14. duben - světový den monitoringu diabetu

Ačkoliv nemoc nebolí, nekompenzovaná cukrovka může způsobit nevratné škody na zdraví. Pravidelná kontrola glykémie je totiž u pacientů s cukrovkou stěžejní. Výrazné kolísání cukru se podílí na rozvoji celé řady komplikací a může skončit i fatálně – například poškozením mozkových funkcí, slepotou či rozvojem kardiovaskulárních onemocnění.

Podle průzkumu, který pro společnost Abbott provedla výzkumná agentura (Ipsos Healthcare “Potenciál a bariéry systémů pro měření glykémie: pacienti s DM 1 realizovaný v červnu 2022. Celkem 200 - 230 respondentů s diabetem 1. typu, reprezentativní vzorek populace ve věku 18+ let, celá ČR),  se zjistilo, že až třetina pacientů s diabetem I. typu si hladinu glukózy neměří pravidelně.  Přitom diabetici I. typu mívají častěji problémy s kolísáním hodnot krevního cukru. Výkyvy jsou však nebezpečné pro všechny pacienty s diabetem. Za optimální se považují hodnoty mezi 3,9 až 5,6 mmol/l nalačno, po jídle by to mělo být nejvýše 10 mmol/l. U diabetiků se však glykemické hodnoty mohou lišit.

Hyperglykémie je stav, kdy je hladina krevního cukru příliš vysoká – hodnoty glykémie dosahují nalačno 7,0 mmol/l. K tomuto stavu většinou dochází při nedostatku inzulinu – hormonu slinivky břišní. Může nastat i v důsledku nesprávné nebo příliš nízké aplikace tohoto hormonu. Zvýšená hladina cukru může mít ale i jiné příčiny – rizikovým faktorem je stres, virové nebo bakteriálního onemocnění či léčba kortikoidy. Zvýšená hladinu krevního cukru se může vyskytnout i u dosud nediagnostikované cukrovky nebo při zhoršení stavu u již léčeného diabetika.

Příliš vysoká hladina krevního cukru může být život ohrožující, a to především u hodnot nad 13 mmol/l. Hrozí ketoacidóza, tedy překyselení organismu nedostatkem inzulinu v organismu. Vyskytuje se u 20 až 40 % nově diagnostikovaných diabetiků I. typu – u desetiny z nich je to dokonce úplně první projev diabetu I. typu. Mezi nápadné příznaky patří zrychlené dýchání, pocit žízně a zápach acetonu v dechu. V těžkých případech může ketoacidóza vést až k poruše vědomí a kómatu. Jde rovněž o nejčastější příčinu úmrtí diabetiků I. typu mladších 20 let. Nejlepší prevencí je udržet nejstabilnější hladinu glukózy v krvi.

Hypoglykémie je stav, kdy je hladina cukru v krvi naopak příliš nízká – hodnoty dosahují 3,9 mmol/l, případně jsou i nižší.  Snížení hladiny glukózy řídí hormon inzulin. Hrozit může při vynechání jídla, po vysoké fyzické aktivitě nebo při aplikaci vysoké dávky inzulinu. Typickými příznaky jsou třes, pocení, zrychlený puls, nervozita, závrať, únava, nesoustředěnost až zmatenost, porucha řeči nebo vidění. Je zrádná, jelikož se může nečekaně objevit i během spánku.

Lehkou formu hypoglykémie zvládne diabetik vyřešit sám. U sebe by měl mít pokaždé první pomoc v podobě jednoduchých cukrů, jako je například hroznový. Při těžké hypoglykémii se ale bez pomoci druhé osoby neobejde.

Naprosto zásadní je důsledný management nemoci, tedy pravidelné kontroly glykémie. Udržováním cílových hladiny glukózy v krvi se minimalizuje riziko výskytu závažných komplikací nemoci. Selfmonitoring glykémií je taktéž základním prostředkem kontroly nastavené léčby pro ošetřujícího lékaře. Pokud léčba vyžaduje aplikaci inzulínu, měli by si pacienti měřit hladinu cukru několikrát denně. Měřit hodnoty glykémii lze jak klasickými glukometry, tak i podkožními senzory, které v pravidelném intervalu kontrolují hladinu cukru v krvi. Na českém trhu je k dispozici několik druhů senzorů.

Senzory nabízí možnost sledovat aktuální informace o glykemických hodnotách, zobrazují také trend vývoje glykémie, upozorňují za pomoci alarmů na náhlé výkyvy a nabízí další změny, které výrazně pomáhají ke zlepšení kompenzace diabetu.  Dle TZ www.freestylelibre.cz