Analoga inzulinu

Analoga inzulinu jsou inzuliny, jejichž molekula byla oproti humánnímu inzulinu cíleně upravena tak, aby se změnila především rychlost nástupu, délka nebo rovnoměrnost jejich účinku.

Podle délky působení rozlišujeme zejména:

• rychle působící analoga, která se používají především k pokrytí vzestupu glykémie při jídle,
• ultrarychle působící analoga, která se vstřebávají ještě rychleji,
• dlouhodobě působící (bazální) analoga, která zajišťují základní potřebu inzulinu mezi jídly a během noci.

Rychle působící analoga mají oproti krátkodobě působícímu humánnímu inzulinu rychlejší nástup a kratší dobu účinku. Díky tomu je lze zpravidla aplikovat těsně před jídlem; u některých přípravků je za určitých okolností možné podání i krátce po zahájení jídla. Pomáhají lépe ovlivňovat vzestup glykémie po jídle a poskytují větší časovou flexibilitu. Konkrétní načasování aplikace však závisí na použitém přípravku a doporučení lékaře.

Dlouhodobě působící analoga mají ve srovnání s NPH inzulinem rovnoměrnější a lépe předvídatelný průběh účinku. U některých z nich je účinek velmi dlouhý a stabilní. Obvykle se aplikují jednou denně, u některých inzulinů nebo u některých pacientů však může být vhodné jiné dávkování. Moderní bazální analoga mohou oproti NPH inzulinu snižovat především riziko nočních hypoglykémií.

Analoga inzulinu se používají v různých způsobech inzulinové léčby. Rychle působící analoga jsou součástí bazál-bolusových režimů a používají se také v inzulinových pumpách. Analoga mohou být rovněž součástí předmíchaných (premixovaných) inzulinů.

U diabetu 2. typu lze bazální inzulin kombinovat s dalšími léky snižujícími glykémii. Konkrétní kombinace a dávkování jsou vždy individuální.

Hlavní výhody rychle působících analog:

• rychlý nástup účinku,
• lepší pokrytí vzestupu glykémie po jídle,
• kratší doba působení než u krátkodobého humánního inzulinu,
• větší flexibilita načasování jídla a aplikace inzulinu,
• u některých pacientů nižší riziko pozdní hypoglykémie.

Hlavní výhody dlouhodobě působících analog:

• dlouhý a rovnoměrnější účinek,
• menší kolísání účinku mezi jednotlivými dny,
• nižší riziko hypoglykémie, zejména v nočních hodinách, ve srovnání s NPH inzulinem,
• jednodušší a předvídatelnější zajištění bazální potřeby inzulinu.

Výběr konkrétního inzulinu závisí na typu diabetu, způsobu léčby, riziku hypoglykémie, denním režimu, používaných technologiích a individuálních potřebách člověka s diabetem.