Logo Cukrovka
Menu
  1. Úvod
  2. Poradna
  3. prognóza dožití pro diabetika s DM 1. typu

Poradna

Doporučení a pravidla poradny: Dříve než nám zašlete svůj dotaz, vyhledejte si prosím, zda stejný nebo velmi podobný dotaz nepoložil jiný čtenář či čtenářka před vámi. Doporučujeme vepsat do obdélníčku "Hledat v poradně" klíčová slova týkající se vašeho dotazu a prohlédnout si starší odpovědi na stejné či podobné téma. Upozorňujeme, že položené dotazy budou zveřejněny stejně jako odpověď na ně. V odpovědi uvedeme pouze vaše křestní jméno, rok narození, tělesnou hmotnost a výšku, jelikož tyto parametry s odpovědí většinou souvisí. Pokud bude k dotazu přiložena fotografie nebo video, odpovídající lékař zváží její zveřejnění. Velmi děkujeme za vaši přízeň. Věříme, že vám přinášíme užitečnou službu v daném oboru medicíny. Upozorňujeme, že tyto internetové stránky slouží pouze jako informační zdroj. V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči!

prognóza dožití pro diabetika s DM 1. typu

Datum vložení dotazu: 28.11.2018

Ptá se: Imlauf

Dotaz

Dobrý den, mám dotaz, zda dobře kompenzovaný diabetik DM1-T, má šanci na dožití stejného věku jako nediabetik, byť trpí DM1-T od narození-útlého věku. Dále se zajímám o Váš názor, čistě hypoteticky, trpím komplikacemi diabetu, retinopatie a mikroalbuminurií, DM1-T 33 let, byl oběven lék na diabetes, po aplikaci léku je reálné, aby uvedené komplikace se navrátily do původního stavu, nebo daná komplikace se nebude dále rozvíjet? Jsou nějaké statistiky u pacientů, kterým byla transplantována slinivka-ledviny s těmito komplikacemi po transplantaci? Kdy můžeme očekávat průlom v léčbě diabetu v podobě bioimplantátů atd. Děkuji za odpovědi a za Vaši práci v diabetologii. Ladislav
věk: 40 let

Odpověď

Vážený pane Ladislave, některé odpovědi na vaše otázky můžete najít na našich stránkách. Konkrétně např. v článku o onemocnění ledvin (diabetická nefropatie), obecně v článku o cukrovce 1. typu, dále v článku o ukazatelích vyrovnání diabetu (což částečně odpovídá na vaši otázku ohledně dalšího rozvoje komplikací diabetu).

Nejprve se ptáte na šanci pacienta s diabetem 1. typu dožít se průměrného věku, který se udává pro celou populaci osob (z nichž převážná většina diabetes nemá). Diabetes je onemocnění. I když se o jeho průběh staráme co nejlépe, dosáhnout normálního metabolického vyrovnání tak, jak je tomu u zdravých osob, se nám nepodaří. Každá porucha, která trvá dlouho, má na tělo určité negativní účinky. Nemůžeme tedy rozhodně očekávat, že by dokonce mohla být nějak prospěšná. I když existují výjimky. Tak např. tzv. srpkovitá anémie (chudokrevnost) je onemocnění, které postihuje převážně červené krvinky, které nejsou plně funkční a snáze se poškozují. Na druhé straně, toto dědičné onemocnění je rozšířené převážně v Africe, a to z jednoho prostého důvodu: Nosiči tohoto onemocnění mají větší odolnost vůči malárii a tudíž také, pokud malárii dostanou, lépe přežívají.

Nic takového ale bohužel není o cukrovce známo. Bylo ale zjištěno, že čím lépe je diabetes dlouhodobě vyrovnaný, tím méně se rozvíjejí pozdní komplikace diabetu, a také tím lepší je dlouhodobé přežívání pacientů. Statistické údaje jsou souhrnné, a tak pochopitelně zahrnují i různé výjimky a náhody. Jistě si dovedete představit, že například někdo, kdo je nyní zcela zdráv a cukrovku nemá, může v budoucnu onemocnět nějakou chorobou a zemřít dříve, než třeba jeho stejně starý sourozenec, který má dlouhodobě diabetes. Navíc data, která porovnávají přežívání diabetiků, musejí být dlouhodobá. Statistické výsledky známé dnes se tedy týkají osob, které onemocněly diabetem alespoň před 20 lety, ale většinou mnohem dříve. Od té doby se péče o diabetiky výrazně zlepšila a objevilo se rovněž mnoho nových technických pomocníků, které život s diabetem usnadňují a pomáhají dosahovat lepších výsledků.

