Obecné

Odpověď

Milý Vladimíre, některá zaměstnání vyžadují posudek obvodního nebo pracovního lékaře, zda je může z hlediska zdravotního stavu určitý člověk vykonávat. Z pohledu pracovního, či pohledu praktického lékaře bych neviděl problém. Určité požadavky může mít závodní lékař v určitém podniku, když tam člověk nastupuje do zaměstnání, protože jenom on zná specifická rizika, která v určitém podniku mohou nastat.

Pro samotné studium diabetes rozhodně nemůže představovat překážku. Při volbě konkrétního povolání již případně ano, ale podle mého názoru jen ve výjimečných případech.

Nedoporučoval bych např. pacientovi léčenému inzulínem vykonávat práci na stožárech elektrického vedení, kde musí někdy ve velké výšce trávit hodně času a nemůže si zde měřit glykémii či pravidelně jíst. Nedoporučoval bych také provádět montáže při instalaci větrných elektráren a podobně. To jsou ale velmi specifická zaměstnání.

Pracovat jako elektrikář v běžných podmínkách na zemi zodpovědná osoba s diabetem 1. typu jistě může.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Vážená paní, přeji dobrý den,

hladina celkového i LDL-cholesterolu se může zvýšit poměrně rychle (např. během roku až dvou). Příčin takového vývoje může být více. Jedná se o změnu životosprávy (zejména diety), změny v pohybové aktivitě, nebo změny v užívaných lécích, protože některé léky mohou zvýšit hladinu cholesterolu - sice průměrně poměrně málo, ale u některých predisponovaných jedinců naopak poměrně významně. Vliv může mít také věk pacienta a řada dalších faktorů.

Co se týká chromu, pak je třeba nejprve uvést, že sladká chuť je vnímána speciálními receptory (T1R) na jazyku, tyto receptory se však vyskytují nejen na jazyku, ale také ve střevech, ve slinivce nebo v tukové tkáni. Mně osobně není znám žádný důkaz, že by užívání trojmocného chromu mělo vliv na vnímání sladké chuti. Trojmocný chrom se podílí na metabolismu polysacharidů, tuků i bílkovin, čímž přispívá k normalizaci hladin cukru v krvi a tím může tak nepřímo ovlivňovat vnímání sladké chuti. Podle mých znalostí však užívání trojmocného chromu nevede ke snížení chuti na sladké. Trojmocný chrom může podle některých autorů také přispívat k (mírnému) snížení hladin cholesterolu. Někteří odborníci naproti tomu upozorňují, že u člověka dosud nebyl prokázán nedostatek chromu a jeho dlouhodobé podávání může vést ke vzniku toxicity. Definitivní odpověď na tuto otázku zatím nemáme.

Co se týká užívání vitaminů a antioxidantů, pak jsem k takovému přístupu poměrně skeptický, zejména pokud má dotyčná osoba zajištěnou pestrou a vyváženou stravu zahrnující jak maso, tak i zeleninu a ovoce. Spíše bych doporučoval zamyslet se nad užíváním některého vhodného probiotika, protože dokonce i u pacientů s klouby poškozenými osteoartrózou mohou mít probiotika pozitivní vliv a jejich užívání může vést ke snížení potřeby užívat analgetika. To je poměrně nové zjištění, které vychází z důkazů, že probiotická terapie snižuje intenzitu zánětu a podporuje kostní metabolismus.

S přátelským pozdravem

(odpovídá PharmDr. Josef Suchopár, DrugAgency, a.s., Klokotská 833/1a, 142 00 Praha 4 Libuš)

Odpověď

Dobrý den, 

bojím se, že vaše glykémie ve 2 hodině oGTT znamená, že již diabetes mellitus máte. Hodnota nad 11mmol/l je diagnostická pro diabetes. 

S ohledem na Váš věk se bude nejspíše jednat o diabetes mellitus 2.typu. Možností by byl ještě sekundární diabetes spojený s některými endokrinními onemocněními, nemocemi slinivky břišní, terapií kortikoidy… 

Váš glykovaný hemoglobin je relativně nízký a ukazuje, že Vaše celková kompenzace hladin cukru v krvi je v této chvíli ještě dobrá.

(odpovídá MUDr. Pavlína Krollová, Fakultní nemocnice Motol)

Odpověď

Milá Jano, noční pocení je opravdu velmi neurčitý příznak a od mírně zvýšených hodnot glykémie to jistě nebude.

