Glinidy


Glinidy (analoga meglitinidu, tj. repaglinid a nateglinid) zvyšují sekreci inzulinu inhibicí ATP-dependentních kanálů pro draslík B-buněk pankreatu s následnou depolarizací buněčné membrány, která vede k otevření vápníkových kanálů a k vzestupu hladiny intracelulárního vápníku. Působí podobně jako deriváty sulfonylurey, vážou se však na jiné vazebné místo a vazba je slabá. Účinek glinidů nastupuje rychle a trvá relativně krátce. Hypoglykemizující efekt se uplatňuje pouze u postprandiální glykémie, glykémie nalačno zůstává prakticky neovlivněna. Ve srovnání s deriváty sulfonylurey mají nižší riziko hypoglykemických příhod a léčba je provázena menšími přírůstky tělesné hmotnosti.

Indikací glinidů je diabetes mellitus 2. typu, jsou vhodné k ovlivnění postprandiální hyperglykémie. Používají se buď v monoterapii (při kontraindikaci či intoleranci metforminu), nebo v kombinaci s dalšími antidiabetiky včetně inzulinu. Zjednodušeně se dá říci, že jejich postavení ve skupině perorálních antidiabetik je blízké derivátům sulfonylurey s tím, že se jedná o léčbu bezpečnější. Vhodná je jejich kombinace s metforminem, glitazony nebo s bazálním inzulinem v konvenčním režimu. Logické opodstatnění nemá kombinace s deriváty sulfonylurey, gliptiny, analogy GLP-1 či s inzulinem v intenzifikovaném režimu.

Ve srovnání s deriváty sulfonylurey mohou být glinidy výhodnější například u starších nemocných (nižší riziko výskytu hypoglykémie) či u obézních osob (nižší riziko přírůstku tělesné hmotnosti). Problémem je nutnost podávání minimálně 3x denně (před každým jídlem). Jejich využití v klinické praxi již delší dobu zůstává na okraji zájmu. V situaci, kdy je třeba přidat další léčivo do kombinace a není žádoucí použít derivát sulfonylurey, například pro vysoké riziko hypoglykémií, volí se spíše gliptin.

repaglinidum

Charakteristika: PAD ze skupiny glinidů; snižuje pouze postprandiální glykémii; po perorálním podání se vstřebává 56 % dávky; úplně se biotransformuje v játrech oxidázami CYP2C8 a CYP3A4 na neúčinné metabolity, vylučuje se převážně žlučí (90 % ve formě metabolitů, méně než 1 % v nezměněné formě), částečně též močí (8 % ve formě metabolitů, méně než 0,1 % v nezměněné formě); účinek dosahuje maxima za jednu hodinu po podání a trvá přibližně 4 hodiny.

Indikace: diabetes mellitus 2. typu; používá se v monoterapii (při kontraindikaci nebo intoleranci metforminu), nebo v kombinaci s metforminem.

Kontraindikace: přecitlivělost na repaglinid, těžká porucha funkce jater (pro nedostatek zkušeností), podání pacientům mladším 18 let, gravidita, laktace; opatrnosti je třeba u těžší poruchy funkce jater nebo těžké poruchy funkce ledvin.

Nežádoucí účinky: méně často hypoglykémie (obvykle asymptomatická nebo lehká), bolesti břicha, průjem; velmi vzácně nauzea, zvracení, zácpa, zvýšení hodnot jaterních transamináz, alergické kožní reakce, svědění.

Lékové interakce: jeho plazmatické koncentrace a účinek zvyšují silné inhibitory CYP3A4, clopidogrel, spironolacton, opicapon, teriflunomid, trimethoprim, co-trimoxazol, erlotinib, lapatinib, abirateron a deferasirox; jeho plazmatické koncentrace a účinek snižují phenobarbital, phenytoin, carbamazepin a rifampicin.

Dávkování: počáteční dávku 0,5 mg (při přechodu z terapie jiným PAD 1 mg) 2-3x denně lze v případě potřeby v minimálně týdenních intervalech postupně zvyšovat až na 4 mg 3-4x denně; maximální jednotlivá dávka je 4 mg, maximální denní dávka 16 mg; užívá se 30-15 minut před hlavními jídly, případně i před odpolední svačinou.

Upozornění: fytofarmaka obsahující třezalku tečkovanou nebo její extrakt snižují účinek repaglinidu.

Dibetix por tbl nob (PharmaSwiss, CZ)
0,5 mg, 1 mg nebo 2 mg v 1 tabletě

Enyglid por tbl nob (Krka, SLO)
0,5 mg, 1 mg nebo 2 mg v 1 tabletě

NovoNorm por tbl nob (Novo Nordisk, DK)
0,5 mg, 1 mg nebo 2 mg v 1 tabletě

Repaglinid Teva por tbl nob (Teva, NL)
0,5 mg, 1 mg nebo 2 mg v 1 tabletě

Repaglinide Accord por tbl nob (Accord, GB)
0,5 mg, 1 mg nebo 2 mg v 1 tabletě

nateglinidum

Charakteristika: PAD ze skupiny glinidů; snižuje pouze postprandiální glykémii; po perorálním podání se vstřebává 72-75 % dávky; extenzivně se biotransformuje v játrech oxidázou CYP2C9 na jeden částečně účinný metabolit a další neúčinné metabolity, vylučuje se převážně močí (65-61 % ve formě metabolitů, 10-14 % v nezměněné formě), částečně též žlučí (10 % ve formě metabolitů); účinek dosahuje maxima za jednu hodinu po podání a trvá přibližně 4 hodiny.

Indikace: diabetes mellitus 2. typu; používá se v kombinaci s metforminem.

Kontraindikace: přecitlivělost na nateglinid, těžká porucha funkce jater (pro nedostatek zkušeností), podání pacientům mladším 18 let, gravidita, laktace; opatrnosti je třeba u těžší poruchy funkce jater nebo těžké poruchy funkce ledvin.

Nežádoucí účinky: méně často hypoglykémie (obvykle asymptomatická nebo lehká), nauzea, bolesti břicha, průjem; vzácně zvracení; velmi vzácně zvýšení hodnot jaterních transamináz, alergické kožní reakce, svědění.

Lékové interakce: jeho plazmatické koncentrace a účinek zvyšuje fluconazol; jeho plazmatické koncentrace a účinek snižuje rifampicin.

Dávkování: počáteční dávku 60 mg 3x denně lze v případě potřeby v minimálně týdenním intervalu zvýšit na 120 mg 3x denně, maximální dávka je 180 mg 3x denně; užívá se v průběhu 30 minut před hlavními jídly.

Starlix por tbl flm (Novartis, GB)
60 mg, 120 mg nebo 180 mg v 1 tabletě

Zdroj:
Compendium
 (pův. 1.-4. vyd. Remedia Compendium). 5. vyd. Praha: Panax; 2017 (v tisku)
autorka kapitoly 6.1 Léčiva používaná k terapii diabetu - Prof. MUDr. Terezie Pelikánová, DrSc.