Obecné

Odpověď

Dobrý den, pane Františku,

děkujeme za doplnění údajů a za zaslaný přehled z aplikace mySugr. Ten už nám umožňuje váš problém posoudit podstatně konkrétněji.

Záznam zahrnuje období přibližně tří týdnů a obsahuje 50 měření glukometrem. Průměrná zaznamenaná glykémie byla 12,6 mmol/l, přičemž 34 z 50 měření bylo nad cílovým rozmezím a nebyla zaznamenána žádná nízká hodnota. 17918918787769mysugr_export_202… V týdnu 5.–11. října byl průměr dokonce 13,3 mmol/l a 21 z 24 měření bylo vysokých. 17918918787769mysugr_export_202… Záznamy tedy potvrzují, že nejde pouze o jednu náhodně vysokou ranní hodnotu, ale že máte glykémie zvýšené opakovaně také v dalších částech dne.

Je ovšem důležité zdůraznit, že jde o jednotlivá měření glukometrem, nikoli o kontinuální monitoraci. Sama zpráva mySugr výslovně upozorňuje, že její statistické údaje nelze považovat za data z CGM. 17918918787769mysugr_export_202… Proto z těchto údajů nelze bezpečně vypočítat například čas v cílovém rozmezí ani nahradit laboratorní vyšetření glykovaného hemoglobinu (HbA1c).

Nyní také víme, že používáte Suliqua. Tento přípravek není pouze inzulin – obsahuje kombinaci dlouhodobě působícího inzulinu glargin a lixisenatidu, který patří mezi léky působící prostřednictvím receptoru GLP-1. Dávkování se nastavuje individuálně podle hodnot glykémie a používaného typu pera.

V přehledu mySugr jsou v některých dnech zaznamenány dávky 50, 52 a dříve dokonce 70 jednotek za den. 17918918787769mysugr_export_202… 17918918787769mysugr_export_202… Tady bychom vás chtěli požádat o upřesnění: kolik dávkovacích jednotek Suliqua si skutečně nyní každý den aplikujete a který typ pera používáte? U Suliqua existují dvě různá pera s odlišným rozmezím dávkování a hodnota 70 dávkovacích jednotek by standardnímu dávkování Suliqua neodpovídala. Je proto možné, že jde pouze o způsob, jakým byla dávka zadána do aplikace.

Z dostupných údajů ale lze již nyní říci, že současná kompenzace diabetu není uspokojivá a léčba zaslouží přehodnocení. Neznamená to automaticky, že máte zvýšit dávku Suliqua. Samostatné zvyšování dávky podle několika hodnot by nebylo bezpečné. Diabetolog by měl posoudit nejen ranní glykémie, ale i hodnoty během dne, složení jídelníčku, správnou aplikaci přípravku, současné léky a laboratorní HbA1c.

Při vaší hmotnosti 94 kg a výšce 168 cm vychází BMI přibližně 33 kg/m², tedy obezita 1. stupně. Ta může zvyšovat inzulinovou rezistenci, ale sama o sobě nevysvětluje takto dlouhodobě vysoké glykémie.

Kontinuální monitorace glukózy (CGM) by ve vaší situaci mohla být velmi užitečná. Ukázala by nejen jednotlivé hodnoty, ale celý průběh glukózy během dne a noci – například zda glykémie stoupá již během noci, jak reagujete na jednotlivá jídla a zda se nevyskytují období nižší glykémie, která z jednotlivých měření nevidíme. Více vysvětlujeme v našem novém článku Kontinuální monitorace koncentrace glukózy (CGM). Od roku 2026 se navíc možnosti úhrady CGM rozšířily také pro některé pacienty s diabetem 2. typu; podmínky popisujeme zde: Úhrada a typy CGM. cukrovka

Doporučil bych proto vzít tento přehled mySugr k diabetoložce a požádat ji o konkrétní přehodnocení léčby, nikoli pouze o obecné doporučení dodržovat dietu. Bylo by vhodné doplnit zejména laboratorní HbA1c, funkci ledvin a přesný seznam všech léků a ověřit dávkování Suliqua.