Vaše glykémie ale už někdy překračují hranice stanovené pro diabetes, a tak by stálo zato ověřit si je na profesionálním přístroji u lékaře po celonočním lačnění. Pokud se hodnoty potvrdí, bude na místě přemýšlet vážně o úpravě vašeho dietního a pohybového režimu, abyste předešla rozvoji diabetu 2. typu.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Dobrý den,

hodnota glykémie ráno nalačno z žilní krve 5,69 je těsně nad dolní hranicí, která již značí zvýšenou koncentraci glukózy nalačno.

Glykémie ráno nalačno:

< 5,6 mmol/l = bez diabetu

5,6 - 6,9 mmol/l = zvýšená koncentrace glukózy nalačno

> 7 mmol/l = diagnóza diabetu (Tato hodnota musí být naměřena alespoň 2x nebo musí být současně přítomny příznaky diabetu)

Hodnoty po jídle jsou u Vás vyšší a poměrně pomalu klesají - oproti situaci, kterou bych u plně zdravé osoby běžně čekala. Vámi naměřená hladina glukózy po jídle může být ale ovlivněna samotným měřením glukometrem, celkovým množstvím přijatých sacharidů i ostatními složkami stravy. 

Diabetologickou poradnu bezprostředně vyhledat nemusíte, ale doporučovala bych požádat Vašeho praktického lékaře, aby Vás poslal minimálně na oGTT, kde díky jasnému příjmu sacharidů a standardizovanému měření zjistíte, jestli se nepohybujete již v pásmu diabetes mellitus.

Pacienti s porušenou glukózovou tolerancí nebo zvýšenou hladinou glukózy nalačno (stavy někdy souborně označovanými jako prediabetes)  jsou většinou sledováni cestou praktického lékaře a dochází pouze na pravidelné kontroly. Kontroly jsou podstatné, aby byl včas následně zachycen přechod do fáze diabetu. Zda již nasazovat v tomto okamžiku alespoň nějakou terapii je již léta diskutováno, ale zatím není jednoznačně doporučeno.

(odpovídá MUDr. Pavlína Krollová, Fakultní nemocnice Motol)

Odpověď

Milá Kláro, této problematice jsem se věnoval podrobněji na našem webu a odpovědi naleznete zde:

https://www.cukrovka.cz/dedicnost-2

Je ale nutné také vyloučit jiné formy diabetu než typický typ 1, zejména některou z forem typu MODY, které jsou ovšem vzácnější, nicméně silně dědičné. To by vám ale mohli potvrdit dětští diabetologové, kteří o vaši dceru pečují.

Čísla uvedená v článku, na který odkazuji, jsou pochopitelně jen statistická. Riziko se může např. zvyšovat, pokud vy, vaše dítě a případně i otec mají některé rizikové genetické znaky, mezi něž patří zejména některé znaky tzv. HLA systému. Ty se dají vyšetřit, ale běžně se to nedělá, protože je to nákladné a bezprostřední význam pro zdraví nebo způsob léčebné péče to nemá. Je ale možné, že u vašeho dítěte to spíše z výzkumných důvodů vyšetřeno bylo a lékaři by vám to mohli sdělit.

Znaky, které se při diabetu dědí, ovšem zdaleka neznamenají, že dítě skutečně onemocní nebo naopak že mu diabetes 1. typu nehrozí. Jenom se ví, že pokud se některé tyto znaky zdědí, je riziko větší. Co přesně vyvolává diabetes 1. typu se totiž zatím neví a předpokládá se, že se musí ještě vyskytnout nějaký rizikový faktor z prostředí, který u rizikového jedince onemocnění může vyvolat, zatímco u geneticky méně rizikového jedince je to méně pravděpodobné.

Udává se, že riziko onemocnění člověka, jehož sourozenec má diabetes 1. typu, je asi 3-6 %.  Pokud by uvažovaná osoba (vaše možné dítě) mělo rizikové znaky (viz tabulka v článku), mohlo by být riziko větší. Tyto vybrané rizikové znaky se ale dědí od rodičů. Pokud by je rodiče neměli, případně měl např. jenom jeden rodič jeden znak, bylo by riziko asi menší. Naopak pokud by oba rodiče měli tyto rizikové znaky, bylo by riziko větší. Lépe poradit by vám mohli také v genetické poradně, nicméně i tam vám stanoví jenom určitý odhad rizika pro vaše případné další dítě.

