Obecné

Odpověď

Milý Romane, pro vystavování invalidního důchodu existují předepsaný postup a platná pravidla. Zpravidla žádost podává pacient ke svému praktickému lékaři, který si vyžádá všechna potřebná vyjádření ostatních lékařů. Rozhodující ale nejsou samotné diagnózy, jako jsou např. cukrovka, operace jazyka či kýla. Důležitý je celkový stav a schopnost vykonávat určitou činnost. Pokud by vaše všechny nemoci byly dobře léčeny a vy byste se snažil, tak byste asi mohl vykonávat řadu povolání. Protože tomu ale asi tak není, tak můžete být ve stavu, kdy svoji práci již nemůžete zvládat. To musí jednotliví specialisté a nakonec posudková komise posoudit. 

Když se někdo v podobném postavení jako máte vy hodně snaží, tak většinou toho důchodu dosáhne. Otázkou je ale, zda je to nakonec pro něho lepší. Protože pak budete doma, přestanete se pohybovat a skoro všechny obtíže, které uvádíte, se ještě zhorší.
 

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Milá Růženo,

Pokud pacient žije doma, neexistuje v současné době žádný samostatný státní příspěvek „na dietu“ hrazený zdravotní pojišťovnou.

Může ale využít jiné formy podpory:

a) Příspěvek na dietní stravování v rámci invalidního nebo starobního důchodu

• Pokud lékař potvrdí, že dieta výrazně zvyšuje životní náklady, může být zohledněna při posuzování nároku na příspěvek na živobytí nebo příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách (zákon č. 108/2006 Sb.).
• Rozhoduje o tom úřad práce podle individuální situace (příjem, závažnost onemocnění, soběstačnost apod.).

b) Příspěvek na dietní stravu u osob v hmotné nouzi

• Podle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, může být v rámci příspěvku na živobytí stanovena zvýšená částka živobytí pro osobu, která musí dodržovat dietu.
• Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) stanovuje příplatky tabulkou:
  • např. diabetická dieta = +1 100 Kč měsíčně k částce živobytí (údaj podle přílohy č. 1 vyhlášky č. 389/2011 Sb.).
• Rozhodnutí vydává úřad práce na základě potvrzení o nutnosti diety od ošetřujícího lékaře.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Milá Ireno, napadá mě odpověď jednoho Němce, kterého jsem se svou středoškolskou němčinou na něco podrobně vyptával, a on mi odpověděl:

Du hast mir überfragt“, což by se dalo přeložit, „moc se ptáš“ nebo tady jsi mě nachytal“.

Pro hodnocení glykémie po jídle totiž nejsou daná pevná pravidla, už jenom proto, že doba po jídle i složení stravy se může hodně lišit a není to žádný standardní pojem. Normálně glykémie po jídle vrcholí za 30 – 60 minut a pak se postupně vrací k normální hodnotě do 2 až 3 hodin. Obecně když zachytíme glykémie po jídle vyšší než 7,8 mmol/l, ale nižší než 11.1 mmol/l,  hovoříme o porušené glukózové toleranci. Při glykémii nad 11,1 většinou jde již o diabetes, nicméně dovedu si představit, že při takovém zavařování meruňkové marmelády a průběžném testování kvality se může podařit překročit tuto hodnotu kdekomu. Není to zkrátka standardní hodnocení, jen si vytváříme obraz, jak na tom určitý člověk s glykémiemi zhruba je.

Protože rozhraní mezi pre-diabetem a diabetem je opravdu těsné, nelze z takového testování vyvozovat pevné závěry. Velmi záleží na tom, co jíte a jak rychle jíte. Přesto mnoha lidem, kteří se chtějí otestovat nejjednodušším (i když ne zcela přesným) způsobem pomocí glukometru radím: Změřte si glykémii ráno zaručeně na lačno. Potom si dejte svoji typickou snídaní, žádný extrém. Od začátku jídla si pak změřte hodnotu za hodinu a za 2 hodiny a sdělte mi výsledky. Při hodnotě za 2 hod. do 7,8 uzavírám, že se nejedná o diabetes (po hodině by glykémie neměla být nad 9, ale není na to dána norma.