Dostupná data ukazují, že přežívání pacientů s diabetem 1. typu je asi o 20% kratší, než je průměr v celé populaci. Pochopitelně ale záleží na tom, v jakém věku se diabetes objeví. Tak třeba průměrný věk, kterého se muži dožívají v Praze, je nyní asi 74 let, u žen je to 79 let. Diabetes v průměru zkrátí život asi o 20 %, ale s přibývajícím věkem, kdy je diabetes zjištěn, se rozdíl snižuje. Tak např. onemocní-li 20letý muž diabetem, zbývá mu pro dosažení 74 let ještě 54 roků. No a u diabetika je šance o něco menší, asi o 20%. Tedy je-li 20letému muži zjištěn diabetes 1. typu, má šanci se dožít v průměru asi 63 let. Útěchou ale může být, že data vycházejí ze starých nálezů a od té doby jistě nastal pokrok. A pokud pacient tohoto pokroku využije, budou jeho šance jistě lepší.

Další vaše otázka se týká léku na komplikace diabetu. Zde mohu pouze odpovědět, že pokud se pacient bude velmi pečlivě starat o svůj diabetes a bude dosahovat doporučených hodnot glykovaného hemoglobinu, další vývoj komplikací se může výrazně zpomalit nebo dokonce zastavit. Obecný lék na komplikace ale neexistuje. Mikroalbuminurie se ještě může při dobrém vyrovnání i normalizovat. V pozdějších stádiích však komplikace sice pomalu, ale přece jenom pokračují.

Článek o transplantačních metodách léčby diabetu teprve připravujeme. V současné době se ale transplantace provádějí jen ve výjimečných případech a hlavním důvodem pro ně zatím není ještě předcházet vzniku diabetických komplikací nebo dokonce usilovat o jejich ústup. Nejčastějším důvodem je kombinovaná transplantace pankreatu spolu s ledvinou, kdy už jsou závažné komplikace velmi pokročilé. Samotný pankreas nebo Langerhansovy ostrůvky se transplantují vzácně a to nejčastěji u osob, které trpí jinak obtížně zvládnutelnými nerozpoznávanými hypoglykemickými stavy při inzulínové léčbě. Zkušenosti ukazují, že pokud normální hodnoty glykémie po transplantaci trvají dlouhodobě, tedy alespoň 3 roky a více, může docházet u určitému ústupu projevů retinopatie, polyneuropatie a nefropatie. Pokročilé stavy se tím však již nemohou zvrátit.

Průlom v transplantační léčbě diabetu, který by dovolil její použití již preventivně, není zatím na blízkém obzoru. Já ale věřím, že některé metody se začnou testovat v průběhu několika let, tedy řekněme 5 let. Půjde ale určitě o první testy u malých skupin pacientů. Určitě se ale budou dále rozvíjet technické metody pro léčbu diabetu. Ty jsou do značné míry dostupné již nyní a pacienti by jich měli využívat.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)

Další dotazy z kategorie "Obecné"

1094 dotazů

  • Dotaz

    Dobrý den. Píchám si inzulín 4krát dávka7-8. Příklad: před jídlem mám 6.8, píchnu 7 a 1-2 hod po jídle mi spadne cukr pod 4. Několikrát za měsíc.Kupuju si senzor,sám to neuhlídám. Mohou vynechat píchnutí před jídlem a podle křivky na senzoru si připíchnout. Děkuji.

    Odpověď

    Milý Josefe, škoda, že neuvádíte přesně, jak se léčíte. Z vašich údajů usuzuji, že si 3x denně pícháte rychle působící inzulín a čtvrtá dávka je dlouze působící inzulín, přičemž by bylo dobré znát druh, abych věděl přibližnou délku jeho působení. Kromě toho máte značnou nadváhu.

