Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví! Informace v nich nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Webové stránky, na které hodláte vstoupit, jsou určeny výhradně odborníkům dle zákona číslo 40/1995 Sb. o regulaci reklamy ve znění pozdějších předpisů. Odborník ve smyslu §2a zákona číslo 40/1995 Sb. je osoba oprávněná předepisovat či vydávat léčivé přípravky, nebo osoba oprávněná poskytovat zdravotní služby.



odborníci

Proč je dlouhodobé bezpečné zlepšení glykémie u pacientů s diabetem 2. typu prevencí infarktu?

Vloženo:
9. 4. 2017

Musím začít v minulosti, která sahá až k publikaci výsledků studie UKPDS. První výsledky byly přijaty vlastně se zklamáním - již se vědělo, že kardiovaskulární příhody jsou vysokým rizikem pacientů s diabetem, a proto nesignifikantní vliv intenzivní terapie diabetu na riziko ICHS (zejména infarktu myokardu) byl zklamáním (Lancet 1998; 352: 837–53).

více

Glykovaný hemoglobin – absolutní parametr pro lékaře i pacienta

Vloženo:
6. 9. 2016

Je poměrně málo oborů medicíny, které mají k dispozici parametr, jímž lze víceméně absolutně popsat výsledek léčby, současně na něm lze založit prognózu populace i pacienta, navíc umožňuje farmakoekonomické výpočty, je kontrolou kvality léčby a také je popudem ke změně terapie. Diabetologie takovým parametrem disponuje – je jím glykovaný hemoglobin. Prakticky vše, co se v klinické diabetologii děje, je tak či onak vztaženo ke glykovanému hemoglobinu (HbA1c).

více

Co je to postprandiální hyper/glykémie?

Vloženo:
7. 9. 2016

Jako postprandiální glykémii (PPG) označujeme (na základě konsensu) glykémii změřenou v době 60 až 120 minut po jídle. U zdravého jedince dosahuje glykémie po jídle maximální hodnoty v době okolo jedné hodiny po jídle, u pacienta s diabetem 2. typu je to naopak v době blížící se 120. minutě po jídle. Pro diabetes 2. typu je charakteristickým znakem progrese nemoci, její postupné zhoršování, tedy postupné zvyšování glykémie. Dynamika zvyšování průměrné hodnoty glykémie nalačno a postprandiálně u osob přecházejících z normální glukózové tolerance k diabetu 2. typu je odlišná. Do jisté míry je to akcentovaný obraz fyziologických změn obou hodnot v souvislosti s věkem. Pro vyšší věk je typicky relativně vyšší hodnota PPG než glykémie nalačno.

více

Postprandiální glykémie pomáhá ve výběru vhodné terapie diabetu.

Vloženo:
7. 9. 2016

Postprandiální glykémie (PPG) je do jisté míry umělý konstrukt. Je sice zřejmé, že hormonální a metabolická situace organismu se liší, pakliže se nalézá v situaci nalačno nebo po sytém a vydatném jídle (u většiny osob to dokonce ani subjektivně není stav totožný), ale z hlediska přesné doby, kdy měřit postprandiální glykémii, jsme odkázáni na arbitrárně stanovený interval 60 až 120 minut. Jistým oprávněním pro cílený a intenzivní zájem o fenomén PPG se zdá být epidemiologická souvislost mezi výškou PPG a kardiovaskulárním rizikem.

více

Diabetes mellitus a ICHS

Vloženo:
7. 9. 2016

Relativně pozdě se soustředila pozornost medicíny na vztah ischemické choroby srdeční (ICHS) a diabetu. Podle WHO je prevalence ischemické choroby srdeční (ICHS) u diabetiků mezi 26 až 35 %, přičemž je vyšší u žen a stoupá s věkem. Klasické studie zejména z přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století udávají riziko úmrtí (mortalita obecná i mortalita kardiovaskulární) u pacientů s diabetem ve srovnání se stejně starými osobami bez diabetu významně vyšší, a to 2,5x u mužů, a dokonce až 4x u žen.

více

Diabetes a LDL cholesterol

Vloženo:
7. 9. 2016

Pacienti s diabetem 2. i 1. typu mají vysoké riziko kardiovaskulárních komplikací. Základním rizikovým faktorem je u nich hyperglykémie, avšak zejména u pacientů s diabetem 2. typu je to i hypertenze, prokoagulační stav a stejně jako v běžné populaci koreluje u nich kardiovaskulární riziko s LDL cholesterolem (LDL-C). Zvláště u pacientů s diabetem 2. typu vysoké riziko souvisí také s tzv. diabetickou (tzv. aterogenní) dyslipidémií.