Toto doporučení úplně ale neplatí pro již ověřené pacienty s diabetem. Zde záleží na typu diabetu, věku, na schopnostech pacienta dosáhnout dobrých hodnot a na případném riziku hypoglykémie. Např. hodnota u diabetika 2. typu po jídle do 11 mmol/l je ještě přijatelná, ale není to ideální výsledek. A zcela jiné je to u těhotných žen.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Milá Petro, uvádíte, že vaše dcera má diabetes zjištěný teprve před 2 měsíci. Jste tedy ještě v určitém kritickém období, kdy si celá rodina postupně zvyká na novou situaci a učí se řešit měnící se problémy. Podle mé zkušenosti se situace většinou usadí za 3 až 4 měsíce, kdy zjistíte, že se dá žít skoro normálně dál, určitým výkyvům se nevyhnete a že to ní tolik kritické, když glykémie na chvíli stoupne na 15 mmol/l.

V tomto období se potřeba inzulínu různě mění, protože ztráta inzulínové sekrece není ještě úplná a někdy se stává, že se dokonce slinivka trochu vzpamatuje a tvoří inzulínu víc, takže je možné dávky různě snižovat, aby se to postupem času zase vrátilo zpátky k větší potřebě. Trochu mě udivuje, že nemáte kontroly u diabetologa častěji, protože v tomto období je nutná edukace dcery i rodičů a změny jsou časté.

Vaše dcera užívá jako bazální inzulín Lantus, který účinkuje asi 18 až 22 hod., většinou ne celých 24 hod, a maximum má mezi 6 až 12 hod. po podání. Většinou tedy zajišťuje dobrou glykémii během noci a nejlepším testem, zda je tohoto inzulínu akorát, je ranní glykémie, která by v ideálním případě měla být mezi 5 a 7 mmol/l,  v praxi mezi 4,5 a 8. Pokud bývá hodnota vyšší, dávka se zvyšuje, ale je zde nebezpeční nočních hypoglykémií, které by neměly pokud možno být, i když vyhnout se jim zcela se asi nepodaří.

Během dne je potom glykémie závislá hlavně na dávkování rychle působícího inzulínu před jídlem. Vyšší glykémie po jídle tedy většinou znamená, že dávka byla příliš malá, případně že dcera jí zbytečně příliš mnoho sacharidů.

Já v současné době dávám spíš přednost velmi dlouze působícím bazálním inzulínům, mezi něž patří Tresiba a Toujeo, které působí déle než 14 hod., Tresiba alespoň 36 hod. Tím vzniká bazální dávka, která nemá minima ani maxima a většinou, když je glykémie vyšší, tak jen stačí chvíli počkat bez jídla, dokud glykémie postupně neklesne. Dávka Tresiby se díky dlouhému působení mění vždy nejdříve po 5 dnech, kdy se její hladiny v těle teprve ustálí.

Předpokládám, že dcera užívá senzor. Ten je opravdu vynikající, ale jeho „slabou“ stránkou je v prvním období fakt, že opravdu ukazuje všechny hodnoty a vidíte tedy i to, co pacienti dříve neviděli, a to je poměrně velké kolísání a někdy i ty hodnoty kolem 15 či výjimečně i vyšší, které při měření třeba jen 3x denně mohly dříve snadnou uniknout. Musíte si uvědomit, že dosáhnout 100% času v rozmezí 4 až 10 mmol/l je skoro nemožné a pro vás je nyní dobrým ukazatelem 70% času a vynikajícím ukazatelem 80 %.