    Napadá mě, že by možná pro vás stačil jen dlouze působící inzulín, ale asi ve vyšší dávce, než je 8 j., např. Tresiba nebo Toujeo 16 až 20 j., odhadem. Bylo by také vhodné trochu snížit kalorický příjem, zejména množství sacharidů, maximálně do 200 g/den, ale raději méně. 

    Pokud aplikujete inzulín 4x denně, mohla by vám při správném zdůvodnění lékařem senzory hradit - je to jen pro lékaře administrativně trochu složité, zvláště v současné době, kdy se pravidla často mění a dokumentace je složitá. Rozhodně je ale senzor pro vás moc dobrá věc.

    Hodnota 4 nemusí být příliš nízká, je to v podstatě ještě v normě, ale u staršího člověka jsme opatrnější, zejména by to nešlo ještě více dolů, např. pod 3 mmol/l. Pokud byste svůj inzulínový ani stravovací režim neměnil, doporučuji dávky inzulínu před jídly trochu snížit, např. na 5 j. Pokud byste nezvýšil dávku bazálního inzulínu, zatím bych inzulín před jídly nevynechával docela.

    Detail dotazu

  • Dotaz

    Dobrý den, už několik let mívám stavy, že když se delší dobu nenajím, začne mi být špatně, mžitky před očima, závratě. Někdy vydržím 4 hodiny, někdy je to už po 2 hodinách. Je jedno co sním. Zvláštní ale je, že když mi přijde špatně, nestačí se napít nebo sníst bonbón/hroznový cukr, musí to být něco co mě i zasytí. U diabetoložky jsem byla, řekla že cukrovku nemám, a nemá smysl dělat test na zjištění inzulinové resistence, že se to léčit nedá, pouze držet dietu-200 g sacharidů za den. Hodnoty krevi byli: Glukóza-5,34 mmol/l a Glykovaný hemoglobin 36 mmol/mol. Můj tatínek si od mládí píchá inzulin, mamin má zvýšený cukr. Myslíte, že se u mně jedná o insulinovou resistenci, a mám jen zkusit tu dietu? Nebo je to reaktivní hypoglykémie či něco jiného? Děkuji za odpověď a přeji hezký den S pozdravem Lea

    Odpověď

    Dobrý den, Leo,

    podle toho, co popisujete, nejde o typický obraz inzulinové rezistence. Ta se většinou neprojevuje takto náhle vznikajícími stavy slabosti po několika hodinách bez jídla, ale spíš dlouhodobě, a to zejména únavou, přibýváním na váze nebo postupným zvyšováním glykemie. Vaše obtíže naopak velmi připomínají tzv. reaktivní (funkční) hypoglykémii, případně obecně horší toleranci delšího hladovění.

    Typické je, že se potíže objevují po 2–4 hodinách bez jídla, máte mžitky před očima, závratě a slabost, a úleva přijde až po jídle. To, že nepomůže samotný cukr nebo bonbón, ale spíše „normální jídlo“, do toho dobře zapadá. Rychlý cukr může někdy stav zlepšit jen krátce, protože vyvolá další vyplavení inzulinu.

    Vaše laboratorní výsledky jsou přitom zcela v normě (glykemie i glykovaný hemoglobin), takže v tuto chvíli nejde o cukrovku. Rodinná zátěž sice znamená určité riziko do budoucna, ale nevysvětluje tyto konkrétní potíže.

    Inzulinová rezistence se nedá úplně vyloučit, ale není to pravděpodobně hlavní příčina vašich obtíží. V tomto směru měla vaše diabetoložka pravdu i v tom, že případná léčba je především režimová.

    Pokud byste chtěla mít jistotu, je možné doplnit oGTT (glukózový toleranční test), ideálně i s měřením inzulinu, případně krátkodobě použít kontinuální monitor glykemie, který by ukázal, zda při těchto stavech skutečně dochází k poklesům cukru. Podle mého názoru je to ale celkem zbytečné.

    Z praktického hlediska je nejdůležitější úprava režimu: jíst pravidelně menší porce, zhruba každé 3 hodiny, a kombinovat sacharidy s bílkovinami a tuky, aby se vstřebávání zpomalilo. Nevhodné jsou naopak samotné rychlé cukry. Není tolik podstatné striktně počítat 200 g sacharidů denně, jako spíše dbát na jejich kvalitu a pravidelnost příjmu.