více

Cíle léčby diabetu a význam kompenzace diabetu pro prevenci komplikací

Vloženo:
9. 4. 2017

Diabetes je chronická, zatím nevyléčitelná nemoc, jejímž hlavním příznakem je hyperglykémie. Čím vyšší je glykémie a čím delší dobu je hyperglykémii exponován organismus, tím vyšší je riziko pozdních komplikací. Jejich společným jmenovatelem je zejména poškození cév (odtud komplikace mikrovaskulární a makrovaskulární). S jistou mírou zjednodušení můžeme říci, že vaskulární komplikace jsou konstantní následek nedostatečně či špatně léčeného diabetu. Nejde o to, jestli se objeví, ale kdy. Nakolik je rizikovost hyperglykémie zřejmá, vyplývá i z hranice pro diagnózu diabetu se odvíjející od hodnoty, od níž se zvyšuje riziko komplikací.

více

Komplikace diabetu

Vloženo:
7. 9. 2016

Velmi jednoduše a schematicky rozdělujeme komplikace diabetu na akutní a chronické (pozdní) – viz graf 1. Akutní komplikace byly v popředí zájmu dříve, byly to ty příhody, které byly časté a život pacientů často ohrožovaly. S tím, jak se daří lépe a kvalitněji léčit hyperglykémii, dostávají se do popředí zájmu komplikace chronické, tedy pozdní. Jejich společným základem je postižení cév, proto se také označují jako vaskulární (podle oblasti postižení mikrovaskulární nebo makrovaskulární).

více

Hypoglykémie

Vloženo:
7. 9. 2016

Škála hodnot glykémie pro stav označovaný jako hyperglykémie je nepoměrně větší než pro stav nazývaný hypoglykémie. Hranice, od níž hovoříme o hypoglykémii, není stanovena jednotně. To proto, že záleží na kritériu, které zvolíme jako diskriminantu normy od patologie (obr. 1).

obr. 1

více

Specifické komplikace diabetu: význam správné léčby pro prevenci

Vloženo:
7. 9. 2016

Autoři:
Kolektiv autorů

Specifické komplikace jsou tedy ty, jejichž vznik je vázán na přítomnost hyperglykémie; vlastně definují patologickou hodnotu glykémie, protože velmi zjednodušeně platí, že u osob s normální glykémií tyto komplikace nevzniknou. Postihují kapilární a prekapilární řečiště, odtud označení mikroangiopatické, resp. mikrovaskulární. Nejčastěji se manifestují v oblasti retiny (diabetická retinopatie) a ledvinných glomerulů (diabetická glomerulopatie /nefropatie/). Postižení periferního či autonomního nervstva je z hlediska etiologie složitější, není to pouze důsledek mikroangiopatie vasa nervorum, nicméně platí, že bez hyperglykémie diabetická neuropatie nevznikne. Důsledkem specifických komplikací mohou být takové závažné stavy, jako je slepota, selhání ledvin, amputace dolních končetin.

více

Diabetická nefropatie – kontinuální vývoj změn v čase

Vloženo:
9. 4. 2017

Podle údajů, které jsou k dispozici, se diabetická nefropatie vyvine u 25 až 45 % diabetiků 1. typu, neléčena progreduje nezadržitelně v ledvinné selhání. Diabetická nefropatie je dnes u dlouhodobě dialyzovaných nemocných příčinou selhání ledvin ve 20 až 40 % a podle světových statistik je jednou z nejčastějších příčin selhání ledvin. Narůstá především počet dialyzovaných diabetiků 2. typu. To patrně není jen důsledek rostoucí incidence diabetu, ale také zlepšení komplexní péče o diabetiky, která jim prodlužuje život, což znamená, že se častěji „dožijí renálního selhání“.

více

Manifestní diabetická nefropatie

Vloženo:
25. 9. 2016

I pacient s diabetem může mít proteinurii či selhání ledvin etiologicky nesouvisející s jeho nemocí, přičemž stanovit správně etiologii není jednoduché a někdy ani možné. Tato skutečnost implikuje tendenci k souhrnnému pojmenování onemocnění ledvin u pacientů s diabetem bez ohledu na etiologii – diabetické onemocnění ledvin. Nicméně stále platí, že existuje typická diabetická nefropatie, a ještě více platí, že pouze ve fázi mikroalbuminurické je možné progresivní poškození glomerulů zastavit. A proto platí, že vyšetřování mikroalbuminurie je jedním z klíčových vyšetření u pacientů s diabetem 1. typu a u zejména mladších pacientů s diabetem 2. typu.

více