Náš přítel cholesterol

              S mírnou nadsázkou se říká, že v současnosti nenajdeme zdravého člověka. Jdete – li totiž k lékaři, vždy Vám najde nějakou nemoc, a to i když Vás nic nebolí, vše Vám funguje k Vaší spokojenosti, na nic si nestěžujete. Tak je začasto vnímána situace, kdy je při podrobném vyšetření u lékaře, kupříkladu při preventivní prohlídce, nalezena jedna, či více odchylek, které se neslučují s pojmem zdraví, jak jej vnímá medicína, ale které nejsou provázeny zprvu žádnými subjektivními potížemi.

             U lékaře Vás vyzpovídají, vyšetří, změří tlak a odeberou hodně krve.  Tu pošlou do laboratoře, navíc Vás odešlou ultrazvuk, vyšetří břicho, srdce, cévy... Pak se dostavíte k vyhodnocení všech nálezů a čekáte na ortel.

             Jak jsem napsal, sami o sobě se cítíte dobře, a tak očekáváte, že Vás lékař podpoří ve vašem přesvědčení, že jste zdrávi a že se budete radovat ze života nejméně hodně dalších let. Lékař se zamyšleně bude probírat výsledky a pak na Vás vychrlí mnoho slov, až po podrobném vysvětlení začnete chápat, že subjektivní pocit zdraví není zárukou, že je ve Vašem organizmu vše v pořádku.

             Jednou z nejčastějších odchylek, která nebolí a která přitom je příznakem vysokého rizika onemocnění cév a srdce, je zvýšená hladina cholesterolu v krvi. 

            Cholesterol je složitější sloučenina, která vzniká v našem organizmu syntézou z jednoduchých látek, anebo je vstřebávána z potravy. Pro život a funkci řady orgánů popřípadě tkání je sloučeninou nezbytnou, na druhé straně, zejména v kombinaci s dalšími odchylkami (zvýšenou koncentrací glukózy v krvi, zvýšeným krevním tlakem, obezitou), je nositelem vysokého rizika cévních nemocí. Jako rizikový faktor rozvoje tzv. aterosklerózy (jejíž důsledkem může být srdeční infarkt, mozková mrtvice, porucha prokrvení nohou), lidově řečeno kornatění tepen, byl cholesterol rozpoznán koncem minulého století.

            V krvi můžeme zjistit koncentraci celkového cholesterolu. Při podrobnější analýze objevíme dvě frakce – tzv. LDL cholesterol, který ještě přesněji popisuje riziko poškození cév, a tzv. HDL cholesterol – který působí jako ochranný faktor. Jinými slovy, čím vyšší je celkový cholesterol a zejména LDL cholesterol, tím vyšší riziko poškození cév s celou řadou komplikací a zkrácením života hrozí. Naopak, čím je vyšší HDL cholesterol, tím je toto riziko nižší.

            Vedle dědičných poruch látkové výměny je hladina celkového, LDL i HDL cholesterolu ovlivněna zejména naší životosprávou. Zvýšený příjem tuků, zejména tzv. nenasycených (zjednodušeně jsou to ty, které jsou živočišného původu vyjma tuku obsaženého v rybách), zvýšený příjem cholesterolu, nedostatek pohybu, nadváha či obezita – to jsou hlavní činitelé, které zvyšují hladinu celkového i LDL cholesterolu v krvi.

            A opačně, nízký příjem tuků, náhrada živočišných (nenasycených) tuků rostlinnými oleji, dostatek pohybu a udržení odpovídající tělesné váhy spolu s dobrou náladou, působí kladně na hladiny cholesterolu. Je již obecně známo, že koncentrace HDL cholesterolu (to je ten „hodný“, který cévy ochraňuje, působí proti ateroskleróze, to znamená, že čím je vyšší, tím lépe) je kladně ovlivněna pohybem a velmi umírněným příjmem alkoholu, zejména vína (velmi umírněně znamená do 2 – 3 deci vína denně).

            Že správná životospráva je zásadním klíčem k úpravě zvýšených hladin cholesterolu v krvi lze prokázat v pokusu na jednotlivcích i na skupinách pacientů. Kdo nevěří, říka že tyto experimenty neodpovídají přirozeným podmínkám života v naší zemi, toho snad přesvědčí údaje z 90. let minulého století. Průměrné hladiny cholesterolu v krvi naší populace se snižovaly souběžně s tím, jak se začátkem 90. let v zemi snížila spotřeba živočišných tuků.

            Zajisté Vás napadne, jestliže hovoříme o riziku vyplývajícím ze zvýšené hladiny cholesterolu, jak se mu lze bránit? A lze to vůbec? Ano lze, jak uvedeno výše, jednoduchou úpravou životosprávy, snížíme celkový cholesterol v krvi, upravíme poměr LDL a HDL cholesterolu. Snížíme tak riziko závažného cévního onemocnění. Jestliže je však vrozená dispozice silná, nezbude než použít farmakologickou léčbu. Volbou jsou léky nazývané statiny, které snižují tvorbu cholesterolu v lidském těle. Je prokázáno, že působí jako účinné preventivní léky u osob se zvýšeným rizikem cévních onemocnění. Jejich účinek je tak silný, že působí (u osob s celkově vysokým rizikem aterosklerózy) snížení pravděpodobnosti vážných komplikací a smrti i tehdy, pokud mají tyto osoby normální hladiny cholesterolu.

            Léky „na cholesterol“ tedy máme. Jsou dostupné, ale nejsou bez nebezpečí. Oč je lepší, než dohánět léky to, co špatná životospráva pokazila, všem případným poruchám předcházet. Velká sledování prokazatelně dokládají, že nejúčinnější v prevenci onemocnění, v péči o naše zdraví, v záruce dlouhého života, je umírněnost v jídle, rozumná skladba potravin, dostatek pohybu – jak jednoduché proč to nezkusit?