Hypoglykemie

Odpověď

Vážený pane Eduarde, přeji dobrý den,

děkuji za dotaz. Sladká chuť v ústech po jídle i pití přítomná už týden může souviset s refluxem, změnami v dutině ústní, či nosních dutinách, některými léky/doplňky stravy, nebo i s kolísáním hladiny cukru. Nejprve zjistěte, zda nemáte případné varovné příznaky: výrazná žízeň a časté močení, únava, neúmyslné hubnutí, rozmazané vidění, pálení žáhy, zápach z úst, bolest zubů/dásní. Pokud některý z nich pozorujete, doporučuji se objednat k praktickému lékaři.

Pokud žádné takové příznaky nemáte, pak bych doporučil důslednou ústní hygienu (včetně jazyka), dostatek tekutin, omezit sladké, kyselé, alkohol a kofein. Pokud obtíže přetrvají déle než 2–3 týdny, doporučuji vyšetření u praktika, i kdyby výše uvedené varovné příznaky nebyly přítomny.

Zamyslete se také, zda nově neužíváte některé léky nebo doplňky stravy. Mezi léky, u nichž byla popsána změna chuti včetně sladké pachuti, patří zejména:

• Antibiotika – např. klarithromycin, metronidazol, tetracykliny.
• Antihypertenziva – zejména ACE-inhibitory.
• Antidiabetika – např. metformin (někdy spíše kovová/hořká, ale u některých pacientů i sladká).
• Léky ovlivňující nervový systém – některá antidepresiva (SSRI, tricyklická), antiepileptika.
• Imunosupresiva – mohou výrazně měnit vnímání chutí.
• Léky na dýchací systém – některé inhalační kortikoidy a bronchodilatancia.

Také některé potravinové doplňky mohou způsobit změny chuti, často jde o vedlejší senzorický efekt přísad nebo metabolických změn:

• Chrom – užívaný pro regulaci glykémie, může u citlivých osob vyvolat sladkou pachuť.
• Zinek – někdy způsobuje kovovou nebo naopak sladkou pachuť.
• Ženšen a některé bylinné směsi – ovlivňují chuťové vnímání.
• Sladidla v tabletách (stevia, sukralóza, aspartam) – přetrvávající sladká dochuť.
• Vitaminové komplexy s vysokým obsahem B-vitaminů nebo minerálů – mohou měnit chuť v ústech.

S přátelským pozdravem

Odpověď

Vážený pane Bohuslave, přeji dobrý den, 

z vašeho popisu vyplývá, že máte za sebou kardioverzi pro poruchu srdečního rytmu. To, že i po zákroku zůstává nepravidelný puls, není neobvyklé – zákrok někdy arytmii pouze dočasně potlačí a u části pacientů se porucha rytmu může znovu projevit. Zpomalení srdeční frekvence na hodnoty kolem 40 za minutu může mít více příčin, někdy to bývá i následek léčby či samotného zákroku. Určitě je vhodné sledovat, zda se k nízkému tepu nepřidávají příznaky jako závratě, slabost, dušnost nebo mdloby – pokud ano, je nutné kontaktovat lékaře.

Co se týče nově nasazené Forxigy (dapagliflozin 10 mg), ta skutečně patří mezi léky původně určené k léčbě cukrovky 2. typu. V posledních letech se ale její použití významně rozšířilo i na pacienty bez cukrovky – a to především u pacientů se srdečním selháváním a u některých forem onemocnění ledvin. Ukázalo se totiž, že dapagliflozin prodlužuje těmto pacientům život a snižuje riziko komplikací.  Účinný je přitom i u pacientů, kteří diabetem netrpí. Proto vám mohl být tento lék doporučen, i když cukrovku nemáte.

Vaše současná léčba tedy odpovídá moderním postupům – Eliquis je standardní prevence proti vzniku sraženin u poruch srdečního rytmu a Forxiga může mít přínos pro srdce i cévy nad rámec diabetu. Doporučuji držet se léčebného plánu, jak byl nastaven, a při kontrolách se určitě více ptejte svého lékaře na vše, co vám není jasné. Pokud by nízký tep provázely výše popisované obtíže, ozvěte se lékaři dříve.

Odpověď

Milý Josefe,

většina pacientů, kteří si píchají inzulín ve 4 dávkách a nemají výraznou inzulínovou rezistenci odpovídající spíše diabetu 2. typu, si pravidelně monitorují glykémie a dávky inzulínu si určují vždy aktuálně podle glykémie, jídla, které hodlají sníst a podle činnosti, kterou se chystají vykonávat v následujících hodinách.

