Ketolátky
Ketolátky jsou látky vznikající především v játrech při odbourávání mastných kyselin. Tělo je může využívat jako alternativní zdroj energie zejména tehdy, když je k dispozici méně glukózy nebo ji buňky nemohou dostatečně využít.
Mezi hlavní ketolátky patří:
- acetoacetát,
- β-hydroxybutyrát,
- aceton.
Menší množství ketolátek může vznikat i za běžných okolností, například při delším lačnění. Tento stav je třeba odlišit od situace, kdy se ketolátky tvoří ve velkém množství při výrazném nedostatku inzulinu.
U lidí s diabetem, zejména s diabetem 1. typu, může nadměrná tvorba ketolátek signalizovat rozvoj diabetické ketoacidózy. Riziko se zvyšuje například při vynechání inzulinu, infekci, zvracení nebo jiném závažném onemocnění.
Diabetická ketoacidóza může vzniknout také při léčbě některými léky ze skupiny SGLT2 inhibitorů, někdy i bez výrazně vysoké glykémie.
Ketolátky lze sledovat v krvi nebo v moči. Pro časné posouzení rizika ketoacidózy je výhodné měření β-hydroxybutyrátu v krvi, protože lépe odráží aktuální stav než vyšetření ketolátek v moči.
Kontrola ketolátek je důležitá zejména při vysoké nebo rychle stoupající glykémii, při nevolnosti, zvracení, bolesti břicha, výrazné únavě nebo při podezření na nedostatek inzulinu. Podrobnější postup najdete v článku Selfmonitoring ketolátek v krvi a v moči.
U diabetu má regulace lipolýzy zvláštní význam. Při výrazném nedostatku inzulinu, zejména u diabetu 1. typu, se odbourávání tukových zásob výrazně zvyšuje. Do krve se uvolňuje větší množství volných mastných kyselin, které jsou transportovány do jater.
Při výrazném nedostatku inzulinu se zvyšuje odbourávání tukových zásob a do jater se dostává větší množství volných mastných kyselin. Z nich mohou ve zvýšené míře vznikat ketolátky. Pokud jejich tvorba převýší schopnost organismu je využívat a vylučovat, mohou se hromadit v krvi a vést k diabetické ketoacidóze, která představuje akutní a závažnou komplikaci diabetu.
Ketolátky nevznikají pouze při diabetu. V menším množství je organismus vytváří také například při delším hladovění, výrazném omezení příjmu sacharidů nebo delší fyzické zátěži. Nebezpečné je jejich nadměrné hromadění, zejména při výrazném nedostatku inzulinu.
Související pojmy: diabetická ketoacidóza, hyperglykémie.