Obecné

Odpověď

Milá Petro, nejsem klinický genetik a nevím přesně, jaká genetická rizika (jaké geny) by vám na doporučených pracovištích byly vyšetřeny, ale pokusím se dát vám praktickou odpověď.

Predispozice ke vzniku diabetu 1. typu jsou geneticky vázané. Do současné doby bylo prokázáno asi u 50 genů, že některé jejich varianty riziko zvyšují. Mezi těmito geny zdaleka největší význam hrají varianty (alely) genů pro tzv. lidské leukocytární antigeny (HLA – human leukocyte antigens) tzv. 2. třídy, označované jako DR. Každý člověk má 2 tyto geny, jeden po otci a jeden po matce. To se projeví u tohoto člověka přítomností odpovídajících antigenů na povrchu jejich bílých krvinek a na řadě jiných buněk. Někdy se stane, že člověk podědí po otci i po matce stejný gen a potom jeho tkáně nesou jenom jeden typ (alelu) tohoto antigenu.

Genetické studie prokázaly, že přítomnost alel pro gen DR, které se zjednodušeně označují jako DR-3 a DR-4, jsou spojené z výrazně zvýšeným rizikem vzniku diabetu 1. typu. Většina pacientů s diabetem 1. typu jsou nositeli těchto alel a genetické testování je z tohoto hlediska pro vás skoro zbytečné. Alely DR3 nebo DR4 má u nás asi 95% osob s diabetem 1. typu, ale na druhé straně, tyto alely se vyskytují i u osob bez diabetu a to asi v 45%.

Co přesně způsobuje rozvoj diabetu 1. typu není známo a samotné genetické riziko k tomu nestačí. Kromě HLA typizace mohou genetikové vyšetřit další ze zmiňovaných až 50 genů, ale stanovení rizika jejich přenosu pro rozvoj diabetu je nedostatečně prozkoumáno. Vznikají nejrůznější kombinace, přičemž některé varianty mohou mít dokonce význam ochranný. Pochopitelně také záleží na tom, jaké geny dítě podědí po otci. Rozumný výsledek rozboru nakonec bude stejný, jako už znáte: To, že se u člověka do věku 70 let rozvine diabetes 1. typu je asi 0,5 - 1%. Pokud jeho matka má diabetes 1 typu, je jeho riziko asi 4x větší. Udává se, že riziko přenosu je menší u matek mladších než 25 let. Riziko přenosu se také udává větší, pokud matka onemocněla před 11. rokem věku. Podrobněji si o tom můžete přečíst na našich stránkách v  rubrice Dědičnost diabetu. Čísla nejsou úplně identická, protože záleží na tom, do jakého věku vznik diabetu 1. typu hodnotíme. V posledních letech se totiž více zjišťuje, že diabetes 1. typu může vznikat i u starších a starých osob, často však pod označením diabetu 2. typu.

Plánujete-li rodičovství, musíte si uvědomit, že vaše dítě bude mít zvýšené riziko vzniku diabetu. To ale vůbec neznamená, že nemůže prožít jinak zdravý a šťastný život. Představte si tedy možnost, že diabetem skutečně onemocní. Bude to pro vás životní tragédie? Zboří se vaše životní ideály? Poraďte se o tom s manželem. Pokud ano, měla byste se těhotenství vyhnout. Pokud ale jste ochotni snášet životní radosti a strasti tak, jak přicházejí, dopřejte sobě a svému potomkovi tu radost to zkusit. Život jde ve skutečnosti většinou úplně jinak, než si představujeme.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá tazatelko,

myslím si, že by klidně mohla hrozit nějaká infekce .... dědovi, když si nikdy nebude pero měnit. Kromě toho bude pero tupé a zbytečně ho to bolí. Nevím, jak často si inzulín podává, ale za maximum považuju 8 injekcí jednou jehlou, případně maximálně 4 dny. To ale není žádné ověřené doporučení, vycházím spíše ze zkušenosti.

