Historie edukace

Autor:
MUDr. Jozefína Štefánková, Ph.D.

Pracoviště: Diabetologická ambulance, K Sokolovně 309, Hradec Králové

Vloženo: 4. 3. 2018


Dr. Joslin jako otec edukace

Ještě začátkem 20. století byla cukrovka smrtelnou nemocí. Průměrné přežívání diabetiků 1. typu bylo v té době 18 měsíců.
Dr. Elliot P. Joslin, americký lékař a průkopník diabetologie se s tímto faktem nechtěl smířit, navíc několik jeho blízkých trpělo diabetem (např. teta Helena i jeho maminka). V léčbě prosazoval přísnou dietu s nízkým obsahem sacharidů až hladovění a pohybovou aktivitu. Díky těmto opatřením se jeho pacienti s diabetem 1. typu dožívali průměrně „až“ 46 měsíců.

Do péče o diabetiky začlenil edukaci.  Dr. Joslin říkal, že: „ jen poučený a dobře informovaný pacient může žít kvalitní život“.  Již v roce 1915 sám učil své pacienty, jak jíst. Zeleninu (brambory) vařili 3x, aby se z ní co nejvíce odstranily sacharidy. Dieta obsahovala vysoké procento tuků (70%) a jen 12% sacharidů (pro srovnání dnes 50-60% tvoří sacharidy, 30% tuky). Byla velmi omezující, hubnoucí a jen málo pacientů jí bylo schopno přesně dodržovat.

V r. 1918 dr. Joslin publikoval The Diabetic Manual – for the Doctor and Patient – první příručku přímo pro pacienty, která dávala návod, jak mít nemoc pod kontrolou. Říkal: „Edukace pacientů je prvním krokem k tomu, aby mohli ovlivnit vývoj své nemoci místo toho, aby se vnímali jako bezmocné oběti“. Pacient se dostal do centra pozornosti.

Edukace v době objevení inzulinu

V r. 1922 po objevení inzulinu byl k dispozici jen krátce působící inzulin. Skleněné stříkačky, které si pacienti vyvařovali doma a ocelové jehly, které používali opakovaně a ostřili pemzou. Práce s inzulinem byla složitá. Pacienti si museli složitě zjišťovat hladinu cukru v moči Benediktovým činidlem. Jídlo odvažovali. Bylo potřeba vše pečlivě vysvětlit a nemocné naučit, jak s diabetem žít.

První sestrou – edukátorkou byla  Harriet Mc Kay, která navštěvovala pacienty v jejich domovech, nemocnicích a diabetických táborech. Učila je zvládat diabetes v domácích podmínkách. Často v jedné rodině strávila i několik týdnů, do doby, než naučila pacienta a jeho rodinu mnoha dovednostem, které jsou potřeba k zvládnutí života s diabetem. Také předávala své zkušenosti a učila další zdravotní sestry. Byla předchůdkyní dnešních „certifikovaných diabetologických sester – edukátorek“

Duhová místnost

V r. 1956 dr. Joslin otevřel vzdělávací – edukační oddělení pro pacienty. Během pobytu na tomto oddělení se nemocní s diabetem učili zvládat svoji cukrovku.  Jedli spolu, odvažovali si jídlo a v „Duhové místnosti“ si měřili cukr v moči. Toto měření nebylo tak jednoduché jako dnes, kdy se provádí ponořením diagnostického proužku do moči.  Jak to dělali tenkrát? Do moči přidávali Benediktovo činidlo, které obsahuje modrou skalici a má modrou barvu. Moč potom ohřívali a podle množství cukru v moči se měnila barva od zelené až po červenou. Podle široké škály barev, které se objevovaly při zjišťování cukru v moči, pojmenovali místnost, kde měření prováděli, „duhovou mísností“.