Diabetická retinopatie


Diabetická retinopatie a její komplikace (krvácení do sklivce a makulární edém) jsou ve vyspělých zemích nejčastější příčinou slepoty u osob v produktivním věku. Patří proto mezi nejzávažnější mikroangiopatické komplikace diabetu. Postihuje asi polovinu nemocných po více než 10 letech trvání choroby a asi v 25 % případů se projeví závažnou proliferativní formou.

Kromě udržování normoglykémie, normotenze a dalších obecných léčebně preventivních opatření je specifickým léčebným prostředkem, který snižuje riziko vzniku slepoty, včasná, správně indikovaná a správně provedená laserová fotokoagulace sítnice. V posledních letech se terapeutické možnosti rozšířily o intravitreální aplikaci léčiv (např. působících proti VEGF, tj. ranibizumabu a afliberceptu, resp. glukokortikoidů ve formě implantátů, tj. dexamethasonu a fluocinolon acetonidu), která zlepšila prognózu nemocných s diabetickým makulárním edémem.

Pozitivní efekt protidestičkové léčby, antifibrinolytik, hemostatik, reologik (např. pentoxifyllin) nebo vitaminů nebyl spolehlivě prokázán. Obdobně je tomu i u venofarmak (oxerutin, troxerutin, dobesilan vápenatý), neboť jejich podávání nesnižuje riziko vzniku proliferativní retinopatie, riziko poklesu zrakové ostrosti či amaurózy.

Zdroj:
Compendium (pův. 1.-4. vyd. Remedia Compendium). 5. vyd. Praha: Panax; 2018 (v tisku)
autorka kapitoly 6.1 Léčiva používaná k terapii diabetu - Prof. MUDr. Terezie Pelikánová, DrSc.