Nemoc důchodců, za kterou mohou sladkosti.

Pacientů s diabetem každoročně dramaticky přibývá. Přestože cukrovkou na světě trpí 537 milionů[1] lidí, nemoc je stále opředena mýty. Některé jsou úsměvné, zatímco jiné mohou nově diagnostikovaným diabetikům či lidem v prediabetickém stavu skutečně uškodit. Je konzumace cukru primární příčinou onemocnění? Postihuje nemoc jen seniory? Přinášíme přehled nejrozšířenějších mýtů o diabetu, kterým jste možná také doteď věřili.

V České republice už počet pacientů trpících diabetem překročil alarmující 1 milion. Týká se zhruba 505 tisíc mužů a 514 tisíc žen.[2] Bohužel dalších téměř čtvrt milionu lidí o svém onemocnění vůbec neví a nevěnuje přílišnou pozornost ani varovným příznakům[3]. Situaci neprospívá ani řada mýtů a polopravd, které kolem cukrovky kolují.

1. mýtus: Za vše může cukr

Jedním z nejrozšířenějších a zároveň nejnebezpečnějších mýtů o diabetu je, že postihuje lidi, kteří konzumují příliš mnoho sladkostí. Není to úplně pravda. Diabetes 1. typu je autoimunitní onemocnění, které s konzumací cukru nemá mnoho společného. Ani diabetes 2. typu rozhodně není podmíněn jen pojídáním sladkostí. Až polovina případů nemoci je způsobena genetikou, druhá polovina pak celkově nevhodným stravováním a nedostatkem pohybu.

2. mýtus: Postihuje jen starší

Cukrovka si své oběti nevybírá podle věku a může zasáhnout kohokoli. Diabetes 1. typu se často objevuje u dětí a mladých lidí a je výsledkem autoimunitní reakce, nikoli životního stylu nebo věku. Diabetes 2. typu, který byl tradičně spojován se starším věkem, se nyní stále častěji diagnostikuje i u mladších lidí. Za tímto alarmujícím trendem stojí špatná životospráva a nezdravé návyky mladých.

3. mýtus: Život omezující dieta

Mnoho lidí možná překvapí, že diabetická dieta se téměř neliší od diet sportovců nebo těch, kteří volí zdravé stravování. Pacient si příležitostně a v malém množství může dopřát v podstatě cokoliv. Obecně však platí, že by diabetici měli omezit příjem cukru a rovnoměrně si ho rozdělit v průběhu dne do jednotlivých jídel. Ke slazení se doporučují spíše alternativní sladidla, například stévie. Omezit by se měla konzumace tučných a smažených jídel a alkoholu. Obecně lze říct, že by diabetik měl jíst pravidelně, přirozenou a rozmanitou stravu.  

4. mýtus: Stačí jen brát léky

Diabetik nebude mít cukrovku pod kontrolou pouze díky lékům. Léčba cukrovky je komplexní a skládá se z několika aspektů. Motivace diabetika ke změně životního stylu, a především dodržování režimových opatření a pravidel, jsou pro léčbu obou typů diabetu klíčové. Důležitou součástí kompenzace diabetu je kromě předepsaných medikamentů také změna životosprávy a pohyb, který právě velké množství nemocných často zanedbává.

5. mýtus: Nepříznivý vliv sportu

Sport má na diabetes vliv, ale převážně pozitivní.  Pohyb je totiž klíčovou součástí kompenzace cukrovky, pro pacienty je tedy téměř povinností. Fyzická aktivita snižuje glykemickou hladinu, je ale třeba zohlednit délku a intenzitu pohybu. Zatímco rychlá chůze obvykle snižuje glykémii, kardio aktivity ji mohou v některých případech zvýšit. Pro jistotu je tedy nezbytné v průběhu cvičení a po jeho skončení několikrát změřit hodnoty cukru v krvi pomocí glukometru nebo senzoru.

6. mýtus: Na diabetes se neumírá

Počet pacientů, kteří v souvislosti s cukrovkou přišli o život, vypovídá o pravém opaku. Ročně ve spojitosti s diabetem zemře v Česku přes 22 000 pacientů[4]. Pravdou je, že díky moderním přístupům a medikaci jsou dnes nejčastější příčinou úmrtí diabetiků nádorová onemocnění, ale hned za nimi jsou to komplikace cukrovky jako je ischemická choroba srdeční, srdeční selhání, cévní mozkové příhody.

Ale při správné léčbě a dodržování lékařských doporučení může být život s diabetem dobře zvladatelný. Důležité je vyznávat zdravý životní styl, poslouchat pokyny diabetologa a pravidelně monitorovat hladinu cukru v krvi. Počet měření se mění podle typu léčby, úrovně kontroly cukrovky u pacienta a aktuální situace, ve které se pacient nachází.

Odborník radí – doc. MUDr. Denisa Janíčková Žďárská, Ph.D.

Téma diabetu je dnes přesyceno velkým množstvím rozmanitých informací nejrůznější kvality. Důležité však je spoléhat především na ověřené údaje a rady příslušného lékaře. Přesto, že se nedá diabetes zcela vyléčit, pokud se začne s jeho kompenzací včas, lze nemoc udržovat ve stavu remise a předejít celé řadě vážných komplikací. Přidružené nemoci totiž ohrožují až 29 % všech pacientů.[5] Kromě pravidelných prohlídek je pro pacienty nezbytné provádět monitoring pomocí klasického glukometru nebo moderních diabetických senzorů. V současnosti jsou na trhu dostupné například senzory Dexcom nebo FreeStyle Libre, které nepřetržitě monitorují stav diabetika, a umožňují tak pacientovi včas reagovat na výkyvy. Vzděláváním se o svém onemocnění, spoluprací s diabetologem a dodržováním doporučeného režimu lze cukrovku držet zcela pod kontrolou.