Velkou výhodou jsou varovné signály při hrozící hypoglykémii, což je velmi užitečné třeba při tělocviku či tréninku a dcera by se měla naučit, jak se v různých situacích zachovat. Pokud by naopak byla hodnota vyšší, třeba těch 15, tak bych z toho nedělal problém. Při cvičení velmi pravděpodobně bude hodnota klesat.

Do budoucna většině pacientům s diabetem doporučuji inzulínovou pumpu spojenou se senzorem, která částečně poloautomaticky dolaďuje glykémie. Pomáhá to dosahovat lepších výsledků s menší námahou a nemá to žádné podstatné nevýhody. Již nyní byste se o tom měla informovat a připravovat se na to. Jen zpočátku, kdy se potřeba inzulínu často mění, může být někdy lepší ještě chvíli počkat. Když ale nyní celkem všechno docela dobře jde, tak vám i dceři doporučuje hlavně klid a rozvahu a snažit se vyvarovat závažnějším hypoglykémiím nebo opravdu vysokým hodnotám, např. ke 20. Ale i potom není vhodné panikařit, ale naopak snažit se to mírným způsobem a správnou úvahou korigovat.

Poznámka redakce:

pár příkladů pro zvýšení imunity:

A) přirozeným způsobem:

podpora imunity přirozeným způsobem:

• Dostatek spánku – alespoň 9 hodin denně.

• Pestrá strava – hodně ovoce, zeleniny, celozrnné obiloviny, luštěniny, libové maso, ryby, mléčné výrobky.

• Pohyb venku – pravidelný sport, procházky, hry.

• Čerstvý vzduch a pobyt na slunci – důležitý pro tvorbu vitaminu D.

• Dostatečný pitný režim – hlavně voda a neslazené čaje.

• Hygiena a mytí rukou – prevence infekcí.

• Očkování – dodržovat doporučený očkovací kalendář.

• Psychická pohoda – méně stresu, dost času na odpočinek a zábavu.

B) potravinové doplňky v příslušných dávkách:

• vitamín D3 

• vitamin C

• zinek

• betaglukany

• probiotika

• echinacea

• selen

C) léčiva na předpis

• Broncho-Vaxom

• Imunor

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Milá Jiřino, inzulín Toujeo účinkuje velmi dlouho, déle než 24 hod. Bezprostředně po jeho podání se glykémie prakticky nemění. Pokud by docháhelo k hypoglykémii, muselo by to být způsobené ještě dávkou z předchozího dne, ale to byste zase neměla před jídlem glykémii 9,8 mmol/l. 

Je potřeba ověřiže, že

* si současně nepodáváte také rychle působící inzulín

* si opravdu pícháte inzulín Toujeo (a nikoliv omylem jiný typ inzulínu s rychlým působením)

* si opravdu správně měříte glykémie

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Milá Hano, pro vás je důležité, abyste dále hubla, 130 kg je opravdu hodně. Já sice nejsem zastáncem přerušovaného půstu ani intenzivní ketodiety, ale nicméně u vás to funguje, a to je moc dobře. Myslím, že vaše glykémie jsou celkem v pořádku, to hubnutí má nyní přednost. Očekával bych, že případná porucha glukózové tolerance se při takovémto postupu časem spíše zlepší a nikoliv zhorší.

Je ale také možné, že po přerušeném půstu jíte spíše více, abyste dohnala, co jste zameškala, a glykémie vám potom stoupá.

Dlouhodobě skutečně "poctivě dodržovaná" ketodieta není zdravá, alespoň já jsem o tom přesvědčen. Většina lidí jí ovšem drží jenom částečně, a to pak příliš nevadí. Někteří lidé si dokonce stanovují testovacími proužky ketolátky, aby se přesvědčili, že postupují dostatečně "keto".

