glukoneogenéza

Milá Kataríno,

Obracíte se na nás s dalšími dotazy, které navazují na moji předchozí odpověď. Nedokážu úplně přesně odpovědět na všechno a myslím, že to v praxi není důležité. Také nechci polemizovat s některými názory, které spíše někdy představují životní stanovisko a nedají se vyvrátit argumenty, když tomu lidé chtějí věřit. Na internetu se objevuje příliš informací. Některé jsou skrytou či zjevnou reklamou, jiné mohou být nevěrohodné. Člověk si to musí umět přebírat a hodnotit informace kriticky.

Pro pacienty s diabetem a zejména s diabetem 2. typu a inzulínovou rezistencí je potřeba výrazně dbát na životosprávu, udržování přiměřené hmotnosti a dostatek fyzické aktivity.

Zcela nejlepší by podle mého názoru bylo, kdyby pacienti s inzulínovou rezistencí a nadváhou byli schopni jíst jen málo kalorickou stravu, která by ale jinak měla celkem normální složení. Měla by obsahovat jak sacharidy ve vhodné formě, tak bílkoviny a určité množství tuků, pokud možno malé.

Všechny ostatní diety považuji za divoké nápady, které za určitých okolností mohou fungovat, ale nejsou plnohodnotné a dostatečně bezpečné při dlouhodobém dodržování. Problém ale je, že pacienti s diabetem 2. typu dietu velmi často dostatečně nedodržují. Za to je vůbec nekritizuji a mám pro to pochopení. Hledají pak všelijaké zázračné návody.

Proto se stále objevují nejrůznější nápady, jak efekt diety zvýšit, respektive jak slibovat pacientovi, že když bude dodržovat určité zásady, nebude muset nijak hladovět nebo dokonce jíst tolik, kolik hrdlo ráčí.

Pokud to nejsou jen mírné modifikace běžné diety (jako např. v určité míře nahrazování sacharidů bílkovinami), považuji ale většinu těchto diet z dlouhodobého hlediska za nezdravé. Důsledně prováděnou ketogenní dietu u pacientů s diabetem nedoporučuji. Líbí se mi na ní akorát to, že pacienti při ní mohou v důsledku rozladění metabolismu nebo v rámci svatého nadšení pro novou metodu skutečně zhubnout. A to je vynikající, pokud se jim to při používání běžné nízkokalorické diety nepodařilo nebo pokud takovou dietu nebyli schopni dodržovat. Dlouhodobě rovněž pacientům s diabetem nedoporučuji ani žádný jiný typ vysoko tukové ani vysoko proteinové diety. Jen si říkám: aspoň něco, když při tom člověk zhubne.

Bariatrické léčby si ovšem velmi cením, i když ji také nepovažuji za zdravou. Je to do určité míry krajní řešení, když běžné metody založené na málo kalorické zdravé výživě prostě dlouhodobě nefungují. Vysoký stupeň obezity je značně nezdravý a pacientovi dlouhodobě škodí. Lékař po poradě s pacientem pak musí pečlivě posoudit, zda bude bariatrická léčba vhodná.

Stejně tak bych i pro vás radil dodržovat normální, ale nízkokalorickou stravu. Pokud vás ale inspiruje nízko sacharidová dieta a vede u vás k dobrým výsledkům, tak ji považuji i pro vás za vhodnou.

Diskusi o ranní vysoké glykémii a tzv. dawn fenoménu ovšem považuji v našem případě za příliš složitou. Vaše glykémie ráno nejsou nyní příliš vysoké. Pokud by ale docházelo k jejich vzestupu a nebylo to způsobeno vysloveně porušováním diety, tak bych vám spíš doporučoval užívat odpovídající léky. Pojem „dawn“ fenomén (fenomén rozbřesku) se užívá především u pacientů s diabetem 1. typu. Bývá způsoben tím, že ráno se organismus do určité míry připravuje na ranní aktivity (v přeneseném slova významu na „boj s životními překážkami), a proto si preventivně vyplavuje hormony, které jej stimulují, ale zároveň mohou zvyšovat glykémii. Udává se také, že u osob léčených inzulínem je proto někdy větší potřeba inzulínu v časných ranních hodinách, aby se tomuto vzestupu glykémie předcházelo.

A ještě k vašemu dotazu: znovu opakuji, jaké jsou hlavní zdroje krevního cukru v organismu

1. Glukóza vzniká v zažívacím ústrojí štěpením sacharidové stravy a vstřebává se pak do krve
2. Na lačno se glukóza může nově v těle tvořit z jiných metabolitů. Jedná se zejména o některé aminokyseliny (ze kterých se skládají bílkoviny). Může tedy vznikat z tělesných bílkovin, ale děje se tak jen v malé míře jako ochrana před hypoglykémií.
3. Glukóza nevzniká ve větší míře z tuků. Jenom určitá a z kalorického hlediska nevýznamná součást tukové stravy je výchozím bodem pro novotvorbu glukózy – berte ji proto z praktického hlediska za nevýznamnou. Nadbytek tuku ve stravě však vede k nadbytku kalorií. V tomto případě tělo nepotřebuje další kalorie získávané ze štěpení glukózy. Glukóza v krvi se proto může méně využívat ke krytí běžné energetické potřeby a tudíž může z krve méně ubývat.
4. Glukóza se dostává do krve štěpením zásobních sacharidových zásob – z glykogenu. Ten je uložen zejména v játrech, ale také v kosterních svalech. Při inzulínové rezistenci může být uvolňování glukózy z těchto zásob málo tlumeno inzulínem, a proto dochází ke zvýšené glykémii, např. v průběhu noci a brzy ráno.

Milá Kataríno, píšete slovensky a proto se domnívám, že jste Slovenka. Nebudete tedy asi znát jinak v Čechách známou „kramářskou píseň“ o Golémovi a jeho krásné tetě, kterou složili Werich s Voskovcem. Na konci této písně se zpívá o tom, jak Golem, který byl hliněný, skončil. Uvádějí se nejprve 4 různé verze, podle nichž se Golem rozmočil, protože skočil do vody nebo proto, že začalo pršet. A pak se ještě uvádí takto verze pátá (píšu to z hlavy, takže to nemusí být přesně):

Je tu ovšem ještě verze pátá

ale ta není doložená.

Podle ní ta teta byla táta

a Golem byla jeho žena.

Podle této verze celý příběh

úplně by se nám otočil

takže bude nejlíp míti za to

že se Golem přec jen rozmočil.

Chci tím říci asi toto: Bude nejlepší, když zůstaneme u toho, že pacienti s diabetem a inzulínovou rezistencí mají dodržovat nízko kalorickou stravu a pokud možno dostatečně se pohybovat. Tečka.

(odpovídá Prof. MUDr. František Saudek, DrSc., Klinika diabetologie, IKEM, Praha)