Až budete mít tyto údaje, můžete nám je znovu poslat. Zvláště důležité jsou:
aktuální denní dávka Suliqua, typ pera, ostatní léky na diabetes a poslední HbA1c.

O vysoké glykémii a jejích příčinách se můžete dočíst také v našem novém hesle Hyperglykémie. cukrovka

(odpovídá PharmDr. Rostislav Šimek, Panax Co, s.r.o. Praha)

Odpověď

Dobrý den,

váš dotaz je velmi dobrý a míří přímo k podstatě diabetu 2. typu.

U diabetu 2. typu skutečně často nastává situace, že člověk má zejména v počátečních fázích onemocnění v krvi inzulinu dostatek, někdy dokonce více než zdravý člověk, ale jeho tkáně na inzulin reagují hůře. Tomuto stavu říkáme inzulinová rezistence.

Proto se může stát, že je v krvi inzulinu hodně, a přesto zůstává zvýšená glykémie. Problém tedy není jen v množství inzulinu, ale také v tom, jak dobře na něj svaly, tuková tkáň a játra reagují.

Postupem času se navíc schopnost beta buněk slinivky vytvářet inzulin může zhoršovat. U jednoho pacienta tak může převládat inzulinová rezistence, u jiného už výraznější nedostatek vlastní tvorby inzulinu a často se obě poruchy kombinují.

PPrávě proto se při běžné kontrole diabetu sleduje především glykémie a glykovaný hemoglobin (HbA1c). Ty přímo ukazují, zda je množství a účinek inzulinu v organismu ve výsledku dostatečný k udržení cukru v krvi v požadovaném rozmezí.

Samotné jednorázové změření inzulinu má pro nastavování léčby omezený význam. Hladina inzulinu se totiž během dne výrazně mění podle jídla, glykémie, tělesné aktivity a dalších okolností. U člověka, který si navíc inzulin aplikuje injekčně, je hodnocení vlastní tvorby inzulinu ještě složitější.

Pokud potřebujeme zjistit, kolik vlastního inzulinu slinivka ještě vytváří, často je užitečnější vyšetřit C-peptid. C-peptid vzniká při tvorbě vlastního inzulinu ve slinivce a uvolňuje se do krve spolu s ním. Jeho hladina proto pomáhá odhadnout, jak dobře ještě fungují beta buňky slinivky a jak velká je vlastní produkce inzulinu. Výhodou je také to, že podaný injekční inzulin C-peptid neobsahuje, takže vyšetření lépe ukazuje právě vlastní tvorbu inzulinu.

A k vaší hlavní otázce: ano, člověk s diabetem 2. typu může mít inzulinovou rezistenci a určité množství vlastního inzulinu a přesto potřebovat inzulin podávaný injekčně. Není to rozpor. Pokud tkáně na inzulin reagují málo nebo slinivka již nedokáže vytvořit množství odpovídající potřebám organismu, může být dodaný inzulin potřebný k dosažení přijatelné glykémie.

Současně se ale léčba diabetu 2. typu dnes nesnaží pouze „přidávat další inzulin“. Podle konkrétní situace se používají také léky, které například zlepšují účinek vlastního inzulinu, snižují tvorbu glukózy v játrech, zvyšují její vylučování ledvinami nebo podporují vlastní regulaci inzulinu a pocitu sytosti.

Podrobnější vysvětlení najdete na našem webu v hesle Diabetes 2. typu a v článku Inzulin a inzulinová rezistence.

Stručně řečeno: u diabetu 2. typu není nejdůležitější samotná hladina inzulinu, ale to, zda jeho množství a účinek stačí k udržení glykémie v cílovém rozmezí. Pokud potřebujeme posoudit vlastní produkci inzulinu, bývá často užitečnější vyšetření C-peptidu.