Víc bych vám doporučoval normální zdravou nízkokalorickou stravu, ale jestli po předchozích neúspěších s jinými potupu tato dieta u vás funguje, tak v ní pokračujte a glykémie se měřte raději jen občas. Pokud se měříte na lačno, dělejte tak ráno po celonočním půstu. Musíte vědět, že hodnoty blízké normálnímu rozmezí měřené glukometrem nemusejí být dostatečně přesné, běžná může být i odchylka až 1,5 mmol/l. Pro diabetiky je důležité sledovat trendy a kvalitu své léčby, pro osoby bez diabetu má osobní glukometr význam jen orientační.
 

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Milá Věro, vůbec neuvádíte, zda máte diabetes a proč se obracíte na náš web věnovaný právě cukrovce.

Samotnému hubnutí se věnuje obor "obezitologie" a vy byste se měla obrátit na specialisty právě v tomto oboru.

Prvním předpokladem ke zhubnutí zdaleka není jenom přání, ale zejména odhodlání pro to podstoupit dosti náročnou léčbu, která vyžaduje vysokou motivaci a dále poučení pacienta. V současné době jsou k dispozici různá léčiva, která hubnutí usnadňují, ale jejich význam je vedle samostatného úsilí pacienta až druhořadý. Je nezbytné podstoupit náležitou edukace od nutričního specialisty, který vám vysvětlí, jaké děláte v jidle chyby. Obezitolog se pak pokusí ve vás vyvolat náležitou motivaci v léčbě vytrvat.

Kromě léků přicházejí v úvahu také některé chirurgické zákroky nebo umístění balonků do žaludku, které snižují chuť k jídlu.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Milá Petro,

vím, že budu trochu fušovat do řemesla dětským diabetologům, kteří by uměli odpovědět lépe, ale přesto se pokusím.

Glykémie 14 není žádná katastrofa. Tomu se dcera občas nevyhne, ale nemělo by to být pravidlo. Na prvním místě je potřeba hledat příčinu, proč k tomu došlo. Nejpravděpodobnější vysvětlení, že si dala dcera příliš malou dávku rychle působícího inzulínu nebo že snídaně obsahovala příliš mnoho sacharidů. Pokud se toto stává opakovaně, je nejspíše potřeba trochu zvýšit dávku rychlého inzulín. Sacharidy se mohou ze zažívacího ústrojí vstřebávat déle a inzulín v dosavadní dávce na to nestačí.

Pokud je glykémie nad 10, tak opravdu je lepší nejprve počkat, až hodnota klesne, a pak si teprve dát jídlo s příslušnou dávkou inzulínu. Je to také možné řešit tak, jak navrhujete vy, a to trošku zvýšit dávku inzulínu, např. o 1 či 2 jednotky a najíst se přesto, pokud tedy hodnota není opravdu vysoká a pokud ještě nadále nestoupá. Při hodnotě nad 12 bych opravdu chvíli počkal, a v případě dalšího vzestupu bych nejprve dal „opravné“  jednu nebo 2 jednotky inzulínu. Tím se člověk připraví na příští jídlo, aby před ním měl již glykémii v pořádku.

Obecně si myslím, že ketolátky se běžně sledovat nemusí. Může se někdy stát, že dítěti není dobře a má vysokou glykémii. V tom případě průkaz zvýšené hladiny ketolátek v krvi nebo výrazná pozitivita v moči svědčí pro to, že tělo má nedostatek inzulínu a je potřeba jej dodat. Může k tomu dojít např. když si zapomenete píchnout inzulín. Někdy také potřeba inzulínu může stoupnout při nějakém jiném onemocnění a je potřeba přechodně zvýšit dávky inzulínu.

Ke sledování se používají kombinované glukometry, které mají také možnost sledovat v krvi ketolátky speciálními testovacími proužky, nebo jsou k dispozici testovací proužky pro přítomnost ketolátek v moči. Myslím si ale, že pro běžné sledování nejsou nutné. Ketolátky mohou být mírně pozitivní v moči nebo lehce zvýšené v krvi např. při hladovění, a to se ještě nic neděje. Silně zvýšené jsou zejména při rozvíjející ketoacidóze z nedostatku inzulínu. Na to musí člověk myslet zejména při jinak nevysvětlitelné nevolnosti, při zvracení (kdy člověk nejí a často si tedy nepodá ani inzulín) apod. Průkaz ketolátek je tedy důležitý k tomu, aby se zabránilo vzniku vážnější formy ketoacidózy, která by mohla třeba vyžadovat i hospitalizaci.

