vysoká glykémie a závislost na sladkém

Odpověď

Milý Josefe, škoda, že neuvádíte přesně, jak se léčíte. Z vašich údajů usuzuji, že si 3x denně pícháte rychle působící inzulín a čtvrtá dávka je dlouze působící inzulín, přičemž by bylo dobré znát druh, abych věděl přibližnou délku jeho působení. Kromě toho máte značnou nadváhu.

Napadá mě, že by možná pro vás stačil jen dlouze působící inzulín, ale asi ve vyšší dávce, než je 8 j., např. Tresiba nebo Toujeo 16 až 20 j., odhadem. Bylo by také vhodné trochu snížit kalorický příjem, zejména množství sacharidů, maximálně do 200 g/den, ale raději méně. 

Pokud aplikujete inzulín 4x denně, mohla by vám při správném zdůvodnění lékařem senzory hradit - je to jen pro lékaře administrativně trochu složité, zvláště v současné době, kdy se pravidla často mění a dokumentace je složitá. Rozhodně je ale senzor pro vás moc dobrá věc.

Odpověď

Dobrý den, Leo,

podle toho, co popisujete, nejde o typický obraz inzulinové rezistence. Ta se většinou neprojevuje takto náhle vznikajícími stavy slabosti po několika hodinách bez jídla, ale spíš dlouhodobě, a to zejména únavou, přibýváním na váze nebo postupným zvyšováním glykemie. Vaše obtíže naopak velmi připomínají tzv. reaktivní (funkční) hypoglykémii, případně obecně horší toleranci delšího hladovění.

Typické je, že se potíže objevují po 2–4 hodinách bez jídla, máte mžitky před očima, závratě a slabost, a úleva přijde až po jídle. To, že nepomůže samotný cukr nebo bonbón, ale spíše „normální jídlo“, do toho dobře zapadá. Rychlý cukr může někdy stav zlepšit jen krátce, protože vyvolá další vyplavení inzulinu.

Vaše laboratorní výsledky jsou přitom zcela v normě (glykemie i glykovaný hemoglobin), takže v tuto chvíli nejde o cukrovku. Rodinná zátěž sice znamená určité riziko do budoucna, ale nevysvětluje tyto konkrétní potíže.

Inzulinová rezistence se nedá úplně vyloučit, ale není to pravděpodobně hlavní příčina vašich obtíží. V tomto směru měla vaše diabetoložka pravdu i v tom, že případná léčba je především režimová.

Pokud byste chtěla mít jistotu, je možné doplnit oGTT (glukózový toleranční test), ideálně i s měřením inzulinu, případně krátkodobě použít kontinuální monitor glykemie, který by ukázal, zda při těchto stavech skutečně dochází k poklesům cukru. Podle mého názoru je to ale celkem zbytečné.

Z praktického hlediska je nejdůležitější úprava režimu: jíst pravidelně menší porce, zhruba každé 3 hodiny, a kombinovat sacharidy s bílkovinami a tuky, aby se vstřebávání zpomalilo. Nevhodné jsou naopak samotné rychlé cukry. Není tolik podstatné striktně počítat 200 g sacharidů denně, jako spíše dbát na jejich kvalitu a pravidelnost příjmu.

Celkově tedy vaše obtíže nejspíše odpovídají reaktivní hypoglykémii nebo zvýšené citlivosti na pokles glykémie. Nejde o diabetes, a základním řešením je režim. Pokud by se ale stavy zhoršovaly, byly častější nebo by došlo i ke ztrátě vědomí, pak by bylo vhodné další vyšetření.

Odpověď

Odpověď

Milá Maria,

je těžké správně komentovat váš případ, protože uvádíte velmi málo podrobností, jen si stěžujete na vedlejší účinky inzulínu.

Vaše potíže jsou nepříjemné, ale je důležité říci, že inzulín sám o sobě obvykle nezpůsobuje vysoký tlak, celkové svědění ani zhoršování stavu. Tyto příznaky častěji souvisejí s nevyrovnanou cukrovkou, jinými léky nebo dalším onemocněním (např. ledviny, játra, štítná žláza). Proto by bylo vhodné léčbu znovu zhodnotit s lékařem, nikoli inzulín vysazovat.

Pokud jde o „nové“ léky, u diabetu 2. typu dnes výrazně pomáhají např. semaglutid nebo dapagliflozin, které zlepšují kompenzaci a mají i další přínosy. U diabetu 1. typu však inzulín zůstává základní a nenahraditelnou léčbou. Myslím, že byste neměla hledat „revoluční“ náhradu, ale spíš je potřeba najít skutečnou příčinu vašich potíží a podle toho upravit stávající léčbu.

Odpověď

Neexistuje „speciální“ inzulin na inzulinovou rezistenci. Volba inzulinu se řídí tím, jaké jsou glykémie během dne a noci, nikoli samotnou rezistencí.

Co je důležité pochopit

Inzulinová rezistence znamená sníženou citlivost tkání na inzulin.
Proto je obvykle potřeba vyšší dávka inzulinu, ne jiný typ.

U Vás (97 kg / 182 cm, ročník 1957) jde o mírnou nadváhu, která může k inzulinové rezistenci přispívat, ale nejde o extrémní situaci.

Jaký inzulin se obvykle používá

1) Bazální (dlouhodobě působící) – základ léčby

Používá se nejčastěji jako první krok.

• Lantus
• Toujeo
• Tresiba

Výhody:

• stabilní účinek
• nižší riziko hypoglykémie
• dávkování 1× denně

U inzulinové rezistence často dostačující na začátku.

2) Rychle působící inzulin (k jídlu)

Přidává se, pokud nestačí bazální inzulin.

• Novorapid
• Humalog

Používá se ke zvládnutí vzestupů glykémie po jídle.

3) Koncentrované inzuliny (při vyšších dávkách)

U výraznější inzulinové rezistence:

• Toujeo
• Humulin R U-500

Výhodou je menší objem injekce při vyšších dávkách.

Co je v tomto případě klíčové

Ve Vašem případě je zásadní, že:

• inzulin nemusí být vůbec nutný, pokud jsou glykémie jen mírně zvýšené
• základ léčby inzulinové rezistence je režim, nikoli inzulin

Důležité kroky:

• redukce hmotnosti (i o 5–10 % má velký efekt)
• pravidelný pohyb (alespoň 150 minut týdně)
• úprava stravy
• často lék jako metformin

Shrnutí

• Neexistuje „nejlepší inzulin“ na inzulinovou rezistenci
• nejčastěji se začíná bazálním inzulinem (např. Lantus nebo Tresiba)
• při větší rezistenci jsou potřeba vyšší dávky nebo koncentrované formy
• hlavní léčbou je ale úprava životního stylu a řešení příčiny

V praxi tedy u podobného pacienta obvykle nejprve optimalizujeme režim a perorální léčbu a inzulin přidáváme až tehdy, pokud to nestačí.