(odpovídá PharmDr. Rostislav Šimek, Panax Co, s.r.o. Praha)

Odpověď

Dobrý den, pane Františku,

glykémie nalačno kolem 11,7 mmol/l a vyšší jsou skutečně výrazně zvýšené, zvláště pokud se takové hodnoty opakují dlouhodobě a jste již léčen inzulinem. V takové situaci je namístě znovu posoudit nejen stravování, ale také celkové nastavení léčby diabetu.

Při hmotnosti 94 kg a výšce 168 cm vychází BMI přibližně 33 kg/m², tedy obezita 1. stupně. Ta může zvyšovat inzulinovou rezistenci a tím přispívat k vyšším glykémiím i k vyšší potřebě inzulinu. Současně ale samotná nadváha nevysvětluje, proč jsou hodnoty nalačno dlouhodobě kolem 11,7 mmol/l, pokud jste již léčen inzulinem.

Samotná dieta má samozřejmě na hodnoty glykémie velký vliv, ale pokud jsou glykémie opakovaně vysoké i nalačno, nelze automaticky předpokládat, že jedinou příčinou je nedodržování diety. Může být například nedostatečná dávka nebo nevhodné načasování inzulinu, může být potřeba upravit celý inzulinový režim nebo kombinaci s dalšími léky. Výsledek mohou ovlivňovat také infekce, jiná onemocnění, některé léky, stres nebo problémy s aplikací či uchováváním inzulinu.

Pro konkrétnější posouzení bychom potřebovali znát především:

• jaký typ nebo typy inzulinu používáte,

• kolik jednotek a v kterou denní dobu aplikujete,

• jaké další léky na diabetes užíváte,

• hodnotu glykovaného hemoglobinu (HbA1c),

• přibližné hodnoty glykémie během dne, zejména před jídlem a přibližně 2 hodiny po jídle,

• zda se u vás vyskytují hypoglykémie,

• případně funkci ledvin a další závažnější onemocnění.

Velmi užitečné by byly také záznamy z aplikace mySugr, ideálně za několik posledních dnů až dva týdny. Z nich je často možné poznat, zda je problém především v ranní glykémii, po jídlech nebo zda jsou hodnoty vysoké prakticky po celý den.

Dávku inzulinu vám ale nelze bezpečně měnit pouze podle jediné hodnoty glykémie na dálku. Změny dávkování by měl provést váš diabetolog na základě celého profilu glykémií a používaného inzulinového režimu.

Proto bych doporučil, abyste nové diabetoložce ukázal své záznamy a požádal ji přímo o zhodnocení, zda je současná inzulinová léčba nastavena dostatečně. Pokud by ani po úpravě režimu nedocházelo ke zlepšení, je možné zvážit podrobnější diabetologické vyšetření a případně také využití senzoru pro kontinuální monitoraci glukózy, který může ukázat vývoj glykémie během celého dne a noci.

Pokud by glykémie výrazně stoupaly, například opakovaně nad 15–20 mmol/l, nebo by se přidalo zvracení, bolesti břicha, výrazná slabost, zrychlené dýchání, porucha vědomí či známky těžké dehydratace, je třeba vyhledat lékařskou pomoc bez odkladu.

Vaše obava, zda je současná léčba dostatečně účinná, je tedy oprávněným důvodem k její kontrole. Nestačí pouze konstatovat, že problém je v dietě – je potřeba současně zhodnotit celý průběh glykémií a nastavení léčby.

(odpovídá PharmDr. Rostislav Šimek, Panax Co, s.r.o. Praha)

Odpověď

Dobrý den,

z hodnot, které uvádíte, se nedá jednoznačně říci, že jste před třemi lety skutečně splnila diagnostická kritéria diabetu. Je možné, že šlo o prediabetes, ale rozhodující je přesně dohledat tehdejší laboratorní výsledky.