Pokud u dědy právě neprobíhá žádné závažné aktivní virové onemocnění, tak téměř jistě dítěti nic nehrozí. Tím aktivním onemocněním myslím například právě probíhající hepatitidu a podobně. A to byste o tom věděli, protože by se cítil nemocen. Tak si myslím, že to můžete klidně pustit hlavy a dědovi pořiďte krabici nových jehel.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá Hano, pokud nemáte nohu zanícenou, zarudlou a bolavou do okolí, tak můžete s klidem vyzkoušet to Kolodium. Kuří oko byste měla odlehčit, navystavovat je tlaku a tření. Např. Byste si okolo mohla dát tlustší měkkou polštářkovou náplast, vystřihnout otvot na to kuří oko, oko trochu namazat a přelepit další tenkou prodyšnou náplastí.

Nicméně asi byste o tom nepsala, kdyby se nejednalo už o kuří oko starší, o jehož odstranění jste již usilovala a asi to nefungovalo.

Proto vám doporučuji zajít do podiatrické ambulance a nechat si to vyříznout. Celkem to nic není, hlavně když uposlechnete doporučení, jak to převazovat a šetřit po ošetření, než se to zahojí. Je to nejrychlejší a nejspolehlivější způsob. 

Pokud byste si to sama nějak nedokonale rozdráždila a ještě pak natírala něčím, mohla byste si to naopak infikovat a zvětšit.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá Evo, osobní glukometr je určen pro používání určitou osobou, která si na něj zvykne a umí interpretovat naměřené hodnoty. Není to zcela přesný přístroj a není určen pro běžnou diagnostiku diabetu. K přístroji se dodávají kontrolní roztoky, podle kterých je možné zjistit, zda měří přijatelně. Rozmezí správně naměřených hodnot je poměrně široké, např. Při hodnotě 5 mmol/l bude celkem v pořádku, když přístroj neměří 4 - 6 mmol/l. To jen na okraj.

Lidé používající glukometry také vědí, že pokud se ukáže velmi neočekávaná hodnota, je potřeba měření zopakovat a zjistit, zda náhodou neudělali nějakou chybu.

Pokud udáváte, že přístroj ukozaval H1, tak to pravděpodobně nebylo H1 ale HI, což je zkratka pro anglické slovho HIGH, což znamená “vysoká” hodnota. V tomto případě “vysoká” hodnota znamená, že je vyšší, než přístroj dokáže měřit. To může být u různých glukometrů různé, ale zpravidla je to nad 21, většinou ale nad 23 mmol/l, u některých dokonce nad 31 mmol/l. Tedy je to hodnota skutečně vysoká a již potenciálně nebezpečná. Pokud se zjistí, je potřeba měření zopakovat a když to je opravdu tak, je třeba hned kontaktovat lékaře.

Samozřejmě u diabetiků, jejichž léčba je složitější, se taková hodnota může vyskytnout a oni mají vědět, co udělat a jak si upravit léčbu sami. Pokud vy ale nejste pro diabetes léčena, je dost možné, že opravdu máte zatím nepoznaný a dosti pokročilý diabetes. Okamžitě tedy vyšetření opakujte a bude-li vyšší, dostavte se k lékaři. Bude-li HI, učiňte tak ihned.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milá Veroniko, Vy byste měla absolvovat podrobnější edukační pohovor s paní doktorkou a s dietní sestrou a ještě k tomu byste si měla o cukrovce toho více přečíst, možná na našich stránkách, protože se tomu dost věnujeme.

Z toho, co píšete, je evidentní, že máte diabetes 1. typu, který se u vás asi rozvíjí poměrně pomalu. V tomto věku je také jiný typ dost vzácný, leda byste byla hodně obézní anebo měla nějakou vzácnější dědičnou formu. Tak tedy je to typ 1 a vy se k tomu musíte postavit čelem. Že to jde pomalu, je dobře, protože budete mít víc času se adaptovat na změny, a také se budete moci toho více naučit včas.

O diabetu 1. typu se skuteačně dočtete na našich stránkách v rubrice CUKROVKA 1. TYPU.