Já bych odhadem počítal s rizikem asi 5 %. Žádná prokázaná preventivní opatření zatím nejsou známá. Uvažuje se o významu kojení mateřským mlékem, kterému je dobré dávat přednost před náhražkami z mléka kravského. Pokud pak kojení není možné, je možné používat speciálně upravené přípravky z mléka kravského, které neobsahují některé bílkoviny, jež se v kravském mléce nacházejí.

Z praktického a lidského hlediska vám doporučuji, abyste si promysleli, jak byste reagovali na horší variantu, a sice, že vaše případné další dítě během života také dostane diabetes. Vznik diabetu v takto časném věku je obecně vzácný, riziko se ale nese celý život, jenom je později léčba jednodušší. Vezměte v úvahu také možný pokrok v léčbě diabetu, ke kterému trvale dochází. Neberte to jako sázku, ale jako možnost, kterou v horším případě musíte být schopni unést, aniž by to zásadním způsobem poškodilo váš rodinný život.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Dobrý den

hodnoty nalačno se pohybují u zdravého člověka pod 5,5 mmol/l. Mezi 5,6 - 6,99 mmol/l hovoříme o prediabetu, nad 7,0 mmol/l je to již cukrovka. Hovoříme ale o odběru žilním povedeném v certifikované laboratoři. Údaje získané z osobního glukometru nemusí být 100% spolehlivé, přijatelná je odchylka +- 10%, navíc referenční hodnoty glykémie závisí na typu materiálu. U žilní krve (z laboratoře) je glykémie nižší než u kapilárního odběru (při odběru prováděném glukometrem). Níže jsou fyziologické hodnoty glykémie na lačno podle typu odběru  kapilární krev: 4,4 – 6,1 mmol/l  sérum/plazma: 3,3 – 5,6 mmol/l

Nepíšete, zda-li jsou vaše výsledky získané glukometrem či z laboratoře. Pokud je to ze žilního odběru, je možné, že se u Vás již jedná o prediabetes. Jedná se o vyšší glykémie nalačno, než je norma, ale ještě to není cukrovka. Důvodem bývá horší citlivost těla na inzulín, který vede k vzestupu ranního cukru nad normu. O cukrovku se jedná od ranní glykémie nad 7,0 mmol/l. I tento stav již doporučujeme sledovat a řešit. To znamená, že již nyní byste měla držet racionální stravu, vyhýbat se sladkostem. Pokud je v žilním odběru glykémie opakovaně nad nad 7,0 mmol/l  nebo HbA1C nad 45-50 mmol/mol, pak bych Vám již doporučovala zahájit léčbu.

s pozdravem

(odpovídá MUDr. Dagmar Bartášková, Diabetologická a endokrinologická ambulance Praha 4)

Odpověď

Milá Veroniko, předpokládejme, že vaši příbuzní měli diabetes 2. typu, protože byste to v případě diabetu 1. typu asi věděla. Navíc, u diabetu 1. typu není zatím známa žádná efektivní prevence a onemocnění je mnohem méně časté.

Hovořme tedy o riziku vzniku diabetu 2. typu. Ptáte se, zda je možné, že v budoucnosti diabetes 2. typu dostanete. Odpověď je jednoduchá: možné to je. V České republice se diabetes 2. typu prokazatelně vyskytuje asi u 8 % obyvatel a předpokládá se, že u dalších minimálně 2 % není onemocnění rozpoznané. U další části obyvatel se může vyskytovat porucha glukózové tolerance, která je častá ve starším věku a u osob s nadváhou častá.

Rizikovými faktory pro vznik diabetu jsou zejména malá fyzická aktivita a obezita. Predispozice k diabetu 2. typu se také do značné míry dědí, takže výskyt v rodině, nadváha a vyšší věk riziko diabetu zvyšují.