Podle doporučení České diabetologické společnosti svědčí pro diabetes například:

• glykemie nalačno v žilní plazmě 7,0 mmol/l nebo vyšší, přičemž u člověka bez typických příznaků diabetu má být nález potvrzen opakovaným vyšetřením,

• nebo glykemie ve 120. minutě při oGTT 11,1 mmol/l nebo vyšší.

Za prediabetes se považuje glykemie nalačno 5,6–6,9 mmol/l nebo hodnota ve 120. minutě oGTT 7,8–11,0 mmol/l.

Vaše tehdejší glykemie nalačno 6,6 mmol/l tedy podle těchto kritérií odpovídala prediabetu, nikoli diabetu. Také následná hodnota 6,0 mmol/l byla v pásmu prediabetu.

Uvádíte však ještě hodnotu 7,5 mmol/l nalačno před plánovaným oGTT, kvůli které se test neprovedl. Pokud šlo skutečně o laboratorně stanovenou glykemii nalačno v žilní plazmě, byla tato hodnota již v diabetickém rozmezí. U člověka bez typických příznaků by ale měla být diagnóza diabetu potvrzena dalším nezávislým měřením.

Hodnota HbA1c 48 mmol/mol, kterou jste měla při prvním vyšetření, byla také zvýšená. V českých doporučeních však pro vlastní potvrzení diagnózy diabetu hraje zásadní roli především laboratorně stanovená glykemie v žilní plazmě a případně oGTT. HbA1c je velmi důležitý při screeningu a při následném sledování kompenzace diabetu.

Vaše současné výsledky při užívání metforminu 500 mg denně jsou velmi dobré: glykemie nalačno se většinou pohybuje přibližně mezi 5,1 a 6,4 mmol/l a HbA1c mezi 41 a 46 mmol/mol. Tyto hodnoty samy o sobě nesvědčí pro špatně kompenzovaný diabetes. Je ale potřeba počítat s tím, že jich dosahujete při léčbě metforminem a pravděpodobně také díky režimovým opatřením.

Proto bych Vám doporučil požádat praktického lékaře nebo diabetologa, aby se s Vámi podíval do původní dokumentace a ověřil zejména:

• zda byla hodnota 7,5 mmol/l skutečně laboratorní glykemie nalačno,

• zda byla někdy zopakována další glykemie nalačno 7,0 mmol/l nebo vyšší,

• a proč nebyl původně dokončen nebo později zopakován oGTT.

Metformin sama nevysazujte jen proto, abyste zjistila, jaké budou hodnoty bez léčby. Pokud bude mít lékař pochybnosti o původní diagnóze, může rozhodnout, zda má smysl diagnózu znovu ověřit a jak to provést.

Z údajů, které uvádíte, tedy nelze s jistotou potvrdit ani vyloučit, že šlo již tehdy o diabetes. Vaše výsledky ale rozhodně stojí za nové zhodnocení, protože část původních hodnot odpovídala spíše prediabetu.

(odpovídá PharmDr. Rostislav Šimek, Panax Co, s.r.o. Praha)

Odpověď

Dobrý den,

hodnota „dlouhého cukru“ neboli glykovaného hemoglobinu (HbA1c) 59 mmol/mol je zvýšená, ale rozhodně nejde o nějakou katastrofickou hodnotu ani o výsledek, který by sám o sobě znamenal, že musíte okamžitě začít používat inzulín.

U většiny lidí s diabetem 2. typu se usiluje o HbA1c přibližně do 53 mmol/mol, ale cílová hodnota se stanovuje individuálně podle věku, délky trvání diabetu, dalších nemocí a rizika hypoglykémie. Vašich 59 mmol/mol odpovídá přibližně průměrné glykemii kolem 9–9,5 mmol/l za poslední 2–3 měsíce. Cukrovka tedy není zcela optimálně vyrovnaná, ale překročení obvyklého cíle je spíše mírné.