Tento typ diabetu je způsoben zničením vašich vlastních buněk, které tvoří inzulín. Pokud jich je ještě dost, obejdete se bez inzulínu, ale později to nepůjde. Ztráta beta-buněk bude pokračovat a později vám žádná dieta sama o sobě nepomůže, a také žádné tablety. Prostě budete potřebovat inzulín. Musíte se včas s ním naučit zacházet a pochopit, že je to nesmírně důležité pro váš další život. Injekcemi se budete muset naučit napodobovat přirozenou sekreci inzulínu a bude třeba si pravidelně měřit co nejčastěji glykémie a snažit se je udržovat blízko normálním hodnotám. Flákání se nevyplatí, moc doporučuji naučit se hned ze začátku to dělat co nejlépe, přeučování je vždycky těžké a otravné. Ale uvidíte, že to půjde, že budete žít normální zdravý život, jen budete mít trochu starostí navíc, a ty vás neopustí. Ale v životě se toho obyčejně semele mnohem více a mnoho problémů se řeší mnohem hůř.

Nevím, jaké glykémie máte nyní, ale pokud jsou i jen zatím málo zvýšené, tak bych vám doporučoval velmi malé dávky inzulínu. Nejlépe večer injekci dlouho působícího inzulínu, a pokud by to nestačilo, tak před všemi hlavními jídly malou dávku inzulínu rychle působícího. V první fázi bude asi stačit velmi málo a vy budete mít příležitost si na to zvyknout a zaučit se. Očekával bych, že v průběhu doby potřeba inzulínu vzroste, ale to už budete umět s tím zacházet. Berte to, jak to je. Je to životní překážka a vy ji prostě zvládnete a budete fungovat dál.

Měla byste se pravidelně měřit a zjistit si, že také dnes již existují kontinuální senzory glykémií, respektive hodnot v podkoží, a to vám může velmi pomoci. Dozvíte se něco o dietě, ale ta je v podstatě téměř normální, jen musíte jíst tak, aby to zbytečně nezvyšovalo glykémie.

Přestaňte doufat v tablety, ty se pro diabetes 1. Typu nehodí, i když z počátku mohou zdánlivě fungovat. Glukózový toleranční test podle mého nemá smysl. Máte-li glykémie zatím tak nízké, jak uvádíte, začal bych zatím s velmi malou dávkou dlouho působícího inzulínu. Až to nebude stačit, bude nutné dávku zvýšit, případně přidat dávky před jídly.

Vím, že jsem vás zklamal, ale uvidíte, že život půjde dál a vy to zvládnete. Moc vám držím palce a moc doporučuju, abyste začala hned správně.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milý Pavle, i když neposíláte žádná určitá čísla, je pravděpodobné, že skutečně nemáte diabetes, ale jenom poruchu glukózové tolerance. Ta se může projevovat různým způsobem, např. zvýšenou glykémií na lačno. Normálně nemá glykémie na lačno překračovat hodnotu 5,6 mmol/l. Je-li mezi 5,6 a 6,9 mmol/l, hovoříme o porušené glykémii na lačno. Nad tuto hodnotu při opakovaném měření zjišťujeme již zjevný diabetes.

Zvýšené hodnoty glykémie na lačno jsou obecně varovným signálem, že v budoucnu by mohla porucha postupovat a přejít ve zjevný diabetes. Kromě toho existují doklady o tom, že již takto mírně zvýšené hodnoty představují určité riziko pro vznik dalších onemocnění, zejména ischemické choroby srdeční a aterosklerózy obecně.

Proto vám doporučuju, abyste dodržoval zdravou životosprávu, předcházel obezitě a dostatečně se tělesně pohyboval. Toto doporučení by vás nemělo nijak zvlášť omezit, zdravá dieta je vhodná pro každého a přispěje pro vaši dobrou kondici. Čas od času se můžete dostavit ke změření ranní glykémie po celonočním lačnění, ale mohl byste si také pořídit osobní glukometr a sám se občas testovat, ať již na lačno či po jídle.