Předpokládám, že vaše dcera je vybavena kontinuálním senzorem glykémií. Výhodné by možná bylo používat inzulínovou pumpu, která se senzorem může spolupracovat a částečně „poloautomaticky“ regulovat podávání inzulínu. To pak také snáze dovoluje jíst v méně pravidelných intervalech, aby to odpovídalo lépe školnímu či pracovnímu rozvrhu dne.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Milá Andreo, shrnu to, co jste o sobě prozradila:

Je vám 58 let, máte obezitu 1. stupně, nemáte žádné další závažnější přidružené onemocnění. Vaše glykémie se pohybují v pásmu porušené glukózové tolerance, jasný diabetes zatím nemáte.

Doporučuji vám tato opatření, pokud byste chtěla být nadále zdravá a vyhnout se přechodu v diabetes:

Měla byste snížit svoji váhu méně kalorickou stravou. Vhodné by bylo zhubnout aspoň o 6 kg během jednoho roku.

Měla byste zvýšit svoji pravidelnou fyzickou aktivitu.

Měla byste si nastudovat principy redukční diety, jíst méně tuků a sacharidů a více zeleniny.

Pokud se vaše glykémie v současné době nezhoršují a neměla jste v mládí těhotenský diabetes, není zatím potřebná žádná medikamentosní léčba diabetu.

Doporučení redakce:
Podívejte se na naše fotojídelníčky https://www.cukrovka.cz/dietni-jidelnicek, zadejte si do dialogových rámečků 150 g, 175 g, 200 g, nebo 250 g sacharidů na den, dále jestli chcete jídelníček se svačinami či bez, počet dnů v týdnu, pro které chcete jídelníček vytvořit, klikněte na "Generovat náhodně" a vytvoří se Vám pestrý jídelníček, kde nepřekročíte zvolenou denní dávku sacharidů. Pokud vám nějaké jídlo nebude vyhovovat, myší si kliknete na přehled jídel a můžete je dle libosti měnit - ve výsledku ale bude vždy zvolená dávka sacharidů na den. Najedete-li myší na "Postup přípravy" objeví se rámeček s návodem, jak jídlo připravit a "fotojídelníčky jsou to proto, že když si budete dále klikat na obrázek jídla, bude se zvětšovat do maximální velkosti, aby bylo krásně vidět, motivovalo Vás a naladilo Vaše chuťové pohárky :-)

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Milá Dito, pokud vás paní doktorka pravidelně kontroluje a stanovuje vám glykémii na lačno a k tomu hodnotu glykovaného hemoglobinu – a vy máte hodnoty v normě, nebo blízko normy – pak opravdu monitorování glykémií není nezbytné.

Uvádíte ale, že máte diabetes. Takže dříve ty hodnoty musely být zvýšené. Diabetes málokdy zcela ustoupí a pokud ano, „rád se vrací“. Už z výchovných důvodů je samostatné měření glykémií velmi vhodné. Měla byste se měřit občas na lačno ráno. Normální hodnota je do 5,6 mmol/l a vy byste ji rozhodně neměla mít nad 7. Občas je také vhodné si měřit glykémii za 2 hod. po jídle. Rozhodně by hodnota neměla být nad 11 mmol/l, ale lepší by bylo, aby byla do 7,8 mmol/l. Podle výkyvů glykémie poznáte nejen, zda je nutné léčbu zintenzivnit, ale také jak můžete upravovat dietu, aby glykémie nestoupala. A pamatujte, máte nadváhu – velký rizikový faktor pro další rozvoj diabetu.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)