Změna tablet je proto rozumným krokem. Její účinek se obvykle hodnotí přibližně za tři měsíce, kdy se glykovaný hemoglobin znovu změří. O nasazení inzulínu se nerozhoduje pouze podle jediné hodnoty 59 mmol/mol. Záleží také na:

• tom, jaké léky a v jakých dávkách užíváte,
• hodnotách glykemie nalačno a po jídle,
• funkci ledvin a dalších onemocněních,
• případných příznacích vysoké glykemie,
• a na výsledku léčby po současné změně léků.

Inzulín navíc není „trest“ ani známka osobního selhání. Je to jedna z možností léčby, pokud vlastní tvorba inzulínu časem nestačí nebo pokud jiné léky nejsou vhodné. Při hodnotě 59 mmol/mol však bývá zpravidla dostatek prostoru nejprve posoudit účinek upravené léčby a životosprávy.

Při výšce 164 cm a hmotnosti 92 kg vychází váš BMI přibližně 34, což odpovídá obezitě 1. stupně. I snížení hmotnosti o 5–10 %, tedy asi o 5–9 kg, může znatelně zlepšit glykemii a někdy pomoci nasazení inzulínu oddálit. Pro praktickou úpravu stravy můžete využít naše Fotojídelníčky; vhodnou variantu je dobré zvolit podle užívaných léků a domluvy s diabetologem.

Podrobněji vysvětlujeme význam tohoto výsledku také v kapitole Glykovaný hemoglobin. Pro přesnější posouzení by bylo užitečné doplnit názvy původních a nově předepsaných léků a naměřené glykemie nalačno a po jídle.

Odpověď

Milá Radko, z mého pohledu jsou hodnoty normální. Pokud bych se na to díval z hlediska přísných definic, tak horní hranice normálních hodnot glykémie na lačno je do 5,6 mmol/l, takže i z tohoto pohledu je to normální. Další hodnota nebyla na lačno a spadá tedy do kategorie náhodných glykémií, a to je také v normě. Jen mějte na mysli, že váš úraz představuje určitě tělesnou i dušení zátěž, navíc užíváte diabetogenní lék Medrol (v malé dávce), a k tomu se asi ještě nemůžete moc pohybovat. Proto vám doporučuji dbát na dietu s omezením kalorií, hlavně sacharidů, s dostatkem bílkovin a zeleniny, a pokud možno pohyb.

Dodatek redakce:

• Roztroušená skleróza sama o sobě obvykle hladinu glukózy přímo nezvyšuje. Může ji však nepřímo ovlivňovat, například omezením pohybu při zhoršení zdravotního stavu.
• Medrol patří mezi kortikoidy, které mohou glykemii zvyšovat. Při dávce 4 mg denně nemusí být tento účinek výrazný, záleží však také na délce léčby a individuální citlivosti. Zvýšení se může projevit více během dne a po jídle než ráno nalačno.
• Uvedené hodnoty 5,6 a 5,68 mmol/l jsou při odběru, který nebyl nalačno, zcela normální a samy o sobě nesvědčí pro diabetes. Pro spolehlivější kontrolu lze při některém z dalších odběrů vyšetřit glykemii skutečně nalačno a případně také glykovaný hemoglobin (HbA1c), který ukazuje průměrnou glykemii přibližně za poslední 2–3 měsíce.
• Při hmotnosti 85 kg a výšce 170 cm vychází BMI přibližně 29,4 kg/m², což odpovídá nadváze těsně pod hranicí obezity. Vzhledem k hojení zlomeniny ale nyní není vhodná přísná redukční dieta. Důležitá je pestrá strava bez nadbytku sladkostí, slazených nápojů a dalších energeticky bohatých potravin, současně však s dostatkem bílkovin, zeleniny, vápníku a vitaminu D.
• Dlouhodobé každodenní užívání Medrolu může přispívat k řídnutí kostí a zvyšovat riziko zlomenin, a to i při relativně nízké dávce. Zlomenina stehenního krčku ve věku přibližně 48 let je proto důvodem probrat s ošetřujícím lékařem vyšetření kostní denzity (DXA), hladiny vitaminu D a případnou prevenci nebo léčbu osteoporózy.
• Medrol sama nevysazujte ani nesnižujte. Jakoukoliv změnu dávkování je nutné předem domluvit s neurologem. Pohyb a rehabilitaci je vhodné obnovovat postupně podle doporučení ortopeda a fyzioterapeuta.