Váš nález není nijak neobvyklý. Jen buďte rád, že porucha byla zjištěna včas a vy máte dobrou šanci předejít vzniku diabetu.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milý pane Jiří, v roce 1948 zavedl věhlasný americký diabetolog, a dá se říci zakladatel oboru diabetologie, Elliot P. Joslin udělování medailí pacientům s diabetem 1. typu, který u nich trval 25 let. V té době samozřejmě neexistovaly moderní inzulíny, nebylo možné doma si monitorovat glykémie a péče o komplikace diabetu byla v plenkách. Sám Joslin, dlouholetý vedoucí centra v Cambridge ve státě Massachusets v USA, které po něm nese jméno Joslin Diabetes Center, zahájil udělování medailí po 50, 75 a dokonce po 80 letech trvání diabetu 1. typu. Medailistů po 50 letech ocenili více než 5 000, po 75 letech asi 90 osob. Přihlásit se mohou zájemci z celého světa, většinou se ale asi nehlásí, takže podobných případů je jistě mnohem více.

Po Joslinově vzoru se udělují také u nás obdobné medaile. Nesou jméno zakladatele české diabetologie prof. Jiřího Syllaby.

Jaké šance máte do budoucna, záleží především na vašem celkovém stavu a na péči, kterou jste dříve věnoval svému diabetu. I nyní, kdy jsou možnosti mnohem lepší, na tom hodně záleží.

Monitorování glykémií, úpravy dávek inzulínu a dodržování vhodné diety je pochopitelně obtížnější ve vysokém věku a při případném omezení hybnosti a zraku. Proto je důležité myslet i na buducnost a vymyslet způsob, jak vám budou moci ostatní pomáhat a podporovat vás.

Spolu s gratulací vám posílám přání, abyste byl v rámci možností zdráv a těšil se na nové příjemné věci, které vás ještě mohou potkat.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Milý Jaroslave, podle vašich hodnot je jasné, že máte diabetes. Nevím, zda dodržujete diabetickou dietu a nevím také, zda užíváte nějaké léky na snížení glykémie. Jedním z hlavních problémů diabetu 2. typu je právě udržování dobrých ranních glykémií. Především v časnějším stádiu totiž převládá porucha spočívající ve snížené citlivosti tkání vůči působení inzulínu. Inzulín působí i v noci a jeho úkolem je zabraňovat tomu, aby se ze zásob v játrech postupně neuvolňovalo příliš velké množství glukózy. Citlivost vůči inzulínu navíc bývá u většiny lidí nejnižší v časných ranních hodinách. Vaše výsledky mě proto nepřekvapují.

Vy ovšem také neudáváte, za jak dlouho po jídle a po jakém jídle máte odpolední glykémie v normě. Je klidně i možné, že oběd vynecháváte, případně máte jenom málo sacharidů (což by bylo dobře) a možná také přes den hodně fyzicky pracujete. To vše nevím. Obávám se ale, že pokud byste snědl pravý český oběd se 4 až 5 knedlíky a zahuštěnou omáčkou a případně k tomu si dal polévku se zavářkou, tak byste jednu hodinu po tomto jídle měl glykémii vysokou.

Doporučuji vám proto: jezte pokud možno málo a buďte si vědom, jaké množství sacharidů jíte. Zejména pak večer si dejte na to pozor. Samozřejmě tzv. druhá večeře je u diabetu 2. typu přežitkem. Pokud byste něco sníst musel, tak ať je to pokud možno zelenina, malý kousek sýra, ale pokud možno nikoliv sacharidy v podobě chleba, brambor, piva, knedlíků či sladkého ovoce.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Odpověď

Dobrý den, dle údajů výrobce je senzor voděodolný do hloubky 1m a neměl by být ponořený více jak 30 minut v kuse, poté se musí nechat vyschnout (teplota musí být mezi 10-45°C). Výrobce se na oficiálních stránkách o slané vodě nevyjadřuje. V informacích prodejce je uvedeno, že slaná voda by na senzor neměla mít (oproti sladké) žádné nežádoucí účinky. Osobně od svých pacientů zatím reálné zkušenosti s koupáním ve slané vodě nemám.