    Celkově tedy vaše obtíže nejspíše odpovídají reaktivní hypoglykémii nebo zvýšené citlivosti na pokles glykémie. Nejde o diabetes, a základním řešením je režim. Pokud by se ale stavy zhoršovaly, byly častější nebo by došlo i ke ztrátě vědomí, pak by bylo vhodné další vyšetření.

    Detail dotazu

  • Dotaz

    Ako obnoviť vlastný inzulín pri diabete 2 .Prečo inzulín len udržuje človeka pri živote a nevylieči ? Ďakujem .

    Odpověď

    Milá paní Mário,

    vaše otázka je dost častá a chápu, co tím myslíte. Pokusím se odpovědět co nejjednodušeji.

    U diabetu 2. typu není hlavní problém jen v tom, že by tělo „nemělo inzulín“. Naopak – v počátku ho bývá často i dost. Problém je v tom, že na něj tělo špatně reaguje (tzv. inzulínová rezistence) a postupně se navíc schopnost slinivky inzulín tvořit snižuje.

    Proto inzulín neléčí příčinu nemoci, ale nahrazuje to, co už tělo nezvládá. Podobně jako brýle neuzdraví oči, ale umožní dobře vidět.

    Obnova vlastního inzulínu je bohužel omezená. Co ale lze ovlivnit:

    • snížení hmotnosti (i malé zhubnutí může výrazně pomoci),

    pravidelný pohyb,

    • vhodná strava (méně jednoduchých cukrů, rozumné množství sacharidů),
    • moderní léky, které zlepšují účinek vlastního inzulínu nebo podporují jeho tvorbu.

    U některých lidí se díky tomu podaří potřebu inzulínu oddálit nebo snížit. Ve vyšším věku a při delším trvání diabetu už ale slinivka často není schopna produkci inzulínu dostatečně obnovit.

    Je důležité říci, že inzulín pro vás není „poslední špatná možnost“, ale velmi účinná a bezpečná léčba, která chrání organismus před komplikacemi (oči, ledviny, nervy, cévy).

    Ve vašem případě, kdy váha je celkem v pořádku, už pravděpodobně nejde tolik o dietu, ale spíše o to, jak dobře vaše slinivka ještě pracuje. O tom rozhodne váš lékař podle hodnot cukru a případně dalších vyšetření.

    Inzulín člověka „udržuje při životě“ proto, že nahrazuje chybějící hormon. Samotnou příčinu diabetu 2. typu ale zatím medicína úplně odstranit neumí.

    Detail dotazu

  • Dotaz

    Som na umelom inzulíne, má veľa nežiadúcich účinkov s ktorými nemôžem pri tomto lieku súhlasiť, stav sa mi stále zhoršuje vysoký tlak, zlé trávenie, svrbenie tela, slabosť a únava. Aký revolučný liek bol vyvinutý, aby ľudia na cukrovku mohli žiť ?

    Odpověď

    Milá Maria,

    je těžké správně komentovat váš případ, protože uvádíte velmi málo podrobností, jen si stěžujete na vedlejší účinky inzulínu.

    Vaše potíže jsou nepříjemné, ale je důležité říci, že inzulín sám o sobě obvykle nezpůsobuje vysoký tlak, celkové svědění ani zhoršování stavu. Tyto příznaky častěji souvisejí s nevyrovnanou cukrovkou, jinými léky nebo dalším onemocněním (např. ledviny, játra, štítná žláza). Proto by bylo vhodné léčbu znovu zhodnotit s lékařem, nikoli inzulín vysazovat.

    Pokud jde o „nové“ léky, u diabetu 2. typu dnes výrazně pomáhají např. semaglutid nebo dapagliflozin, které zlepšují kompenzaci a mají i další přínosy. U diabetu 1. typu však inzulín zůstává základní a nenahraditelnou léčbou. Myslím, že byste neměla hledat „revoluční“ náhradu, ale spíš je potřeba najít skutečnou příčinu vašich potíží a podle toho upravit stávající léčbu.