Doporučení redakce:
Možná by Vás mohly zaujmout naše fotojídelníčky https://www.cukrovka.cz/dietni-jidelnicek, zadejte si do dialogových rámečků 150 g, 175 g, 200 g, nebo 250 g sacharidů na den, dále jestli chcete jídelníček se svačinami či bez, počet dnů v týdnu, pro které chcete jídelníček vytvořit, klikněte na "Generovat náhodně" a vytvoří se Vám pestrý jídelníček, kde nepřekročíte zvolenou denní dávku sacharidů. Pokud vám nějaké jídlo nebude vyhovovat, myší si kliknete na přehled jídel a můžete je dle libosti měnit - ve výsledku ale bude vždy zvolená dávka sacharidů na den. Najedete-li myší na "Postup přípravy" objeví se rámeček s návodem, jak jídlo připravit a "fotojídelníčky jsou to proto, že když si budete dále klikat na obrázek jídla, bude se zvětšovat do maximální velkosti, aby bylo krásně vidět, motivovalo Vás a naladilo Vaše chuťové pohárky :-)

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)

Odpověď

Záleží především na tom, jak vysokou glykémii máte, zda máte diabetes 1. nebo 2. typu a jakou užíváte léčbu. Cukr v krvi nelze bezpečně „srazit“ jedním univerzálním způsobem.

Pokud máte diabetes a užíváte inzulín, postupujte podle dávkování a případného korekčního schématu, které vám stanovil diabetolog. Nedoporučujeme si svévolně přidávat inzulín, protože by mohlo dojít k nebezpečné hypoglykémii.

Při diabetu 2. typu pomáhá ke snížení glykémie především správně užívat předepsané léky, omezit sladké nápoje a potraviny s velkým množstvím rychle vstřebatelných sacharidů, dodržovat přiměřené porce a pravidelně se pohybovat. U vyšší glykémie je vhodné také dostatečně pít, nejlépe vodu nebo neslazené nápoje.

Lehká procházka může glykémii snížit, ale při velmi vysoké glykémii, zvláště pokud máte ketolátky nebo se necítíte dobře, není intenzivní pohyb vhodný.

Pokud naměříte opakovaně velmi vysoké hodnoty, například kolem 15–20 mmol/l a více, je potřeba zjistit příčinu a poradit se s lékařem o úpravě léčby. Při glykémii nad 20 mmol/l doprovázené zvracením, bolestí břicha, výraznou žízní, častým močením, slabostí, poruchou vědomí nebo dušností vyhledejte lékařskou pomoc bez odkladu.

Pro přesnější doporučení nám napište, jaké hodnoty cukru v krvi naměřujete, zda máte diabetes 1. nebo 2. typu a jaké léky či inzulín používáte.

(odpovídá PharmDr. Rostislav Šimek, Panax Co, s.r.o. Praha)

Odpověď

Dobrý den,

hodnoty glykémie nalačno 5,4–6,0 mmol/l naměřené glukometrem nejsou důvodem k obavám, ale část z nich už se pohybuje v hraniční oblasti.

Pro laboratorní měření platí, že glykémie nalačno pod 5,6 mmol/l je považována za normální, zatímco opakované hodnoty 5,6–6,9 mmol/l mohou odpovídat zvýšené glykémii nalačno, tedy jedné z forem prediabetu. Hodnota 7,0 mmol/l a vyšší, pokud je potvrzena opakovaným laboratorním vyšetřením, již může svědčit pro diabetes.

