A B C D E F G H CH I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

Autoimunita

Autoimunita je stav, při kterém imunitní systém nesprávně rozpoznává některé vlastní buňky, tkáně nebo orgány jako cizí a vytváří proti nim imunitní reakci. Tím může docházet k jejich poškození a ke vzniku autoimunitního onemocnění.

Autoimunitní mechanismus je příčinou celé řady nemocí, například některých onemocnění štítné žlázy, celiakie, Addisonovy nemoci, revmatoidní artritidy, některých zánětlivých onemocnění střev nebo autoimunitních onemocnění jater.

Přesná příčina vzniku autoimunity není vždy známa. Obvykle se na ní podílí genetická dispozice společně s dalšími faktory prostředí. U jednotlivých nemocí mohou být spouštěcí mechanismy různé.

Léčba závisí na konkrétním autoimunitním onemocnění. U některých nemocí se používají léky tlumící nebo ovlivňující činnost imunitního systému, například kortikosteroidy, imunosupresiva nebo biologická léčba.

Autoimunita a diabetes

Diabetes 1. typu je autoimunitní onemocnění. Imunitní systém při něm napadá a postupně ničí beta buňky slinivky břišní, které vytvářejí inzulin. Výsledkem je postupný až téměř úplný nedostatek vlastního inzulinu.

U lidí s diabetem 1. typu se také častěji vyskytují další autoimunitní onemocnění, zejména autoimunitní onemocnění štítné žlázy a celiakie. Proto se po nich podle situace cíleně pátrá.

Samotný diabetes 1. typu se po jeho rozvoji standardně neléčí běžnou imunosupresivní léčbou, ale především celoživotním podáváním inzulinu.

Ateroskleróza Autonomní neuropatie