    Detail dotazu

  • Dotaz

    Jaký inzulín je vhodný při inzulinové rezistenci

    Odpověď

    Neexistuje „speciální“ inzulin na inzulinovou rezistenci. Volba inzulinu se řídí tím, jaké jsou glykémie během dne a noci, nikoli samotnou rezistencí.

    Co je důležité pochopit

    Inzulinová rezistence znamená sníženou citlivost tkání na inzulin.
    Proto je obvykle potřeba vyšší dávka inzulinu, ne jiný typ.

    U Vás (97 kg / 182 cm, ročník 1957) jde o mírnou nadváhu, která může k inzulinové rezistenci přispívat, ale nejde o extrémní situaci.

    Jaký inzulin se obvykle používá

    1) Bazální (dlouhodobě působící) – základ léčby

    Používá se nejčastěji jako první krok.

    • Lantus
    • Toujeo
    • Tresiba

    Výhody:

    • stabilní účinek
    • nižší riziko hypoglykémie
    • dávkování 1× denně

    U inzulinové rezistence často dostačující na začátku.

    2) Rychle působící inzulin (k jídlu)

    Přidává se, pokud nestačí bazální inzulin.

    • Novorapid
    • Humalog

    Používá se ke zvládnutí vzestupů glykémie po jídle.

    3) Koncentrované inzuliny (při vyšších dávkách)

    U výraznější inzulinové rezistence:

    • Toujeo
    • Humulin R U-500

    Výhodou je menší objem injekce při vyšších dávkách.

    Co je v tomto případě klíčové

    Ve Vašem případě je zásadní, že:

    • inzulin nemusí být vůbec nutný, pokud jsou glykémie jen mírně zvýšené
    • základ léčby inzulinové rezistence je režim, nikoli inzulin

    Důležité kroky:

    • redukce hmotnosti (i o 5–10 % má velký efekt)
    • pravidelný pohyb (alespoň 150 minut týdně)
    • úprava stravy
    • často lék jako metformin

    Shrnutí

    • Neexistuje „nejlepší inzulin“ na inzulinovou rezistenci
    • nejčastěji se začíná bazálním inzulinem (např. Lantus nebo Tresiba)
    • při větší rezistenci jsou potřeba vyšší dávky nebo koncentrované formy
    • hlavní léčbou je ale úprava životního stylu a řešení příčiny

    V praxi tedy u podobného pacienta obvykle nejprve optimalizujeme režim a perorální léčbu a inzulin přidáváme až tehdy, pokud to nestačí.

    Detail dotazu
Zobrazit všechny dotazy z kategorie "Obecné"

Napsat dotaz

Uveďte prosím co nejjednodušeji několika slovy, případně upravujeme redakčně

Na stránkách se zobrazí pouze Vaše jméno, nikoliv příjmení

Týká se osoby, jejíž problém je řešen

Na stránkách nebude zobrazena

Na stránkách nebude zobrazena

Na stránkách nebude zobrazen

bude přístupný pouze redakci

Pro případ upřesnění dotazu

Zveřejňujeme pouze dotazy srozumitelné, dotazy opakované a podobné neuvádíme. Zadáním dotazu souhlasíte s Pravidly poradny a zpracováním osobních údajů.

Doporučení a pravidla poradny: Dříve než nám zašlete svůj dotaz, vyhledejte si prosím, zda stejný nebo velmi podobný dotaz nepoložil jiný čtenář či čtenářka před vámi. Doporučujeme vepsat do obdélníčku "Hledat v poradně" klíčová slova týkající se vašeho dotazu a prohlédnout si starší odpovědi na stejné či podobné téma. Upozorňujeme, že položené dotazy budou zveřejněny stejně jako odpověď na ně. V odpovědi uvedeme pouze vaše křestní jméno, rok narození, tělesnou hmotnost a výšku, jelikož tyto parametry s odpovědí většinou souvisí. Pokud bude k dotazu přiložena fotografie nebo video, odpovídající lékař zváží její zveřejnění. Velmi děkujeme za vaši přízeň. Věříme, že vám přinášíme užitečnou službu v daném oboru medicíny. Upozorňujeme, že tyto internetové stránky slouží pouze jako informační zdroj. V žádném případě nenahrazují lékařskou či jinou odbornou péči!