(odpovídá MUDr. Pavlína Krollová z diabetologické stanice a ambulance Interní kliniky Fakultní nemocnice v Motole)

Odpověď

Milá Kateřino, ó jak vašemu příteli závidím! Tak rád bych si dal namasírovat chodidla, ale nikomu se do toho nechce. Dokud byly děti malé, tak se k tomu nechaly občas přemluvit, ale teď, když už jsou větší, tak už ani ony nechtějí.

Jedinou osvědčenou metodou, jak se vyhýbat komplikacím diabetu, je co nejpečlivější dlouhodobá kompenzace glykémie. K posouzení slouží glykovaný hemoglobin. Za ideální a těžko dosažitelnou hodnotu se považuje 47 mmol/mol. Vývoj komplikací je pak velmi málo pravděpodobný.

Hodnota do 53 je uspokojivá. 65 mmol/mol – to už je sice neuspokojivé, ale v praxi přijatelné. Vše nad tím je špatné, nad 80 strašné. Tak to posuďte sami.

Jinak ale existují určité individuální vlohy, takže některé komplikace se člověku mohou vyhnout i při špatné kompenzaci a dlouhém trvání diabetu. Ale neuropatie dlouho trvající špatně kompenzovaný diabetes provází skoro vždycky.

Pochopitelně jsou vhodná i další opatření: Hodně pohybu, štíhlá linie, kontrolování krevních tuků, kontrola krevního tlaku, pravidelná oční vyšetření.

Diabetická neuropatie se často projevuje tím, že pacienti mají menší citlivost zejména na dolních končetinách. To může vést k tomu, že dostatečně nereagují na různé jinak nepříjemné pocity, jako jsou třeba tlak v botě. V důsledku toho pak mohou vznikat otlaky, odřeniny a někdy až defekty na nohách, které jsou velmi závažné a špatně se hojí. To bych u tak mladého člověka rozhodně nečekal.

Nicméně zde se prevence velmi vyplatí. Je nutné nosit pohodlné boty, kontrolovat, zda otlaky nevznikají a dávat pozor na poranění. Tento problém se týká v podstatě každého pacienta s diabetem, nicméně při diabetu 1. typu jen po dlouhém trvání nemoci. Ale zavedení správných návyků už v mládí je určitě důležité.

Kvalitně prováděná pedikúra je také vhodná. Opět se to týká spíše starších osob. Raději bych to ale nechal odborníkům, abyste svého přítele náhodou neporanila nebo nedělala pedikúru příliš do hloubky.

Masáže chodidel ale pravidelně provádějte. Za tuto radu mě jistě váš přítel pochválí.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

poznámka redakce:

Střídání teplé a studené vody při koupeli nohou je velice příjemné a zdraví prospěšné. Jedná se o Kneippovu lázeňskou terapii. Zakladatelem této léčebné metody je německý farář Sebastian Kneipp, po kterém je také pojmenována.

Principem je střídavé přešlapování v teplé a studené vodě, nejčastěji v lázních, či wellness centrech na tzv. Kneippově chodníku. Při střídavé nožní koupeli se začíná nejprve přešlapováním v teplé vodě, poté ve vodě studené.

U Kneippových chodníků je provozní teplota teplé vody od 35 do 43 °C a provozní teplota studené vody je od 10 do 15 °C. Doporučená délka pobytu na jeden cyklus je kolem 1 minuty, v poměru 60 s : 15 s, cykly se opakují 4 - 7x. Cyklus je zakončen přešlapováním ve studené vodě, poté následuje otření nohou dosucha.

Tato procedura přináší celou řadu pozitivních účinků. Indikacemi k jejímu absolvování jsou například migrény, vegetativní poruchy, poruchy prokrvení dolních končetin, poúrazové či pooperační stavy, začínající křečové žíly a stavy po fyzickém vyčerpání a svalové únavě dolních končetin.

Střídavá nožní koupel však není vhodná v případě zánětlivých onemocněních, mykózách, otevřených ránách, nachlazení a zánětu ledvin.