U starších nebo málo motivovaných lidí je to někdy problém, a tak lékař raději volí fixní doporučení, aby to pacient nějak nepopletl a nedával si třeba omylem dvojnásobnou dávku nebo inzulín vynechal, ale to zřejmě není váš případ.

Pokud ale máte glykémii 5,9 mmol/l, což je blízko normy, podáte si 12 j. rychle působícího inzulínu a včas, respektive okamžitě se nenajíte, nebo sníte jídlo s menším obsahem sacharidů, skutečně můžete mít rychle hypoglykémii, zvláště když třeba hned vyrazíte na procházku, nebo na zahradu pracovat.

Pokud máte celkově diabetes dobře vyrovnaný a glykovaný hemoglobin pod řekněme 53 mmol/mol, asi by ale bylo vhodné snížit rovnoměrně celkovou dávku inzulínu. Také by bylo velmi dobré vybavit se senzorem pro sledování glykémií s možností výstražných zpráv, abyste mohl hypoglykémiím předcházet. Pokud byste např. měl tu glykémii 5,9 a šipka trendu glykémie by ukazovala dolů, dala by se hypoglykémie opravdu očekávat. Pak byste si dal buď menší dávku inzulínu (třeba jen 8 jednotek), nebo byste snědl o něco více sacharidů. Ale v každém případě byste se měl najíst okamžitě po podání inzulínu.

Senzory jsou nákladné a v současné době jsou hrazeny pro pacienty s diabetem 1. typu, kteří si podávají inzulín podobným způsobem, jako vy. Bude záležet na vašem diabetologovi, zda usoudí, že byste senzor měl rovněž používat, protože váš diabetes odpovídá situaci u diabetika 1. typu.

Odpověď

Vážená paní Lucie, přeji dobrý den, 

zvýšené glykémie při léčbě Prednisonem jsou velmi častý a známý nežádoucí účinek. Kortikoidy výrazně ovlivňují metabolismus cukrů a typicky způsobují právě to, co popisujete – tedy vzestup glykemie během odpoledne a večera, po podání ranní dávky. Pokud je Prednison nasazen z důležitých důvodů, často nezbývá než tento vedlejší účinek po určitou dobu tolerovat. Řešením bývá až postupné snižování dávky, které se u vás zřejmě plánuje.

Možnosti, jak glykémie alespoň částečně ovlivnit, spočívají v dietním opatření – snažit se v odpoledních hodinách co nejvíce omezit příjem rychlých sacharidů a spíše volit jídla s nižším glykemickým indexem. V některých případech, pokud jsou hodnoty opravdu vysoké, se přidává antidiabetická léčba (tabletová nebo i inzulínová) na přechodnou dobu, dokud se dávka Prednisonu nesníží. O tom by ale měl rozhodnout váš diabetolog nebo hematolog ve spolupráci s internistou.

Váš postřeh, že se glykémie zvyšuje hlavně odpoledne, je zcela správný a souvisí s časovým profilem účinku Prednisonu. Dobrá zpráva je, že po snížení dávky či vysazení kortikoidu se glykémie obvykle vrací zpět do původního stavu. Do té doby je vhodné sledovat hodnoty, držet se dietních zásad a vše zapisovat, aby měl lékař při rozhodování co nejpřesnější podklady.

S přátelským pozdravem

Odpověď

Milý Igore (nebo spíš milá autorko dotazu za Igora),

inzulín Tresiba se nadále vyrábí, ale přechodně nebyl dostupný. Nevím tedy, jaká je situace na Slovensku, ale spíše si myslím, že časem bude ukončena výroba Levemiru spíše nž Tresiby.

Tresiba působí mnohem déle a pomaleji a pokrývá období delší než 24 hod., zatímco Levemir stěží působí 24 hod. Jeho dávkování je proto jiné a někdy so podává i v rozdělené dávce 2x denně. Je to ale také dobrý přípravek, jen se mu musí člověk trochu přizpůsobit. Má silnější působení během nočních a ranních hodin (pokud se podává večer) a jeho vyšší dávka může působit noční hypoglykémie. Pokud se ale správně dávkuje, umožní také dosahovat dobrých ranních glykémií, za což považuji i těch 8 mmol/l, pokud to tak není vždycky. Hypoglykémii je možné předejít malou „druhou“ večeří, aby během noci hypoglykémie nevznikala. Naopak, prodělaná noční hypoglykémie má často za následek ranní zvýšenou glykémii, zvláště, když člověk musí v noci něco sníst a většinou to při hypoglykémii přežene.