Vy kromě posledního ostatní 2 rizika již máte, pokročilejší věk se jednou dostaví. Měla byste tedy učinit něco pro to, abyste se diabetu vyhnula. Na našich stránkách se této problematice celkem hodně věnujeme. Řečeno ale stručně, měla byste výrazně zhubnout a hodně se pohybovat. Jednou ročně byste si měla nechat změřit glykémii na lačno v laboratoři. Kromě kalorického omezení byste měla jíst zdravě s dostatkem zeleniny a méně sladkého ovoce a s omezením živočišných tuků. Tímto způsobem nebezpečí diabetu nejspíše odvrátíte, a pokud by vám to osud opravdu do vínku připravil, stalo by se tak nejspíše o hodně později, než kdybyste zdravou životosprávu nedodržovala.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Milý pane Josefe, vyrovnání diabetu by mělo být ve vašem případě pokud možno co nejlepší, ovšem rovněž „pokud možno“ bez hypoglykémií, nebo alespoň bez těžších hypoglykémií.

Onemocnění Covid-19 mohlo vést ke snížení vaší citlivosti vůči působení inzulínu. Také se asi nyní méně pohybujete. Já bych vám doporučoval lehce zvýšit dávku inzulínu Toujeo, např. zatím na 28 jednotek. Inzulín Fiasp byste si měl podávat v takové dávce, aby po jídle nedocházelo k vzestupu glykémií nad 12 mmol/l a aby vám hodnota do dalšího jídla klesla blízko k normě, např. na 5 – 7 mmol/l. 200 g sacharidů je při vaší postavě a věku poměrně hodně. Mohl byste tedy jejich příjem trochu snížit, např. na 150 g denně, což k omezení hyperglykémií po jídle také pomůže. Používáte senzor, takže vývoj můžete dobře pozorovat a řídit změny podle toho.

Že si při vysokých hodnotách dáváte další malé korekční dávky Fiaspu je určitě dobře, ale ještě lepší by bylo vysokým hodnotám předejít. Buďte také opatrný s aplikací Fiaspu večer, abyste neměl neočekávané hypoglykémie v noci. Pokud tedy budete mít i po snížení množství sacharidů v jídle vysoké glykémie, zvyšte rovněž lehce dávku Fiaspu, např. na 9 j. Začněte se také již více pohybovat, ať se lépe zrehabilitujete a udržujete fit.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Milá Kateřino, podle vašich dosti strohých informací soudím, že neužíváte na diabetes žádnou léčbu v podobě tablet či inzulínu. Je tomu tak?

Vězte, že glykémie se nezvyšuje pouze konzumaci jídla, zejména sacharidů. Glukóza  se v organismu také tvoří, a to tak, že se uvolňuje ze zásob, které v těle máte zejména v podobě jaterního a svalového glykogenu. Zásobní glykogen se štěpí na molekuly glukózy (krevního cukru), a tím tělu poskytuje potřebnou energii i v době, kdy nic nejíte. Kromě toho se glukóze může v těle také nově vytvářet např. z některých součástí bílkovin.

Důležitou úlohou inzulínu je, že napomáhá po jídle vstupu glukózy do buněk zejména v tukové, jaterní a svalové tkáni a tím předchází zbytečnému zvýšení krevních hladin. Inzulín ale také tlumí nadměrné novotvorbě glukózy z jiných látek a také tlumí uvolňování glukózy ze zásobního glykogenu v játrech. Jednou z hlavních poruch při diabetu 2. typu je snížení citlivosti tkání vůči působení inzulínu. U mnoha lidí se to nejprve projevuje málo utlumenou novotvorbou glukózy na lačno, což probíhá zejména v noci a brzy ráno. To vede k tomu, že u diabetiků glykémie mohou ráno stoupat i v případě, že nic nejedí. To je tedy hlavní vysvětlení vašeho problému.

Je také možné, že váš glukometr není úplně přesný, což ani nemusí být chyba, protože osobní glukometr skutečně nemůže měřit stejně přesně, jako profesionální přístroje v laboratoři.

A konečně: v časných ranních hodinách a dopoledne se člověk připravuje na „akce“, které ho od rána čekají. To může působit určité vyplavení stresových hormonů, zejména kortizolu a adrenalinu, které glykémie za normálních okolností lehce zvyšují, protože připravují tělo na „akci“. U pacientů s diabetem 2. typu či s porušenou glukózovou tolerancí to může být příčinou ranního zvýšení glykémií.

A na závěr: nebudu dokola a dokola mluvit o nadměrném příjmu kalorií, už jen proto, že se to týká i mne. Pokud byste ale zhubla a více se pohybovala, inzulín by začal lépe fungovat, v játrech by bylo méně zásobních látek, ze kterých také glukóza pochází a ranní glykémie by nestoupaly tolik.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)