Je ale důležité, že domácí glukometr není určen ke stanovení diagnózy diabetu a jeho výsledky mají určitou povolenou odchylku. Pokud se vám nalačno opakovaně objevují hodnoty kolem 6 mmol/l, doporučil bych při některé z příštích návštěv praktického lékaře nechat vyšetřit glykémii nalačno ze žilní krve a případně také glykovaný hemoglobin (HbA1c).

Z vámi uvedených hodnot tedy rozhodně nelze říci, že máte cukrovku, ale laboratorní kontrola je vhodná.

Podrobněji o tom, jak se diabetes a prediabetes diagnostikují, píšeme zde:
https://www.cukrovka.cz/diagnostika

A více o vyšetření glykovaného hemoglobinu (HbA1c) najdete zde:
https://www.cukrovka.cz/glykovany-hemoglobin-hba1c

Odpověď

Dobrý den,

pokud máte diabetes 1. typu a glykémie vám opakovaně kolísají přibližně od 5 až do 35 mmol/l, je především potřeba co nejdříve řešit s vaším diabetologem příčinu takto výrazných výkyvů. Hodnoty kolem 35 mmol/l jsou již velmi vysoké a zejména při současné nevolnosti, zvracení, bolesti břicha, zrychleném dýchání nebo přítomnosti ketolátek mohou znamenat riziko diabetické ketoacidózy. V takové situaci je nutné postupovat podle pokynů diabetologa, případně vyhledat akutní lékařskou pomoc.

Lázeňská léčba

Na lázeňskou léčbu při diabetu nárok za určitých podmínek mít můžete. Podle současného indikačního seznamu patří diabetes mellitus do indikace IV/1. U diabetu s komplikacemi, například s diabetickou neuropatií nebo cévními komplikacemi, může být indikována komplexní lázeňská péče na 21 dní. U ostatních pacientů s diabetem může být indikována příspěvková lázeňská péče, zpravidla rovněž na 21 dní.

Rozdíl je důležitý: při komplexní péči zdravotní pojišťovna hradí léčbu, ubytování i stravu, zatímco při příspěvkové péči hradí zdravotní pojišťovna léčebnou část pobytu a ubytování a stravu si pacient zpravidla platí sám. Návrh musí doporučit příslušný lékař a schvaluje jej zdravotní pojišťovna.

Ve vašem případě bych proto doporučil probrat možnost lázeňské léčby přímo s vaším diabetologem. Samotná skutečnost, že máte diabetes teprve osm měsíců, nárok automaticky nezakládá ani nevylučuje; rozhodující je současný zdravotní stav a splnění indikačních kritérií.

Invalidní důchod

U invalidního důchodu je situace jiná. Samotná diagnóza diabetu 1. typu ani léčba inzulinem automaticky nárok na invalidní důchod nezakládá.

Při posuzování invalidity se hodnotí především, nakolik diabetes a jeho komplikace dlouhodobě snižují pracovní schopnost. Vyhláška uvádí u diabetu orientačně:

• dobře kompenzovaný diabetes bez komplikací: 10 % poklesu pracovní schopnosti,
• uspokojivě kompenzovaný diabetes nebo občasné metabolické výkyvy: 15–25 %,
• diabetes s několika komplikacemi lehčího až středního stupně: 30–45 %,
• těžké postižení s opakovanými metabolickými dekompenzacemi a závažnými komplikacemi: 50–60 %.

Pro invaliditu I. stupně je přitom nutný pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 %, pro II. stupeň 50–69 % a pro III. stupeň nejméně 70 %.

Pouhé kolísání glykémií tedy ještě samo o sobě invalidní důchod neznamená. Pokud by však docházelo například k opakovaným těžkým hypoglykémiím, ketoacidózám, hospitalizacím nebo k rozvoji závažnějších diabetických komplikací, může být situace jiná.

