu, která musí dodržovat dietu.
• Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) stanovuje příplatky tabulkou:
  • např. diabetická dieta = +1 100 Kč měsíčně k částce živobytí (údaj podle přílohy č. 1 vyhlášky č. 389/2011 Sb.).
• Rozhodnutí vydává úřad práce na základě potvrzení o nutnosti diety od ošetřujícího lékaře.

Odpověď

Milá Ireno, napadá mě odpověď jednoho Němce, kterého jsem se svou středoškolskou němčinou na něco podrobně vyptával, a on mi odpověděl:

Du hast mir überfragt“, což by se dalo přeložit, „moc se ptáš“ nebo tady jsi mě nachytal“.

Pro hodnocení glykémie po jídle totiž nejsou daná pevná pravidla, už jenom proto, že doba po jídle i složení stravy se může hodně lišit a není to žádný standardní pojem. Normálně glykémie po jídle vrcholí za 30 – 60 minut a pak se postupně vrací k normální hodnotě do 2 až 3 hodin. Obecně když zachytíme glykémie po jídle vyšší než 7,8 mmol/l, ale nižší než 11.1 mmol/l,  hovoříme o porušené glukózové toleranci. Při glykémii nad 11,1 většinou jde již o diabetes, nicméně dovedu si představit, že při takovém zavařování meruňkové marmelády a průběžném testování kvality se může podařit překročit tuto hodnotu kdekomu. Není to zkrátka standardní hodnocení, jen si vytváříme obraz, jak na tom určitý člověk s glykémiemi zhruba je.

Protože rozhraní mezi pre-diabetem a diabetem je opravdu těsné, nelze z takového testování vyvozovat pevné závěry. Velmi záleží na tom, co jíte a jak rychle jíte. Přesto mnoha lidem, kteří se chtějí otestovat nejjednodušším (i když ne zcela přesným) způsobem pomocí glukometru radím: Změřte si glykémii ráno zaručeně na lačno. Potom si dejte svoji typickou snídaní, žádný extrém. Od začátku jídla si pak změřte hodnotu za hodinu a za 2 hodiny a sdělte mi výsledky. Při hodnotě za 2 hod. do 7,8 uzavírám, že se nejedná o diabetes (po hodině by glykémie neměla být nad 9, ale není na to dána norma.

Toto doporučení úplně ale neplatí pro již ověřené pacienty s diabetem. Zde záleží na typu diabetu, věku, na schopnostech pacienta dosáhnout dobrých hodnot a na případném riziku hypoglykémie. Např. hodnota u diabetika 2. typu po jídle do 11 mmol/l je ještě přijatelná, ale není to ideální výsledek. A zcela jiné je to u těhotných žen.