Ve vašem případě bych nyní za nejdůležitější považoval především zjistit, proč glykémie dosahují až 35 mmol/l, a společně s diabetologem upravit inzulinový režim, stravování a případně nastavení senzoru či inzulinové pumpy. Při správně nastavené léčbě je u většiny lidí s diabetem 1. typu možné takto výrazné výkyvy podstatně omezit.

(odpovídá PharmDr. Rostislav Šimek, Panax Co, s.r.o. Praha)

Odpověď

Milá Silvie,

podle toho, co uvádíte, máte prokázaný diabetes 1. typu – jeho pomalejší formu označovanou jako LADA, kdy pokles sekrece inzulínu je pomalý a někdy dokonce určitá sekrece přetrvává dlouhodobě.

Já jsem zastáncem toho, postavit se ke svojí nemoci čelem a nesnažit se dělat kompromisy. Prostě vám chybí sekrece inzulínu a je nutné jej do těla dodávat tak, jak to nejlépe odpovídá situaci u zdravých osob a jak je to pro vyrovnání diabetu nejvhodnější. V dnešní době to není zase tak komplikované, protože máme k dispozici velmi kvalitní inzulíny a hlavně glukózové podkožní senzory. Píchnutí tenkou jehlou není ve skutečnosti velký problém, pokud tedy si člověk z toho problém uměle nedělá. Čím později se odložit kompromisy rozhodnete, tím to bude pro vás náročnější. Dělejte to už nyní co nejlépe, i kdyby dávky rychlého inzulínu měly být jen velmi malé. Nadměrné zvyšování dlouze působícího inzulínu jen proto, abyste neměla víc injekcí, zvyšuje riziko hypoglykémií a není pro tělo zdravé.

Nejvíc tedy doporučuji podávat jednu denní dávku inzulínu degludec (což je dlouze působící složka Ryzodegu), lék se jmenuje Tresiba a působí skoro 2 dny. K tomu podle potřeby (hodnoty glykémie, plánovaného jídla, plánovaného pohybu aj.) podávat malé dávky inzulínu rychle působícího pře hlavními jídly, tedy nejspíše 3x, někdy jen 2x denně. Dávky zejména rychlého inzulínu můžete podle potřeby měnit, časově posouvat a případně pokud byste nic nejedla i občas vynechat. Fixní kombinace Ryzodeg obsahuje 70% dlouze působícího inzulínu a 30 % inzulínu působícího krátce. Určování vhodné dávky je proto mnohem komplikovanější a hodí se to spíše pro osoby s diabetem 2. typu.

Kromě toho si myslím, že za této situace nepotřebujete užívat Synjardy a měla byste jej po dohodě s lékařkou vysadit. Je to lék vhodný pro diabetes 2. typu, i když u diabetu 1. typu může také glykémie snižovat. Vy ale nemáte porušený účinek inzulínu, vám inzulín prostě částečně chybí.

GLP‑1 agonista může u některých pacientů s LADA zmírnit vzestupy po jídle a snížit potřebnou dávku inzulinu. Dosud však není spolehlivě prokázáno, že by u LADA dlouhodobě chránil zbývající tvorbu inzulinu. Při C‑peptidu kolem 0,21 nmol/l bývá jeho účinek menší. Navíc při výšce 171 cm a hmotnosti 68 kg máte normální BMI přibližně 23,3, takže nežádoucí úbytek hmotnosti by nebyl žádoucí. GLP‑1 agonista může být individuálně zvážen jako doplněk, ale neměl by nahrazovat potřebný jídelní inzulin. Vhodný by mohl být v případě obezity.

Správné dávkování inzulínu snižuje nároky, které jsou kladeny na zbývající beta buňky, které dosud produkují inzulín. Injekční inzulín je nijak neohrozí, ale naopak jim uleví, takže mohou lépe a déle fungovat.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM Praha)